Záruční banka má smlouvy ke COVID III podepsat s bankami v pátek. Podnikatelé už s nimi mohou začít jednat

Do výzvy Českomoravské záruční a rozvojové banky (ČMZRB) k záručnímu programu COVID III se přihlásilo 20 komerčních bank nebo spořitelních družstev. Teď se uskuteční konzultace s ministerstvem průmyslu a obchodu a Českou národní bankou. Smlouvy o spolupráci by se měly podepisovat v pátek. Na webináři pořádaném Hospodářskou komorou to řekl ředitel komunikace ČMZRB Michal Pluta. Komerční banky se mohly do výzvy hlásit od 19. května do pondělní půlnoci.

MPO, respektive Česká národní banka musí nyní podle mluvčí ČMZRB Marie Lafantové stanovit tržní podíly přihlášených bank. Na základě toho se určí, jaký objem prostředků ČMZRB každé finanční instituci zaručí.

„Pokud všechno půjde podle nastaveného harmonogramu, tak v pátek by mělo docházet k podpisu jednotlivých smluv o spolupráci právě s těmi komerčními subjekty, s komerčními bankami nebo i spořitelními družstvy, které měly rovněž možnost se do tohoto programu COVID III přihlásit,“ uvedl Pluta.

K zahájení čerpání úvěrů je nutný podpis spolupracující smlouvy mezi ČMZRB a bankou. Poté, co komerční banka podnikateli úvěr schválí a podepíše s ním smlouvu o půjčce, může začít podle Lafantové úvěr čerpat.

Jak to vidí banky

Živnostníci či firmy, které se chtějí o úvěry se státní zárukou ucházet, mohou už nyní se svými bankami zahájit jednání. Například firemní klienti České spořitelny, jejichž podnikání negativně postihla koronavirová pandemie, mohou od pondělí 25. května žádat o podporu v rámci programu COVID III, a to přes on-line formulář na webu spořitelny, telefonicky přes osobní bankéře či na pobočkách ČS. „Předpokládáme, že žádosti menších firem dokážeme schválit v řádu dní, u větších může trvat jeden až dva týdny,“ řekl agentuře ČTK mluvčí spořitelny Filip Hrubý.

UniCredit Bank začne úvěry poskytovat, jakmile podepíše smlouvu s ČMZRB. „Již dnes s klienty aktivně připravujeme stovky žádostí,“ uvedl mluvčí banky Petr Plocek.

Živnostníci či firmy, které se chtějí o úvěry se státní zárukou ucházet, mohou už nyní se svými bankami zahájit jednání. Žádat o půjčky mohou i podniky, které získaly podporu v předchozích vlnách programu. COVID III nelze kombinovat pouze s programem COVID plus pro velké firmy, kde za úvěry ručí Exportní garanční a pojišťovací společnost. Pluta ovšem upozornil, že půjčka by neměla být použita na úhradu stejných nákladů, na které byla schválena v předchozí vlně.

Úvěry jsou určené na provozní výdaje, ne na investice

Úvěry v programu COVID III jsou určeny pro zaplacení provozních výdajů, nemohou být použity na investice. Nesmějí být vynaloženy ani na refinancování dříve uzavřených smluv o jiném dluhovém financování.

Vláda do programu COVID III vyčlenila 150 miliard korun. ČMZRB bude moci ručit za půjčky až do 500 miliard korun. Podporu by tak mohlo získat až 150 tisíc podnikatelů. Živnostníci a podniky do 250 zaměstnanců budou mít nárok na záruku až 90 procent, firmy s více pracovníky, maximálně ale 500, získají záruku do 80 procent. Délka ručení bude tři roky. Maximální výše úvěru bude 50 milionů korun. Podle Pluty konečný příjemce za tento záruční program neplatí žádný poplatek.

„V rámci programu COVID III není počítáno s finančním příspěvkem na úhradu úroků, tak jak to je u COVIDu II a COVIDu Praha. Program COVID III běží podle nové schválené legislativy, dočasného rámce. Ta neumožňuje kombinaci takto vysokého zaručovaného procenta a vyplacených finančních příspěvků,“ doplnil Pluta.

ČMZRB u první vlny programu přijala přes 3200 žádostí, schválila 200. V případě COVID II banka eviduje 4900 řádně podaných žádostí. Z nich k 24. květnu vyřídila 2326 a schválila 1563 žádostí za 9,9 miliardy korun. Do programu COVID Praha podnikatelé řádně podali 408 žádostí. ČMZRB jich zatím vyřídila 194, schválila 151 zhruba za miliardu korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
14:50Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 23 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánovčera v 22:26

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
včera v 20:03

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026
Načítání...