Do kin vstupuje Oppenheimer. Jaderný test natočil režisér bez počítačových efektů

Příběh muže, který riskoval, že zničí svět, aby ho tím zachránil. I do českých kin vstupuje životopisný snímek Oppenheimer, v němž se režisér a scenárista Christopher Nolan pokusil dostat do hlavy „otce atomové bomby“. Do titulní role obsadil Cilliana Murphyho.

Nolanův scénář vychází z knihy o teoretickém fyzikovi J. Robertu Oppenheimerovi oceněné Pulitzerovou cenou. Přibližuje vývoj jedné z nejúčinnějších zbraní lidstva a mocenského nástroje – tajný projekt Manhattan, který kryl americkou snahu o vývoj atomové bomby za druhé světové války.

„Je to nesmírně rozsáhlý a výpravný příběh, asi jeden z nejnáročnějších projektů, na kterém jsem kdy pracoval,“ prohlásil Nolan. Největším soustem pro něj byla rekonstrukce historicky prvního jaderného testu, který provedly Spojené státy v červenci 1945 v Novém Mexiku. Stejný typ bomby byl později svržen na japonské město Nagasaki, což definitivně rozhodlo druhou světovou válku.

Rekonstrukce testu Trinity

Nolan test točil bez využití počítačové animace. „Můj supervizor vizuálních efektů Andrew Jackson se zabýval tím, jak bychom mohli spoustu vizuálních prvků filmu provést fyzicky, od znázornění kvantové dynamiky a kvantové fyziky až po samotný test Trinity,“ popisoval Nolan loni pro web Total Film.

Tvůrci zkoušeli napodobit jaderný test rozbíjením pingpongových míčků, házením barvy na zeď nebo pomocí luminiscenčního roztoku hořčíku. Jak záběry nakonec skutečně vznikly, autoři ale podrobně prozradit nechtějí.

Filmaři sice získali dokonce povolení natáčet na místě, kde byl proveden i test Trinity, práci produkce by ale komplikoval fakt, že zde stále funguje vojenská základna. Nolan tak testovací místo vybudoval nově, rovněž v Novém Mexiku.

Oppenheimer
Zdroj: CinemArt

„Chris chtěl, aby vše působilo autenticky, ať už se natáčelo v reáliích, kde žili lidé z projektu Manhattan, nebo se stavělo od základů. Má rád, když filmy působí jako vytvořené ručně, nikoliv natočené ve studiu nebo pomocí počítačových efektů,“ říká producent Charles Roven.

Nolan proto chtěl dostat štáb i do skutečného Los Alamos, kde stála tajná laboratoř. Místo se ale od té doby proměnilo a vrátit mu současnou podobu se ukázalo příliš nákladné. Nakonec tedy exteriéry vznikaly jinde, interiéry ale třeba přímo v domě, kde Oppenheimerovi skutečně žili.

Nolan: Chtěl jsem s diváky stisknout tlačítko

Britský filmař je známý experimenty se strukturou vyprávění a prozkoumáváním subjektivního vnímání reality a plynutí času. Oboje naplňují třeba jeho na Oscara nominované snímky Počátek a Dunkerk. Ani Oppenheimer nemá být podle tvůrců klasicky vyprávěný životopisný film. Epický thriller má ambici proniknout hluboko do mysli vědce, vystaveného neskutečnému tlaku.

„Ať se nám to líbí, nebo ne, J. Robert Oppenheimer je nejdůležitější osobou, která kdy žila. Vytvořil svět, ve kterém žijeme, v dobrém i zlém,“ říká Nolan. Diváky chtěl přenést do mysli a pocitů vědců z projektu Manhattan.

„Při přípravě testu Trinity se Oppenheimer a jeho tým zabývali velmi malou možností, že když stisknou tlačítko a spustí první bombu, zničí celou planetu,“ rozvíjí Nolan motiv, který ho na tomto příběhu fascinuje. „Chtěl jsem diváky přenést do té místnosti a být u toho rozhovoru, a pak být u toho, když se to tlačítko stiskne. Je to prostě ten nejneuvěřitelnější okamžik.“

Murphy: Nejtěžší bylo vystihnout Oppenheimera z hlediska morálky

Představitele Oppenheimera našel Nolan v Cillianovi Murphym, s tímto irským hercem spolupracuje opakovaně, spolu točili například akční sci-fi Počátek nebo „batmanovku“ Temný rytíř. „Mít tak obrovský intelekt může být přítěží,“ říká o skutečném Oppenheimerovi Murphy.

Nejsložitější podle jeho slov bylo vystihnout vědcovu morální cestu. „Hodně času tak trochu tančí mezi vejci, pokud jde o to, jak z hlediska morálky stojí za svou prací na projektu Manhattan a jak si stojí z hlediska jaderné politiky po druhé světové válce. Jeho vyvíjející se postoje ho staví do konfliktu s ostatními lidmi,“ míní Murphy.

Ani další herecké obsazení velkými jmény nešetří. Manželku hlavního hrdiny, bioložku a botaničku Kitty Oppenheimerovou, hraje Emily Bluntová. S vývojem jaderné zbraně v tajné laboratoři v Los Alamos mají něco společného také Matt Damon, Robert Downey Jr., Josh Hartnett nebo Kenneth Branagh.

Tříhodinové drama Oppenheimer mohou diváci kromě klasických projekcí vidět také v ojedinělém 70mm formátu, tedy v nejvyšší kvalitě. Promítat se v této podobě bude jen ve třiceti kinech po celém světě – v Evropě pouze ve Velké Británii a v pražském kině IMAX.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoDen architektury provádí pražským sídlištěm i baťovskými domky

Začal festival Den architektury. Návštěvníky zavádí třeba na pražské sídliště Ďáblice nebo do baťovských domků ve Zlíně. Tématem letošního ročníku s mottem „Bydlím, tedy jsem“ je dostupné bydlení. Program zahrnuje stavby v Česku i na Slovensku.
před 9 hhodinami

Ostravou jezdí Havlova literární tramvaj

Dílo prezidenta Václava Havla zní v ostravských tramvajích. Ukázky z jeho literární tvorby tam předčítají studenti v rámci projektu Havlova literární tramvaj. Jde o jednu z akcí, kterými si moravskoslezská metropole připomíná Havlovy nedožité devadesátiny. Program zahrnuje také výstavy, besedy a diskuze, filmové projekce nebo divadelní představení.
1. 10. 2026‌‌

Vydavatel: AI nejprve nahradí překladatele a ilustrátory

Šéfredaktor nakladatelství Tänapäev řekl estonskému ERR, že původní rukopisy vytvořené pomocí umělé inteligence (AI) jsou stále vzácné, ale že tato technologie už pronikla do překládání a ilustrací.
1. 10. 2026‌‌

V Praze se konala konference k poctě laureátky Ceny Václava Havla

V Praze se ve středu konala čtrnáctá mezinárodní konference k poctě laureáta Ceny Václava Havla za lidská práva. Laureátkou za rok 2026 je íránská právnička Nasrín Sotudíová. Ta zastupovala aktivisty, novináře, příslušníky menšin i děti ohrožené trestem smrti a zároveň se zasazovala o zrušení povinného nošení hidžábu či trestu smrti. Sotudíová byla opakovaně zatčena a strávila roky ve vězení. Konference, jejímž tématem je Váha slova, nabídla právě příběhy laureátů, kteří byli vězněni, stejně jako příspěvky fundovaných odborníků. Akce se zúčastnil například ruský učitel a autor dokumentu Pan Nikdo proti Putinovi Pavel Talankin nebo běloruská opoziční politička Maryja Kalesnikavová.
30. 9. 2026‌‌

Nedokončené stavby dokládají „opuštěnou“ budoucnost

Nedokončené nebo opuštěné stavby nejsou jen připomínkou minulosti. Mohou ukazovat také budoucnost, která se nikdy neuskutečnila. Právě na takzvanou „opuštěnou budoucnost“ se zaměřuje nová výstava v Galerii Hraničář v Ústí nad Labem.
30. 9. 2026‌‌

Estonští herci varují před změnami GDPR, podle nich nahrávají AI

Estonský svaz herců se obává, že navrhované změny unijního obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) by umělé inteligenci usnadnily využívání hlasů a podoby herců. Šéf Estonského svazu herců Reimo Sagor uvedl, že navrhované změny by výrazně oslabily ochranu osobních údajů a otevřely cestu k nekontrolovanému trénování umělé inteligence na hereckých výkonech.
29. 9. 2026‌‌

O literatuře se bavit nechtěl, vzpomíná na Seiferta vnučka. Básníka připomene dokument

Byl národním umělcem i jedním z prvních signatářů Charty 77 a zůstává jediným českým držitelem Nobelovy ceny za literaturu. Od narození Jaroslava Seiferta uplynulo 23. září sto dvacet pět let. V lednu příštího roku se do kin dostane první celovečerní dokument o tomto básníkovi. Snímek s názvem Jaroslav Seifert v rytmu bezčasí už zveřejnil upoutávku.
29. 9. 2026Aktualizováno29. 9. 2026‌‌

Ďábelský lazebník Sweeney Todd účtuje ve Státní opeře

Státní opera zahájila sezonu slavným broadwayským muzikálem Sweeney Todd: Ďábelský lazebník z Fleet Street. Hororový příběh o pomstychtivém holiči proslavil snímek s Johnnym Deppem. Na prknech se teď titulní role zhostil mimo jiné Adam Plachetka.
29. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.