Ze zemí V4 si nejvíce vydělají programátoři v Budapešti, personální ředitelé v Bratislavě a marketingoví experti ve Varšavě

Ve většině oborů a pozic dosáhnou zaměstnanci ze zemí V4 na nejvyšší mzdy v Praze, ale najdou se i výjimky. Programátoři si nejvíce vydělají v Budapešti, personální ředitelé v Bratislavě a marketingoví experti ve Varšavě. Pro české firmy má z hlediska dostupnosti u nekvalifikované pracovní síly největší potenciál Polsko, u kvalifikovaných pozic Slovensko. Vyplývá to ze srovnání mezd v Česku, na Slovensku, Maďarsku a Polsku personální agentury Grafton Recruitment.

„Trh práce v ČR je v rámci zemí V4 nejrozvinutější a zároveň nejnapjatější. V porovnání se Slovenskem, Maďarskem a Polskem ještě stále dosahujeme nejvyšší průměrné mzdy, což může být pro uchazeče o práci ze sousedních zemí motivující,“ uvedl ředitel Grafton Recruitment Martin Malo.

Nejlepší podmínky pro migraci pracovních sil mezi zeměmi jsou tradičně mezi Českem a Slovenskem, stále častěji však do Česka za prací přicházejí i Poláci.

Nejhůře placenou pozicí ve výrobě (i celkově) je operátor výroby či výrobní dělník v Polsku, kde jeho mzda začíná zhruba na čtrnácti tisíci korunách. V Česku si pracovník na stejné pozici přijde minimálně na 18 tisíc korun a v některých regionech se jeho mzda může vyšplhat na 32 tisíc.

Pro české firmy, dlouhodobě bojující s nedostatkem pracovníků do výroby, jsou nízké mzdy v Polsku příležitostí k tomu oslovovat tamní dělníky a lákat je do Česka, kde si mohou vydělat i dvojnásobek, upozornil Malo.

Srovnání mezd jednotlivých profesí v zemích V4 (v Kč)
Zdroj: Grafton

U kvalifikovaných pozic do výroby už však nejsou rozdíly tak výrazné, naopak například svářeč si v Polsku vydělá dokonce o tři tisíce korun více než v Česku (48 tisíc, respektive 45 tisíc). Na Slovensku včetně Bratislavy si vydělá jen 36 tisíc korun.

Vývojář v Bratislavě bere 35 tisíc. V Praze o deset víc

Mezi nejlépe placené pozice ve výrobě tradičně patří vedoucí závodu, jehož mzda se liší jen mírně. V Česku dosáhne na 100 až 210 tisíc korun, na Slovensku 103 až 205 tisíc korun, v Maďarsku 103 až 197 tisíc a v Polsku 108 až 239 tisíc korun.

V Bratislavě mají programátoři nejnižší mzdy, naopak nejvíce si vydělají v Budapešti. Například vývojář s maximálně tříletou praxí v Bratislavě bere od 35 tisíc korun měsíčně, v Praze může mít od 45 tisíc a v Budapešti od 47 tisíc korun. Nejvíce si programátoři vydělají v Budapešti, kde zkušený může brát až 126 tisíc, v Praze 120 tisíc a v Bratislavě 95 tisíc korun.

„I když Praha při srovnání se středoevropskými metropolemi programátorům ty nejlepší podmínky nenabízí, stále se zdejší mzdy pohybují výše než na Slovensku a je tedy pravděpodobné, že slovenští experti budou na nabídky českých firem slyšet,“ podotkl Malo.

Body pro polský obchod

V obchodu a marketingu se mzdy u řady pozic na nejvyšší úrovni pohybují v Polsku. Obchodní ředitelé si v Polsku vydělají 84 až 179 tisíc, v Česku 70 až 150 tisíc na Slovensku 64 až 92 tisíc korun. Podobná situace vládne i u pozice marketingového ředitele, která je nejvýnosnější v Maďarsku a Polsku. V Česku se jejich mzda pohybuje mezi 60 a 130 tisíc korun.

Pozice ve financích jsou nejlépe honorovány v Česku, nejhůř naopak na Slovensku. Je to podle Mala příležitost jak pro slovenské finanční odborníky, tak pro české firmy. Například finanční ředitel bere na Slovensku od 77 tisíc korun, avšak v Praze by mohl mít až 220 tisíc  korun měsíčně. V kontrastu se situací ve financích je nastavení v lidských zdrojích, kde si experti vydělají nejvíce na Slovensku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 7 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Maďarsko a Slovensko odmítly podpořit půjčku Ukrajině

Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna. Předseda Evropské rady António Costa na summitu za blokování půjčky kritizoval maďarského premiéra Viktora Orbána.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Slovensko začalo regulovat prodej nafty, vyšší cena pro auta z ciziny zatím není

Na Slovensku začalo ve čtvrtek platit nařízení o omezení při prodeji nafty a o dvojích cenách tohoto paliva. Příslušné rozhodnutí kabinetu premiéra Roberta Fica (Smer) ze středy, které bude platit 30 dnů, bylo zveřejněno ve sbírce zákonů. Řidiči vozidel se zahraniční poznávací značkou zatím ale neplatí za naftu vyšší cenu než domácí motoristé. Mluvčí ministerstva financí Pavol Kirinovič totiž řekl, že vyhláška o stanovení ceny nafty pro vozidla z ciziny začne platit až v příštích dnech, konkrétně od pondělí.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Juchelkova poradkyně řeší dotace. A vlastní firmu, jež s nimi pomáhá, píší Seznam Zprávy

Poradkyně ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) Alexandra Semancová vystupuje podle serveru Seznam Zprávy ve dvojroli. Jako poradkyně řeší pravidla rozdělování dotací a úkoluje nejvyšší úředníky, kteří jsou za ně zodpovědní. Zároveň je ale majitelkou soukromé firmy Siptrade. Ta v minulosti vybrala statisíce na provizích za to, že zajišťuje žadatelům dotace. Semancová se tak ocitla v podezření ze střetu zájmů, píší Seznam Zprávy. Ohrozit to může i proplácení části peněz z Evropské unie.
před 14 hhodinami

Velké investice do sportovišť byly zastaveny, vláda chce novou strategii

Velké investice do sportovišť včetně modernizace centra v Nymburce, kterou loni v září podpořila minulá vláda, byly pozastaveny. Novinářům to na neformálním setkání řekl ministr pro sport, zdraví a prevenci Boris Šťastný (Motoristé). Velké projekty chce v následujících měsících přehodnotit a zkoordinovat mezi jednotlivými kraji, plánuje vytvoření nové národní strategie na následujících osm až dvanáct let. Česká unie sportu (ČUS), která centrum v Nymburce vlastní a provozuje, o pozastavení projektu zatím oficiální informace nemá.
před 15 hhodinami
Načítání...