Cenu Jindřicha Chalupeckého dostaly Bochanová, Kalousová a Kolektiv Prádelna

Laureátkami Ceny Jindřicha Chalupeckého 2026 se staly Julija Bochanová, Tereza Kalousová a ženský Kolektiv Prádelna. Zvláštní uznání od poroty obdržela skupina Stop Genocide in Gaza za své umělecké intervence s politickým významem. Ceny ve čtvrtek Společnost Jindřicha Chalupeckého udělila v pražském Divadle X10.

Šestičlenná mezinárodní porota, složená ze tří domácích a tří zahraničních členů, ocenila ženský Kolektiv Prádelna za dlouhodobé a soustavné aktivity. Kolektiv se zkušenostmi s bezdomovectvím se zabývá problematikou sociálního vyloučení, marginalizace a chudoby prostřednictvím svébytného uměleckého vyjádření.

Rovněž dílo běloruské umělkyně Julije Bochanové (Bokhanové) vyniká podle poroty existenciálními tématy, mezi něž patří sociální vyloučení a úzkost s odkazy na historii malířství. Tvorba Terezy Kalousové se soustředí na deformace, přičemž propojuje objekty s architektonickým viděním a s videoinstalacemi.

Oceněné byly poprvé pouze ženy

Ředitelka Chalupeckého společnosti Tereza Jindrová upozornila na to, že letos ocenění obdržely pouze ženy. Stalo se to při udělování cen od roku 1990 poprvé. „S ohledem na strukturální překážky, jako je pay gap (rozdíl mezi odměňováním mužů a žen), ale mnohem častěji na společenské předsudky, s nimiž se ženy v rámci své kariérní cesty i dnes často potýkají, to vnímám jako důležitý moment v historii,“ prohlásila Jindrová. Společnost vede druhým rokem.

Porota aktuálně rovněž udělila zvláštní uznání skupině Stop Genocide in Gaza. Chalupeckého společnost a porota k tomu v tiskové zprávě uvedly, že přihláška skupiny „vynikla politickým poselstvím v reakci na mlčení kulturních institucí tváří v tvář genocidě v Gaze“.

O Chalupeckého cenu se podle pořadatelů ucházel letos vůbec největší počet zájemců, značná byla účast mimopražských umělců. Kolektiv Prádelna vznikl v roce 2019 s cílem narušovat stereotypy vůči lidem bez domova. Činí to prostřednictvím textů, kreseb, filmů i živých akcí. Účastnil se více hlavních výstav. Nyní kolektiv sestává z šesti žen, jeho součástí je i fenka.

Bochanová, narozená v roce 1998, studovala v Brně a v Minsku. Vytváří multimediální díla na pomezí obrazu, objektu a instalace. Kombinuje v nich odkazy na duchovní a historické motivy s osobní, existenciální a psychologickou reflexí.

Její vrstevnice Kalousová působí mezi Prahou a Amsterdamem jako vizuální umělkyně i architekta. Studovala v Praze i v Nizozemsku, ve výtvarném díle ji zajímají mezní situace, pohybuje se na mezinárodní scéně.

Společnost pojmenovaná po teoretikovi a kritikovi výtvarného umění a literatury i filozofovi Jindřichu Chalupeckém vznikla v roce 1990, kdy také zemřel. Na založení se podíleli malíř Theodor Pištěk, básník a výtvarný umělec Jiří Kolář, historik a teoretik výtvarného umění Jiří Šetlík a dramatik a exprezident Václav Havel. Letošní ročník Chalupeckého ceny se uskutečnil po sedmatřicáté. Ceny už nejsou omezeny věkem do 35 let, laureátky a laureáti ani nemusejí mít státní občanství, mají ale v tuzemsku působit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřela ilustrátorka knih Uhlíře a Svěráka Vlasta Baránková

Ve věku 82 let v úterý zemřela brněnská výtvarnice a ilustrátorka Vlasta Baránková. Patřila k významným představitelkám české knižní ilustrace druhé poloviny 20. století, prosadila se i v zahraničí. Ilustrovala více než 140 titulů pro děti a mládež, podílela se i na ilustracích v knihách a zpěvnících populární dvojice Zdeněk Svěrák a Jaroslav Uhlíř. O úmrtí informoval syn umělkyně Tomáš Baránek.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Botox vyřadil velbloudy ze soutěže krásy. Z kulturního dědictví je byznys

Porotci soutěže krásy velbloudů v Ománu diskvalifikovali dvacet zvířat, protože majitelé jim upravili vzhled. Kolem velbloudů se točí miliony dolarů a z klání, které má být především připomínkou beduínského kulturního dědictví, se tak stal především byznys.
před 11 hhodinami

Zemřel literární historik, pedagog a signatář Charty 77 Jaroslav Blažke

Ve věku 87 let zemřel v Brně literární historik, kritik, překladatel a středoškolský pedagog Jaroslav Blažke. Patřil k prvním stálým spolupracovníkům Rádia Proglas. Spolu s manželkou Marií podepsal Chartu 77. V době normalizace se podílel na výrobě samizdatové literatury a na pořádání bytových seminářů.
před 13 hhodinami

Pro filmového Pobertu je pandemie příležitostí, která dělá zloděje

Do kin vstupuje zlodějská komedie Poberta. Celovečerní debut režiséra Ondřeje Hudečka slibuje kombinaci černého humoru, satiry či krimi. Pojednává o zlodějíčkovi, který se svými kumpány přijde během pandemie na „byznysový plán“. Ve filmu hrají Matyáš Řezníček, Stanislav Majer, Václav Neužil či Denisa Barešová.
před 16 hhodinami

Sestra v akci má i v plzeňském muzikálu energie dost

Jako druhé v Česku uvádí plzeňské Divadlo J. K. Tyla muzikál Sestra v akci. V hlavní roli temperamentní zpěvačky, která převrátí poklidný klášterní život vzhůru nohama, se střídají členky muzikálového souboru Charlotte Režná a Eva Staškovičová. Příběh je známý z amerického filmu s herečkou Whoopi Goldbergovou.
3. 3. 2026

Internet řeší, jestli má Jim Carrey „klon“

Organizátoři francouzských filmových cen César musí vysvětlovat, že Jim Carrey není „klon“. Spekulace o náhradníkovi se objevily záhy poté, co kanadsko-americký herec převzal v Paříži čestné ocenění. Jeho vzezření se přitom odlišovalo od jeho běžné image. Problém s falešným versus pravým Jimem Carreym se už před jedenácti lety řešil i na cenách Český lev.
3. 3. 2026

Rijksmuseum „vrátilo“ Rembrandtovi obraz

Odborníci z amsterdamského Rijksmusea potvrdili pravost Rembrandtova obrazu. Malba s biblickým motivem byla napřed nizozemskému mistrovi připisována, před více než půlstoletím byla ale z jeho tvorby vyřazena.
3. 3. 2026

Když se hmota stává průhlednou na výstavě antroposofistů

Galerie výtvarných umění v Chebu připravila výstavu Pražská antroposofická moderna 1907–1953. Samotná instalace stejně jako opulentní monografie jsou objevné. Ne že by nebyl dostatek informací o antroposofii jako takové, ovšem až tolik se neví o výtvarných projevech antroposofistů, a navíc v Praze. A to nejen o těch před válkou, ale i za nacistické okupace a po komunistickém převratu.
3. 3. 2026
Načítání...