Glosa z Berlinale: I bezmocní mají moc, připomněl Šarlatán s Trojanem

„Nebyl schopen akceptovat bezmocnost,“ říkají tvůrci filmu Šarlatán o Janu Mikoláškovi, léčiteli a znalci léčivých rostlin. Na filmovém festivalu Berlinale se drama v hlavní roli s Ivanem Trojanem promítalo ve čtvrtek večer ve světové premiéře. I bezmocnost může být ale inspirací posunout společnost dál, poznamenala v diskusi k filmu režisérka Šarlatána Agnieszka Hollandová. S odkazem na esej Václava Havla z roku 1978 Moc bezmocných.

Jan Mikolášek, skutečný český léčitel (1889–1973), posílal vážně nemocné pacienty k lékaři. Neklamal, neriskoval. Jako mladý v sobě zjistil mimořádné schopnosti, studoval byliny u léčitelů i doktorů medicíny. Sám medicínské vzdělání neměl a vždy to přiznával.

Muž, který se nezajímá o politiku, ale politika se zajímá o něj

Léčil prosté lidi i prominenty režimů, mezi něž patřili například vysoký nacistický činitel Martin Bormann nebo komunistický prezident Antonín Zápotocký, jemuž Mikolášek zachránil nohu před amputací. Ovšem po smrti Zápotockého nad ním neměl kdo držet ochrannou ruku a ve vykonstruovaném procesu v 50. letech byl Jan Mikolášek odsouzen a zbaven všeho majetku. Pak už se k léčitelství nevrátil.

Film Šarlatán, podle scénáře Marka Epsteina, je klasicky vyprávěný příběh o člověku, který se znelíbil režimu. Vyprávění se odvíjí v retrospektivách – výslech v 50. letech vrací hlavního hrdinu do různých období jeho života. Do jeho mládí, kdy v sobě objevil schopnost léčit, do prvních případů jeho praxe.

Zaměří se také na homosexuální milostný vztah léčitele a jeho asistenta, což pro hrdinu znamenalo v totalitních režimech hrozbu, protože nacisté i komunisté stavěli homosexualitu mimo zákon. Komunistická doba je zobrazena v tlumených barvách, doba minulá a úspěšná je naopak barevně rozjasněná.

2 minuty
Trailer: Šarlatán
Zdroj: Marlene Film Production

Možná bylo zbytečně dopisováno do osudu prostého člověka, který chtěl především léčit. Nejpatrnější je to na dvou příkladech – homosexualita nebyla u skutečného Mikoláška prokázaná. Ve filmu je také Mikolášek odsouzen k trestu smrti za vykonstruovanou smrt pacienta, zatímco ve skutečnosti byl vykonstruovaně obviněn z krácení daní, z korupce, z předražování bylin. Tato méně závažná obvinění by možná ukázala větší zrůdnost komunistického režimu než vyhrocený motiv ve filmovém příběhu. Jedinečným talentem nadaný člověk, jenž se nezajímá o politiku, ale politika se zajímá o něj, je dost silné téma na to, aby se muselo šperkovat homosexualitou a trestem smrti.

Jedna postava, dva Trojanové

Na druhé straně je dobré ocenit volbu obou představitelů Mikoláška – v mladém i zralém věku. Hrají je Josef Trojan a jeho otec Ivan Trojan. Divák ihned vidí společné rysy, které díky tomu postavu činí uvěřitelnou a přirozenou po celou dobu.

Je až škoda, že mladší Trojan se na plátně objeví tak krátce. Otiskl do postavy se zápalem její temperament a zároveň lépe naznačil negativní vlastnosti, jimiž Mikolášek také oplýval. Škoda též, že se do filmu nevešla větší část z Mikoláškova života za Rakouska-Uherska (obzvláště kontroverze s léčitelkou Josefou Mühlbacherovou, v podání Jaroslavy Pokorné, jsou velmi emoční). Podobně přínosný by mohl být i epilog o tom, co dělal léčitel po propuštění z vězení.

Ivan Trojan: Snažím se vymezovat proti autoritativním šéfům

Herec Ivan Trojan přiznal, že dokázal při natáčení režisérku rozčílit, protože postavu stále studoval a přicházel s novými a novými pohledy. Tím naznačil silné pozitivum filmu – Šarlatán vede k diskusi nad důležitými tématy ve společnosti a klade mnoho otázek nad osudem jedince při proměnách režimů. Debatu ostatně vyvolal hned po promítání v Berlíně.

Ivan Trojan v odpovědi na politický dotaz shrnul, že jako podstatné vnímá poselství filmu, že bychom měli důvěřovat přírodě, respektovat odlišnost a zabránit možnosti vzniku dalších totalitnách režimů.

„A pokud se mě ptáte na politickou situaci u nás, není tak komplikovaná jako v Polsku nebo Maďarsku. Já vystupuju proti českému premiérovi, snažím se vymezovat proti všem autoritativním šéfům, jako je Putin nebo Erdogan, a jsem rád, že to bylo jedno z témat filmu,“ prohlásil Trojan.

12 minut
Události v kultuře: Premiéra Šarlatána a ocenění pro Šifry Jana Kapra
Zdroj: ČT24

„Mimochodem, když jsme v Berlíně, chtěl bych říct, že mám velmi rád kancléřku Angelu Merkelovou, a až ona odejde z politiky, bude to možná stejný problém, jako když u nás odešel Václav Havel,“ uvedl také tento oceňovaný herec, který na tiskovou konferenci přišel v tričku se jménem prvního českého prezidenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zůstáváme při zemi, říká o seriálu Andor hlavní tvůrce Gilroy

Sci-fi fenomén Star Wars už dávno přesáhl filmová plátna. Čítá i seriály jako Mandalorian, Akolytka a Bludná banda. Ze světa kosmických lodí a světelných mečů nyní přichází pokračování seriálu Andor. Jeho příběh předchází původní filmové trilogii. Šlo nám o pravdivost, podotkl hlavní tvůrce Tony Gilroy v rozhovoru, který vedl s redaktorem ČT Filipem Karbanem.
před 1 hhodinou

Obrazem: Žen na pět set lidských životů. Tono Stano vystavuje v GHMP

Galerie hlavního města Prahy připravila retrospektivní výstavu jednoho z nejvýraznějších fotografů své generace Tona Stana. Proslul ženskými akty. „Žena je moje věčná múza. Téma na třeba pět set lidských životů,“ říká Stano. Médium fotografie ho prý pořád fascinuje. Výstava v GHMP zastřešuje jeho práce od střední školy po aktuální tvorbu. K vidění jsou téměř do konce srpna.
před 10 hhodinami

Kdo film neviděl, ať nehlasuje. Nová pravidla Oscarů překvapila

Hlasující v cenách Oscar musí vidět všechny nominované filmy, než rozhodnou o vítězi. Umělá inteligence nevadí. A kaskadéři a castingoví režiséři se dočkají vlastní sošky. Americká Akademie filmového umění a věd oznámila novinky pro příští ročníky cen. Neobešlo se to bez reakcí.
25. 4. 2025

Knihou roku 2024 je román Letnice pozdního debutanta Hlauča

Ceny Magnesia Litera vyzdvihly z více než třicítky nominovaných titulů ty nejlepší, které vyšly v Česku minulý rok. Knihou roku 2024 je román Letnice, jímž na prahu šedesátky prozaicky debutoval Miroslav Hlaučo.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Elity převzaly moc v každém režimu a teď i Audioknihu roku

Audioknihou roku 2024 se stalo dokumentární drama Elity. Adaptace původní divadelní hry Jiřího Havelky v režii Bely Schenkové s početným hereckým souborem v čele s Jiřím Vyorálkem sleduje příběh společenských elit minulého režimu, kterým díky jejich šikovnosti zůstal stále ekonomický a politický vliv. Interpretkou roku je Jitka Ježková za načtení románu Dům v Matoušově ulici, nejlepším interpretem se stal Jan Vlasák díky knize Dr. Alz. Ocenění udělila Asociace vydavatelů audioknih v celkem jedenácti kategoriích.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Lékárník z Horažďovic sloužil v Mexiku. Obrazy z jeho sbírek teď vystavují v Londýně

Aktuální výstava v britské Národní galerii propojuje Mexiko s Horažďovicemi. Ze západočeského města totiž pocházel lékárník František Kaska, který v devatenáctém století udělal kariéru v Mexiku, kde se spřátelil s malířem Josém Maríou Velascem. Obrazy výtvarníka, považovaného Mexičany za národní poklad, se z Kaskových sbírek dostaly přes české Národní muzeum až do londýnské výstavní síně.
23. 4. 2025

Naše deska je stejně monstrózní jako Caligula, říkají Deaf Heart

Tuzemská indie rocková skupina Deaf Heart vydala nové album. Nazvala ho Caligula. „V přeneseném smyslu to znamená divokost, hédonismus, ironii, je to brutální věc,“ vysvětlují muzikanti, proč si vypůjčili jméno římského císaře proslulého tyranií. O nové desce s nimi mluvil Petr Adámek. „Je také monstrózní,“ dodávají.
22. 4. 2025

Trabanty nahradila žába. Žlutý obojživelník se vypravil do Mongolska

Cestovatel Dan Přibáň vyměnil žluté trabanty za obojživelné vozidlo stejné barvy. S ním a s česko-slovenskou partou dobrodruhů vyrazil do Ulánbátaru – a od 24. dubna se vydá i do kin. Cestopisný film Žlutou žábou do země modrého nebe dokumentuje téměř osmnáct tisíc kilometrů mezi Prahou a hlavním městem Mongolska. Vznikl v koprodukci České televize.
22. 4. 2025
Načítání...