Ze zemí V4 si nejvíce vydělají programátoři v Budapešti, personální ředitelé v Bratislavě a marketingoví experti ve Varšavě

Ve většině oborů a pozic dosáhnou zaměstnanci ze zemí V4 na nejvyšší mzdy v Praze, ale najdou se i výjimky. Programátoři si nejvíce vydělají v Budapešti, personální ředitelé v Bratislavě a marketingoví experti ve Varšavě. Pro české firmy má z hlediska dostupnosti u nekvalifikované pracovní síly největší potenciál Polsko, u kvalifikovaných pozic Slovensko. Vyplývá to ze srovnání mezd v Česku, na Slovensku, Maďarsku a Polsku personální agentury Grafton Recruitment.

„Trh práce v ČR je v rámci zemí V4 nejrozvinutější a zároveň nejnapjatější. V porovnání se Slovenskem, Maďarskem a Polskem ještě stále dosahujeme nejvyšší průměrné mzdy, což může být pro uchazeče o práci ze sousedních zemí motivující,“ uvedl ředitel Grafton Recruitment Martin Malo.

Nejlepší podmínky pro migraci pracovních sil mezi zeměmi jsou tradičně mezi Českem a Slovenskem, stále častěji však do Česka za prací přicházejí i Poláci.

Nejhůře placenou pozicí ve výrobě (i celkově) je operátor výroby či výrobní dělník v Polsku, kde jeho mzda začíná zhruba na čtrnácti tisíci korunách. V Česku si pracovník na stejné pozici přijde minimálně na 18 tisíc korun a v některých regionech se jeho mzda může vyšplhat na 32 tisíc.

Pro české firmy, dlouhodobě bojující s nedostatkem pracovníků do výroby, jsou nízké mzdy v Polsku příležitostí k tomu oslovovat tamní dělníky a lákat je do Česka, kde si mohou vydělat i dvojnásobek, upozornil Malo.

Srovnání mezd jednotlivých profesí v zemích V4 (v Kč)
Zdroj: Grafton

U kvalifikovaných pozic do výroby už však nejsou rozdíly tak výrazné, naopak například svářeč si v Polsku vydělá dokonce o tři tisíce korun více než v Česku (48 tisíc, respektive 45 tisíc). Na Slovensku včetně Bratislavy si vydělá jen 36 tisíc korun.

Vývojář v Bratislavě bere 35 tisíc. V Praze o deset víc

Mezi nejlépe placené pozice ve výrobě tradičně patří vedoucí závodu, jehož mzda se liší jen mírně. V Česku dosáhne na 100 až 210 tisíc korun, na Slovensku 103 až 205 tisíc korun, v Maďarsku 103 až 197 tisíc a v Polsku 108 až 239 tisíc korun.

V Bratislavě mají programátoři nejnižší mzdy, naopak nejvíce si vydělají v Budapešti. Například vývojář s maximálně tříletou praxí v Bratislavě bere od 35 tisíc korun měsíčně, v Praze může mít od 45 tisíc a v Budapešti od 47 tisíc korun. Nejvíce si programátoři vydělají v Budapešti, kde zkušený může brát až 126 tisíc, v Praze 120 tisíc a v Bratislavě 95 tisíc korun.

„I když Praha při srovnání se středoevropskými metropolemi programátorům ty nejlepší podmínky nenabízí, stále se zdejší mzdy pohybují výše než na Slovensku a je tedy pravděpodobné, že slovenští experti budou na nabídky českých firem slyšet,“ podotkl Malo.

Body pro polský obchod

V obchodu a marketingu se mzdy u řady pozic na nejvyšší úrovni pohybují v Polsku. Obchodní ředitelé si v Polsku vydělají 84 až 179 tisíc, v Česku 70 až 150 tisíc na Slovensku 64 až 92 tisíc korun. Podobná situace vládne i u pozice marketingového ředitele, která je nejvýnosnější v Maďarsku a Polsku. V Česku se jejich mzda pohybuje mezi 60 a 130 tisíc korun.

Pozice ve financích jsou nejlépe honorovány v Česku, nejhůř naopak na Slovensku. Je to podle Mala příležitost jak pro slovenské finanční odborníky, tak pro české firmy. Například finanční ředitel bere na Slovensku od 77 tisíc korun, avšak v Praze by mohl mít až 220 tisíc  korun měsíčně. V kontrastu se situací ve financích je nastavení v lidských zdrojích, kde si experti vydělají nejvíce na Slovensku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
před 2 hhodinami

Česko zaostává za doporučenou rezervou ropy a paliv. V plánu jsou nové nádrže

Stát má nyní zásoby ropy a pohonných hmot na 85 a půl dne, Evropská unie přitom doporučuje rezervu alespoň na 90 dnů. Stát ale nemá k dispozici žádné volné zásobníky na ropu. Plánuje proto výstavbu dalších nádrží, v nichž by se skladovala nafta a benzin.
před 2 hhodinami

Čína a USA se dohodly na snížení cel a dialogu o AI, uvedl Peking

Čína a Spojené státy se dohodly na snížení vzájemných cel v hodnotě 30 miliard dolarů (641,5 miliardy korun) a na zahájení dialogu o umělé inteligenci (AI). Obě opatření jsou součástí osmibodové dohody, kterou obě strany uzavřely při třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.
před 7 hhodinami

Polsko zaznamenává nejrychlejší globální růst počtu superbohatých lidí, ukazuje report

Počet lidí v Polsku, jejichž jmění přesahuje 30 milionů dolarů (zhruba 644 milionů korun), vzrostl v letech 2021 až 2026 přibližně o 109 procent, což představuje nejrychlejší nárůst ze všech zemí, které analyzovala agentura Bloomberg.
včera v 17:14‌‌

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
24. 9. 2026‌‌

Náraz na dluhovou brzdu očekává Národní rozpočtová rada už v roce 2034

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034, oznámil předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl při zveřejnění zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2025 a zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Druhý jmenovaný materiál, publikovaný jednou ročně, hodnotí zdraví veřejných financí. Letos se podle NRR otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace. Resort financí se proti vyjádřením NRR ohradil.
24. 9. 2026Aktualizováno24. 9. 2026‌‌

Škoda JS bude dodávat pohony pro modulární reaktory Rolls-Royce

Plzeňská společnost Škoda JS ze skupiny ČEZ uzavřela smlouvu s britskou firmou Rolls-Royce SMR na dodávku pohonů pro modulární reaktory (SMR). Smlouva zajišťuje, že Škoda JS bude výhradním projektantem a dodavatelem pohonů pro reaktory. V jednotlivých případech půjde o dodávku v hodnotě kolem jedné miliardy korun, oznámil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). ČEZ ve spolupráci s Rolls-Royce SMR plánuje postavit v tuzemsku až tři gigawatty SMR.
23. 9. 2026Aktualizováno23. 9. 2026‌‌

Slovensko omezí marže při prodeji paliv a zlevní jízdné na železnici, řekl Fico

Slovensko v reakci na rostoucí ceny pohonných hmot od října omezí maloobchodní marži při prodeji paliv na deset eurocentů (2,43 koruny) za litr a o polovinu zlevní jízdné na železnici, oznámil premiér Robert Fico (Smer). Z jeho vyjádření vyplynulo, že kabinet nepočítá se snížením daní na benzin či naftu. Tamní opozice ohlášená opatření označila za nedostatečná a poukázala na Česko, které obnoví regulaci cen pohonných hmot při omezené marži obchodníků ve výši 2,50 koruny za litr paliva a sníží spotřební daň na naftu.
23. 9. 2026Aktualizováno23. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.