Ze zemí V4 si nejvíce vydělají programátoři v Budapešti, personální ředitelé v Bratislavě a marketingoví experti ve Varšavě

Ve většině oborů a pozic dosáhnou zaměstnanci ze zemí V4 na nejvyšší mzdy v Praze, ale najdou se i výjimky. Programátoři si nejvíce vydělají v Budapešti, personální ředitelé v Bratislavě a marketingoví experti ve Varšavě. Pro české firmy má z hlediska dostupnosti u nekvalifikované pracovní síly největší potenciál Polsko, u kvalifikovaných pozic Slovensko. Vyplývá to ze srovnání mezd v Česku, na Slovensku, Maďarsku a Polsku personální agentury Grafton Recruitment.

„Trh práce v ČR je v rámci zemí V4 nejrozvinutější a zároveň nejnapjatější. V porovnání se Slovenskem, Maďarskem a Polskem ještě stále dosahujeme nejvyšší průměrné mzdy, což může být pro uchazeče o práci ze sousedních zemí motivující,“ uvedl ředitel Grafton Recruitment Martin Malo.

Nejlepší podmínky pro migraci pracovních sil mezi zeměmi jsou tradičně mezi Českem a Slovenskem, stále častěji však do Česka za prací přicházejí i Poláci.

Nejhůře placenou pozicí ve výrobě (i celkově) je operátor výroby či výrobní dělník v Polsku, kde jeho mzda začíná zhruba na čtrnácti tisíci korunách. V Česku si pracovník na stejné pozici přijde minimálně na 18 tisíc korun a v některých regionech se jeho mzda může vyšplhat na 32 tisíc.

Pro české firmy, dlouhodobě bojující s nedostatkem pracovníků do výroby, jsou nízké mzdy v Polsku příležitostí k tomu oslovovat tamní dělníky a lákat je do Česka, kde si mohou vydělat i dvojnásobek, upozornil Malo.

Srovnání mezd jednotlivých profesí v zemích V4 (v Kč)
Zdroj: Grafton

U kvalifikovaných pozic do výroby už však nejsou rozdíly tak výrazné, naopak například svářeč si v Polsku vydělá dokonce o tři tisíce korun více než v Česku (48 tisíc, respektive 45 tisíc). Na Slovensku včetně Bratislavy si vydělá jen 36 tisíc korun.

Vývojář v Bratislavě bere 35 tisíc. V Praze o deset víc

Mezi nejlépe placené pozice ve výrobě tradičně patří vedoucí závodu, jehož mzda se liší jen mírně. V Česku dosáhne na 100 až 210 tisíc korun, na Slovensku 103 až 205 tisíc korun, v Maďarsku 103 až 197 tisíc a v Polsku 108 až 239 tisíc korun.

V Bratislavě mají programátoři nejnižší mzdy, naopak nejvíce si vydělají v Budapešti. Například vývojář s maximálně tříletou praxí v Bratislavě bere od 35 tisíc korun měsíčně, v Praze může mít od 45 tisíc a v Budapešti od 47 tisíc korun. Nejvíce si programátoři vydělají v Budapešti, kde zkušený může brát až 126 tisíc, v Praze 120 tisíc a v Bratislavě 95 tisíc korun.

„I když Praha při srovnání se středoevropskými metropolemi programátorům ty nejlepší podmínky nenabízí, stále se zdejší mzdy pohybují výše než na Slovensku a je tedy pravděpodobné, že slovenští experti budou na nabídky českých firem slyšet,“ podotkl Malo.

Body pro polský obchod

V obchodu a marketingu se mzdy u řady pozic na nejvyšší úrovni pohybují v Polsku. Obchodní ředitelé si v Polsku vydělají 84 až 179 tisíc, v Česku 70 až 150 tisíc na Slovensku 64 až 92 tisíc korun. Podobná situace vládne i u pozice marketingového ředitele, která je nejvýnosnější v Maďarsku a Polsku. V Česku se jejich mzda pohybuje mezi 60 a 130 tisíc korun.

Pozice ve financích jsou nejlépe honorovány v Česku, nejhůř naopak na Slovensku. Je to podle Mala příležitost jak pro slovenské finanční odborníky, tak pro české firmy. Například finanční ředitel bere na Slovensku od 77 tisíc korun, avšak v Praze by mohl mít až 220 tisíc  korun měsíčně. V kontrastu se situací ve financích je nastavení v lidských zdrojích, kde si experti vydělají nejvíce na Slovensku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Izraelci Palestincům narušují klíčovou sklizeň oliv. Napadli i delegaci EU

Sklizeň oliv ve středomoří je právě na vrcholu. Na palestinských územích sady tohoto ovoce živí celé rozvětvené rodiny, protože jsou jediným zdrojem příjmů. Letošní sezonu ale zásadně v Gaze i na Západním břehu ovlivňují síly z Izraele – ať už armáda, nebo skupiny radikálních osadníků. Posíleni podporou vlády izraelského premiéra Benjamina Netanjahua jsou osadníci letos agresivnější. V pátek, stejně jako už několikrát v posledních týdnech skončilo několik lidí po jejich řádění v nemocnici.
12:15Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump pozastavil nový balík protiruských sankcí

Americký prezident Donald Trump podepsal exekutivní příkaz, kterým pozastavuje uplatňování nového rozsáhlého balíku sankcí namířených proti ruské ekonomice. Kongresu sdělil, že je to v „národním zájmu Spojených států“, píše agentura AP. Nové sankce pozastavil jen krátce předtím, než měly vejít v platnost. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X napsal, že americký výpadek v sankcích jen povzbuzuje Putina k dalším útokům. Rozhodnutí kritizují i někteří američtí politici.
05:10Aktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoEvropa je rozdělená, říká k emisním povolenkám Nerudová. Pokorná Jermanová mluví o rozcestí

Evropské instituce mají hledat řešení, jak omezit prudké výkyvy emisních povolenek, prohlásil premiér Andrej Babiš (ANO). Systém vyvolává mezi unijními státy silný nesoulad. I proto Česko s dalšími členy V4 tlačilo na zdržení nástupu ETS 2. Několik zemí nakonec prosadilo přezkoumání ze strany Evropské komise. Evropa je rozdělená, míní europoslankyně Danuše Nerudová (STAN), na země, které v dekarbonizaci běží rychleji (...) a na země (...), které podle ní mají s dekarbonizací problém. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) souhlasila s tím, že „Evropa je na rozcestí“. Za „výbušnější“ téma považuje víceletý finanční rámec. Ten by měl začít platit od roku 2028, vyjednávání podle ní nebude jednoduché. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 9 hhodinami

Von der Leyenová kritizovala nový návrh rozpočtu EU pro malou flexibilitu

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová kritizovala nový návrh budoucího víceletého rozpočtu EU, který podle ní výrazně omezuje flexibilitu, jež Evropské unii umožňuje reagovat na nepředvídatelné krize. Uvedla to na tiskové konferenci po skončení dvoudenního summitu EU v Bruselu. Návrh irského předsednictví odmítá například Švédsko, nelíbí se ani německému kancléři Friedrichu Merzovi. Dle slov předsedy Evropské rady Antónia Costy je potřeba mít celkovou dohodu do konce roku.
před 21 hhodinami

ČEZ podal v Lucembursku žaloby proti blokaci tamních firem kvůli Diag Human

Polostátní energetická firma ČEZ podala u příslušných lucemburských soudů žaloby proti blokaci tamních firem, přes které společnost vlastní majoritní podíl v distribuční plynárenské firmě GasNet. Českému rozhlasu to potvrdil mluvčí ČEZu Ladislav Kříž.
včeraAktualizovánovčera v 19:24‌‌

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci automobilovému odvětví

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci zajistit budoucnost automobilového odvětví v Evropě. Cílem je snížit do roku 2035 emise oxidu uhličitého a posílit výrobu a vývoj nové generace elektromobilů v Evropě. S odkazem na oznámení obou vlád o tom informují světové tiskové agentury.
včera v 13:08‌‌

O pracovníky z Filipín je v Česku zájem. Nynější náborové kvóty firmám nestačí

Na českém trhu práce chybí desítky tisíc lidí. Firmy proto dál hledají posily v zahraničí. Přibývá například pracovníků z Filipín, o které je velký zájem. Každý měsíc mohou firmy přijmout z této země přes osm set zaměstnanců. Podle náborářů to ale nestačí. Zahraniční pracovníci chybí především v průmyslové výrobě, stavebnictví, logistice nebo dopravě. Uplatnění nacházejí i v nemocnicích či hotelech. Vláda podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) plánuje kvóty pro nábor z Filipín navýšit.
včera v 06:00‌‌

Vláda zvýší kvóty pro pracovníky z Filipín a Indie, uvedl Havlíček

Vláda plánuje navýšit kvóty pro nábor zahraničních pracovníků z Filipín, o které mají české firmy velký zájem. V pořadu „Sorry jako“ to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Společně s ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) kvůli tomu plánují začátkem příštího roku pracovní cestu na Filipíny. Navýšení kvót by se podle Havlíčka mělo týkat i pracovníků z Indie. Firmy považují kvóty na zahraniční pracovníky za nedostatečné.
15. 10. 2026Aktualizováno15. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.