Brý den, jmenuji se Petr Bajza a lumpačím v Divadle ABC

Praha – „Pan Fajst, buřta zblajz, pak koupil koninu pro celou rodinu…“ Autor této říkanky Péťa Bajza, kterého stvořil spisovatel Karel Poláček, opět provádí rošťárny. Tentokrát se představí na prknech pražského Divadla ABC, kde ho pod režijním vedením Arnošta Goldflama ztvární Vasil Fridrich. Na dnešní premiéře nebude chybět Éda Kemlink, Bejval Antonín, Čeněk Jirsák ani Zilvar z chudobince.

„My hoši, co spolu chodíme, prožíváme všelijaká dobrodružství,“ říká na úvod seriálové adaptace hlavní hrdina příběhu Péťa Bajza. Nesmrtelný šestidilný televizní seriál z roku 1994 zřejmě nic nepřekoná, Goldflamova hra se o to ale ani nesnaží. Jde si vlastní cestou a je založena na režisérovu obdivu k nešťastně zesnulému spisovateli.

Dnešní premiéra v Divadle ABC se odehraje v den Poláčkových narozenin.

Goldflam má s inscenováním Poláčkových děl zkušenosti, poštěstilo se mu tak už dokonce dvakrát předtím (Národní divadlo v Brně a Klicperovo divadlo v Hradci Králové).

7 minut
Arnošt Goldflam o Bylo nás pět: Herci se nepitvoří jako malé děti
Zdroj: ČT24

Kdo ale čekal dětské herce, ten se spletl. Celou Bajzovu partu hrají dospělí převlečení za děti. Goldflam ale tvrdí, že se jim daří vyhnout patosu i šklebení. „Nepitvoří se, nehrají si na děti. Jsou to prostě herci, kteří jednají, mluví jazykem dětí, ale netváří se, že jsou děti,“ vysvětlil.

Současnou divadelní hru doprovází melodie z opery, kterou režisér sepsal s hudebním skladatelem Zbyňkem Matějů. Děj je v ní zacílený na samotného literáta a sleduje jeho umírání v koncentračním táboře a vzpomínky na dětství. Kromě využití hudebních motivů z opery představení doprovázejí trampské písně, jaké si tenkrát děti zpívávaly. Vasil Fridrich se navíc kvůli hlavní roli naučil „vrzat“ na housle.

Karel Poláček (1892 - 1945)

Poláček patří mezi domácí stěžejní autory meziválečné prózy. Nejbližším žánrem mu byl tragikomedie. Pracoval v Lidových novinách a působil také jako redaktor Tvorby. Často se věnoval psaní soudniček a sloupků. Kvůli svému židovskému původu musel pracovat jako knihovník. V roce 1943 byl deportován do terezínského ghetta, o rok později byl poslán do Osvětimi. Pár měsíců před koncem války ho nacisté popravili.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 12 hhodinami

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 12 hhodinami

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 14 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 16 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 23 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...