Do kin vstupuje Oppenheimer. Jaderný test natočil režisér bez počítačových efektů

Příběh muže, který riskoval, že zničí svět, aby ho tím zachránil. I do českých kin vstupuje životopisný snímek Oppenheimer, v němž se režisér a scenárista Christopher Nolan pokusil dostat do hlavy „otce atomové bomby“. Do titulní role obsadil Cilliana Murphyho.

Nolanův scénář vychází z knihy o teoretickém fyzikovi J. Robertu Oppenheimerovi oceněné Pulitzerovou cenou. Přibližuje vývoj jedné z nejúčinnějších zbraní lidstva a mocenského nástroje – tajný projekt Manhattan, který kryl americkou snahu o vývoj atomové bomby za druhé světové války.

„Je to nesmírně rozsáhlý a výpravný příběh, asi jeden z nejnáročnějších projektů, na kterém jsem kdy pracoval,“ prohlásil Nolan. Největším soustem pro něj byla rekonstrukce historicky prvního jaderného testu, který provedly Spojené státy v červenci 1945 v Novém Mexiku. Stejný typ bomby byl později svržen na japonské město Nagasaki, což definitivně rozhodlo druhou světovou válku.

Rekonstrukce testu Trinity

Nolan test točil bez využití počítačové animace. „Můj supervizor vizuálních efektů Andrew Jackson se zabýval tím, jak bychom mohli spoustu vizuálních prvků filmu provést fyzicky, od znázornění kvantové dynamiky a kvantové fyziky až po samotný test Trinity,“ popisoval Nolan loni pro web Total Film.

Tvůrci zkoušeli napodobit jaderný test rozbíjením pingpongových míčků, házením barvy na zeď nebo pomocí luminiscenčního roztoku hořčíku. Jak záběry nakonec skutečně vznikly, autoři ale podrobně prozradit nechtějí.

Filmaři sice získali dokonce povolení natáčet na místě, kde byl proveden i test Trinity, práci produkce by ale komplikoval fakt, že zde stále funguje vojenská základna. Nolan tak testovací místo vybudoval nově, rovněž v Novém Mexiku.

Oppenheimer
Zdroj: CinemArt

„Chris chtěl, aby vše působilo autenticky, ať už se natáčelo v reáliích, kde žili lidé z projektu Manhattan, nebo se stavělo od základů. Má rád, když filmy působí jako vytvořené ručně, nikoliv natočené ve studiu nebo pomocí počítačových efektů,“ říká producent Charles Roven.

Nolan proto chtěl dostat štáb i do skutečného Los Alamos, kde stála tajná laboratoř. Místo se ale od té doby proměnilo a vrátit mu současnou podobu se ukázalo příliš nákladné. Nakonec tedy exteriéry vznikaly jinde, interiéry ale třeba přímo v domě, kde Oppenheimerovi skutečně žili.

Nolan: Chtěl jsem s diváky stisknout tlačítko

Britský filmař je známý experimenty se strukturou vyprávění a prozkoumáváním subjektivního vnímání reality a plynutí času. Oboje naplňují třeba jeho na Oscara nominované snímky Počátek a Dunkerk. Ani Oppenheimer nemá být podle tvůrců klasicky vyprávěný životopisný film. Epický thriller má ambici proniknout hluboko do mysli vědce, vystaveného neskutečnému tlaku.

„Ať se nám to líbí, nebo ne, J. Robert Oppenheimer je nejdůležitější osobou, která kdy žila. Vytvořil svět, ve kterém žijeme, v dobrém i zlém,“ říká Nolan. Diváky chtěl přenést do mysli a pocitů vědců z projektu Manhattan.

„Při přípravě testu Trinity se Oppenheimer a jeho tým zabývali velmi malou možností, že když stisknou tlačítko a spustí první bombu, zničí celou planetu,“ rozvíjí Nolan motiv, který ho na tomto příběhu fascinuje. „Chtěl jsem diváky přenést do té místnosti a být u toho rozhovoru, a pak být u toho, když se to tlačítko stiskne. Je to prostě ten nejneuvěřitelnější okamžik.“

Murphy: Nejtěžší bylo vystihnout Oppenheimera z hlediska morálky

Představitele Oppenheimera našel Nolan v Cillianovi Murphym, s tímto irským hercem spolupracuje opakovaně, spolu točili například akční sci-fi Počátek nebo „batmanovku“ Temný rytíř. „Mít tak obrovský intelekt může být přítěží,“ říká o skutečném Oppenheimerovi Murphy.

Nejsložitější podle jeho slov bylo vystihnout vědcovu morální cestu. „Hodně času tak trochu tančí mezi vejci, pokud jde o to, jak z hlediska morálky stojí za svou prací na projektu Manhattan a jak si stojí z hlediska jaderné politiky po druhé světové válce. Jeho vyvíjející se postoje ho staví do konfliktu s ostatními lidmi,“ míní Murphy.

Ani další herecké obsazení velkými jmény nešetří. Manželku hlavního hrdiny, bioložku a botaničku Kitty Oppenheimerovou, hraje Emily Bluntová. S vývojem jaderné zbraně v tajné laboratoři v Los Alamos mají něco společného také Matt Damon, Robert Downey Jr., Josh Hartnett nebo Kenneth Branagh.

Tříhodinové drama Oppenheimer mohou diváci kromě klasických projekcí vidět také v ojedinělém 70mm formátu, tedy v nejvyšší kvalitě. Promítat se v této podobě bude jen ve třiceti kinech po celém světě – v Evropě pouze ve Velké Británii a v pražském kině IMAX.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Do Karlových Varů dorazil Dustin Hoffman, hlavní festivalová hvězda

Na Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary přiletěl americký herec Dustin Hoffman. Hlavní festivalová hvězda převezme Křišťálový glóbus za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii. Do dějiště festivalu dorazili už i američtí herci Jesse Eisenberg a Harvey Keitel a také americká režisérka, scenáristka a herečka Maggie Gyllenhaalová.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Klempíř zrušil výběrové řízení na ředitele Národní galerie

Ministerstvo kultury zrušilo výběrové řízení na generálního ředitele Národní galerie Praha, oznámil šéf resortu Oto Klempíř (za Motoristy). Výběrové řízení se podle něj bude opakovat. Chce najít osobnost, která bude mít silnou mezinárodní vizi, uvedl.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Skončila obnova šikmého kostela v Karviné. Září původními barvami

Skončila obnova střechy a fasády kostela svatého Petra z Alkantary v Karviné-Dolech, známého jako šikmý kostel. Památku nyní zdobí původní historické barvy – šedá, bílá a červená. Památkáři se inspirovali dochovanými fotografiemi poslední „přeživší“ stavby původní Karviné. Práce vyšly na sedm milionů korun, z toho 5,9 milionu pokryla dotace z evropského programu Spravedlivá transformace. Zbytek zaplatila farnost Karviná-Doly především z výnosů ze vstupného na komentované prohlídky.
před 9 hhodinami

Bezhlavý jezdec se vrací výstavou

Byli čtyři, byli mladí a byla zrovna devadesátá léta. Umělci Josef Bolf, Ján Mančuška, Jan Šerých a Tomáš Vaněk spolu tehdy založili skupinu Bezhlavý jezdec. Zajímaly je nové umělecké přístupy. Galerie hlavního města Prahy toto období připomíná na stejnojmenné výstavě.
před 11 hhodinami

V Eurovizi bude nově soutěžit Kanada

Kanada vyšle v roce 2027 poprvé svého zástupce do Eurovize. Písňovou soutěž pořádá Evropská vysílací unie (EBU), evropská adresa ale není pro účastníky klání podmínkou. Koneckonců poslední novou zemí, která se přihlásila, byla před deseti lety Austrálie. Naopak některé zahraniční weby zaměřené na Eurovizi spekulují, zda není ohrožena účast Česka.
před 14 hhodinami

Z historie festivalu ve Varech: „objevil“ DiCapria a ovlivnila ho politika

Filmový festival v Karlových Varech si připomíná letos dvě výročí. Koná se jubilejní, šedesátý ročník, současně ale uplyne osmdesát let od konání toho vůbec prvního, tenkrát ještě v Mariánských Lázních. Nesoulad v číslech způsobilo i střídání s přehlídkou v Moskvě. Česká televize se ohlíží za historií KVIFF prostřednictvím deseti témat.
před 21 hhodinami

V tunelech metra se natáčí mysteriózní Zmizení Sáry Lindertové

Mysteriózní minisérie Zmizení Sáry Lindertové kombinuje kriminální a nadpřirozené prvky. V pražských tunelech metra, kde se příběh z velké části odehrává, ji natáčí režisér Matěj Chlupáček. Vzniká v koprodukci České televize a společnosti Canal+.
1. 7. 2026

Michael sesadil Oppenheimera. Je nejvýdělečnějším filmovým životopisem

Michael Jackson opět vede žebříčky prodejnosti. Tentokrát filmové. Hraný snímek o začátcích krále popu, se stal nejvýdělečnějším životopisným snímkem vůbec. Celosvětově vydělal dosud 977 milionů dolarů (necelých 20,8 miliardy korun). Na druhé místo tak odsunul Oppenheimera, příběh o vývoji atomové bomby. Na milionové tržby – a umístění v žebříčku – v minulosti dosáhly třeba filmy o Freddiem Mercurym, čínském důstojníkovi z bitvy o Šanghaj nebo o indiánce Pocahontas.
1. 7. 2026

Evropský pohled