Brno se zpožděním oslaví Janáčka. Jak jinak než hudbou

Brno – Půl roku poté, co uběhlo 160 let od narození Leoše Janáčka, Brno konečně oslaví svého nejslavnějšího hudebníka. Dnes večer začíná festival Janáček Brno, který zahájí premiéra Janáčkovy opery Věc Makropulos v režii Davida Radoka. Studenti JAMU zase připravili operu Příhody lišky Bystroušky a odborníci si skladatele připomenou na konferenci Opera Europa.

Ve světě sklízí jeho hudba slávu, cizinci se učí česky, aby mu lépe porozuměli. Doma ale Leoš Janáček tak populární není. Důvodem může být i názor, že Janáček je pro posluchače náročný. A i když se k němu jeho domovské Brno hrdě hlásí, v den jeho 160. výročí narození nepřipomínalo světově proslulého skladatele v ulicích téměř nic.

Pravé narozeniny tak Janáček oslaví až dnes, kdy v Brně začíná už čtvrtý ročník mezinárodního hudebního festivalu, který nese jeho jméno. Festival zahájí premiéra nového nastudování Janáčkovy opery Věc Makropulos. „Obsahově a hudebně je to opravdu jedna z těch nezajímavějších věcí, jimiž jsem se kdy zabýval,“ říká uznávaný operní režisér David Radok, který s brněnským souborem operu nastudoval.

Příběh nesmrtelné Emilie Marty, která je unavená věčným životem, se ukáže v původní podobě, jak představení viděli diváci na brněnské premiéře roku 1926. Inscenaci uvidí i diváci České televize, která představení zaznamená hned na 12 kamer a v HD rozlišení. Na obrazovky se záznam dostane nejdříve v roce 2015, uvedl šéf brněnského studia Jan Souček.

V sobotu si premiéru odbude nastudování další Janáčkovy opery. Příhody lišky Bystroušky zahrají studenti JAMU. I tato opera se svého prvního uvedení dočkala v Brně, a to přesně před 90 lety, v listopadu 1924. Souběžně s festivalem hostí Brno i prestižní konferenci Opera Europa, na které se sejde 220 zahraničních hostů z 25 zemí.

K Salcburku je daleko

Hudebník, dirigent a skladatel Leoš Janáček se narodil 3. července 1854 v Hukvaldech. Jeho život byl ale spojený s jižní Moravou. V Brně studoval nejprve klášterní školu, později gymnázium. Po studiu varhanické školy v Praze, Vídni a Lipsku se do Brna vrátil, aby zde roku 1881 založil varhanickou školu a později i brněnskou konzervatoř. Leoš Janáček byl velkým zastáncem vytvoření moravské univerzity a stal se i prvním čestným doktorem Masarykovy univerzity.

Jak byl Janáček spojen s Brnem, chtělo by být Brno spojené s ním. Jeho jméno nese největší divadelní budova ve městě, operní soubor i umělecká akademie. Janáčkovu hudbu provozují brněnští umělci a zkoumají muzikologové, kteří patří ke světové špičce. Zatím jen na papíře zůstává Janáčkovo kulturní centrum, tedy nový koncertní sál, na který se zatím nenašly peníze. Představitelé města dlouhodobě opakují, že chtějí pomocí festivalu spojit Brno s Janáčkem tak pevně, jak je Salcburk spjat s Mozartem a Bayreuth s Richardem Wagnerem. Doba, kdy bude Janáček doslova na každé rohu, ale ještě nepřišla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřela ilustrátorka knih Uhlíře a Svěráka Vlasta Baránková

Ve věku 82 let v úterý zemřela brněnská výtvarnice a ilustrátorka Vlasta Baránková. Patřila k významným představitelkám české knižní ilustrace druhé poloviny 20. století, prosadila se i v zahraničí. Ilustrovala více než 140 titulů pro děti a mládež, podílela se i na ilustracích v knihách a zpěvnících populární dvojice Zdeněk Svěrák a Jaroslav Uhlíř. O úmrtí informoval syn umělkyně Tomáš Baránek.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Botox vyřadil velbloudy ze soutěže krásy. Z kulturního dědictví je byznys

Porotci soutěže krásy velbloudů v Ománu diskvalifikovali dvacet zvířat, protože majitelé jim upravili vzhled. Kolem velbloudů se točí miliony dolarů a z klání, které má být především připomínkou beduínského kulturního dědictví, se tak stal především byznys.
před 16 hhodinami

Zemřel literární historik, pedagog a signatář Charty 77 Jaroslav Blažke

Ve věku 87 let zemřel v Brně literární historik, kritik, překladatel a středoškolský pedagog Jaroslav Blažke. Patřil k prvním stálým spolupracovníkům Rádia Proglas. Spolu s manželkou Marií podepsal Chartu 77. V době normalizace se podílel na výrobě samizdatové literatury a na pořádání bytových seminářů.
před 19 hhodinami

Pro filmového Pobertu je pandemie příležitostí, která dělá zloděje

Do kin vstupuje zlodějská komedie Poberta. Celovečerní debut režiséra Ondřeje Hudečka slibuje kombinaci černého humoru, satiry či krimi. Pojednává o zlodějíčkovi, který se svými kumpány přijde během pandemie na „byznysový plán“. Ve filmu hrají Matyáš Řezníček, Stanislav Majer, Václav Neužil či Denisa Barešová.
před 21 hhodinami

Sestra v akci má i v plzeňském muzikálu energie dost

Jako druhé v Česku uvádí plzeňské Divadlo J. K. Tyla muzikál Sestra v akci. V hlavní roli temperamentní zpěvačky, která převrátí poklidný klášterní život vzhůru nohama, se střídají členky muzikálového souboru Charlotte Režná a Eva Staškovičová. Příběh je známý z amerického filmu s herečkou Whoopi Goldbergovou.
3. 3. 2026

Internet řeší, jestli má Jim Carrey „klon“

Organizátoři francouzských filmových cen César musí vysvětlovat, že Jim Carrey není „klon“. Spekulace o náhradníkovi se objevily záhy poté, co kanadsko-americký herec převzal v Paříži čestné ocenění. Jeho vzezření se přitom odlišovalo od jeho běžné image. Problém s falešným versus pravým Jimem Carreym se už před jedenácti lety řešil i na cenách Český lev.
3. 3. 2026

Rijksmuseum „vrátilo“ Rembrandtovi obraz

Odborníci z amsterdamského Rijksmusea potvrdili pravost Rembrandtova obrazu. Malba s biblickým motivem byla napřed nizozemskému mistrovi připisována, před více než půlstoletím byla ale z jeho tvorby vyřazena.
3. 3. 2026

Když se hmota stává průhlednou na výstavě antroposofistů

Galerie výtvarných umění v Chebu připravila výstavu Pražská antroposofická moderna 1907–1953. Samotná instalace stejně jako opulentní monografie jsou objevné. Ne že by nebyl dostatek informací o antroposofii jako takové, ovšem až tolik se neví o výtvarných projevech antroposofistů, a navíc v Praze. A to nejen o těch před válkou, ale i za nacistické okupace a po komunistickém převratu.
3. 3. 2026
Načítání...