Agnieszku Hollandovou k natočení dalšího českého filmu přemluvil Šarlatán

Polská režisérka Agnieszka Hollandová má k Česku blízko nejen proto, že studovala na pražské FAMU. Čeští diváci její práci nejvíce zaznamenali před čtyřmi lety v Hořícím keři, inspirovaném událostmi po sebeupálení Jana Palacha. Nyní připravuje snímek Šarlatán o osudech léčitele Jana Mikoláška. Koprodukčně se na něm hodlá podílet Česká televize.

Šarlatán vzniká podle scénáře Marka Epsteina, mimo jiné scenáristy pohádky Anděl Páně 2. S nejúspěšnějším filmem loňského roku jsou spojeny také producentky Svatka Peschková a Šárka Cimbalová.

„Na jeho osudu je možné demonstrovat, jak neměnný a zároveň výlučný je vztah k výjimečným jedincům a že veskrze všechny systémy se těchto samorostů pokoušejí využít a posléze je zahubit. Obdiv a strach. To je emoce, která ve mně zůstává,“ říká o Janu Mikoláškovi Epstein.

Léčitel prezidenta

Mikolášek (1887–1973) byl ve své době známým léčitelem a znalcem bylin. Jeho pomoc vyhledala i řada osobností, například herečka Olga Scheinpflugová, výtvarník Max Švabinský nebo prezident Antonín Zápotocký, jehož prý zachránil před amputací. Po prezidentově smrti byl ale souzen ve vykonstruovaném procesu.

Příběh Jana Mikoláška je v jistém smyslu fantastický, a tím možná až neuvěřitelný. Nese však v sobě znaky základního lidství – vnitřního boje dobra se zlem, zakódovaného v každém z nás.
Marek Epstein
scenárista

Jeho filmový příběh je v současnosti ve stadiu příprav. Natáčení by podle Agnieszky Hollandové mohlo začít ještě tento rok nebo začátkem roku příštího. Na režii Šarlatána kývla, přestože léčitelské téma už filmařsky zpracovala – v roce 2002 ve snímku Julie na cestě domů, a považovala ho tedy za pro sebe vyčerpané. „Velmi správně totiž pochopila, že Šarlatán není o věcích mezi nebem a zemí, ale především o člověku, jeho slabosti i síle,“ podotkl dramaturg Filmového centra České televize Jaroslav Sedláček.

Šarlatán byl vybrán z více než tří stovek jiných projektů mezi dvacet titulů, které budou prezentovány na koprodukčním trhu letošního ročníku Berlinale. Na něm je Hollandová zastoupena i v hlavní soutěži – dramatem s českou účastí Přes kosti mrtvých.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Lidé se loučí s Janou Brejchovou. Nebála se ukázat smysl pro humor, říká Adamovská

Do pražského kina Lucerna se může přijít veřejnost během úterý přijít rozloučit s Janou Brejchovou. Vzniklo zde pietní místo, kde mohou lidé vzdát hold herečce, která zemřela 6. února. Má jít o tichou vzpomínku, nikoliv pohřeb. Na Brejchovou vzpomínají také ve vysílání ČT24 její kolegové a přátelé.
Právě teď

Než se vila v Plzni stala památkou, nový majitel ji zboural

Systém prohlašování staveb za kulturní památky má podle památkářů trhliny. Majitelé budov se vůbec nemusí dozvědět, že ministerstvo kultury projednává návrh na jejich prohlášení. Kvůli tomu byla zbourána například Čočkova vila v Plzni. Zdlouhavé bylo řízení i v případě hospodářského dvora v Planinách na jižním Plzeňsku.
15. 2. 2026

Kvíz: Spárujete správně slavné milence?

Smyšlené postavy literárních, filmových, divadelních či mytologických příběhů prožívají lásku naplňující i tragickou. Romea a Julii by spároval každý, ale znáte dobře i další milence? Zkuste na svátek všech zamilovaných, tedy na Den svatého Valentýna, dát dohromady ty, kteří k sobě opravdu patří, i když jim osud třeba nepřeje.
14. 2. 2026

Jeho poezie je umanutá, říká překladatel Panerových veršů

V českém překladu vyšly básně španělského autora Leopolda Maríi Panera. Narodil se krátce po druhé světové válce. Účastnil se protestů proti režimu generála Franka, důsledkem čehož opakovaně skončil ve vězení. Byl závislý na alkoholu a heroinu, zemřel před dvanácti lety. O sbírce Nemocná růže mluvila s překladatelem Petrem Zavadilem Alžběta Stančáková. „Je to poezie dost umanutá, hodně se tam opakují slova, celé verše. Využívá postupy klasické lyriky, ale staví je na hlavu,“ podotkl.
13. 2. 2026

Část umělců v Irsku bude dostávat základní příjem. Navždy to ale není

Irsko je ochotné vyplácet 325 eur (necelých osm tisíc českých korun) týdně umělcům, aby jim zajistilo základní příjem a pomohlo jim tak věnovat se tvorbě. Po pilotním programu zavádí země nyní tento systém trvale. Uvádí, že jako první na světě. Podle opozičních politiků a některých lidí z umělecké branže ale není podpora domyšlená a hlavně vlastně vůbec trvalá.
13. 2. 2026

Víra přestává být tématem, říká Topol ke knize Peklo neexistuje

Po osmi letech vydává nový román Jáchym Topol. Kniha s názvem Peklo neexistuje zavádí čtenáře do doby po pandemii covidu a na počátku ruské plnohodnotné invaze na Ukrajinu. Sleduje novináře Tomáše, který se za této situace snaží zorientovat ve světě kolem sebe. „Je to ohromně současný román,“ podotkl autor v pořadu 90' ČT24, který moderovali Barbora Kroužková a Jakub Musil.
13. 2. 2026

Cenu Jindřicha Chalupeckého dostaly Bochanová, Kalousová a Kolektiv Prádelna

Laureátkami Ceny Jindřicha Chalupeckého 2026 se staly Julija Bochanová, Tereza Kalousová a ženský Kolektiv Prádelna. Zvláštní uznání od poroty obdržela skupina Stop Genocide in Gaza za své umělecké intervence s politickým významem. Ceny ve čtvrtek Společnost Jindřicha Chalupeckého udělila v pražském Divadle X10.
12. 2. 2026

Ukradený Pilát se po sedmnácti letech vrátil do Římova

Do Římova na Českobudějovicku se vrátila ukradená socha Piláta Pontského. Originál zmizel před sedmnácti lety z kaple, která je součástí křížové cesty. Památkáři a policisté vypátrali původní dřevěnou sochu až ve Španělsku.
12. 2. 2026
Načítání...