Do kin vstupuje Oppenheimer. Jaderný test natočil režisér bez počítačových efektů

Příběh muže, který riskoval, že zničí svět, aby ho tím zachránil. I do českých kin vstupuje životopisný snímek Oppenheimer, v němž se režisér a scenárista Christopher Nolan pokusil dostat do hlavy „otce atomové bomby“. Do titulní role obsadil Cilliana Murphyho.

Nolanův scénář vychází z knihy o teoretickém fyzikovi J. Robertu Oppenheimerovi oceněné Pulitzerovou cenou. Přibližuje vývoj jedné z nejúčinnějších zbraní lidstva a mocenského nástroje – tajný projekt Manhattan, který kryl americkou snahu o vývoj atomové bomby za druhé světové války.

„Je to nesmírně rozsáhlý a výpravný příběh, asi jeden z nejnáročnějších projektů, na kterém jsem kdy pracoval,“ prohlásil Nolan. Největším soustem pro něj byla rekonstrukce historicky prvního jaderného testu, který provedly Spojené státy v červenci 1945 v Novém Mexiku. Stejný typ bomby byl později svržen na japonské město Nagasaki, což definitivně rozhodlo druhou světovou válku.

Rekonstrukce testu Trinity

Nolan test točil bez využití počítačové animace. „Můj supervizor vizuálních efektů Andrew Jackson se zabýval tím, jak bychom mohli spoustu vizuálních prvků filmu provést fyzicky, od znázornění kvantové dynamiky a kvantové fyziky až po samotný test Trinity,“ popisoval Nolan loni pro web Total Film.

Tvůrci zkoušeli napodobit jaderný test rozbíjením pingpongových míčků, házením barvy na zeď nebo pomocí luminiscenčního roztoku hořčíku. Jak záběry nakonec skutečně vznikly, autoři ale podrobně prozradit nechtějí.

Filmaři sice získali dokonce povolení natáčet na místě, kde byl proveden i test Trinity, práci produkce by ale komplikoval fakt, že zde stále funguje vojenská základna. Nolan tak testovací místo vybudoval nově, rovněž v Novém Mexiku.

Oppenheimer
Zdroj: CinemArt

„Chris chtěl, aby vše působilo autenticky, ať už se natáčelo v reáliích, kde žili lidé z projektu Manhattan, nebo se stavělo od základů. Má rád, když filmy působí jako vytvořené ručně, nikoliv natočené ve studiu nebo pomocí počítačových efektů,“ říká producent Charles Roven.

Nolan proto chtěl dostat štáb i do skutečného Los Alamos, kde stála tajná laboratoř. Místo se ale od té doby proměnilo a vrátit mu současnou podobu se ukázalo příliš nákladné. Nakonec tedy exteriéry vznikaly jinde, interiéry ale třeba přímo v domě, kde Oppenheimerovi skutečně žili.

Nolan: Chtěl jsem s diváky stisknout tlačítko

Britský filmař je známý experimenty se strukturou vyprávění a prozkoumáváním subjektivního vnímání reality a plynutí času. Oboje naplňují třeba jeho na Oscara nominované snímky Počátek a Dunkerk. Ani Oppenheimer nemá být podle tvůrců klasicky vyprávěný životopisný film. Epický thriller má ambici proniknout hluboko do mysli vědce, vystaveného neskutečnému tlaku.

„Ať se nám to líbí, nebo ne, J. Robert Oppenheimer je nejdůležitější osobou, která kdy žila. Vytvořil svět, ve kterém žijeme, v dobrém i zlém,“ říká Nolan. Diváky chtěl přenést do mysli a pocitů vědců z projektu Manhattan.

„Při přípravě testu Trinity se Oppenheimer a jeho tým zabývali velmi malou možností, že když stisknou tlačítko a spustí první bombu, zničí celou planetu,“ rozvíjí Nolan motiv, který ho na tomto příběhu fascinuje. „Chtěl jsem diváky přenést do té místnosti a být u toho rozhovoru, a pak být u toho, když se to tlačítko stiskne. Je to prostě ten nejneuvěřitelnější okamžik.“

Murphy: Nejtěžší bylo vystihnout Oppenheimera z hlediska morálky

Představitele Oppenheimera našel Nolan v Cillianovi Murphym, s tímto irským hercem spolupracuje opakovaně, spolu točili například akční sci-fi Počátek nebo „batmanovku“ Temný rytíř. „Mít tak obrovský intelekt může být přítěží,“ říká o skutečném Oppenheimerovi Murphy.

Nejsložitější podle jeho slov bylo vystihnout vědcovu morální cestu. „Hodně času tak trochu tančí mezi vejci, pokud jde o to, jak z hlediska morálky stojí za svou prací na projektu Manhattan a jak si stojí z hlediska jaderné politiky po druhé světové válce. Jeho vyvíjející se postoje ho staví do konfliktu s ostatními lidmi,“ míní Murphy.

Ani další herecké obsazení velkými jmény nešetří. Manželku hlavního hrdiny, bioložku a botaničku Kitty Oppenheimerovou, hraje Emily Bluntová. S vývojem jaderné zbraně v tajné laboratoři v Los Alamos mají něco společného také Matt Damon, Robert Downey Jr., Josh Hartnett nebo Kenneth Branagh.

Tříhodinové drama Oppenheimer mohou diváci kromě klasických projekcí vidět také v ojedinělém 70mm formátu, tedy v nejvyšší kvalitě. Promítat se v této podobě bude jen ve třiceti kinech po celém světě – v Evropě pouze ve Velké Británii a v pražském kině IMAX.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
před 20 hhodinami

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
před 22 hhodinami

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
před 23 hhodinami

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026

S AI nemá smysl bojovat, míní Demi Mooreová. V Cannes se řeší, jak „kapitulovat“

Jedna z nejstarších a nejprestižnějších filmových přehlídek nemůže vynechat téma úzce spojené s budoucností kinematografie. I na festivalu v Cannes se řeší, jak umělá inteligence změní filmový průmysl. Od poměrně nedávných časů, kdy se AI stala členem štábu, se otázka, zda ji vůbec použít, posunula více k úvahám jak.
20. 5. 2026
Načítání...