Brno bylo vždycky předměstí Vídně a nemá se za co stydět, ukazuje Moravská galerie

Vazby mezi habsburskou metropolí a moravským centrem byly vždycky silné. Ty kulturní sleduje nová expozice, kterou v polovině listopadu otevřela Moravská galerie v Místodržitelském paláci a nazvala ji Brno předměstí Vídně. Propojuje volné umění s uměleckým řemeslem, aby návštěvníci mohli lépe pochopit „ducha doby“. Vstup je zdarma.

„Už v minulosti jsme výstavou Brno – moravský Manchester upomínali na dobu největší slávy města. Novou expozicí příznačně nazvanou Brno předměstí Vídně se opět vracíme k době, kdy se Brno proměňovalo v sebevědomé, moderní město,“ vysvětlil ředitel Moravské galerie Jan Press.

Expozice mapuje umění „dlouhého“ devatenáctého století, tedy díla z let 1789, kdy vypukla Velká francouzská revoluce, až 1914, kdy začala první světová válka. „Vídeň je blízko a pro Brno byla důležitým centrem, k němuž se vztahovalo,“ podotýká šéfkurátor Ondřej Chrobák. 

Města ve třicátých letech devatenáctého století spojila železniční trať, na moderní výstavbě se podíleli stejní architekti  a součástí brněnské intelektuální společnosti byli i německy hovořící obyvatelé. „Spousta moravských umělců odcházela studovat do Vídně na akademii, protože v Brně se nedalo studovat umění. A současně brněnské instituce sbíraly rakouské umění,“ doplnil další propojení Chrobák.

Nahrávám video
Brno bylo vždycky předměstí Vídně a nemá se za co stydět, ukazuje Moravská galerie
Zdroj: ČT24

Moravsko-rakouskou „družbu“ dosvědčují na výstavě vedle obrazů, soch a prací na papíře také dobový nábytek, porcelán či móda. „Díky tomu se na jednom místě můžeme setkat s obrazem Jízda králů od Joži Uprky, paravánem namalovaným Alfonsem Muchou, plakátem od Gustava Klimta či nábytkem Josefa Hoffmanna,“ upřesňuje kurátor. Interaktivní hra navíc návštěvníkům umožní, aby si nasbírali co nejvíce věcí z ateliéru rakouského malíře a dekoratéra Hanse Makarta. Záleží jen na jejich přesné mušce.

Umění pro ty, které umění nezajímá

Smyslem uspořádání nové expozice je zvýšit srozumitelnost umění a více k němu přitáhnout ty, kteří se o návštěvy muzeí a galerií příliš nezajímají. Podobným směrem chce Moravská galerie pokračovat i v dalších chystaných expozicích.

V Uměleckoprůmyslovém muzeu představí design, v Řečkovicích otevře depozitář a v Místodržitelském paláci ještě přibude část věnovaná gotice a baroku. S předstihem na ni láká zrcadlové bludiště od designérů Jana Plecháče a Henryho Wielguse, odráží se v něm barokní a gotická díla ze sbírek instituce a symbolizují tak snahu nahlížet umění z jiného úhlu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Divadla vítají růst platů. Někteří zřizovatelé s tím nepočítali

Divadlům kvůli navýšení platů v kultuře chybí ve schválených rozpočtech na letošní rok miliony korun. Vláda chce pracovníkům v kultuře od dubna zvýšit platy o devět procent. Zřizovatelé, případně poskytovatelé dotací, s navýšením sice počítali, nikoli však v takovém rozsahu.
před 6 hhodinami

Umělci se Klempíře v divadle nedočkali, dva za ním půjdou na ministerstvo

Umělci, kteří pozvali ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy) na pondělní veřejnou debatu do pražského divadla Palace, akci po 16:00 ukončili. Klempíř se nedostavil. Moderátoři Aleš Cibulka a Michal Jagelka jako dva z těch, kteří ministra zvali, však přijali jeho pozvání k úterní debatě na resortu za zavřenými dveřmi. S Klempířem chtějí mluvit hlavně o budoucnosti Českého rozhlasu.
před 20 hhodinami

Katar chce být i kulturním centrem, peníze na to má

Největší světový organizátor veletrhů moderního a současného umění Art Basel rozšířil svou franšízu na Blízký východ. V katarském hlavním městě Dauhá skončil před pár dny vůbec první ročník této akce. Podle znalců trhu s uměním může oblast Perského zálivu kompenzovat poklesy prodejů na západních trzích. A zároveň veletrh potvrzuje snahy katarské metropole stát se předním kulturním centrem.
před 21 hhodinami

Filmoví kritici vyzdvihli Sbormistra

Nejlepším snímkem roku 2025 je podle Cen české filmové kritiky drama Sbormistr. Získalo dvě ocenění, stejně jako snímky Otec a Letní škola, 2001.
7. 2. 2026Aktualizováno7. 2. 2026

Brejchová byla nezapomenutelnou filmovou hvězdou, shodli se herci i politici

Jako na opravdovou hereckou hvězdu a ikonu českého a československého filmu vzpomínali v sobotu herečtí kolegové na Janu Brejchovou, která zemřela ve věku 86 let. Připomněli její talent, krásu i nezapomenutelné role. Hold legendární herečce a upřímnou soustrast její rodině vyjádřili také prezident Petr Pavel či premiér Andrej Babiš (ANO). Její úmrtí po dlouhé nemoci oznámili pozůstalí v pátek.
7. 2. 2026Aktualizováno7. 2. 2026

Zemřela „česká Bardotka“ Jana Brejchová

Ve věku 86 let zemřela po dlouhé nemoci herečka Jana Brejchová, oznámila její dcera Tereza Brodská podle serveru iDNES. Svoji první filmovou roli dostala už ve třinácti letech a brzy se zařadila mezi nejvýraznější a nejobsazovanější české filmové herečky. Pro její krásu se jí přezdívalo „česká Bardotka“. To vše přesto, že se celý život potýkala se svou plachostí a ostychem.
6. 2. 2026Aktualizováno6. 2. 2026

Kanadská zpěvačka podpořila americké olympioniky a má co vysvětlovat

Kanadská zpěvačka Tate McRaeová se objevila ve videu na podporu amerického olympijského týmu. Jenže rozladila tím řadu Kanaďanů, kteří zpěvačce mimo jiné vyčítají neohrabanost takového gesta v době, kdy jsou vztahy těchto dvou severoamerických zemí poněkud napjaté.
6. 2. 2026

Vyhnaná Gerta Schnirch si nese své trauma i ve filmu

Dvoudílný televizní snímek Gerta Schnirch podle knihy Kateřiny Tučkové se dotýká odsunu Němců z poválečného Československa. Vznikl v mezinárodní koprodukci, do níž se mimo jiné zapojila Česká televize a stanice HBO, kde je dramatický příběh nyní k vidění.
6. 2. 2026
Načítání...