Zakladatel čínského internetového obra Alibaby se chce vrátit k učení. Do roka odejde z vedení

Nahrávám video

Čínský internetový gigant Alibaba patří mezi nejhodnotnější společnosti na světě. Brzy se ale bude muset obejít bez svého zakladatele, který chce do roka opustit vedení firmy. Jack Ma oznámil, že ho v čele vystřídá Daniel Zhang, který zodpovídá za denní chod Alibaby již déle než pět let.

„Učitelé si vždy přejí, aby je jejich studenti překonali, takže pro mne a pro firmu je jedině zodpovědné předat vedení mladším a talentovanějším lidem,“ napsal v den svých čtyřiapadesátých narozenin v dopise zákazníkům a akcionářům Jack Ma, který kdysi býval učitelem angličtiny. „Svět je velký, jsem pořád mladý a chci zkoušet nové věci,“ dodal.

Příběh Jacka Ma patří mezi ty těžko uvěřitelné. Před více než dvaceti lety Jack Ma neuspěl při pracovním pohovoru v prodejně jednoho fastfoodového řetězce a od té doby přesvědčil čínské spoluobčany i z těch nejzapadlejších koutů země, aby nakupovali právě od něj, a to přes internet.

Alibaba tak patří mezi důkazy toho, že v čínském modelu státem řízeného kapitalismu se dá brilantně uspět, je ale potřeba umět vycházet s vedením země – a to se zakladateli firmy daří. S prezidentem Si Ťin-pchingem ho pojí třeba i zájem o fotbal. Jack Ma dokonce koupil polovinu jednoho z nejúspěšnějších čínských týmů a jeho akademie se snaží vychovat fotbalisty, kteří splní prezidentův sen o světovém mistrovském titulu.

Úspěšný start v zámoří

Jedna věc je pohnout s mentalitou miliardy Číňanů, něco jiného je zasáhnout zahraniční trhy. I v tomhle ohledu Alibaba uspěl. V roce 2014 firma vstoupila na newyorskou burzu a jednalo se o nejúspěšnější start v historii. Cena jejích akcií za první den vzrostla o 37 procent a celkem se jich prodalo za pětadvacet miliard dolarů.

Jacka Ma si považují i hlavní představitelé Spojených států, nehledě na politickou příslušnost. „Je to úžasný, úžasný podnikatel, jeden z největších na světě. Miluje tuhle zemi a miluje Čínu,“ prohlásil o něm současný prezident USA Donald Trump.

Firma, kterou Jack Ma založil, ale neunikla i některým kontroverzím. Například společnost vlastnící několik výrobců luxusních předmětů obžalovala čínskou firmu z toho, že prodává levné padělky jejich výrobků. „Je nám líto, že se nás rozhodli hnát před soud, místo aby se s námi snažili spolupracovat v boji proti padělkům,“ ohradil se v minulosti Jack Ma.

Bez ohledu na kontroverze ale Jack Ma firmu opouští v její vrcholné kondici. Mezi její nejúspěšnější projekty patří takzvaný Svátek nezadaných, kdy internetové obchody nabízejí obrovské slevy. Jen loni díky tomu Alibaba utržil za jediný den v přepočtu přes půl bilionu korun. Jack Ma se chce do budoucna věnovat charitě a ochraně životního prostředí a vrátit se k učení.

  • V Číně má podle agentury DPA Alibaba 576 milionů aktivních uživatelů. V letošním prvním fiskálním čtvrtletí zvýšila příjmy o 61 procent na 80,9 miliardy jüanů (téměř 263 miliard korun) a její tržní hodnota dosahuje skoro 420 miliard dolarů (9,3 bilionu korun). Ve své poslední výroční zprávě uvádí, že zaměstnává asi 66 tisíc lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoČeské firmy již mohou žádat o refundaci amerických cel na speciálním portálu

Více než rok od oznámení prvních celních změn v dovozu zboží do USA je situace v mezinárodním obchodu stále nejistá. Americký Nejvyšší soud plošné tarify letos v únoru označil za protiústavní – zhruba před měsícem proto začala tamní vláda firmám vyplácet kompenzace. Podle ředitele regionálního centra CzechTrade USA–Chicago Pavla Eichnera je celá situace ohledně cel nepřehledná, přičemž do celého procesu ještě vstupují i jednotlivé soudní spory. Po dobu, kdy cla platila, na nich české firmy zaplatily zhruba 800 milionů dolarů (přes 16,6 miliardy korun), říká Eichner a odhaduje, že z toho se v současnosti částečné refundace týká něco mezi 600 a 650 miliony dolarů (asi 12,5 až 13,5 miliardy korun). Pro žadatele o navrácení cel byl vytvořen speciální portál, přičemž je potřeba dodržet lhůtu 180 dní od uzavření importního procesu, uzavírá Eichner pro ČT.
před 1 mminutou

VideoNepřijetí eura má Niedermayer za „jedno z nejhorších rozhodnutí“. Podle Staňka není vhodná situace

Prezident Petr Pavel se znovu vyslovil pro přijetí eura – zejména, pokud by koruna bránila rozvoji. Na konferenci Revize Česka doplnil, že díky společné měně by se tuzemsko přiblížilo k rozhodování v Evropské unii. Podle europoslance Antonína Staňka (nestr.) není aktuální situace tou, v níž „bychom euro měli přijímat“. Souhlasí však s tím, že pokud má být vedena debata o tom, jestli euro přijmout, nebo ne, tak by měla být o tom, kdy by to mělo být. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) považuje za „strašně smutné“, že diskuse o této věci trvá v Česku desítky let, a nikam se nedobrala. Nepřijetí eura považuje za „jedno z nejzbytečnějších, nejhorších rozhodnutí, které vlády přijaly“. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 7 hhodinami

Valná hromada ČEZu schválila první krok směřující k zestátnění

Energetická skupina ČEZ může začít s procesem vyčlenění nevýrobní části firmy do nové dceřiné společnosti, schválili na valné hromadě akcionáři. Mluvčí skupiny Ladislav Kříž potvrdil, že by nová firma měla vzniknout v řádu týdnů od schválení a následně v prvním čtvrtletí roku 2027 by do ní měly být začleněny vybrané podniky. Rozdělení ČEZu je podle analytiků prvním krokem k chystanému zestátnění společnosti, které plánuje současná vláda.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoNejdražší a nejméně efektivní cesta, řekl Hřib k plánovanému zestátnění ČEZu

Stávající model není ideální, ale vláda se to chystá řešit nejdražší a nejméně efektivní cestou, která existuje, řekl v Interview ČT24 předseda Pirátů Zdeněk Hřib v souvislosti s plánovaným zestátněním energetické skupiny ČEZ. Podle plánu by se firma měla rozdělit na dvě části. Ta část, která vyrábí elektřinu, by podle vlády měla být ze sta procent státní. Podle Hřiba ale Česko už teď ČEZ ovládá. „Otázka je, jestli je rozumné platit 250 miliard za to, že ho budeme ovládat ještě o něco víc,“ podotkl Hřib s tím, že navíc dojde k vytěsnění minoritních akcionářů, kteří nyní fungují jako kontrolní mechanismus. Plán je podle něj postavený naruby. Vláda totiž plánuje koupit část, která je výrobní, kde jsou podle ní jisté peníze. „To, co ale je v dnešní době rizikové, je ta výroba,“ řekl šéf Pirátů. Moderoval Daniel Takáč.
před 21 hhodinami

Schodek státního rozpočtu v květnu vzrostl na 170,2 miliardy

Deficit státního rozpočtu se v květnu prohloubil na 170,2 miliardy korun z dubnových 106,1 miliardy, informovalo v pondělí ministerstvo financí. Prohloubení schodku je v květnu obvyklé. Letošní květnový deficit byl nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci května byl rozpočet ve schodku 170,5 miliardy korun.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

VideoAfrika, Asie i Jižní Amerika. Tuzemští exportéři hledají nové trhy

Tuzemský průmysl podle zástupců exportérů, státu i finančních institucí přichází o klíčové trhy a musí rychle hledat nové obchodní příležitosti. Firmy se proto stále více zaměřují na Afriku, Asii nebo Jižní Ameriku, kde chtějí navázat i na pověst československých výrobků. Zájem o nové oblasti roste také kvůli výpadku odbytu v Rusku a Bělorusku a nejisté situaci na Blízkém východě, kde obchod komplikují mimo jiné logistické problémy. Pomoci exportérům má i česká diplomacie, která plánuje posílit své týmy v zemích mimo Evropu.
včera v 08:00

Budoucnost ropovodu Družba? Může do Česka dopravovat i neruskou ropu

Už více než rok do Česka neproudí ropovodem Družba ropa z Ruska. Teď Česko řeší, co s ním. V úvahu připadají různé varianty, včetně toho, že se ropovod zreverzní, tedy že by jím proudila ropa směrem z Česka třeba na Slovensko. O české závislosti na ropě ze zahraničí, ropném průmyslu a současné krizi kolem cen této komodity je nový díl publicistického cyklu Bilance. Televizní premiéra je už toto pondělí ve 22:05 na ČT1.
včera v 07:30

Obce chtějí kvůli Dukovanům víc peněz. Miliardy nejsou automatické, říká Havlíček

Ohledně financování projektů souvisejících s dostavbou Dukovan panují neshody. Některé obce upozorňují na to, že budou potřebovat víc peněz například na výstavbu ubytovacích kapacit, rozšíření zdravotní péče, škol nebo vodovodů. Akční plán, který schválila minulá vláda, počítá s tím, že náklady dopadů výstavby nových jaderných bloků budou zhruba patnáct miliard korun. Na těchto opatřeních by se přitom měl z osmdesáti procent podílet stát a zbytek financovat kraje a obce. Nyní ale na takové projekty ve státním rozpočtu dost peněz není. Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) ČT řekl, že podpora pro obce není automatická a kabinet ji bude posuzovat individuálně.
31. 5. 2026
Načítání...