Záruční banka má smlouvy ke COVID III podepsat s bankami v pátek. Podnikatelé už s nimi mohou začít jednat

Do výzvy Českomoravské záruční a rozvojové banky (ČMZRB) k záručnímu programu COVID III se přihlásilo 20 komerčních bank nebo spořitelních družstev. Teď se uskuteční konzultace s ministerstvem průmyslu a obchodu a Českou národní bankou. Smlouvy o spolupráci by se měly podepisovat v pátek. Na webináři pořádaném Hospodářskou komorou to řekl ředitel komunikace ČMZRB Michal Pluta. Komerční banky se mohly do výzvy hlásit od 19. května do pondělní půlnoci.

MPO, respektive Česká národní banka musí nyní podle mluvčí ČMZRB Marie Lafantové stanovit tržní podíly přihlášených bank. Na základě toho se určí, jaký objem prostředků ČMZRB každé finanční instituci zaručí.

„Pokud všechno půjde podle nastaveného harmonogramu, tak v pátek by mělo docházet k podpisu jednotlivých smluv o spolupráci právě s těmi komerčními subjekty, s komerčními bankami nebo i spořitelními družstvy, které měly rovněž možnost se do tohoto programu COVID III přihlásit,“ uvedl Pluta.

K zahájení čerpání úvěrů je nutný podpis spolupracující smlouvy mezi ČMZRB a bankou. Poté, co komerční banka podnikateli úvěr schválí a podepíše s ním smlouvu o půjčce, může začít podle Lafantové úvěr čerpat.

Jak to vidí banky

Živnostníci či firmy, které se chtějí o úvěry se státní zárukou ucházet, mohou už nyní se svými bankami zahájit jednání. Například firemní klienti České spořitelny, jejichž podnikání negativně postihla koronavirová pandemie, mohou od pondělí 25. května žádat o podporu v rámci programu COVID III, a to přes on-line formulář na webu spořitelny, telefonicky přes osobní bankéře či na pobočkách ČS. „Předpokládáme, že žádosti menších firem dokážeme schválit v řádu dní, u větších může trvat jeden až dva týdny,“ řekl agentuře ČTK mluvčí spořitelny Filip Hrubý.

UniCredit Bank začne úvěry poskytovat, jakmile podepíše smlouvu s ČMZRB. „Již dnes s klienty aktivně připravujeme stovky žádostí,“ uvedl mluvčí banky Petr Plocek.

Živnostníci či firmy, které se chtějí o úvěry se státní zárukou ucházet, mohou už nyní se svými bankami zahájit jednání. Žádat o půjčky mohou i podniky, které získaly podporu v předchozích vlnách programu. COVID III nelze kombinovat pouze s programem COVID plus pro velké firmy, kde za úvěry ručí Exportní garanční a pojišťovací společnost. Pluta ovšem upozornil, že půjčka by neměla být použita na úhradu stejných nákladů, na které byla schválena v předchozí vlně.

Úvěry jsou určené na provozní výdaje, ne na investice

Úvěry v programu COVID III jsou určeny pro zaplacení provozních výdajů, nemohou být použity na investice. Nesmějí být vynaloženy ani na refinancování dříve uzavřených smluv o jiném dluhovém financování.

Vláda do programu COVID III vyčlenila 150 miliard korun. ČMZRB bude moci ručit za půjčky až do 500 miliard korun. Podporu by tak mohlo získat až 150 tisíc podnikatelů. Živnostníci a podniky do 250 zaměstnanců budou mít nárok na záruku až 90 procent, firmy s více pracovníky, maximálně ale 500, získají záruku do 80 procent. Délka ručení bude tři roky. Maximální výše úvěru bude 50 milionů korun. Podle Pluty konečný příjemce za tento záruční program neplatí žádný poplatek.

„V rámci programu COVID III není počítáno s finančním příspěvkem na úhradu úroků, tak jak to je u COVIDu II a COVIDu Praha. Program COVID III běží podle nové schválené legislativy, dočasného rámce. Ta neumožňuje kombinaci takto vysokého zaručovaného procenta a vyplacených finančních příspěvků,“ doplnil Pluta.

ČMZRB u první vlny programu přijala přes 3200 žádostí, schválila 200. V případě COVID II banka eviduje 4900 řádně podaných žádostí. Z nich k 24. květnu vyřídila 2326 a schválila 1563 žádostí za 9,9 miliardy korun. Do programu COVID Praha podnikatelé řádně podali 408 žádostí. ČMZRB jich zatím vyřídila 194, schválila 151 zhruba za miliardu korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EK schválila český systém kapacitních mechanismů pro nové zdroje elektřiny

Evropská komise (EK) uvedla, že schválila český systém takzvaných kapacitních mechanismů pro výstavbu nových zdrojů elektřiny. Stát by tak v příštích letech měl v rámci systému garantovat investorům formou státní podpory alespoň částečnou návratnost jejich investic do nových zdrojů. Nastavení kapacitních mechanismů bylo jednou z priorit vlády ANO, SPD a Motoristů v energetice.
před 31 mminutami

Volkswagen pokračuje v úsporách, zasáhnout by měly i Škoda Auto

Koncern Volkswagen šetří a chystá změny. Dotknout by se podle německých médií mohly i společnosti Škoda Auto. Skončit by podle deníku Bild mohla třeba Fabia. Naopak některé vozy určené pro indický trh by se mohly prodávat i jinde.
před 17 hhodinami

EU a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů

Evropská unie a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů, oznámila ve středu v Kyjevě předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Má podle ní spojit ukrajinské bojové zkušenosti s evropskou průmyslovou kapacitou. Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov předtím oznámil, že ukrajinské firmy získají přístup k programům EU a tři sta milionům eur (asi 7,25 miliardy korun). V Kyjevě se kromě toho koná summit zemí jihovýchodní Evropy a Ukrajiny, na který přicestoval mimo jiné srbský prezident Aleksandar Vučič.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Roste počet exekucí kvůli neplacení výživného. Od ledna se nejedná o trestný čin

Lidé se kvůli neplacení výživného více obracejí na exekutory. Počet řízení, které Exekutorská komora ve spojitosti s alimenty za pět měsíců roku zahájila, stoupl meziročně asi o třicet procent. Zatímco loni exekutoři do konce května řešili 1600 případů vymáhání výživného, letos to bylo za stejnou dobu přes 2100 případů. České televizi to potvrdil mluvčí komory David Šimoník. Podle Asociace neúplných rodin mohou mít vliv na počty exekucí podmínky takzvané superdávky. Od Nového roku platí změna zákona, podle které už neplacení výživného není trestný čin, současná vláda chce ale udělat neplacení znovu trestné.
před 20 hhodinami

Bilance: Rozdělení ČEZu je vysokou hrou o 250 miliard korun

Vláda Andreje Babiše připravuje největší majetkovou operaci v novodobé historii Česka: rozštěpení energetického gigantu ČEZ. Zatímco výrobu elektřiny hodlá stát ovládnout ze sta procent, u distribuce a obchodu plánuje prodat 49procentní podíl soukromým investorům. Plán zevrubně analyzuje nový podcast série BILANCE.
14. 7. 2026

Jaderná elektrárna Temelín může být v provozu až do osmdesátých let

Oba bloky Jaderné elektrárny Temelín mohou vyrábět elektřinu až osmdesát let od spuštění. Uvedl to místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). V provozu by tak mohly být až do roku 2080 a 2082, o dvacet let déle, než se dosud uvádělo. Prodloužení provozní doby na osmdesát let už ministr oznámil v dubnu v Dukovanech. U obou elektráren si delší provoz vyžádá další vysoké investice do modernizace, u každé pět až šest miliard ročně.
14. 7. 2026Aktualizováno14. 7. 2026

Zájem o investiční byty klesá

Zájem o koupi investičních bytů začíná klesat. Důvodem jsou jarní zpřísnění podmínek centrální banky pro poskytování hypoték, ale i nižší výnosy z pronájmu. Takových nemovitostí je v tuzemsku zhruba čtvrt milionu.
14. 7. 2026

USA podle Trumpa obnovují blokádu vůči Íránu v Hormuzu. Růst cen ropy zrychlil

Americký prezident Donald Trump uvedl, že Spojené státy obnovují blokádu vůči Íránu v Hormuzském průlivu a že budou od lodí za zajištění bezpečnosti vybírat poplatky. Šéf Bílého domu to v pondělí napsal na své sociální síti Truth Social. Hormuzským průlivem procházela pětina světových dodávek ropy a zemního plynu, než nad klíčovou lodní trasou na začátku konfliktu uplatnil kontrolu Írán. Počet lodí proplouvajících Hormuzským průlivem v neděli klesl na nejnižší úroveň za několik týdnů, ukázala data o lodní dopravě.
13. 7. 2026Aktualizováno13. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.