Konec odmlky kvůli invazi na Ukrajinu. Nětrebková koncertuje v USA, Gergijev v Itálii

Dirigent Valerij Gergijev vedl Mnichovskou filharmonii, sopranistka Anna Nětrebková zpívala v Metropolitní opeře v New Yorku. Oba přední ruští umělci klasické hudby o prestižní spolupráce přišli po únoru 2022 kvůli nedostatečnému odsouzení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Nětrebková ale nedávno opět vystoupila v USA, Gergijev chystá návrat na Západ na hudebním festivalu v Itálii, což Julija Navalná, vdova po kritikovi Putinova režimu, považuje za „dárek diktátorovi“.

Valerij Gergijev by měl vystoupit na festivalu Un’estate da Re (Prožít léto královsky) v zámku v Casertě v neděli 27. července. Region Kampánie, který festival spolufinancuje, vystoupení Gergijeva podporuje. Předseda krajské rady Vincenzo De Luca už dříve uvedl, že na přehlídce bude také izraelský dirigent. „Nežádáme po kulturních představitelích, aby odpovídali za politická rozhodnutí vládců svých zemí,“ zdůrazňuje De Luca.

Gergijev je Putinův sluha, tvrdí Navalná

To samé si ale nemyslí Navalná, vdova po ruském opozičním politikovi Alexeji Navalném. Ten loni v únoru zemřel za nejasných okolností ve vězeňském zařízení za polárním kruhem. Podle ruských úřadů šlo o přirozenou smrt, pozůstalí a spolupracovníci opozičního lídra tvrdí, že byl zavražděn. Americké tajné služby podle zprávy listu The Wall Street Journal z loňského dubna dospěly k závěru, že vládce země Vladimir Putin pravděpodobně přímo nenařídil Navalného zabít.

Navalná poukazuje na velmi blízké vztahy mezi Gergijevem a současným vedením Kremlu. Dirigenta označila za „Putinova sluhu a opěvovatele jeho diktatury a války vyvolané Putinem“. Podle ní je hudebník součástí ruské státní politiky.

Od devadesátých let

Gergijev a Putin nejednou hovořili o tom, že se znají od začátku devadesátých let. Dirigent byl Putinovým důvěrníkem při prezidentských volbách v letech 2012 a 2018. Podporoval také důsledně politiku Kremlu, po skončení rusko-gruzínské války vystupoval v metropoli separatistické Jižní Osetie, v roce 2016 zase hrál v syrské Palmýře a před jedenácti lety podpořil anexi Krymu Moskvou. Ta je přitom v rozporu s mezinárodním právem.

Gergijev by měl v Itálii vystoupit se sólisty z petrohradského Mariinského divadla, které vede rovněž od devadesátých let. Orchestr této scény pod jeho vedením vystupoval rovněž na koncertech na podporu rodin ruských vojáků válčících proti Ukrajině.

Vladimir Putin a Valerij Gergijev v roce 2016
Zdroj: Reuters/Ivan Sekretarev/Pool/File Photo

Před dvěma lety byl Gergijev zároveň jmenován do prestižní funkce ředitele Velkého divadla v Moskvě. Na rozdíl od předchozího šéfa Vladimira Urina se nikdy veřejně nevyslovil proti válce Ruska proti Ukrajině.

Televizní moderátorka a někdejší Putinova soupeřka na pozici šéfky Kremlu Xenija Sobčaková přišla s tvrzením, že o propuštění Urina osobně rozhodl Putin a stojí i za jmenováním Gergijeva.

Obavy z propagandy

Nabídky ze západních koncertních sálů a divadel se přitom od února 2022 dvaasedmdesátiletému hudebníkovi vyhýbají – předtím byl hlavním dirigentem Londýnského symfonického orchestru a následně šéfdirigentem Mnichovské filharmonie. Pravidelně spolupracoval s Metropolitní operou, Vídeňskou, Newyorskou či Rotterdamskou filharmonií i s orchestrem Filarmonica della Scala.

„V současné době je jedním z (ruských) cílů normalizovat válku a Putinův režim,“ uvádí Navalná ve stanovisku zveřejněném deníkem La Republicca. „Tvářit se, že jde o pouhou kulturní akci, že Valerij Gergijev je jen velkým umělcem, je pokrytecké,“ míní.

Alexej Navalnyj a Julija Navalná
Zdroj: Reuters/Maxim Shemetov

K diskusi rozvířené kolem festivalu se vyjádřil i italský ministr kultury Alessandro Giuli. Obává se, že se z koncertu stane hlásná trouba ruské propagandy. „Umění je svobodné a nelze ho cenzurovat. Propaganda je však úplně jiná věc i v případě, že je vykonávána s talentem,“ uvedl Giuli. Dodal však, že kampánské úřady, které festival organizují a platí, si můžou samy rozhodovat, jaké akce pořádat. Italská pravicová vláda podpořila Ukrajinu a mezinárodní sankce proti Moskvě, připomíná Reuters.

Nětrebková se vrací do Ameriky, ale ne do MET

Příkladem komplikovaného vztahu Západu a ruských umělců po začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu se stala sopranistka Anna Nětrebková – kterou Gergijev pomohl objevit. Operní hvězda světového formátu letos v únoru zazpívala na galavečeru v opeře v Palm Beach, šlo o její první vystoupení ve Spojených státech po šesti letech.

Naposledy ji tamní publikum mohlo naživo slyšet před šesti lety na novoročním gala pořádaném Metropolitní operou (MET) v New Yorku. Další přítomnosti Nětrebkové na pódiu zamezila nejprve pandemie covidu-19 a v únoru 2022 pak požadavek MET, aby se sopranistka distancovala od války vedené Ruskem proti Ukrajině i od kremelského vládce Putina. Když tak pěvkyně podle MET dostatečně neučinila, pozastavila s ní instituce spolupráci. Napětí tím vzniklé trvá dodnes.

Nětrebková totiž newyorskou operu zažalovala s tvrzením, že došlo k pomluvě a porušení smlouvy. V roce 2023 rozhodce MET nařídil, že má pěvkyni vyplatit dvě stě tisíc dolarů (přes 4,5 milionu korun) za zrušená představení, protože operní dům porušil smluvní doložku. Právní spory ale stále neskončily. 

(Ne)dostatečné distancování se od Putina

Nětrebková dlouhodobě žije v Rakousku, nicméně v minulosti byla spojována s podporou Putina – byť ji nikdy nevyjádřila otevřeně. V roce 2012 během prezidentských voleb se její jméno objevilo na seznamu téměř pětistovky podporovatelů kremelského vládce (ve výčtu figurovalo i jméno Gergijeva). O dva roky později se nechala fotografovat s proruským separatistou Olegem Carjovem, když věnovala doněckému opernímu divadlu milion rublů. Zdůraznila ale, že její dar byl „o umění“ a nešlo o „politický akt“.

O vpádu Ruska na Ukrajinu v únoru 2022, po němž čelila na Západě bojkotu svých koncertů, mluvila nejprve jen opatrně s tím, že nehodlá veřejně vyjadřovat své politické názory a hanět svou vlast. Koncem března pak ale invazi odsoudila, přičemž použila slovo „válka“, nikoli „speciální vojenské operace“, tedy označení, na kterém trvá Moskva. Poté začala být podle BBC rušena i její představení v Rusku. Ředitele MET Petera Gelba to však nepřesvědčilo.

Dlouholetého šéfa Kremlu ale Nětrebková přímo nekritizovala. „Žádali mě, abych se vyslovila proti Putinovi. Odpověděla jsem, že mám ruský pas, že on je stále prezidentem a že nic takového veřejně pronášet nemůžu. Tak jsem odmítla,“ podotkla v rozhovoru pro deník Le Monde v květnu 2022.

Otevřené dveře do Evropy

S větší vstřícností než v MET se uznávaná sopranistka setkala na evropských scénách. Jako první se odhodlala přivést Nětrebkovou zpátky na pódium v dubnu 2022 opera v Monte Carlu. Od té doby ji oslovily operní scény ve Vídni, Paříži, Berlíně či Miláně.

Účinkování v Macbethovi v milánské La Scale mohlo být pro Nětrebkovou jistým zadostiučiněním. Právě rolí Lady Macbeth v této Verdiho opeře debutovala s úspěchem v roce 2014 v Metropolitní opeře a o pět let později se k ní vrátila. Byť ne nadlouho.

Anna Nětrebková v La Scale v roce 2019
Zdroj: Reuters/Alessandro Garofalo

Premiéru tehdy poznamenal odchod představitele titulní role Plácida Dominga, který MET opustil po obvinění ze sexuálního obtěžování v dřívějších letech. Nětrebková patřila k těm, kteří se ho zastali. A po několika reprízách přišla pandemie covidu-19 a následný obrat Metropolitní opery k současnějším dílům a většímu šetření. To už ale MET s Nětrebkovou stejně nepočítalo.

Angažování Nětrebkové dlouho „odolávala“ Královská opera v Londýně – ani to už ale neplatí. Na podzim zahájí totiž sezonu 2025/26, první pod vedením nového hudebního ředitele, jímž se stal český dirigent Jakub Hrůša. Ten v rozhovoru pro Times vysvětlil, že Nětrebková patří k nejlepším pěvkyním a že její odsouzení války na Ukrajině „nemá důvod nebrat vážně“. Sopranistka se představí v nastudování Pucciniho Tosky, odehrávající se v Itálii ohrožené Napoleonovou invazí.

Koncert v Praze zrušen kvůli „cenzuře“

Nětrebková měla předloni v srpnu koncertovat také v Praze, kde už ji dříve publikum několikrát odměnilo aplausem. Z jejího koncertu ale sešlo. Zástupci pražské koalice (SPOLU, Piráti a STAN) se vyslovili proti vystoupení umělkyně uváděné na ukrajinském sankčním seznamu v Obecním domě, který vlastní město prostřednictvím své stejnojmenné akciové společnosti.

Podle ředitele společnosti Vlastimila Ježka se ze zpěvu Nětrebkové stala politická a společenská otázka a obě strany se dohodly, že bude lepší akci zrušit. Zástupkyně pořádající agentury uvedla, že pěvkyni situace mrzí, ale chápe, že se vymkla kontrole a že vznikly politické tlaky. Své fanoušky Nětrebková prý vyzvala, aby si ji přijeli poslechnout do Vídně, kde „tento druh cenzury neexistuje“, uváděla ČTK s odkazem na ruskou službu stanice BBC. 

V Palm Beach se nechtěli plést do politiky

Opera Palm Beach, která Anně Nětrebkové zajistila opětovný koncert v Americe, se rovněž chtěla ve spojení s ruskou pěvkyní politickým diskusím vyhnout. „Umělecké organizace by se neměly plést do politiky. Podle našeho názoru je naším posláním spojovat lidi a zkoumat to, co je v našem lidství univerzální,“ vzkázal generální ředitel scény James Barbato.

Web OperaWire upozorňuje na ironické pojítko mezi galavečerem v Palm Beach a Metropolitní operou. K podporovatelům společnosti provozující tuto produkci totiž patří Veronica Atkinsová a Frayda Lindemannová, které jinak působí ve vedení MET.

A jaká je naděje, že by i v Metropolitní opeře přestala být Anna Nětrebková personou non grata? Ředitel divadla loni prohlásil, že sopranistka může „hned zítra“ zpívat recitál, pokud by výtěžek věnovala ve prospěch Ukrajiny. Nětrebková podotkla, že návrat zváží – ale až současný šéf odejde. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Film o Jacksonovi postrádá skandály, diváci se ale hrnou

Hraný film o králi popu Michael vynesli diváci k návštěvnickému rekordu. Za převyprávění začátku příběhu Michaela Jacksona utratili první víkend jen v severoamerických kinech 97 milionů dolarů (přes dvě miliardy korun). Zato kritici nadšením šetří, mimo jiné tepají do povrchnosti snímku, který ignoruje, že zpěvácká superhvězda čelila obvinění ze sexuálně nevhodného chování. Tvůrci tyto pasáže přetočili, aby se vyhnuli právním problémům.
před 1 hhodinou

Do očí se jim propsal život i válka, říká fotograf o lidech z Náhorního Karabachu

Antonín Kratochvíl, Karel Cudlín a Jan Mihaliček fotografovali na přelomu milénia Národní Karabach. V konflikty poznamenané enklávě v jihozápadním Ázerbájdžánu zachytili hrůzy války, uprchlíky, ale také obnovu ve vzácných chvílích klidu. Jejich snímky jsou do poloviny června k vidění na výstavě Když se Bůh nedíval v pražské Leica Gallery. Mihaliček o Náhorním Karabachu mluvil s moderátorkou Terezou Řezníčkovou v Událostech, komentářích.
před 5 hhodinami

Mužům se špatně vyjadřují emoce, říká tvůrce seriálu o toxické maskulinitě

Skotský scenárista, komik a herec Richard Gadd na sebe upozornil autobiografickou zpovědí ze zkušeností se stalkingem a znásilněním. Osobní příběh Sobík nejprve uspěl na britských jevištích a jeho televizní zpracování sbíralo jednu cenu za druhou. Teď se pustil do čisté fikce – mrazivého dramatu Poloviční chlap „o dvou zlomených mužích“.
před 7 hhodinami

Koloseum chystá obranu proti překupníkům se vstupenkami

Pokud se lidé chystají do Itálie, musí se připravit na komplikace se vstupenkami na nejžádanější památky. Z oficiálních předprodejů je totiž vykupují překupníci a nabízejí za vyšší ceny. Platí to například pro římské Koloseum, které už kvůli tomu chystá změnit podmínky on-line prodeje. Podle redaktora ČT Vladimíra Piskaly většina lidí vstupenky na prohlídku tohoto amfiteátru nekupuje v oficiálním předprodeji, ale u někoho jiného a většinou dráž.
včera v 11:49

Rocky konečně zdolal „své“ schody. Philadelphské muzeum ale sochu léta odmítalo

Herec, scenárista a režisér Sylvester Stallone už v osmdesátých letech věnoval městu Philadelphia sochu znázorňující nejslavnějšího tamního obyvatele, který nikdy nežil – filmového hrdinu Rockyho Balbou. Stát měla u ikonických schodů, na nichž hollywoodský boxer-outsider trénoval. Jenže ty vedou k Muzeu umění, které se desetiletí stavělo proti umístění kýčovité rekvizity. Názor změnilo až nyní – a spornou sochu rovněž uznalo jako outsidera, který nakonec díky vytrvalosti dosáhl svého.
včera v 11:06

Touha po dokonalosti nás dohání, upozorňuje Šindelka v Systémech něhy

Dvojnásobný držitel Litery za prózu Marek Šindelka vydal nový román Systémy něhy. Ve své zatím nejrozsáhlejší knize se zaměřil na vztah otce s dcerou a také na posedlost dokonalostí, která člověka může proměnit ve stroj.
27. 4. 2026

VideoRestaurátoři opravují největší sousoší na Karlově mostě

Na Karlově mostě pracují restaurátoři na renovaci barokního sousoší svatého Jana z Mathy, Felixe z Valois a Ivana poustevníka. Jde o největší sochařské dílo na mostě. Kromě kompletního vyčištění také opraví části, u kterých hrozil pád. „Z přední strany se tam vloží nerezová armatura, která to bude fixovat,“ popisuje příklad technického řešení rozsáhlé praskliny restaurátor Jan Brabec. Práce odborníkům potrvají do konce léta a Galerii hlavního města Prahy, která postupně restauruje všech třicet soch a sousoší na mostě, vyjdou na bezmála milion korun.
25. 4. 2026

Major Zeman nebyl „jen“ krimi, jeho případy sloužily propagandě, ukazuje ÚSTR

Seriál 30 případů majora Zemana, vysílaný v sedmdesátých letech, promyšleně propojil populární krimi žánr s politickým zadáním, tedy ovlivnit u veřejnosti vnímání poválečných dějin. „Je to typická esence komunistické propagandy,“ poznamenal náměstek ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Kamil Nedvědický v pořadu 90’ ČT24 moderovaném Marianou Novotnou. Právě ÚSTR připravil ve spolupráci s Muzeem Police ČR a ČT cyklus přednášek, který poodkrývá kontext „českého Bonda normalizace“.
24. 4. 2026
Načítání...