Britský autor knihy o Zátopkovi: Překvapilo mě, že ne každý ho zná

Události, komentáře: Richard Askwith o Emilu Zátopkovi (zdroj: ČT24)

Běžec Emil Zátopek byl jedním z těch, jejichž osudu se dotkly křižovatky československých dějin dvacátého století. Životní příběh olympijského vítěze sepsal také britský publicista Richard Askwith. Kniha Today We Die a Little: The Rise and Fall of Emil Zatopek, Olympic Legend vyšla i v českém překladu pod názvem Dnes trochu umřeme: Vzestup a pád olympijské legendy Emila Zátopka. Její autor byl hostem Událostí, komentářů.

Máte nějaké české kořeny? Ptám se, proč si vlastně britský publicista jako téma své knihy vybere československého atleta. 

Bylo by to mnohem snazší, kdybych si vybral něco jiného. Sám jsem ale běžcem, vždycky jsem miloval běhání. A Emil Zátopek byl to hrdina, výjimečný člověk a i pro mě byl důležitý, takže jsem o něm chtěl zjistit víc.

Kdybych oslovil náhodně vybraných sto občanů Spojeného království, kolik z nich by alespoň tušilo, kdo to byl Emil Zátopek?

To je zajímavá otázka. Myslel jsem si, že ho znají úplně všichni, ale když jsem začal pracovat na knize, zjistil jsem, že pokud se zeptám kohokoliv nad sedmdesát let, pak – i když není sportovním fanouškem – Zátopka zná, pamatuje si ho. Pokud se ale zeptáte kohokoliv pod třicet, tak – i když třeba rád běhá – většinou o Zátopkovi neslyšel. To pro mě bylo neuvěřitelné překvapení, protože je jedním z nejvýznamnějších sportovců v historii.

Na životním příběhu Emila Zátopka se ukazuje složitost dvacátého století. Byl sportovcem, který chce hlavně běhat, ale zároveň musel kličkovat. Jak politický kontext, v němž žil, vnímáte vy, tedy někdo zvnějšku? 

Narodil se čtyři roky po první světové válce a jeho příběh je velice provázaný s příběhem Československa, což pro mě bylo zajímavé. Čelil otázkám a volbám, kterým jsme my v Británii nikdy čelit nemuseli. A byly to těžké otázky, těžké volby. Přesto si stál za svými rozhodnutími. Prožil velmi obtížná období: válku, okupaci, komunismus. Bylo zajímavé o jeho životě psát.

Narazil jste v jeho životě na něco, u čeho pro vás byl problém pochopit jeho jednání? 

Přišlo mi, že se dá pochopit všechno, co udělal. Odvážné především bylo, když se v roce 1968 postavil proti příchodu vojsk Varšavské smlouvy. Za normalizace pak byl pod obrovským tlakem, to ho zlomilo a některé věci odvolal. To byla určitě slabost. Nechci ho ale soudit za jeho volby. Musím říct, že vlastně soucítím s tím, co musel řešit, jak se rozhodl. Byl to člověk. Snažil se rozhodnout tak dobře, jak to bylo jen možné, ale někdy to bylo velmi obtížné.

Emil Zátopek při lehkoatletickém utkání Československo - Maďarsko v Praze (1953)
Zdroj: Jiří Rublič/ČTK

Existuje otázka, kterou byste mu chtěl položit, kdybyste měl tu možnost?

Je tolik věcí, které mě napadají. Byl veřejnou osobou, všichni ho znali, ale celá část jeho života po roce 1969 je trochu tajemstvím.

Napadlo vás někdy si představit, jak by Zátopek obstál, kdyby se postavil vedle současné vrcholové běžce? V nadsázce byl trochu Forrest Gump běhání, samorost mimo linii dnešního vrcholového sportu. Obstál by se svým stylem dnes? 

Proto byly jeho úspěchy tak atraktivní. Prostě běhal, jak chtěl běhat. Dnes jsou vrcholoví atleti součástí obrovských týmů, mají trenéry a fyzioterapeuty, ale on běhal sám za sebe, za své odhodlání. Jeho kapacita učit se byla opravdu neuvěřitelná. Ovlivnil atletiku a sport vůbec i v budoucnu.  

Zátopek (nejen) v literatuře

Legendárního běžce připomínal celý loňský rok Český olympijský výbor. Například umělec David Černý pro olympiádu v Riu de Janeiru vytvořil pohyblivou instalaci, představující sto párů nohou Emila Zátopka. Spisovatel Jan Novák a kreslíř Jaromír Švejdík převedli Zátopkův příběh do podoby komiksu, biografickou knihu Emil Běžec pak sepsal Pavel Kosatík. Podle jeho textu vznikla také rozhlasová verze namluvená Ivanem Trojanem. Zátopek se před pár lety stal dokonce hrdinou miniopery britské skladatelky Emily Howardové. A nový dokument o něm loni odvysílala Česká televize.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Nový ředitel Studia Ypsilon plánuje zrušit stávající podobu souboru

Ředitelem Studia Ypsilon bude od 1. března děkan Divadelní fakulty AMU (DAMU) v Praze František Tománek, jehož koncepce počítá se zrušením stávající podoby souboru. Výsledky výběrového řízení v pondělí schválili radní hlavního města, jehož příspěvkovou organizací divadlo je. Tománek plánuje divadlo transformovat na výukové a umělecké pracoviště Divadelní fakulty AMU. To podle serveru iRozhlas.cz kritizují členové souboru, divadlo situaci odmítlo komentovat.
11:38Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Putina ve filmu hraje umělá inteligence i Jude Law

V lednu se shodou okolností dostalo pozornosti dvěma novým hraným filmům o Vladimiru Putinovi. Oba sledují jeho cestu k moci, každý ale jiným způsobem. V Polsku měl premiéru snímek s jednoduchým názvem Putin, který příběh ruského vůdce vypráví stylizovanou satirou i pomocí AI. Ve francouzské produkci se zase chystá politický thriller Mág z Kremlu, v němž byl pro roli Putina potvrzen Jude Law.
17. 1. 2025

Na Berlinale budou soutěžit dva české animované filmy

Česká kinematografie bude mít na letošním festivalu Berlinale zastoupení díky dvěma animovaným filmům. Světovou premiéru čekají loutkové Pohádky po babičce, natočené podle knihy Arntošta Goldflama čtyřmi režiséry. Do soutěže krátkometrážních snímků se po deseti letech od poslední české účasti dostal Kámen osudu od studentky Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze (UMPRUM) Julie Černé.
17. 1. 2025

Zemřel režisér David Lynch, mistr matoucích filmů

Ve věku 78 let zemřel americký režisér David Lynch. Oznámila to jeho rodina. Lynch byl nominován na Oscara za filmy Modrý samet, Sloní muž a Mulholland Drive. Byl také spoluautorem televizního seriálu Městečko Twin Peaks. Jeho dílo se stalo v mnoha kruzích kultovním a inspirovalo množství napodobitelů, byť se svojí logikou snu vzpíralo jasným interpretacím. „Život je velmi, velmi matoucí, a tak by to mělo být dovoleno i filmům,“ sdělil v jednom z rozhovorů.
16. 1. 2025Aktualizováno16. 1. 2025

Celebrity kvůli požárům v Los Angeles pomáhají i kritizují

Devastující požáry v okolí Los Angeles zničily domov mnohým celebritám. Řada osobností se rozhodla pomoci finančně, třeba Leonardo DiCaprio nebo Beyoncé, některé také vyjádřily svůj názor na zvládnutí požáru. Ke kritikům patří například Mel Gibson. Negativní reakce schytávají influenceři, pokud sdíleli fotografie s ohněm za zády.
16. 1. 2025

Jsme zpátky a je nám jedno, jak se jmenujeme, hlásí The Prostitutes

Kapela The Prostitutes loni ohlásila překvapivý comeback a teď se ve zkušebně připravuje na koncerty a dokončuje nové album. Představila z něj už první singl.
16. 1. 2025

Jak fungovalo gestapo. Kniha přibližuje vedení nacistické policie

Fungování nacistické tajné policie v Protektorátu Čechy a Morava, její členy a jakou měli moc, shrnuje nová publikace s názvem Gestapo. Její spoluautor Jan Vajskebr z Ústavu pro studium totalitních režimů v Událostech, komentářích popsal, že se historici snažili zaměřit na velitelský sbor, který měl vliv na podobu tohoto bezpečnostního aparátu.
16. 1. 2025

Nejkrásnější knihou minulého století je Šumava umírající a romantická

Jak vypadají ty vůbec nejkrásnější knihy minulého století? Odpověď zjišťoval Památník národního písemnictví a projekt Identita. Odborníci ocenili deset knih. Za tu nejhezčí vybrali publikaci Šumava umírající a romantická od Josefa Váchala. Kniha z roku 1931 je neobvykle velká a váží kolem dvaceti kilogramů.
15. 1. 2025
Načítání...