Do kin vstupuje Oppenheimer. Jaderný test natočil režisér bez počítačových efektů

Příběh muže, který riskoval, že zničí svět, aby ho tím zachránil. I do českých kin vstupuje životopisný snímek Oppenheimer, v němž se režisér a scenárista Christopher Nolan pokusil dostat do hlavy „otce atomové bomby“. Do titulní role obsadil Cilliana Murphyho.

Nolanův scénář vychází z knihy o teoretickém fyzikovi J. Robertu Oppenheimerovi oceněné Pulitzerovou cenou. Přibližuje vývoj jedné z nejúčinnějších zbraní lidstva a mocenského nástroje – tajný projekt Manhattan, který kryl americkou snahu o vývoj atomové bomby za druhé světové války.

„Je to nesmírně rozsáhlý a výpravný příběh, asi jeden z nejnáročnějších projektů, na kterém jsem kdy pracoval,“ prohlásil Nolan. Největším soustem pro něj byla rekonstrukce historicky prvního jaderného testu, který provedly Spojené státy v červenci 1945 v Novém Mexiku. Stejný typ bomby byl později svržen na japonské město Nagasaki, což definitivně rozhodlo druhou světovou válku.

Rekonstrukce testu Trinity

Nolan test točil bez využití počítačové animace. „Můj supervizor vizuálních efektů Andrew Jackson se zabýval tím, jak bychom mohli spoustu vizuálních prvků filmu provést fyzicky, od znázornění kvantové dynamiky a kvantové fyziky až po samotný test Trinity,“ popisoval Nolan loni pro web Total Film.

Tvůrci zkoušeli napodobit jaderný test rozbíjením pingpongových míčků, házením barvy na zeď nebo pomocí luminiscenčního roztoku hořčíku. Jak záběry nakonec skutečně vznikly, autoři ale podrobně prozradit nechtějí.

Filmaři sice získali dokonce povolení natáčet na místě, kde byl proveden i test Trinity, práci produkce by ale komplikoval fakt, že zde stále funguje vojenská základna. Nolan tak testovací místo vybudoval nově, rovněž v Novém Mexiku.

Oppenheimer
Zdroj: CinemArt

„Chris chtěl, aby vše působilo autenticky, ať už se natáčelo v reáliích, kde žili lidé z projektu Manhattan, nebo se stavělo od základů. Má rád, když filmy působí jako vytvořené ručně, nikoliv natočené ve studiu nebo pomocí počítačových efektů,“ říká producent Charles Roven.

Nolan proto chtěl dostat štáb i do skutečného Los Alamos, kde stála tajná laboratoř. Místo se ale od té doby proměnilo a vrátit mu současnou podobu se ukázalo příliš nákladné. Nakonec tedy exteriéry vznikaly jinde, interiéry ale třeba přímo v domě, kde Oppenheimerovi skutečně žili.

Nolan: Chtěl jsem s diváky stisknout tlačítko

Britský filmař je známý experimenty se strukturou vyprávění a prozkoumáváním subjektivního vnímání reality a plynutí času. Oboje naplňují třeba jeho na Oscara nominované snímky Počátek a Dunkerk. Ani Oppenheimer nemá být podle tvůrců klasicky vyprávěný životopisný film. Epický thriller má ambici proniknout hluboko do mysli vědce, vystaveného neskutečnému tlaku.

„Ať se nám to líbí, nebo ne, J. Robert Oppenheimer je nejdůležitější osobou, která kdy žila. Vytvořil svět, ve kterém žijeme, v dobrém i zlém,“ říká Nolan. Diváky chtěl přenést do mysli a pocitů vědců z projektu Manhattan.

„Při přípravě testu Trinity se Oppenheimer a jeho tým zabývali velmi malou možností, že když stisknou tlačítko a spustí první bombu, zničí celou planetu,“ rozvíjí Nolan motiv, který ho na tomto příběhu fascinuje. „Chtěl jsem diváky přenést do té místnosti a být u toho rozhovoru, a pak být u toho, když se to tlačítko stiskne. Je to prostě ten nejneuvěřitelnější okamžik.“

Murphy: Nejtěžší bylo vystihnout Oppenheimera z hlediska morálky

Představitele Oppenheimera našel Nolan v Cillianovi Murphym, s tímto irským hercem spolupracuje opakovaně, spolu točili například akční sci-fi Počátek nebo „batmanovku“ Temný rytíř. „Mít tak obrovský intelekt může být přítěží,“ říká o skutečném Oppenheimerovi Murphy.

Nejsložitější podle jeho slov bylo vystihnout vědcovu morální cestu. „Hodně času tak trochu tančí mezi vejci, pokud jde o to, jak z hlediska morálky stojí za svou prací na projektu Manhattan a jak si stojí z hlediska jaderné politiky po druhé světové válce. Jeho vyvíjející se postoje ho staví do konfliktu s ostatními lidmi,“ míní Murphy.

Ani další herecké obsazení velkými jmény nešetří. Manželku hlavního hrdiny, bioložku a botaničku Kitty Oppenheimerovou, hraje Emily Bluntová. S vývojem jaderné zbraně v tajné laboratoři v Los Alamos mají něco společného také Matt Damon, Robert Downey Jr., Josh Hartnett nebo Kenneth Branagh.

Tříhodinové drama Oppenheimer mohou diváci kromě klasických projekcí vidět také v ojedinělém 70mm formátu, tedy v nejvyšší kvalitě. Promítat se v této podobě bude jen ve třiceti kinech po celém světě – v Evropě pouze ve Velké Británii a v pražském kině IMAX.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Cibulka a Jagelka se s Klempířem neshodli. Mají se ale sejít znovu

Moderátor Aleš Cibulka a moderátor, dabér a herec Michal Jagelka sdělili, že se při úterním jednání s ministrem kultury Oto Klempířem (za Motoristy) v jednotlivých tématech neshodli. Probírali mimo jiné poplatky za televizi a rozhlas nebo Klempířovu někdejší spolupráci se Státní bezpečností. Diskuze nicméně byla podle dvojice umělců korektní. Před prázdninami by se měli s ministrem sejít znovu, řekli po setkání.
před 16 hhodinami

Devadesátník Smoček napsal hru o tom, co má v životě smysl

Spoluzakladatel Činoherního klubu Ladislav Smoček napsal novou hru. Třiadevadesátiletý režisér a dramatik nastudoval na této pražské scéně inscenaci Hermína. Do hlavních rolí obsadil Andreu Černou, Ondřeje Vetchého nebo Vladimíra Javorského.
před 18 hhodinami

Divadla vítají růst platů. Někteří zřizovatelé s tím nepočítali

Divadlům kvůli navýšení platů v kultuře chybí ve schválených rozpočtech na letošní rok miliony korun. Vláda chce pracovníkům v kultuře od dubna zvýšit platy o devět procent. Zřizovatelé, případně poskytovatelé dotací, s navýšením sice počítali, nikoli však v takovém rozsahu.
včera v 08:00

Umělci se Klempíře v divadle nedočkali, dva za ním půjdou na ministerstvo

Umělci, kteří pozvali ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy) na pondělní veřejnou debatu do pražského divadla Palace, akci po 16:00 ukončili. Klempíř se nedostavil. Moderátoři Aleš Cibulka a Michal Jagelka jako dva z těch, kteří ministra zvali, však přijali jeho pozvání k úterní debatě na resortu za zavřenými dveřmi. S Klempířem chtějí mluvit hlavně o budoucnosti Českého rozhlasu.
9. 2. 2026

Katar chce být i kulturním centrem, peníze na to má

Největší světový organizátor veletrhů moderního a současného umění Art Basel rozšířil svou franšízu na Blízký východ. V katarském hlavním městě Dauhá skončil před pár dny vůbec první ročník této akce. Podle znalců trhu s uměním může oblast Perského zálivu kompenzovat poklesy prodejů na západních trzích. A zároveň veletrh potvrzuje snahy katarské metropole stát se předním kulturním centrem.
9. 2. 2026

Filmoví kritici vyzdvihli Sbormistra

Nejlepším snímkem roku 2025 je podle Cen české filmové kritiky drama Sbormistr. Získalo dvě ocenění, stejně jako snímky Otec a Letní škola, 2001.
7. 2. 2026Aktualizováno7. 2. 2026

Brejchová byla nezapomenutelnou filmovou hvězdou, shodli se herci i politici

Jako na opravdovou hereckou hvězdu a ikonu českého a československého filmu vzpomínali v sobotu herečtí kolegové na Janu Brejchovou, která zemřela ve věku 86 let. Připomněli její talent, krásu i nezapomenutelné role. Hold legendární herečce a upřímnou soustrast její rodině vyjádřili také prezident Petr Pavel či premiér Andrej Babiš (ANO). Její úmrtí po dlouhé nemoci oznámili pozůstalí v pátek.
7. 2. 2026Aktualizováno7. 2. 2026

Zemřela „česká Bardotka“ Jana Brejchová

Ve věku 86 let zemřela po dlouhé nemoci herečka Jana Brejchová, oznámila její dcera Tereza Brodská podle serveru iDNES. Svoji první filmovou roli dostala už ve třinácti letech a brzy se zařadila mezi nejvýraznější a nejobsazovanější české filmové herečky. Pro její krásu se jí přezdívalo „česká Bardotka“. To vše přesto, že se celý život potýkala se svou plachostí a ostychem.
6. 2. 2026Aktualizováno6. 2. 2026
Načítání...