Putina si nechal vytetovat, teď tanečník Polunin Rusko opouští

Jeden z nejviditelnějších tanečníků ruského baletu Sergej Polunin oznámil, že se rozhodl i s rodinou odejít z Ruska. Jeho „duše“ se prý necítí na svém místě. Polunin dlouhodobě platil za velkého podporovatele Vladimira Putina, podobiznu ruského vládce si dokonce nechal vytetovat. Ve svém oboru se prosadil i v zahraničí, kde je vnímán jako nesporný talent, ale s pověstí enfant terrible.

„Mám pocit, že moje duše není tam, kde by měla být. Po dlouhé době můj čas v Rusku vypršel, jako bych v tuto chvíli své poslání zde splnil. Rusko se pro mě stalo domovem na mnoho let. Pomohlo mi vytvořit mnoho fantastických představení. Dostalo se mi všeho, co jsem potřeboval, a ještě víc. Děkuji divákům za podporu, děkuji všem, kteří se mnou spolupracovali a pomáhali mi,“ napsal Polunin ve vzkazu, který ve středu zveřejnil na svém Instagramu.

Tuto sociální síť přitom Moskva zablokovala už krátce po zahájení své plnohodnotné invaze na Ukrajinu, která odstartovala před necelými třemi roky.

Polunin v prohlášení děkuje Rusku za všechno, „co pro něj udělalo“, a Rusy označuje za „velmi lidské“. O nové adrese nic přesného nesděluje. Píše, že kam povedou další kroky jeho a jeho rodiny (je ženatý s ruskou krasobruslařkou Jelenou Ilinychovou), „zatím není jasné“ a že „bude prospěšný“. „Chovejte se k sobě s láskou,“ nabádá v závěru vzkazu, který doprovodil melancholickým portrétem.

Načítání...

Podivné balíčky a odvolání z postů

Podle ruského serveru RBK si tanečník v létě stěžoval, že mu poštou chodí nevyžádané balíčky, a vyjádřil obavu, že některý z nich může obsahovat výbušné zařízení. Není bezprostředně jasné, zda jeho odjezd z Ruska souvisí s těmito případy.

Jeho prohlášení přišlo navíc jen několik dní poté, co ruská vláda jmenovala nového generálního ředitele Sevastopolského státního divadla opery a baletu na Ruskem anektovaném Krymu, tedy na post, který Polunin od roku 2019 zastával. Před pár měsíci byl rovněž nahrazen ve funkci šéfa tamní taneční akademie.

Stalo se tak poté, co Polunin zveřejnil na sociálních sítích příspěvek, v němž uvedl, že je mu „velmi líto lidí“ žijících v těžce bombardované vesnici nedaleko ukrajinského Chersonu, odkud pochází jeho rodina, a že i „nejhorší dohoda by byla lepší než válka“.

„Když vidím Putina, vidím světlo“

Ačkoliv se narodil a vyrostl na Ukrajině, Polunin se prý vždy považoval za Rusa. V roce 2018 získal tamní občanství a nechal si vytetovat na hruď první z celkem tří podobizen ruského vůdce Vladimira Putina. Zároveň má na ruce trojzubec, tedy ukrajinský státní symbol.

V té době rovněž tanečník na sociální sítě nahrál video, v němž stojí na Rudém náměstí v Moskvě a mluví o „sjednocení Anglie, Ruska a Ukrajiny“. O Putinovi pak v jiném příspěvku napsal, že „když ho vidí, vidí světlo“. Svými vyjádřeními – nejen politickými, ale i třeba o přílišné zženštilosti pařížských tanečníků či o líných obézních lidech – si prakticky uzavřel možnost pokračování umělecké kariéry na Západě.

Sergej Polunin při zkoušce v Královské opeře v Londýně (2017)
Zdroj: Reuters/Neil Hall

„Chtěl jsem mluvit o zastavení všech válek, o zastavení veškeré negativity, kterou máme. Ale to, co jsem dělal, lidi štvalo a stavělo je proti sobě,“ poznamenal později v rozhovoru pro britský list The Guardian. „Mnoho let jsem viděl svět jako dvě strany: Východ a Západ, dvě mocnosti. A snažil jsem se zjistit, co je bílé a co černé. Obě strany mě chtěly,“ uvedl také s tím, že věřil, že může zůstat neutrální, obejmout všechny strany a naučit svět milovat.

Vyznamenání od Putina, zrušená představení na Západě

Anexi Krymu v roce 2014 tanečník podpořil a rovněž podporuje ruskou invazi na Ukrajinu z února 2022. Mimo jiné organizoval sbírky pro armádu. V září 2022 si vysloužil důtku úřadů v Uzbekistánu, když při tamním turné předvedl tanec v uniformě věnovaný padlým ruským vojákům. Kvůli odmítavé reakci publika ten samý rok zrušili v Itálii Poluninovo chystané vystoupení.

Jednalo se o představení Rasputin. S tanečním dramatem o vlivném ruském mystikovi, na jehož scénografii se podílel i český tanečník Otto Bubeníček, měl Polunin vystoupit rovněž v Podzámecké zahradě v Kroměříži. Představení bylo ale nejprve přesunuto o rok kvůli tanečníkově zranění a následně ho olomoucké arcibiskupství, které zahradu spravuje, definitivně zrušilo. Neobdrželo prý „stanovisko umělce k situaci na Ukrajině“.

Loni dostal Polunin od Putina vyznamenání za popularizaci tance, letos se zapojil jako jedna z celebrit do podpory Putinovy prezidentské kampaně.

Talentovaný enfant terrible baletu

Pětatřicetiletý Polunin se zdá být umělcem, jemuž se tu s větším, tu s menším úspěchem daří ustát tlak okolí a nepodlehnout sebedestrukci. Tancovat začal už jako čtyřletý v Chersonu, na studia odešel do Kyjeva a ve třinácti na Královskou baletní školu v Londýně. Rodina se rozdělila, aby na tento sen vydělala. Na prahu puberty Polunina ale zasáhl rozvod rodičů, začal pít, vystupoval pod vlivem kokainu, tehdy si také pořídil první tetování.

I tak se brzy stal nejmladším sólistou v historii Královského baletu v Londýně, ve třiadvaceti už tamnímu souboru umělecky šéfoval. Ale po necelých třech letech se rozhodl metu mnohých tanečníků nechat za sebou a z angažmá ze dne na den odešel, což vyvolalo slušný poprask.

Média psala o Poluninově divokém životním stylu plném večírků, alkoholu a drog. Prezentací, která měla blíž k celebritám šoubyznysu než k představám o sólistovi předního světového divadla, si vysloužil přezdívky jako enfant terrible nebo James Dean baletu – to druhé s odkazem na americký herecký idol padesátých let s nálepkou „rebela bez příčiny“.

I Polunin měl herecké ambice, zdůvodňoval jimi svůj záměr opustit svět baletu. A postupem času se opravdu objevil – byť ne v hlavních rolích – i ve větších produkcích. Třeba v thrilleru Rudá volavka v režii Francise Lawrence nebo ve Vraždě v Orient expresu, kterou se pokusil znovu převyprávět Kenneth Branagh.

Později Polunin uvedl, že klasický tanec sice miluje, ale prostředí, ve kterém se i ti nejslavnější tanečníci pohybují, ho téměř odradilo od další kariéry. Únik do světa filmu ho prý zachránil.

Klip, který ho vrátil k tanci

Definitivní odchod od tance si mezitím rozmyslel. Rozhodnutí skoncovat s baletem oddálila mimo jiné choreografie, kterou připravil v roce 2015 s fotografem a znalcem módní a reklamní branže Davidem La Chapellem.

Klip Take Me To Church, v němž tančí na hudbu irského zpěváka Hoziera, má evokovat tanečníkovy vnitřní boje mezi osobním životem a baletním světem a do choreografie promítá „bouřlivé postavy vymítající své démony na drsném a nemilosrdném pozadí“.

Klip Polunin zamýšlel jako rozloučení s tancem, ale ve finále mu miliony zhlédnutí pomohly k celosvětové popularitě. „Take Me to Church mi dalo nový život, protože mě to přimělo tancovat,“ potvrdil tanečník v rozhovoru pro ČT24 v roce 2017. Vstupenky na jeho tehdejší představení v Národním divadle se vyprodaly za čtyři minuty.

„Ve světě umění neexistuje být nejlepší. Otázka je, jestli člověk dosáhl toho nejlepšího, co bylo v jeho silách. Myslím si, že já ano,“ řekl tehdy také.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Muse na desátém albu zachytili signál z vesmíru

Anglická skupina Muse vydává desáté album. Kapela ve své hudbě dlouhodobě čerpá ze sci-fi motivů, její tvorba bývá řazena do žánru vesmírného rocku. Na nové desce The Wow! Signal odkazuje k mimozemským civilizacím.
před 11 hhodinami

VideoAbych psal, musím být rozzlobený, říká punker Wattie Buchan

Skotští punkeři The Exploited vydali poslední album před více než dvaceti lety. „Důvodů je mnoho. Prošel jsem si depresí. Abych mohl psát punkovou hudbu, musím být rozzlobený. Přitom jsem už dlouho šťastný,“ vysvětlil frontman kapely Wattie Buchan. Rozhovor České televizi poskytl při vystoupení na festivalu Mighty Sounds v Táboře.
včera v 11:01

VideoOdbourává stres a uklidňuje. Projekt chce ke čtení přitáhnout více Čechů

Čtení považuje za prospěšné přes 80 procent populace, zároveň však téměř třetina dospělých nezvládne ani jeden titul za rok. V průzkumu to zjistila iniciativa Čteme za nároďák. Její strůjci chtějí k literatuře – kvůli jejím přínosům – přivést víc lidí. I krátká chvíle s knihou podle nich odbourává stres a stimuluje pozornost. Vědci si všimli, že děti chtějí číst o svých konkrétních zálibách, při výběru knihy je proto důležité zjistit, co je vlastně baví. Děti-čtenáři pak bývají podle výzkumů v budoucnu úspěšnější i spokojenější. Benefity pokračují v dospělosti, četba podporuje empatii, uklidňuje a zlepšuje koncentraci. Odborníci doporučují začít třeba stránkou denně, dospělí si mohou zdravý návyk vybudovat právě během čtení se svými dětmi.
včera v 08:00

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
28. 6. 2026

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Evropský pohled