Cenu Jindřicha Chalupeckého dostaly Bochanová, Kalousová a Kolektiv Prádelna

Laureátkami Ceny Jindřicha Chalupeckého 2026 se staly Julija Bochanová, Tereza Kalousová a ženský Kolektiv Prádelna. Zvláštní uznání od poroty obdržela skupina Stop Genocide in Gaza za své umělecké intervence s politickým významem. Ceny ve čtvrtek Společnost Jindřicha Chalupeckého udělila v pražském Divadle X10.

Šestičlenná mezinárodní porota, složená ze tří domácích a tří zahraničních členů, ocenila ženský Kolektiv Prádelna za dlouhodobé a soustavné aktivity. Kolektiv se zkušenostmi s bezdomovectvím se zabývá problematikou sociálního vyloučení, marginalizace a chudoby prostřednictvím svébytného uměleckého vyjádření.

Rovněž dílo běloruské umělkyně Julije Bochanové (Bokhanové) vyniká podle poroty existenciálními tématy, mezi něž patří sociální vyloučení a úzkost s odkazy na historii malířství. Tvorba Terezy Kalousové se soustředí na deformace, přičemž propojuje objekty s architektonickým viděním a s videoinstalacemi.

Oceněné byly poprvé pouze ženy

Ředitelka Chalupeckého společnosti Tereza Jindrová upozornila na to, že letos ocenění obdržely pouze ženy. Stalo se to při udělování cen od roku 1990 poprvé. „S ohledem na strukturální překážky, jako je pay gap (rozdíl mezi odměňováním mužů a žen), ale mnohem častěji na společenské předsudky, s nimiž se ženy v rámci své kariérní cesty i dnes často potýkají, to vnímám jako důležitý moment v historii,“ prohlásila Jindrová. Společnost vede druhým rokem.

Porota aktuálně rovněž udělila zvláštní uznání skupině Stop Genocide in Gaza. Chalupeckého společnost a porota k tomu v tiskové zprávě uvedly, že přihláška skupiny „vynikla politickým poselstvím v reakci na mlčení kulturních institucí tváří v tvář genocidě v Gaze“.

O Chalupeckého cenu se podle pořadatelů ucházel letos vůbec největší počet zájemců, značná byla účast mimopražských umělců. Kolektiv Prádelna vznikl v roce 2019 s cílem narušovat stereotypy vůči lidem bez domova. Činí to prostřednictvím textů, kreseb, filmů i živých akcí. Účastnil se více hlavních výstav. Nyní kolektiv sestává z šesti žen, jeho součástí je i fenka.

Bochanová, narozená v roce 1998, studovala v Brně a v Minsku. Vytváří multimediální díla na pomezí obrazu, objektu a instalace. Kombinuje v nich odkazy na duchovní a historické motivy s osobní, existenciální a psychologickou reflexí.

Její vrstevnice Kalousová působí mezi Prahou a Amsterdamem jako vizuální umělkyně i architekta. Studovala v Praze i v Nizozemsku, ve výtvarném díle ji zajímají mezní situace, pohybuje se na mezinárodní scéně.

Společnost pojmenovaná po teoretikovi a kritikovi výtvarného umění a literatury i filozofovi Jindřichu Chalupeckém vznikla v roce 1990, kdy také zemřel. Na založení se podíleli malíř Theodor Pištěk, básník a výtvarný umělec Jiří Kolář, historik a teoretik výtvarného umění Jiří Šetlík a dramatik a exprezident Václav Havel. Letošní ročník Chalupeckého ceny se uskutečnil po sedmatřicáté. Ceny už nejsou omezeny věkem do 35 let, laureátky a laureáti ani nemusejí mít státní občanství, mají ale v tuzemsku působit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
včera v 07:30

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026

Hřebejk točí pro ČT Jobovku

Jan Hřebejk režíruje pro Českou televizi nový seriál Jobovka. Pojednává o rodinných vtazích, ústřední manželský pár hrají Marika Šoposká a Jiří Havelka. Natáčí se na západě Čech v Plzeňském kraji.
23. 6. 2026

Všechny Kunderovy francouzské romány už vyšly česky, jako poslední Pomalost

V brněnském nakladatelství Atlantis vyšel román Milana Kundery Pomalost, původně napsaný ve francouzštině. Všechny Kunderovy romány jsou tak již dostupné v českém jazyce.
23. 6. 2026
Načítání...