Zájem o speciální unijní dluhopisy je rekordní, investoři nabídli přes 233 miliard eur

Evropská unie získá 17 miliard eur (přes 462 miliard korun) z prvního kola nabídky sociálních dluhopisů z programu SURE, jehož cílem je podpořit zaměstnanost v mimořádných situacích, jako je nyní pandemie způsobená šířením nového koronaviru. Zájem byl obrovský, investoři nabídli rekordních více než 233 miliard eur (6,3 bilionu korun), informovala agentura Reuters.

„To je naprostá senzace,“ řekl k zájmu investorů hlavní analytik nizozemského finančního ústavu Rabobank Matthew Cairns. „Trhům i Evropské unii to ukazuje, že po těchto dluhopisech poptávka bude,“ dodal.

Ohromný zájem o dluhopisy jen potvrzuje, jak investoři věří, že Unie udělá vše, aby udržela co nejvyšší zaměstnanost, řekl analytik společnosti Purple Trading Štěpán Hájek. Výhodné půjčky podle něj přicházejí v pravou chvíli, když řada členských států řeší, jak budou financovat růst vládních výdajů kvůli náhlému druhému kolu restrikcí v důsledku šíření pandemie.

EU v prvním kole prodá dluhopisy v objemu deseti miliard eur s desetiletou splatností a dluhopisy za sedm miliard eur se splatností dvacet let, uvedla Reuters s odkazem na pracovní materiály, do kterých měl možnost nahlédnout.

Papíry se splatností deset let si chtěli koupit investoři, kteří celkem nabídli 145 miliard eur. To už je sám o sobě největší objem, jakého bylo u prodeje dluhopisů v Unii dosaženo. Dluhopisy s dvacetiletou splatností se setkaly s poptávkou v objemu 88 miliard eur. Konečná prodejní cena zatím nebyla stanovena.

EU je vnímána jako „nejlepší dlužník“ na trhu

EU má u dvou ze tří hlavních ratingových agentur hlavní rating na stupni AAA, což je maximum, jakého lze dosáhnout. Znamená to, že je vnímána jako nejlepší dlužník na trhu, což mimo jiné znamená, že je schopna si zajistit i nejvýhodnější podmínky půjček.

Evropská centrální banka (ECB), která na základě zvláštních pravidel teď nakupuje dluhopisy nadnárodních institucí, by měla být schopna zajistit papírům na sekundárním trhu dostatečnou likviditu. To je podle analytiků jeden z důvodů, proč je po těchto dluhopisech tak vysoká poptávka. Dalším důvodem je i sociální rozměr emise.

Manažeři emise uvedli, že cena desetiletých dluhopisů bude stanovena na tři bazické body nad střední úrovní takzvaných úrokových swapů, cena papírů splatných za 20 let pak na 14 bazických bodů nad střední úrovní úrokových swapů. To znamená, že dluhopisy s kratší splatností nabízejí záporný výnos, zatímco papíry s delší splatností kladný, poznamenala k tomu Reuters.

Úterní nabídka je první fází plánu EU zvýšit za méně než deset let objem dluhů až na patnáctinásobek. Smyslem je zajistit peníze pro členské státy, které bojují s dopady pandemie. Unie má k tomu účelu dva hlavní programy. Nynější nabídka přitom Unii přibližuje ke společnému vydávání dluhopisů, čemuž se část členských zemí dlouhodobě brání. Až bude plán dokončen, bude EU jedním z největších dlužníků na evropském kontinentě, poznamenala Reuters. Nyní je zhruba na úrovni Slovenska, poznamenala Reuters.

Program SURE je unijním nástrojem dočasné povahy a jeho smyslem je zabránit masivnímu propouštění v mimořádných situacích. Je určen členským státům, které potřebují zmobilizovat obrovské finanční prostředky pro boj s negativními ekonomickými a sociálními dopady šíření koronaviru na svém území.

Ve formě půjček od EU bude moci poskytnout pomoc až 100 miliard eur (2,7 bilionu korun) zasaženým členským zemím, aby jim pomohl řešit skokové zvýšení výdajů na udržení zaměstnanosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
před 22 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánovčera v 16:33

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
včeraAktualizovánovčera v 13:36

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
včeraAktualizovánovčera v 05:43

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...