Zájem o speciální unijní dluhopisy je rekordní, investoři nabídli přes 233 miliard eur

Evropská unie získá 17 miliard eur (přes 462 miliard korun) z prvního kola nabídky sociálních dluhopisů z programu SURE, jehož cílem je podpořit zaměstnanost v mimořádných situacích, jako je nyní pandemie způsobená šířením nového koronaviru. Zájem byl obrovský, investoři nabídli rekordních více než 233 miliard eur (6,3 bilionu korun), informovala agentura Reuters.

„To je naprostá senzace,“ řekl k zájmu investorů hlavní analytik nizozemského finančního ústavu Rabobank Matthew Cairns. „Trhům i Evropské unii to ukazuje, že po těchto dluhopisech poptávka bude,“ dodal.

Ohromný zájem o dluhopisy jen potvrzuje, jak investoři věří, že Unie udělá vše, aby udržela co nejvyšší zaměstnanost, řekl analytik společnosti Purple Trading Štěpán Hájek. Výhodné půjčky podle něj přicházejí v pravou chvíli, když řada členských států řeší, jak budou financovat růst vládních výdajů kvůli náhlému druhému kolu restrikcí v důsledku šíření pandemie.

EU v prvním kole prodá dluhopisy v objemu deseti miliard eur s desetiletou splatností a dluhopisy za sedm miliard eur se splatností dvacet let, uvedla Reuters s odkazem na pracovní materiály, do kterých měl možnost nahlédnout.

Papíry se splatností deset let si chtěli koupit investoři, kteří celkem nabídli 145 miliard eur. To už je sám o sobě největší objem, jakého bylo u prodeje dluhopisů v Unii dosaženo. Dluhopisy s dvacetiletou splatností se setkaly s poptávkou v objemu 88 miliard eur. Konečná prodejní cena zatím nebyla stanovena.

EU je vnímána jako „nejlepší dlužník“ na trhu

EU má u dvou ze tří hlavních ratingových agentur hlavní rating na stupni AAA, což je maximum, jakého lze dosáhnout. Znamená to, že je vnímána jako nejlepší dlužník na trhu, což mimo jiné znamená, že je schopna si zajistit i nejvýhodnější podmínky půjček.

Evropská centrální banka (ECB), která na základě zvláštních pravidel teď nakupuje dluhopisy nadnárodních institucí, by měla být schopna zajistit papírům na sekundárním trhu dostatečnou likviditu. To je podle analytiků jeden z důvodů, proč je po těchto dluhopisech tak vysoká poptávka. Dalším důvodem je i sociální rozměr emise.

Manažeři emise uvedli, že cena desetiletých dluhopisů bude stanovena na tři bazické body nad střední úrovní takzvaných úrokových swapů, cena papírů splatných za 20 let pak na 14 bazických bodů nad střední úrovní úrokových swapů. To znamená, že dluhopisy s kratší splatností nabízejí záporný výnos, zatímco papíry s delší splatností kladný, poznamenala k tomu Reuters.

Úterní nabídka je první fází plánu EU zvýšit za méně než deset let objem dluhů až na patnáctinásobek. Smyslem je zajistit peníze pro členské státy, které bojují s dopady pandemie. Unie má k tomu účelu dva hlavní programy. Nynější nabídka přitom Unii přibližuje ke společnému vydávání dluhopisů, čemuž se část členských zemí dlouhodobě brání. Až bude plán dokončen, bude EU jedním z největších dlužníků na evropském kontinentě, poznamenala Reuters. Nyní je zhruba na úrovni Slovenska, poznamenala Reuters.

Program SURE je unijním nástrojem dočasné povahy a jeho smyslem je zabránit masivnímu propouštění v mimořádných situacích. Je určen členským státům, které potřebují zmobilizovat obrovské finanční prostředky pro boj s negativními ekonomickými a sociálními dopady šíření koronaviru na svém území.

Ve formě půjček od EU bude moci poskytnout pomoc až 100 miliard eur (2,7 bilionu korun) zasaženým členským zemím, aby jim pomohl řešit skokové zvýšení výdajů na udržení zaměstnanosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
08:14Aktualizovánopřed 15 mminutami

Maďarsko a Slovensko odmítly podpořit půjčku Ukrajině

Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna. Předseda Evropské rady António Costa na summitu za blokování půjčky kritizoval maďarského premiéra Viktora Orbána.
15:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Slovensko začalo regulovat prodej nafty, vyšší cena pro auta z ciziny zatím není

Na Slovensku začalo ve čtvrtek platit nařízení o omezení při prodeji nafty a o dvojích cenách tohoto paliva. Příslušné rozhodnutí kabinetu premiéra Roberta Fica (Smer) ze středy, které bude platit 30 dnů, bylo zveřejněno ve sbírce zákonů. Řidiči vozidel se zahraniční poznávací značkou zatím ale neplatí za naftu vyšší cenu než domácí motoristé. Mluvčí ministerstva financí Pavol Kirinovič totiž řekl, že vyhláška o stanovení ceny nafty pro vozidla z ciziny začne platit až v příštích dnech, konkrétně od pondělí.
10:02Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
14:45Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Lídři EU řeší konkurenceschopnost i energie, neshody panují kolem ETS

Unijní prezidenti a premiéři se na summitu, který začal v Bruselu, zabývají posilováním konkurenceschopnosti Evropské unie, ale i současnou válkou na Blízkém východě, včetně jejích dopadů na Evropu, zejména pokud jde o ceny energií. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), který chce prosazovat změny systému emisních povolenek ETS. Právě jejich podoba patří mezi sporné body jednání. Před odletem na jednání Babiš zároveň zkritizoval izraelský útok na Írán, který označil za nepochopitelný.
07:12Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Juchelkova poradkyně řeší dotace. A vlastní firmu, jež s nimi pomáhá, píší Seznam Zprávy

Poradkyně ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) Alexandra Semancová vystupuje podle serveru Seznam Zprávy ve dvojroli. Jako poradkyně řeší pravidla rozdělování dotací a úkoluje nejvyšší úředníky, kteří jsou za ně zodpovědní. Zároveň je ale majitelkou soukromé firmy Siptrade. Ta v minulosti vybrala statisíce na provizích za to, že zajišťuje žadatelům dotace. Semancová se tak ocitla v podezření ze střetu zájmů, píší Seznam Zprávy. Ohrozit to může i proplácení části peněz z Evropské unie.
před 5 hhodinami

Velké investice do sportovišť byly zastaveny, vláda chce novou strategii

Velké investice do sportovišť včetně modernizace centra v Nymburce, kterou loni v září podpořila minulá vláda, byly pozastaveny. Novinářům to na neformálním setkání řekl ministr pro sport, zdraví a prevenci Boris Šťastný (Motoristé). Velké projekty chce v následujících měsících přehodnotit a zkoordinovat mezi jednotlivými kraji, plánuje vytvoření nové národní strategie na následujících osm až dvanáct let. Česká unie sportu (ČUS), která centrum v Nymburce vlastní a provozuje, o pozastavení projektu zatím oficiální informace nemá.
před 6 hhodinami

Kobra 26 má podle Schillerové vrátit miliardy do rozpočtu. „Srovnejte si data,“ říká Jurečka

„Už to, že do toho chceme jít a že budou probíhat hromadné kontroly, je určitým preventivním krokem,“ sdělila ministryně financí Alena Schillerová (ANO) o meziresortní spolupráci v boji proti nelegálnímu zaměstnávání. Jejím cílem je mimo jiné zastavit daňové ztráty pro státní rozpočet. „Je to potřeba, ale srovnejte si informace a data,“ vyzval Schillerovou exministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Debatovali spolu v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským.
před 6 hhodinami
Načítání...