Živnostníkům se možná zvýší zdravotní odvody

4 minuty
Události: Živnostníky čekají změny
Zdroj: ČT24

Ministr zdravotnictví Vojtěch Adam (za ANO) potvrdil, že spolu se zrušením superhrubé mzdy uvažuje vláda od roku 2021 o změnách v odvodech na zdravotní pojištění. Šéf podnikatelské asociace Karel Havlíček připustil, že vláda se zástupci živnostníků diskutuje o růstu zdravotních odvodů. Zároveň ale kabinet pro drobné živnostníky chystá zjednodušení daní i administrativy a snížení počtu kontrol, jichž by mělo být do budoucna maximálně pět ročně.

„Bude jakýsi elektronický kalendář pro státní sféru, která se podívá, kolik už bylo kontrol v daném roce pro daného živnostníka. V tuto chvíli se bavíme o tom, že ten limit bude maximálně pět,“ přiblížil probíhající jednání šéf Asociace malých a středních podniků a živnostníků Karel Havlíček.

Navíc by mohly kontroly chodit jen jednou za dva měsíce. Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) slibuje, že s konkrétním plánem na snížení počtu kontrol přijde již brzy. „Jedna kontrola nemůže přebíjet tu druhou, protože ve finále to odnáší podnikatel nebo živnostník“, tvrdí ministryně.

Jeden paušální odvod

Ministerstvo financí rovněž zahájilo práce na vládním návrhu zákona, podle kterého podnikatelé, jejichž roční příjem nepřekročí milion korun, získají možnost se prostřednictvím jedné paušální platby zbavit povinnosti přiznávat na třech různých formulářích daň z příjmu, sociální pojistné a zdravotní pojistné.

Paušální daň by měla být podle MF placena měsíčně jedinou platbou a bude zahrnovat minimální základy pro sociální a zdravotní pojištění pro příslušný rok a 500 korun. Celková výše paušálního odvodu by se v závislosti na vývoji průměrné mzdy, od které se minimální základy pojistného odvozují, měla v příštím roce pohybovat v rozmezí 5400 korun až 5500 korun měsíčně.

57 minut
Karel Havlíček hlavním hostem pořadu Týden v politice
Zdroj: ČT24

Odvody za zdravotní pojištění se zřejmě zvednou

Kromě zjednodušení daní pro živnostníky začíná vláda diskutovat se zástupci drobných podnikatelů i o růstu jejich zdravotních odvodů. „Troufám si tvrdit, že daň z příjmu se nebude měnit vůbec, sociální se nebude měnit vůbec a jediná diskuse, která dneska je, je o tom, jestli se bude lehce zvyšovat záloha na zdravotní pojištění,“ uvedl Havlíček.

K růstu zdravotních odvodů pro živnostníky i zaměstnance by mohlo dojít v roce 2021 v souvislosti se zrušením superhrubé mzdy pro zaměstnance. Podrobnosti ale zatím ministryně financí Alena Schillerová (nestr. za ANO) nezveřejnila. „Chtěla bych, aby byla daňová zátěž mnohem nižší, než jsme původně zamýšleli, ale chci to spojit i s reformou veřejného zdravotního pojištění,“ naznačila.

Místopředseda sněmovního zdravotnického výboru Vít Kaňkovský (KDU-ČSL) má za to, že resort zdravotnictví ve spolupráci s resortem financí chystá větší změnu. „Platby za státní pojištěnce by byly úplně opominuty a hledal by se jiný způsob, to znamená zřejmě zvýšení zdravotní daně,“ odhaduje. Podrobnosti navrhovaných změn v odvodech živnostníků a zaměstnanců ale zatím neznají ani opoziční strany. Budou záviset i na tom, jak se v příštích měsících bude vyvíjet hospodaření státu.

V Česku je podle ministerstva financí evidováno celkem 514 tisíc osob samostatně výdělečně činných (OSVČ), které mají příjem pouze z podnikání. Z nich 422 tisíc má roční příjem nižší než milion korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...