Jak na Nový rok, tak po celý rok. Poslechněte si Novoroční koncert České filharmonie

113 minut
ZÁZNAM: Novoroční koncert České filharmonie
Zdroj: ČT24

První a tradiční událostí nového roku ve světě klasické hudby bývá v Česku Novoroční koncert České filharmonie. Přední tuzemský orchestr vystoupil i letos - 1. ledna, hostem byla lotyšská sopranistka Marina Rebeka. ČT art koncert odvysílal živě, přehrát ho je možné i ze záznamu.

Pěvkyně Marina Rebeka nahradila v novoročním programu původně ohlášenou ruskou sopranistku Olgu Pereťjaťko. Ta musela své vystoupení v Praze, které mělo být jedním z mimořádných koncertů 121. sezony České filharmonie, zrušit ze zdravotních důvodů.

Láska na první poslech

Ke zpěvu a opeře Marinu Rebeku prý přivedla jedna návštěva divadla. „Když mi bylo třináct, vzal mě děda do opery. Nevěděla jsem, co opera je. Tehdy hráli Normu a o přestávce jsem si řekla, že toto budu jednou taky zpívat. Nikdo tomu nevěřil, protože jsem nechodila do žádné hudební školy.  A o 23 let později se mi to podařilo. Byla to láska na první poslech,“ říká.

Po Praze ji čeká koncert v domovské Rize, v únoru se pak představí sérií koncertů v bulharské Sofii.

Ve Dvořákově síni Rudolfina v jejím podání zazněly árie Gounoda, Pucciniho, Verdiho, Rossiniho či Leoncavalla. Doplněny byly předehrami a orchestrálními skladbami Dvořáka, Suka, Nedbala a Fučíka v podání České filharmonie pod taktovkou Jiřího Bělohlávka.

Bělohlávek bude řídit ČF dalších šest let

Šéfdirigent a umělecký ředitel orchestru zároveň podepsal s Českou filharmonií smlouvu na dalších šest let svého působení. V čele předního českého tělesa stojí už čtyři sezony.  Do Prahy přešel po šestiletém působení u orchestru BBC, za „službu hudbě“ obdržel od Alžběty II. Řád britského impéria.

Podle generálního ředitele ČF Davida Marečka se mu podařilo výrazně pozvednout renomé filharmoniků a nastolit příjemnou tvůrčí atmosféru. Bělohlávek by měl ve funkci setrvat až do sezony 2021/2022.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Česko získá další peníze z evropských a norských fondů, půjdou do kultury i vědy

Stát podepsal memorandum, díky kterému má získat dalších pět a půl miliardy korun z Fondů Evropského hospodářství a Norska. Prostředky přinesou více peněz na vzdělávání, kulturu, vědu či životní prostředí. Podporu ovšem získají pouze ty projekty, které usilují o snižování ekonomických a sociálních rozdílů. Peníze do fondů vkládají Island, Lichtenštejnsko a Norsko – tedy země, které nejsou součástí Evropské unie. Státy tím chtějí spolupráci s členskými zeměmi posílit. V minulosti fondy podpořily třeba i výstavbu památníku holocaustu Romů a Sintů v Letech u Písku – a to částkou čtyřicet milionů korun. Česko je pátým největším příjemcem této podpory.
16. 11. 2025

Holywood místo Hollywoodu. Papež pozval filmaře

Papež Lev XIV. si přeje „prohloubit dialog se světem filmu“. O víkendu přijal ve Vatikánu hollywoodské hvězdy, řekl jim, že by se mělo udělat víc pro kina, která bojují o přežití, aby bylo zachováno skupinové sledování filmů. Dříve se už soukromě setkal s herci Robertem de Nirem či Al Pacinem. Prozradil také, které filmy jsou jeho oblíbené.
15. 11. 2025Aktualizováno15. 11. 2025

Byl to zásadní okamžik mého života, vzpomíná na 17. listopad herec Potměšil

„Něco, po čem jsme toužili, mluvili o tom v rodině nebo se svými vrstevníky (…), tak se najednou začalo skutečně naplňovat. Tím, že se lidé domluvili a sešli, i když to bylo svým způsobem zakázané nebo limitované,“ popsal v Událostech, komentářích moderovaných Martinem Řezníčkem herec Jan Potměšil, jak vzpomíná na události 17. listopadu 1989. „Mám pocit, že to byl zásadní okamžik mého života,“ dodal. Potměšil poté jezdil po regionech, kde hovořil o tom, co se v Praze dělo. Při jedné z cest 8. prosince 1989 při automobilové nehodě málem přišel o život. Po dvou měsících se pak probudil z kómatu v úplně jiném režimu. „Ať už byl kolem mě kdokoliv, tak jsem se ptal, jak to pokračuje, jak se daří a podobně,“ přiblížil.
15. 11. 2025

Vyšel komiks o Havlovi, stojí za ním Žantovský a ilustrátorka Jislová

Vyšel nový komiks o disidentovi a pozdějším československém a českém prezidentovi Václavu Havlovi. Jmenuje se Havel: hrátky s čertem. Autoři ho slavnostně uvedli v pátek večer v Knihovně Václava Havla. Za dílem stojí Michael Žantovský a ilustrátorka Štěpánka Jislová, kniha popisuje Havlův život v roce 1977. „Velká část lidí jej má v mysli už jen na tom pomyslném piedestalu, jako státníka. Chtěli jsme se podívat za oponu, co to bylo za člověka,“ přiblížila Jislová v 90' ČT24. Pořadem provázela Nikola Reindlová.
15. 11. 2025
Načítání...