Tradiční ukrajinský folklor mísí se současnou elektronikou. Anglicky zpívat nechtějí, protože by se tím podle nich z písní vytratily emoce. Ty ukrajinská kapela Go_A předává i v souvislosti s válkou na Ukrajině, svými koncerty se snaží podpořit své bojující krajany. Skupina, která svou zem reprezentovala také na Eurovizi, se v listopadu představila publiku v pražském klubu Roxy.
Hudba do politiky nepatří, dokud do vašeho domu nepřiletí raketa, říká ukrajinská kapela Go_A
4 minuty
Rozhovor s kapelou Go_A
Název skupiny Go_A je složen z anglického výrazu pro „jít“ a písmena A ve významu „alfa“. „Alfa může znamenat počátek, kořeny člověka, a dokonce boha. Takže se to dá přeložit jako cesta k našim kořenům. Každý člověk to může vnímat trochu jinak,“ vysvětluje jeden ze zakládajících členů kapely Taras Ševčenko.
Tvorba Go_A vychází z ukrajinského folkloru. „Díky lidové hudbě se snažíme pochopit, jak se cítili naši předkové. Ukrajinské lidové skladby jsou velice uštěpačné vůči nedobrým lidem. A naopak oslavují lidi dobré, pozitivní. A pak je v písničkách vždycky přítomna láska k přírodě. Toho všeho se držíme i my,“ podotýká vokalistka Kateryna Pavlenková.
V angličtině bychom zněli směšně
Lidové písně přibližují Go_A současným posluchačům přidáním elektroniky. Touto dynamickou směsicí zkusili zaujmout i zahraniční publikum jako zástupci Ukrajiny v mezinárodní písňové soutěži Eurovize. Ročník 2020 organizátoři zrušili kvůli pandemii covidu-19, ve finále následujícího ročníku skončili Go_A pátí.
Ani s mezinárodním úspěchem neuvažují, že by začali zpívat anglicky. „O ukrajinském folkloru je přirozené zpívat v ukrajinštině. Když ty písně budeme překládat do angličtiny, nebude to ono, nepředáte takové emoce jako v původním jazyce,“ míní Ševčenko. „Ukrajinština má takové fonetické zvláštnosti, které publikum oslovují. V angličtině by to znělo směšně,“ souhlasí Pavlenková.
Koncerty na podporu ukrajinských dobrovolníků
Provázanost s vlastními kořeny pro hudebníky ještě zesílila poté, co v únoru roku 2022 napadlo Rusko Ukrajinu. Nejprve přestali vystupovat, přišlo jim nepatřičné zpívat lidem pozitivní písně. Pak se ale na scénu vrátili.
„Hodně se říká, že hudba do politiky nepatří. Ale to platí jen do chvíle, než do vašeho domu přiletí ruská raketa. Nemohu říct, že pociťujeme nenávist, ale je pro nás naprosto přirozené z pódia opakovat, že Rusko je agresor a teroristický stát. Pro nás to není o politice, ale o tom, zůstat naživu, nebo ne. Pocítili jsme sami na sobě, co znamená ruská agrese,“ říká Kateryna Pavlenková.
Svou tvorbou se rozhodli pomáhat. „V současné době sbíráme peníze pro našeho kolegu, hudebníka, který odešel jako dobrovolník na frontu a bohužel přišel o jednu ruku. Na Ukrajině totiž nebojuje jenom armáda. Je v ní hodně dobrovolníků,“ připomíná vokalistka. Dodala, že ji těší, když v zahraničí vidí ukrajinské vlajky jako symbol podpory pro její zemi.
