Divadlo Petra Bezruče se poprvé otevřelo před 75 lety. Výročí ale neslaví, chybí mu diváci

Divadlo Petra Bezruče v Ostravě si připomíná 75 let od svého vzniku. Oslavy letošního výročí spojeného s datem 1. prosince 1945 ale kvůli pandemii a souvisejícím opatřením nebudou. Soubor nehraje pro diváky v sále a neustále vyhlíží termín ukončení restrikcí. Ve své historii divadlo uvedlo 670 premiér, letošní sezona spojená s jubileem jich do celkového součtu přidala ale jen málo.

Současný stav považuje ředitel Divadla Petra Bezruče Jiří Krejčí za velmi složitý. „Současná situace je poměrně vážná a podobnou divadlo dosud nepamatuje,“ uvedl Krejčí a doplnil, že Divadlo Petra Bezruče je zcela závislé na příjmech od diváků. „Ti prostě a jednoduše nejsou. Tohle trvá již osm měsíců a změna k lepšímu je v nedohlednu,“ uvedl.

Podle něj má herecký soubor obrovskou chuť pracovat, avšak lze u nich již vypozorovat určitou frustraci z toho, že pořád jen zkouší a nemají možnost výsledky své práce předvést divákům. „Tohle období je pravděpodobně nejsložitější za celou divadelní historii. Naprosto nelze smysluplně plánovat, chybí finance, chybí diváci, chybí skoro vše. Už si ani nepamatuji, jak divák vypadá,“ řekl Krejčí.

Start kariéry Čepka nebo Divíškové

Za 75 let existence divadla tamní soubor uvedl 670 premiér. „Počet herců, kteří prošli naším divadlem, bohužel nelze vyčíslit, bude to v řádu stovek a stovek, ale byly mezi nimi velké osobnosti,“ řekla mluvčí divadla Michaela Kubicová.

Mimořádně důležitou se v historii divadla podle ní stala sezona 1959/1960, a to díky příchodu téměř celého absolventského ročníku pražské DAMU s režiséry Janem Kačerem a Evženem Němcem. „Svou divadelní a hereckou kariéru zde začali například Petr Čepek, Nina Divíšková, Ladislav Mrkvička či František Husák,“ řekla.

K výrazným osobnostem divadla podle ní patřil také v roce 2018 zesnulý Luděk Eliáš, který dlouhá léta náležel ke kmenovým hercům a v letech 1961 až 1966 byl ředitelem divadla.

Divadlo mladých

Ostravské divadlo vzniklo bezprostředně po skončení druhé světové války, v květnu roku 1945. Tehdy se skupinka mladých divadelních ochotníků rozhodla založit divadlo, které by prostřednictvím umění výchovně působilo na děti a mládež. Pod názvem Kytice hráli na adrese Masarykovo náměstí 33 v původním sále Divadla loutek.

Po rozpadu Kytice našlo divadlo své místo v Přívozské ulici v bývalém Katolickém domě již jako profesionální divadlo. „A právě 1. prosince 1945 tam zahájilo svou činnost Divadlo mladých. Název Divadlo Petra Bezruče používá od prosince 1955,“ doplnila Kubicová.

Od té doby se divadlo stěhovalo a měnilo svůj název ještě několikrát. Putovalo do Domu kultury pracujících Ostravy (dnes Dům kultury města Ostravy) a v roce 1990 se přestěhovalo do svého současného sídla. Jmenovalo se také Činohra Petra Bezruče a v roce 1991 se divadlo vrátilo ke svému původnímu názvu Divadlo Petra Bezruče.

V divadle působí některé výrazné herecké osobnosti regionu. Například Norbert Lichý, který získal v roce 2008 cenu Thálie v kategorii mužský herecký výkon za roli Mendela Singera v inscenaci Job.

Někdo to rád Bezruč

Oslavy letošního jubilea spojeného s datem 1. prosince 1945 ale ovlivnila koronavirová epidemie a s ní související opatření. „Z důvodu probíhající koronavirové pandemie nebudeme pořádat žádné velkolepé oslavy. Máme však radost, že se ještě před vypuknutím pandemie podařilo ve spolupráci s Českou televizí natočit o našem divadle dokument Někdo to rád Bezruč,“ řekla mluvčí divadla.

Česká televize pořad uvede počátkem února 2021 spolu se záznamem inscenace Transky, body, vteřiny. Představení získalo Ceny divadelní kritiky 2019 v kategoriích inscenace roku a poprvé uvedená česká hra roku a herec Jakub Burýšek byl oceněn jako talent roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
před 20 hhodinami

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026
Načítání...