Božena Němcová jako břitva je v Opavě holdem nekonvenčním umělcům

3 minuty
Slezské divadlo uvádí hru o Boženě Němcové
Zdroj: ČT24

Božena Němcová sdílí své názory a pohled na život s diváky Slezského divadla. Opavská scéna v režii Petera Gábora uvedla hru Jako břitva, v níž hlavní hrdinka nemá být jménem z učebnice. Vlastenka a literátka Božena Němcová bojuje s vlastními touhami i se společností.

Dramatička Lenka Lagronová napsala hru o Boženě Němcové na objednávku Národního divadla v Praze, kde ji uvedli před šesti lety. Podruhé ji inscenovali v Pardubicích, tamní Východočeské divadlo má hru stále na repertoáru.

Zkoušení ve Slezském divadle začalo za přítomnosti Lagronové, která do Opavy přijela na první čtenou zkoušku. Režisér Peter Gábor možnost probrat inscenaci s dramatikem považuje za výhodu. „Rozklíčuje nám některé zašifrované významy a v textu jich je hodně,“ podotýká.

Při přípravě inscenace se musel vypořádat s dvěma rovinami příběhu. „Útok na emocionálnost, na příběhovost,“ popisuje jednu z nich. „Ale tato hra má i velmi specifický humor, určitý nadhled,“ doplnil.

Jako kometa

Němcovou spalují dvě věci: touha tvořit a milovat. Jedna bez druhé nemůžou existovat. „Božena Němcová jako zářivá kometa, jako celebrita své doby. Muži ji milovali, ženy ji pomlouvaly. Svou silou a vnitřní integritou dodnes inspirativní a svou svobodomyslností dodnes fascinující. Zazářila jako kometa a málokdo z jejích současníků se s tím dokázal vyrovnat,“ poznamenává dramaturgyně Alžběta Matoušková.

Jako břitva (Slezské divadlo)
Zdroj: Slezské divadlo

Spisovatelčina duše naráží na konvence společnosti, ve které má své přátele i protivníky. „Pro mě je to takový hold umělcům, kteří jsou velmi svérázní, někteří velmi nekonvenční, překračují určité hranice a kteří si zaslouží naši pozornost a respekt,“ uvádí k inscenaci Gábor.

Boženou Němcovou se v Opavě stala Tereza Bartošová, jejího manžela hraje Martin Valouch.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 7 hhodinami

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 7 hhodinami

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 9 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 12 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 18 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...