Aragorn mi nevadí, ale bavme se raději o mých nových filmech, žádal Mortensen ve Varech

Nahrávám video
Viggo Mortensen a Solly McLeod představují film Až na konec světa
Zdroj: ČT24

Viggo Mortensen je znám především rolí z Pána prstenů, na letošní festival v Karlových Varech se přijel ale představit především jako režisér, scenárista a filmový skladatel svého nového westernu. Přesto ale zodpovídal mnoho dotazů právě na Tolkienovu adaptaci.

Mortensen je v Karlových Varech od prvního dne letošního ročníku, na pátečním zahájení obdržel Cenu prezidenta festivalu. Zároveň jako zahajovací film uvedl svůj snímek Až na konec světa. Westernová romance je Mortensenovým druhým počinem, pod nímž je podepsán jako scenárista i režisér. Navíc k příběhu také napsal hudbu a zahrál si jednu z hlavních rolí – šerifa na Divokém západě.

Mortensen podle svých slov chtěl, aby jeho titul byl řemeslnou poctou klasickým westernům. Ovšem centrální postavou učinil ženu. Už ve svém celovečerním režijním debutu Ještě máme čas z roku 2020 vycházel ze svého dětství a také v novém westernu neskrývá inspiraci ve vlastním životě. „Byla inspirovaná mou matkou,“ uvedl o postavě volnomyšlenkářky Vivienne, kterou ztvárnila Vicky Kriepsová.

Když muži odejdou do války

„Rozhodl jsem se ji umístit do devatenáctého století na Divoký západ, kde to pro ni bude náročné. S muži, kteří jsou zkorumpovaní a používají násilí, aby něčeho dosáhli. Drsné místo pro silnou nezávislou ženu,“ popsal Mortensen ve Varech svůj scenáristický záměr.

Vicky Kriepsová a Viggo Mortensen ve filmu Až na konec světa
Zdroj: Film Servis Festival Karlovy Vary

Propagace novinky ho nedávno zavedla také na Ukrajinu, které Mortensen opakovaně vyjádřil podporu. Návštěva válkou zasažené země na něj zapůsobila i kvůli podobnosti s fiktivním westernem. „Bylo tam hodně žen, které byly jako Vivienne v mém příběhu, i ona byla žena, která zůstala sama. Ženy musí domácnost držet pohromadě a společnost musí fungovat, když muži, ale i ženy odcházejí na frontu,“ vysvětlil.

Do Varů s Mortensenem přijel snímek Až na konec světa přestavit britský herec Solly McLeod. Ten přiznal, že Viggo má zásluhu na jeho volbě profese. „Dědeček mi pustil Pána prstenů, když mi bylo osm nebo devět – byl to jeden z prvních filmů, které jsem viděl, a uvědomil jsem si, že to není reálné, že tam musí být režisér, kameraman, herci. Takže Viggo byl vlastně jedním z těch, kvůli kterým jsem se chtěl stát hercem,“ zavzpomínal.

Návrat k Aragornovi závisí na scénáři

Filmová trilogie Pána prstenů převedla svět stvořený spisovatelem J. R. R. Tolkienem na plátna na začátku milénia. „Tolkienův svět je nekonečně zajímavý. Když jsem dostal roli Aragorna, tak jsem o té knize nic nevěděl. Říkal jsem si, že to je velká nevýhoda, pořídil jsem si tu tlustou knihu, a když jsem letěl na Nový Zéland, začal jsem ji číst. Uvědomil jsem si, že obsahuje hodně zdrojů, které znám: keltská mytologie, severská mytologie, ságy, které jsem četl nebo které mi četli, když jsem byl malý chlapec,“ říká Mortensen o svém setkání s dobrodružným příběhem.

Na otázku, zda by se jako Aragorn před kameru vrátil, odvětil: „Záleží na tom, jestli se budu hodit na tu roli, jak je napsaná. Když se mi bude scénář líbit. Nikdy bych film netočil jen proto, že to režíroval ten nebo ten, příběh, námět je pro mě důležitější.“ Dodal, že s podobnou nabídkou ale zatím nikdo nepřišel.

Viggo Mortensen a Solly McLeod představují film Až na konec světa
Zdroj: Film Servis Festival Karlovy Vary

Nevadí mu prý, že je spojován především s touto rolí, nicméně ve Varech dal najevo, že raději by se bavil o westernu, který přijel festivalovým divákům představit. Příležitost prezentovat se v méně známé tvůrčí poloze Vary hvězdným hostům nabízí opakovaně, dříve tuto možnost dal festival Johnu Malkovichovi či Antoniu Banderasovi.

Podle výkonného ředitele festivalu Kryštofa Muchy se Viggo Mortensen cítí nyní víc jako režisér. Nicméně režisérským ambicím nyní pětašedesátiletého tvůrce předcházely herecké úspěchy.

Kromě postavy v Pánovi prstenů také mimo jiné tři role, které mu vynesly nominaci na Oscara: Za mafiána v krimithrilleru Východní přísliby, za svérázného otce v road movie Tohle je náš svět a naposledy před čtyřmi lety za podvodníčka, který se v Zelené knize stane řidičem afroamerického klavíristy při jeho cestě po Jihu šedesátých let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 21 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
včera v 06:30

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026
Načítání...