Ze zemí V4 si nejvíce vydělají programátoři v Budapešti, personální ředitelé v Bratislavě a marketingoví experti ve Varšavě

Ve většině oborů a pozic dosáhnou zaměstnanci ze zemí V4 na nejvyšší mzdy v Praze, ale najdou se i výjimky. Programátoři si nejvíce vydělají v Budapešti, personální ředitelé v Bratislavě a marketingoví experti ve Varšavě. Pro české firmy má z hlediska dostupnosti u nekvalifikované pracovní síly největší potenciál Polsko, u kvalifikovaných pozic Slovensko. Vyplývá to ze srovnání mezd v Česku, na Slovensku, Maďarsku a Polsku personální agentury Grafton Recruitment.

„Trh práce v ČR je v rámci zemí V4 nejrozvinutější a zároveň nejnapjatější. V porovnání se Slovenskem, Maďarskem a Polskem ještě stále dosahujeme nejvyšší průměrné mzdy, což může být pro uchazeče o práci ze sousedních zemí motivující,“ uvedl ředitel Grafton Recruitment Martin Malo.

Nejlepší podmínky pro migraci pracovních sil mezi zeměmi jsou tradičně mezi Českem a Slovenskem, stále častěji však do Česka za prací přicházejí i Poláci.

Nejhůře placenou pozicí ve výrobě (i celkově) je operátor výroby či výrobní dělník v Polsku, kde jeho mzda začíná zhruba na čtrnácti tisíci korunách. V Česku si pracovník na stejné pozici přijde minimálně na 18 tisíc korun a v některých regionech se jeho mzda může vyšplhat na 32 tisíc.

Pro české firmy, dlouhodobě bojující s nedostatkem pracovníků do výroby, jsou nízké mzdy v Polsku příležitostí k tomu oslovovat tamní dělníky a lákat je do Česka, kde si mohou vydělat i dvojnásobek, upozornil Malo.

Srovnání mezd jednotlivých profesí v zemích V4 (v Kč)
Zdroj: Grafton

U kvalifikovaných pozic do výroby už však nejsou rozdíly tak výrazné, naopak například svářeč si v Polsku vydělá dokonce o tři tisíce korun více než v Česku (48 tisíc, respektive 45 tisíc). Na Slovensku včetně Bratislavy si vydělá jen 36 tisíc korun.

Vývojář v Bratislavě bere 35 tisíc. V Praze o deset víc

Mezi nejlépe placené pozice ve výrobě tradičně patří vedoucí závodu, jehož mzda se liší jen mírně. V Česku dosáhne na 100 až 210 tisíc korun, na Slovensku 103 až 205 tisíc korun, v Maďarsku 103 až 197 tisíc a v Polsku 108 až 239 tisíc korun.

V Bratislavě mají programátoři nejnižší mzdy, naopak nejvíce si vydělají v Budapešti. Například vývojář s maximálně tříletou praxí v Bratislavě bere od 35 tisíc korun měsíčně, v Praze může mít od 45 tisíc a v Budapešti od 47 tisíc korun. Nejvíce si programátoři vydělají v Budapešti, kde zkušený může brát až 126 tisíc, v Praze 120 tisíc a v Bratislavě 95 tisíc korun.

„I když Praha při srovnání se středoevropskými metropolemi programátorům ty nejlepší podmínky nenabízí, stále se zdejší mzdy pohybují výše než na Slovensku a je tedy pravděpodobné, že slovenští experti budou na nabídky českých firem slyšet,“ podotkl Malo.

Body pro polský obchod

V obchodu a marketingu se mzdy u řady pozic na nejvyšší úrovni pohybují v Polsku. Obchodní ředitelé si v Polsku vydělají 84 až 179 tisíc, v Česku 70 až 150 tisíc na Slovensku 64 až 92 tisíc korun. Podobná situace vládne i u pozice marketingového ředitele, která je nejvýnosnější v Maďarsku a Polsku. V Česku se jejich mzda pohybuje mezi 60 a 130 tisíc korun.

Pozice ve financích jsou nejlépe honorovány v Česku, nejhůř naopak na Slovensku. Je to podle Mala příležitost jak pro slovenské finanční odborníky, tak pro české firmy. Například finanční ředitel bere na Slovensku od 77 tisíc korun, avšak v Praze by mohl mít až 220 tisíc  korun měsíčně. V kontrastu se situací ve financích je nastavení v lidských zdrojích, kde si experti vydělají nejvíce na Slovensku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Během pár týdnů se vyrovnaný rozpočet nedá sestavit, říká Ševčík

Místopředseda rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Miroslav Ševčík (za SPD) mluvil ve středečním Interview ČT24 zejména o rozpočtu na rok letošní a příští. Prozradil, kterým resortům by peníze přidal, kterým naopak sebral. Opakovaně kritizoval končící vládu. Zároveň ale připustil, že vyrovnaný rozpočet se „během pár týdnů“ sestavit nedá. Také sdělil, kdy chce prý šéf hnutí ANO Andrej Babiš oznámit, jak hodlá vyřešit svůj střet zájmů. Rozhovor vedl Daniel Takáč.
před 21 hhodinami

Průměrná mzda reálně vzrostla o 4,5 procenta

Průměrná mzda v Česku stoupla ve třetím čtvrtletí meziročně o 7,1 procenta na 48 295 korun. Ve srovnání se stejným loňským kvartálem tak přibylo zaměstnancům ve výplatě v průměru 3194 korun. Při zohlednění inflace, která činila 2,5 procenta, mzda reálně vzrostla o 4,5 procenta, informoval na webu Český statistický úřad.
před 22 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
včera v 09:24

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30
Načítání...