Bojují i za nás a válka neskončila, připomínají v Olomouci fotografie z Ukrajiny

Nahrávám video

„Je naturalistická, ukazuje ten konflikt se vší hrůzou, zoufalstvím a smrtí,“ říká ředitel Vlastivědného muzea Olomouc Jakub Ráliš o výstavě Bojují za nás. Snímky členů Ukrajinské asociace profesionálních fotografů mají potenciál představit válkou zasaženou zemi intimněji a podrobněji, než svedou reportáže žurnalistů. Část fotografií je umístěna ve zrekonstruovaném Červeném kostele, výstava je zamýšlena jako putovní, představí se i v zahraničí.

Kurátorský výběr z více než tisícovky fotografií chce přinést silné svědectví o strádání obyčejných lidí i o statečném boji za svobodu. Ukazují emoce jako strach, úzkost či bolest, ale dávají i prostor naději.

„Když se na ty fotografie díváte, vidíte stejná sídliště, jako jsou u nás, jediný rozdíl je, že na ně dopadly ruské bomby. To, co na těch fotografiích vidíme, se děje od západu až po východ Ukrajiny, to znamená i šest set kilometrů od nás. My si nemůžeme dovolit, jako si to nemůžeme dovolit koneckonců v celosvětovém měřítku, ignorovat lidské utrpení,“ podotýká ředitel muzea Ráliš.

Část společnosti je podle organizátorů výstavy z války unavená, právě tyto snímky mají zapůsobit jako připomínka, že válka je i po více než roce stále stejně hrozivá jako na začátku. „Tato výstava může být způsob, jak nepodléhat deziluzi, dezinformacím. Podívat se na fotky – navíc od špičkových ukrajinských fotografů – konfliktu se vší tou hrůzou, která ho provází a která prostě dopadá na obyčejné lidi, jako jsme my,“ míní Ráliš.

Vystavena je také fotografie zachycující pokus o záchranu zraněné těhotné ženy po bombardování mariupolské porodnice v březnu loňského roku. Autor snímku Jevgen Maloletka zůstal spolu s Mstyslavem Černovem jako poslední novináři v obléhaném městě. Za fotografii obdržel Pulitzerovu cenu i World Press Photo.

„Každá fotografie nese svůj příběh,“ podotýká kurátor výstavy Igor Malijevský. K návštěvníkům Vlastivědného muzea a Červeného kostela se zachycené příběhy dostanou do 28. srpna. Výstava Bojují i za nás se poté přestěhuje do Ameriky, konkrétně do Texasu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
včera v 07:30

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026

Hřebejk točí pro ČT Jobovku

Jan Hřebejk režíruje pro Českou televizi nový seriál Jobovka. Pojednává o rodinných vtazích, ústřední manželský pár hrají Marika Šoposká a Jiří Havelka. Natáčí se na západě Čech v Plzeňském kraji.
23. 6. 2026

Všechny Kunderovy francouzské romány už vyšly česky, jako poslední Pomalost

V brněnském nakladatelství Atlantis vyšel román Milana Kundery Pomalost, původně napsaný ve francouzštině. Všechny Kunderovy romány jsou tak již dostupné v českém jazyce.
23. 6. 2026
Načítání...