Glosa z Berlinale: I bezmocní mají moc, připomněl Šarlatán s Trojanem

„Nebyl schopen akceptovat bezmocnost,“ říkají tvůrci filmu Šarlatán o Janu Mikoláškovi, léčiteli a znalci léčivých rostlin. Na filmovém festivalu Berlinale se drama v hlavní roli s Ivanem Trojanem promítalo ve čtvrtek večer ve světové premiéře. I bezmocnost může být ale inspirací posunout společnost dál, poznamenala v diskusi k filmu režisérka Šarlatána Agnieszka Hollandová. S odkazem na esej Václava Havla z roku 1978 Moc bezmocných.

Jan Mikolášek, skutečný český léčitel (1889–1973), posílal vážně nemocné pacienty k lékaři. Neklamal, neriskoval. Jako mladý v sobě zjistil mimořádné schopnosti, studoval byliny u léčitelů i doktorů medicíny. Sám medicínské vzdělání neměl a vždy to přiznával.

Muž, který se nezajímá o politiku, ale politika se zajímá o něj

Léčil prosté lidi i prominenty režimů, mezi něž patřili například vysoký nacistický činitel Martin Bormann nebo komunistický prezident Antonín Zápotocký, jemuž Mikolášek zachránil nohu před amputací. Ovšem po smrti Zápotockého nad ním neměl kdo držet ochrannou ruku a ve vykonstruovaném procesu v 50. letech byl Jan Mikolášek odsouzen a zbaven všeho majetku. Pak už se k léčitelství nevrátil.

Film Šarlatán, podle scénáře Marka Epsteina, je klasicky vyprávěný příběh o člověku, který se znelíbil režimu. Vyprávění se odvíjí v retrospektivách – výslech v 50. letech vrací hlavního hrdinu do různých období jeho života. Do jeho mládí, kdy v sobě objevil schopnost léčit, do prvních případů jeho praxe.

Zaměří se také na homosexuální milostný vztah léčitele a jeho asistenta, což pro hrdinu znamenalo v totalitních režimech hrozbu, protože nacisté i komunisté stavěli homosexualitu mimo zákon. Komunistická doba je zobrazena v tlumených barvách, doba minulá a úspěšná je naopak barevně rozjasněná.

Nahrávám video
Zdroj: Marlene Film Production

Možná bylo zbytečně dopisováno do osudu prostého člověka, který chtěl především léčit. Nejpatrnější je to na dvou příkladech – homosexualita nebyla u skutečného Mikoláška prokázaná. Ve filmu je také Mikolášek odsouzen k trestu smrti za vykonstruovanou smrt pacienta, zatímco ve skutečnosti byl vykonstruovaně obviněn z krácení daní, z korupce, z předražování bylin. Tato méně závažná obvinění by možná ukázala větší zrůdnost komunistického režimu než vyhrocený motiv ve filmovém příběhu. Jedinečným talentem nadaný člověk, jenž se nezajímá o politiku, ale politika se zajímá o něj, je dost silné téma na to, aby se muselo šperkovat homosexualitou a trestem smrti.

Jedna postava, dva Trojanové

Na druhé straně je dobré ocenit volbu obou představitelů Mikoláška – v mladém i zralém věku. Hrají je Josef Trojan a jeho otec Ivan Trojan. Divák ihned vidí společné rysy, které díky tomu postavu činí uvěřitelnou a přirozenou po celou dobu.

Je až škoda, že mladší Trojan se na plátně objeví tak krátce. Otiskl do postavy se zápalem její temperament a zároveň lépe naznačil negativní vlastnosti, jimiž Mikolášek také oplýval. Škoda též, že se do filmu nevešla větší část z Mikoláškova života za Rakouska-Uherska (obzvláště kontroverze s léčitelkou Josefou Mühlbacherovou, v podání Jaroslavy Pokorné, jsou velmi emoční). Podobně přínosný by mohl být i epilog o tom, co dělal léčitel po propuštění z vězení.

Ivan Trojan: Snažím se vymezovat proti autoritativním šéfům

Herec Ivan Trojan přiznal, že dokázal při natáčení režisérku rozčílit, protože postavu stále studoval a přicházel s novými a novými pohledy. Tím naznačil silné pozitivum filmu – Šarlatán vede k diskusi nad důležitými tématy ve společnosti a klade mnoho otázek nad osudem jedince při proměnách režimů. Debatu ostatně vyvolal hned po promítání v Berlíně.

Ivan Trojan v odpovědi na politický dotaz shrnul, že jako podstatné vnímá poselství filmu, že bychom měli důvěřovat přírodě, respektovat odlišnost a zabránit možnosti vzniku dalších totalitnách režimů.

„A pokud se mě ptáte na politickou situaci u nás, není tak komplikovaná jako v Polsku nebo Maďarsku. Já vystupuju proti českému premiérovi, snažím se vymezovat proti všem autoritativním šéfům, jako je Putin nebo Erdogan, a jsem rád, že to bylo jedno z témat filmu,“ prohlásil Trojan.

Nahrávám video

„Mimochodem, když jsme v Berlíně, chtěl bych říct, že mám velmi rád kancléřku Angelu Merkelovou, a až ona odejde z politiky, bude to možná stejný problém, jako když u nás odešel Václav Havel,“ uvedl také tento oceňovaný herec, který na tiskovou konferenci přišel v tričku se jménem prvního českého prezidenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Knižní záchranka dává vyřazeným knihám druhou šanci

Nevyužívané knihy z domácností, knihoven nebo pozůstalostí nemusejí skončit ve sběru. Projekt Knihomilové je sváží takzvanou Knižní záchrankou, část z nich rozdává a další prodává na dobročinných trzích či internetu. Za pět let tak získal na charitativní účely více než půl milionu korun.
před 15 hhodinami

„Brněnské hantec“ rozšíří kulturní seznam na jihu Moravy

Brněnský hantec se v neděli na zámku v Miloticích oficiálně zařadí na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Jihomoravského kraje. Zápisem chce kraj podpořit dokumentaci hantecu, jeho ochranu a předávání dalším generacím. Zároveň může jít o první krok k případnému zápisu na seznam UNESCO.
před 17 hhodinami

Vila Tugendhat slaví 25 let v UNESCO třídenní akcí v zahradách

Brněnská vila Tugendhat letos oslaví 25 let od zápisu na seznam světového dědictví UNESCO. Hlavní část oslav výročí o víkendu propojí zahradu vily se zahradami sousední Arnoldovy vily a vily Löw-Beer. Vrcholem programu bude videomapping na fasádách všech tří památek, který budou lidé moci zdarma sledovat od pátku do neděle vždy mezi 21:00 a půlnocí.
7. 8. 2026

Knížák byl pro mnohé symbolem svobody a intelektuálního rebelství, řekl Klaus

Výtvarníka, hudebníka a pedagoga Milana Knížáka v pátek na poslední cestě ve Velké obřadní síni krematoria v pražských Strašnicích doprovodily tři čestné salvy a státní hymna. S umělcem mnoha zájmů se přišla rozloučit rodina, bývalí studenti, veřejnost, umělci i politici. Pohřeb, na kterém promluvili ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) a bývalý prezident Václav Klaus, se uskutečnil se státními poctami. Knížák zemřel v neděli 26. července ve věku 86 let.
7. 8. 2026Aktualizováno7. 8. 2026

Dvě deci tuše vykreslují japanologa a otce Petra Geislera

Sestry Ester a Anna Geislerovy složily ze vzpomínek a archivních záběrů portrét svého už zesnulého otce, japanologa Petra Geislera. Snímek Dvě deci tuše vzešel z potřeby pochopit a obsáhnout jeho osobnost. Vznikl v koprodukci České televize a 6. srpna ho začala promítat tuzemská kina.
7. 8. 2026

Válka ševců změnila obuvnictví, popisuje kniha

Od malé ruční výroby k mechanizaci a velkým továrnám. Proměnu obuvnictví na počátku dvacátého století popisuje kniha Válka ševců. Zaměřuje se i na to, jaký vliv měly na boty válečné konflikty.
6. 8. 2026

Album Revolver The Beatles naživo nikdy nehráli. Objevovali ale magii studia

Album Revolver se po vydání 5. srpna 1966 zařadilo mezi nejlepší desky rockové historie. The Beatles z této nahrávky pro složitost aranží nehráli na koncertech žádnou píseň, navíc nedlouho poté skončili s koncertováním úplně.
6. 8. 2026

VideoFilmové premiéry: 6 gramů, Dvě deci tuše i Hořké svátky

Film španělského režiséra Pedra Almodóvara Hořké svátky vypráví o stárnoucím režisérovi, v jehož příbězích se začnou poznávat jeho blízcí. Francouzský snímek Americký sen natočili tvůrci Nedotknutelných a je inspirován skutečnými událostmi z prostředí basketballu. V české komedii 6 gramů hraje výraznou roli nedorozumění a absurdita. Ondřej Vetchý, Jiří Mádl, David Novotný a Martin Pechlát se jako čtyři otcové potkávají ve škole poté, co je u jejich synů objeven bílý prášek. V dokumentu Dvě deci tuše představují Ester a Anna Geislerovy svého už zesnulého otce, japanologa a kaligrafa Petra. Využily rodinné archivy i vzpomínky přátel a dotýkají se i problematických aspektů jeho osobnosti.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.