Festival Mene Tekel připomene únor 1948 a zaměří se na odkaz George Orwella

V Praze začíná týdenní festival proti totalitě Mene Tekel. Zájemcům nabídne tematické výstavy, projekce filmů či rozhovory s pamětníky. Jako hlavní téma letošního 14. ročníku zvolili organizátoři Memento George Orwella. Festival Mene Tekel se koná vždy v týdnu kolem 25. února, kdy v roce 1948 převzala moc Komunistická strana Československa.

Tak jako v minulých ročnících i letos nabídne festival Mene Tekel několik tematických výstav. V ambitu kláštera Panny Marie Sněžné to bude projekt Cesty ke svobodě složený z částí nazvaných Příběhy 20. století, Železná opona v nás, Cesty ke svobodě a T. G. M. to nikdy nebude mít lehké.

V pražské Městské knihovně bude k vidění retrospektivní výstava Mene Tekel ve fotografiích a loňské úmrtí ředitele festivalu Jana Řeřichy připomene výstava na Právnické fakultě Univerzity Karlovy nazvaná Jedenáctkrát divadlo faktu.

Na programu festivalu jsou také filmové projekce. Bude mezi nimi i premiéra dokumentu režiséra Václava Müllera Projekt Orwell aneb 2 + 2 = 4? Jeho uvedení se zúčastní britská spisovatelka Masha Karpová, která je specialistkou na dílo spisovatele Orwella, autora antiutopických románů 1984 a Farma zvířat.

Rozhovory, přednášky i debaty

Festival budou provázet rozhovory s pamětníky o prožitém bezpráví, přednášky historiků a debaty s autory. Jako každý rok uctí pochod studentů za svobodu a demokracii na Pražský hrad z 25. února 1948.

Mezinárodní projekt Mene Tekel pořádá spolek Umění bez bariér. Smyslem akce je především připomínka odkazu obětí nacismu a komunismu. První ročník se konal v roce 2007. Svým názvem festival odkazuje k Bibli a proroctví o zodpovědnosti každého člověka za své činy.

Ke vzpomínání se připojí i Senát

Blížící se 72. výročí převzetí moci Komunistickou stranou Československa v pondělí připomene také Senát. Jeho výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost pořádá ve spolupráci se spolkem Mladí demokraté seminář o zločinech komunismu.

Oběti komunistického režimu den před výročím únorového převratu uctí také pietní setkání u památníku obětem komunismu na pražském Újezdě. Na Staroměstském náměstí chystá iniciativa Bez komunistů.cz výtvarný happening Pohřeb zkrvavených rukou komunismu.

Dočasná pamětní deska připomíná Jana Zajíce
Zdroj: Kateřina Šulová/ČTK

Už v pondělí si lidé připomněli památku Jana Zajíce. Dočasnou pamětní desku odhalili na domě s číslem 39, kde se osmnáctiletý student 25. února 1969 demonstrativně upálil. Chtěl tím vyjádřit nesouhlas s nastupující normalizací a pasivitou veřejnosti.

Na plaketě si mohou lidé přečíst například báseň, kterou Zajíc složil Janu Palachovi, nese i připomínky jeho dopisů adresovaných blízkým a veřejnosti, Zajícovu fotografii či novinový snímek z jeho pohřbu. „Nejsme napojeni na žádnou iniciativu, Zajíce jsme začali připomínat proto, že si myslíme, že je upozaděn. Jeho a Palachova oběť přitom byla stejná,“ řekl za organizátory Josef Maraczi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

V Británii vystavují knihu vázanou v lidské kůži. Na Harvardu ji raději schovali

Muzeum v britském Suffolku našlo na polici v pracovně knihu vázanou v lidské kůži. Konkrétně v kůži Williama Cordera odsouzeného před téměř dvěma stoletími za vraždu. Jeden podobný exemplář od stejného „dárce“ už muzeum ve sbírkách má. Poněkud znepokojivý způsob knihovazačství se nevyskytuje tak vzácně, jak by se možná mohlo zdát. Ale ne vždy ho muzea berou jako důvod k chlubení.
před 2 hhodinami

Veřejný prostor ve městech ožívá, podle architektů by mohl i více

Část architektů a aktivisté vybízejí k tomu, aby města podporovala projekty, které dokáží přivést život do veřejného prostoru. Často jsou to přitom zdánlivé drobnosti – místo k sezení, možnost občerstvení nebo prvky, které zabaví děti i dospělé. Z malého parku v pražských Holešovicích například „živé místo“ udělaly občerstvení, toalety, tekoucí voda, mlžítko nebo barevné umělecké dílo.
27. 4. 2025

Zůstáváme při zemi, říká o seriálu Andor hlavní tvůrce Gilroy

Sci-fi fenomén Star Wars už dávno přesáhl filmová plátna. Čítá i seriály jako Mandalorian, Akolytka a Bludná banda. Ze světa kosmických lodí a světelných mečů nyní přichází pokračování seriálu Andor. Jeho příběh předchází původní filmové trilogii. Šlo nám o pravdivost, podotkl hlavní tvůrce Tony Gilroy v rozhovoru, který vedl s redaktorem ČT Filipem Karbanem.
27. 4. 2025

Obrazem: Žen na pět set lidských životů. Tono Stano vystavuje v GHMP

Galerie hlavního města Prahy připravila retrospektivní výstavu jednoho z nejvýraznějších fotografů své generace Tona Stana. Proslul ženskými akty. „Žena je moje věčná múza. Téma na třeba pět set lidských životů,“ říká Stano. Médium fotografie ho prý pořád fascinuje. Výstava v GHMP zastřešuje jeho práce od střední školy po aktuální tvorbu. K vidění jsou téměř do konce srpna.
27. 4. 2025

Kdo film neviděl, ať nehlasuje. Nová pravidla Oscarů překvapila

Hlasující v cenách Oscar musí vidět všechny nominované filmy, než rozhodnou o vítězi. Umělá inteligence nevadí. A kaskadéři a castingoví režiséři se dočkají vlastní sošky. Americká Akademie filmového umění a věd oznámila novinky pro příští ročníky cen. Neobešlo se to bez reakcí.
25. 4. 2025

Knihou roku 2024 je román Letnice pozdního debutanta Hlauča

Ceny Magnesia Litera vyzdvihly z více než třicítky nominovaných titulů ty nejlepší, které vyšly v Česku minulý rok. Knihou roku 2024 je román Letnice, jímž na prahu šedesátky prozaicky debutoval Miroslav Hlaučo.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Elity převzaly moc v každém režimu a teď i Audioknihu roku

Audioknihou roku 2024 se stalo dokumentární drama Elity. Adaptace původní divadelní hry Jiřího Havelky v režii Bely Schenkové s početným hereckým souborem v čele s Jiřím Vyorálkem sleduje příběh společenských elit minulého režimu, kterým díky jejich šikovnosti zůstal stále ekonomický a politický vliv. Interpretkou roku je Jitka Ježková za načtení románu Dům v Matoušově ulici, nejlepším interpretem se stal Jan Vlasák díky knize Dr. Alz. Ocenění udělila Asociace vydavatelů audioknih v celkem jedenácti kategoriích.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Lékárník z Horažďovic sloužil v Mexiku. Obrazy z jeho sbírek teď vystavují v Londýně

Aktuální výstava v britské Národní galerii propojuje Mexiko s Horažďovicemi. Ze západočeského města totiž pocházel lékárník František Kaska, který v devatenáctém století udělal kariéru v Mexiku, kde se spřátelil s malířem Josém Maríou Velascem. Obrazy výtvarníka, považovaného Mexičany za národní poklad, se z Kaskových sbírek dostaly přes české Národní muzeum až do londýnské výstavní síně.
23. 4. 2025
Načítání...