Cikánská rapsodie „černého partyzána“ je příběhem statečnosti

Nahrávám video

Příběh Josefa Serinka by vydal na dobrodružný román nebo napínavý seriál. Byl to pašerák, Rom pronásledovaný za první republiky i v dobách protektorátu. Utekl z kárného pracovního tábora v Letech, aby pak svoje zkušenosti ze života na okraji společnosti využil coby partyzán v boji proti nacistům. Vzpomínky „černého partyzána“ (jak pojmenoval po válce i svou hospodu) Josefa Serinka zaznamenal historik Jan Tesař už v šedesátých letech. K rukopisu se vrátil po čtyřiceti letech a sestavil třísvazkovou Českou cikánskou rapsodii. Knihu a především Josefa Serinka představil v Událostech v Kultuře publicista Adam Drda.

Čím byl příběh Josefa Serinka výjimečný? 

Upřesnil bych, že Serinek sice žil v jistém smyslu na okraji společnosti, za první republiky ale pracoval na statku, nežil nějakým potulným životem, měl rodinu, měl děti. Jeho výjimečnost spočívá zejména v tom, jak se jako český Rom za velmi těžkých okolností popral se svým osudem a jak statečně se projevil. Utekl z koncentračního tábora v Letech u Písku a pak nejen dokázal obstát na útěku, ale ještě dokázal zakládat partyzánské oddíly na Vysočině a obstát v podmínkách lesního partyzánského boje, což je něco velice těžkého.

Jak se mu podařilo uniknout z tábora v Letech a jak dopadla jeho rodina?

Serinkova rodina dopadla špatně, jako většina českých Romů, to znamená byla zavražděna nacisty. Útěk jako takový těžký nabyl, z koncentračních táborů na území protektorátu se utéct dalo, problém byl, co člověk bude dělat potom. Jestli jsem to v knize správně přečetl, myslel na to, že se mu podaří svou rodinu osvobodit. V době, kdy utekl, nevěděl nic o tom, že budou čeští Romové deportováni a zavražděni v plynových komorách.

Josef Serinek, Jan Tesař: Česká cikánská rapsodie
Zdroj: ČT24

Dá se říct, že jeho příběh něco vypovídá o vztahu Čechů a Romů za války?

To je velmi složitá otázka. Když člověk Serinkovy vzpomínky a výklady Jana Tesaře čte, je v nich samozřejmě spousta momentů, kdy se Serinek dostává do potíží kvůli tomu, že je Rom,  na druhou stranu mu spousta lidí pomůže. Nejsem si jistý, jestli zkušenost Čecha nežidovského a neromského původu by byla tak odlišná. Určitě v tom, že člověk z řekněme normálního městského prostředí by těžko zvládal to, co zvládnul Serinek.

Byl Serinkův příběh ojedinělým případem Roma zapojeného do odboje?

Ojedinělé je především zpracování jeho osudu. Jan Tesař jeho vzpomínky naprosto fascinujícím způsobem  zpracoval, nejde o pouhý přepis. Kniha má tři díly:  první část tvoří Serinkovo pozoruhodné vyprávění, druhá kniha jsou velmi odborné komentáře Jana Tesaře a vše doplňuje ještě kniha Tesařových studií a map.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
před 8 hhodinami

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
před 23 hhodinami

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
včera v 13:00

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
včera v 08:00

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026

Hřebejk točí pro ČT Jobovku

Jan Hřebejk režíruje pro Českou televizi nový seriál Jobovka. Pojednává o rodinných vtazích, ústřední manželský pár hrají Marika Šoposká a Jiří Havelka. Natáčí se na západě Čech v Plzeňském kraji.
23. 6. 2026

Všechny Kunderovy francouzské romány už vyšly česky, jako poslední Pomalost

V brněnském nakladatelství Atlantis vyšel román Milana Kundery Pomalost, původně napsaný ve francouzštině. Všechny Kunderovy romány jsou tak již dostupné v českém jazyce.
23. 6. 2026
Načítání...