Cikánská rapsodie „černého partyzána“ je příběhem statečnosti

Nahrávám video
Adam Drda o Josefu Serinkovi
Zdroj: ČT24

Příběh Josefa Serinka by vydal na dobrodružný román nebo napínavý seriál. Byl to pašerák, Rom pronásledovaný za první republiky i v dobách protektorátu. Utekl z kárného pracovního tábora v Letech, aby pak svoje zkušenosti ze života na okraji společnosti využil coby partyzán v boji proti nacistům. Vzpomínky „černého partyzána“ (jak pojmenoval po válce i svou hospodu) Josefa Serinka zaznamenal historik Jan Tesař už v šedesátých letech. K rukopisu se vrátil po čtyřiceti letech a sestavil třísvazkovou Českou cikánskou rapsodii. Knihu a především Josefa Serinka představil v Událostech v Kultuře publicista Adam Drda.

Čím byl příběh Josefa Serinka výjimečný? 

Upřesnil bych, že Serinek sice žil v jistém smyslu na okraji společnosti, za první republiky ale pracoval na statku, nežil nějakým potulným životem, měl rodinu, měl děti. Jeho výjimečnost spočívá zejména v tom, jak se jako český Rom za velmi těžkých okolností popral se svým osudem a jak statečně se projevil. Utekl z koncentračního tábora v Letech u Písku a pak nejen dokázal obstát na útěku, ale ještě dokázal zakládat partyzánské oddíly na Vysočině a obstát v podmínkách lesního partyzánského boje, což je něco velice těžkého.

Jak se mu podařilo uniknout z tábora v Letech a jak dopadla jeho rodina?

Serinkova rodina dopadla špatně, jako většina českých Romů, to znamená byla zavražděna nacisty. Útěk jako takový těžký nabyl, z koncentračních táborů na území protektorátu se utéct dalo, problém byl, co člověk bude dělat potom. Jestli jsem to v knize správně přečetl, myslel na to, že se mu podaří svou rodinu osvobodit. V době, kdy utekl, nevěděl nic o tom, že budou čeští Romové deportováni a zavražděni v plynových komorách.

Josef Serinek, Jan Tesař: Česká cikánská rapsodie
Zdroj: ČT24

Dá se říct, že jeho příběh něco vypovídá o vztahu Čechů a Romů za války?

To je velmi složitá otázka. Když člověk Serinkovy vzpomínky a výklady Jana Tesaře čte, je v nich samozřejmě spousta momentů, kdy se Serinek dostává do potíží kvůli tomu, že je Rom,  na druhou stranu mu spousta lidí pomůže. Nejsem si jistý, jestli zkušenost Čecha nežidovského a neromského původu by byla tak odlišná. Určitě v tom, že člověk z řekněme normálního městského prostředí by těžko zvládal to, co zvládnul Serinek.

Byl Serinkův příběh ojedinělým případem Roma zapojeného do odboje?

Ojedinělé je především zpracování jeho osudu. Jan Tesař jeho vzpomínky naprosto fascinujícím způsobem  zpracoval, nejde o pouhý přepis. Kniha má tři díly:  první část tvoří Serinkovo pozoruhodné vyprávění, druhá kniha jsou velmi odborné komentáře Jana Tesaře a vše doplňuje ještě kniha Tesařových studií a map.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 22 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
včera v 06:30

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026
Načítání...