Česká filharmonie se vydala na velké turné po Číně. Od soboty 22. října do konce měsíce má vystoupit nejen v metropolích, jakými jsou Peking nebo Šanghaj, ale také v menších provinciích, kde se Číňané teprve učí vážnou hudbu vnímat. A hudebníci se zase učí zvládat nečekané situace, například telefonáty přímo během koncertu.
Česká filharmonie se představila na festivalu vážné hudby v Pekingu, ale hraje také ve městech Čchang-ša, Wu-chan, Šanghaj, Nanking nebo Shen-čen. Pořadatelé mají zájem hlavně o nejznámější skladby Antonína Dvořáka, ale pomalu se prosazují i další autoři.
Kdy tleskat a kdy mluvit
„Čínské publikum v poslední dekádě prodělává pozoruhodný vývoj. Myslím si, že je načase, aby dostalo další pokrm, nejen Dvořáka,“ uvažuje šéfdirigent České filharmonie Jiří Bělohlávek. Potenciál čínského publika je veliký. Ekonomická prosperita přinesla hlad po kultuře, včetně vážné hudby ze západu. V posledním desetiletí čínská města stavěla velkolepé koncertní síně, které hostí nejlepší soubory světa.
Díky vládním pobídkám a štědrému firemnímu sponzoringu se brány koncertních sálů otevírají čím dál tím většímu počtu Číňanů, kteří se teprve učí, co se na koncerty klasické hudby nehodí. „Pro ně je to něco nového, ještě si nejsou jisti, jak se mají správně chovat, třeba kdy a jak dlouho mají tleskat,“ říká houslista a koncertní mistr Josef Špaček.
Pro mnohé posluchače je velkou neznámou i základní etiketa. Návštěvníci koncertu si během koncertu běžně sdělují bezprostřední dojmy nebo telefonují. „Bylo docela normální, když posluchač přijal telefonický hovor a vyřídil si ho během koncertu. Nebo šustění papírků je absolutně normální,“ popisuje violoncellista a koncertní mistr Václav Petr.
Filharmonie potěšila publikum revoluční písní z vlasteneckého filmu
V Pekingu je obecenstvo vzdělanější a na českou hudbu se dokonce vrací. „Filharmonii neslyším poprvé, byla jsem na nich už před pěti lety. Hrají velmi uhlazeně a elegantně,“ chválí soubor jedna z návštěvnic koncertu České filharmonie. Jiný divák si zase pochvaluje oblíbeného Dvořáka: „Mám opravdu rád Dvořákův styl, protože vychází z lidové hudby.“
Česká filharmonie vystupuje v Číně pravidelně, poslední dobou minimálně každé dva roky. Na podzimním turné hraje hlavně skladby českých autorů, kromě zmíněného Dvořáka také Bedřicha Smetanu, Leoše Janáčka, Bohuslava Martinů nebo Zdeňka Fibicha. Zejména starší publikum však potěšil nečekaný přídavek, kterým filharmonie překvapila posluchače. Zazněla v Číně oblíbená revoluční píseň z vlasteneckého filmu o válce proti Američanům v padesátých letech v Koreji.
