Brno se zpožděním oslaví Janáčka. Jak jinak než hudbou

Brno – Půl roku poté, co uběhlo 160 let od narození Leoše Janáčka, Brno konečně oslaví svého nejslavnějšího hudebníka. Dnes večer začíná festival Janáček Brno, který zahájí premiéra Janáčkovy opery Věc Makropulos v režii Davida Radoka. Studenti JAMU zase připravili operu Příhody lišky Bystroušky a odborníci si skladatele připomenou na konferenci Opera Europa.

Ve světě sklízí jeho hudba slávu, cizinci se učí česky, aby mu lépe porozuměli. Doma ale Leoš Janáček tak populární není. Důvodem může být i názor, že Janáček je pro posluchače náročný. A i když se k němu jeho domovské Brno hrdě hlásí, v den jeho 160. výročí narození nepřipomínalo světově proslulého skladatele v ulicích téměř nic.

Pravé narozeniny tak Janáček oslaví až dnes, kdy v Brně začíná už čtvrtý ročník mezinárodního hudebního festivalu, který nese jeho jméno. Festival zahájí premiéra nového nastudování Janáčkovy opery Věc Makropulos. „Obsahově a hudebně je to opravdu jedna z těch nezajímavějších věcí, jimiž jsem se kdy zabýval,“ říká uznávaný operní režisér David Radok, který s brněnským souborem operu nastudoval.

Příběh nesmrtelné Emilie Marty, která je unavená věčným životem, se ukáže v původní podobě, jak představení viděli diváci na brněnské premiéře roku 1926. Inscenaci uvidí i diváci České televize, která představení zaznamená hned na 12 kamer a v HD rozlišení. Na obrazovky se záznam dostane nejdříve v roce 2015, uvedl šéf brněnského studia Jan Souček.

V sobotu si premiéru odbude nastudování další Janáčkovy opery. Příhody lišky Bystroušky zahrají studenti JAMU. I tato opera se svého prvního uvedení dočkala v Brně, a to přesně před 90 lety, v listopadu 1924. Souběžně s festivalem hostí Brno i prestižní konferenci Opera Europa, na které se sejde 220 zahraničních hostů z 25 zemí.

K Salcburku je daleko

Hudebník, dirigent a skladatel Leoš Janáček se narodil 3. července 1854 v Hukvaldech. Jeho život byl ale spojený s jižní Moravou. V Brně studoval nejprve klášterní školu, později gymnázium. Po studiu varhanické školy v Praze, Vídni a Lipsku se do Brna vrátil, aby zde roku 1881 založil varhanickou školu a později i brněnskou konzervatoř. Leoš Janáček byl velkým zastáncem vytvoření moravské univerzity a stal se i prvním čestným doktorem Masarykovy univerzity.

Jak byl Janáček spojen s Brnem, chtělo by být Brno spojené s ním. Jeho jméno nese největší divadelní budova ve městě, operní soubor i umělecká akademie. Janáčkovu hudbu provozují brněnští umělci a zkoumají muzikologové, kteří patří ke světové špičce. Zatím jen na papíře zůstává Janáčkovo kulturní centrum, tedy nový koncertní sál, na který se zatím nenašly peníze. Představitelé města dlouhodobě opakují, že chtějí pomocí festivalu spojit Brno s Janáčkem tak pevně, jak je Salcburk spjat s Mozartem a Bayreuth s Richardem Wagnerem. Doba, kdy bude Janáček doslova na každé rohu, ale ještě nepřišla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
před 3 hhodinami

Komorní scéna Aréna uvádí hru inspirovanou zakázaným románem

Dramatik a dramaturg Tomáš Vůjtek připravil pro Komorní scénu Aréna v Ostravě novou hru. Pod názvem „Klaus Mann napsal Mefista“ hledá v osudech německého spisovatele i jeho zakázaného románu zamyšlení pro současnost.
před 5 hhodinami

Méně filmů i práce, kritizují Thompsonová či Bardem fúzi hollywoodských studií

Více než čtrnáct set hollywoodských herců, scenáristů, režisérů a dalších filmových profesionálů se s „jednoznačným nesouhlasem“ staví proti tomu, aby společnost Warner Bros. pohltil její konkurent Paramount. V otevřeném dopise vyjádřili obavy z dopadů, jaké by spojení dvou významných hollywoodských studií mohlo mít na už tak ohrožovaný filmový průmysl. Paramount naopak ujišťuje, že transakce přinese „více příležitostí pro práci“.
před 9 hhodinami

Zemřel trumpetista Václav Hybš. Spolupracoval s Gottem i Matuškou

Ve věku 90 let zemřel v neděli trumpetista, aranžér a kapelník Václav Hybš. Vystupoval s řadou známých interpretů populární hudby včetně Karla Gotta a Waldemara Matušky. Jeho orchestr byl především v 80. letech častým hostem na televizních obrazovkách, zejména v různých pořadech estrádního typu, televizních Silvestrech či v Televarieté. O jeho úmrtí informoval producent Jan Adam.
včeraAktualizovánovčera v 14:06

VideoRole si nehledám, najdou si mě, říká herečka Jana Nagyová

Pro generace diváků zůstane navždy spojena s princeznou Arabelou. Teď se ale na televizní obrazovky a filmová plátna vrací v rolích, které mají k pohádkové bezstarostnosti daleko. Po letech věnovaných rodině zažívá herečka Jana Nagyová svůj velký návrat, který potvrdila i v novém životopisném snímku Šampión o krasobruslaři Ondreji Nepelovi. „Role si nehledám, ty role si najdou mě,“ poznamenala v Interview ČT24, kde ji vyzpovídala Tereza Willoughby. „Už jsem nad věcí, zažila jsem v životě aplaus i kritiku i pády i smích,“ říká Nagyová. Lidem chce prý rozdávat radost a štěstí.
12. 4. 2026

Michal Prokop a James Cole s Ideou mají po dvou cenách Anděl

Patnáct kategorií cen Anděl za rok 2025 zná své vítěze. Nejlepší loňské album natočil sólový interpret roku Michal Prokop s kapelou Framus Five. Po dvou cenách si za společný projekt odnesli také rappeři James Cole a Idea. Sólovou interpretkou je Klára Vytisková, kapelou Mňága a Žďorp. K významným osobnostem v síni slávy se připojila Lenka Filipová.
11. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Baron Prášil v Laterně magice vypráví beze slov i Zemana

Baron Prášil ožívá na jevišti. Klasický příběh o síle představivosti, který je známý především díky filmu Karla Zemana, nastudovala Laterna magika v Praze jako multimediální inscenaci.
11. 4. 2026

K nalezení nacisty ukradeného Modiglianiho napomohly i Panama Papers

Do Francie by se měl po letech sporů vrátit obraz od Amedea Modiglianiho s pohnutou historií. Malba Sedící muž (opírající se o hůl) urazila cestu z nacisty okupované Francie až do New Yorku, kde letos v dubnu nejvyšší soud rozhodl o navrácení obrazu vnukovi původního majitele. K dohledání díla napomohla i kauza Panama Papers.
10. 4. 2026
Načítání...