Zájem o speciální unijní dluhopisy je rekordní, investoři nabídli přes 233 miliard eur

Evropská unie získá 17 miliard eur (přes 462 miliard korun) z prvního kola nabídky sociálních dluhopisů z programu SURE, jehož cílem je podpořit zaměstnanost v mimořádných situacích, jako je nyní pandemie způsobená šířením nového koronaviru. Zájem byl obrovský, investoři nabídli rekordních více než 233 miliard eur (6,3 bilionu korun), informovala agentura Reuters.

„To je naprostá senzace,“ řekl k zájmu investorů hlavní analytik nizozemského finančního ústavu Rabobank Matthew Cairns. „Trhům i Evropské unii to ukazuje, že po těchto dluhopisech poptávka bude,“ dodal.

Ohromný zájem o dluhopisy jen potvrzuje, jak investoři věří, že Unie udělá vše, aby udržela co nejvyšší zaměstnanost, řekl analytik společnosti Purple Trading Štěpán Hájek. Výhodné půjčky podle něj přicházejí v pravou chvíli, když řada členských států řeší, jak budou financovat růst vládních výdajů kvůli náhlému druhému kolu restrikcí v důsledku šíření pandemie.

EU v prvním kole prodá dluhopisy v objemu deseti miliard eur s desetiletou splatností a dluhopisy za sedm miliard eur se splatností dvacet let, uvedla Reuters s odkazem na pracovní materiály, do kterých měl možnost nahlédnout.

Papíry se splatností deset let si chtěli koupit investoři, kteří celkem nabídli 145 miliard eur. To už je sám o sobě největší objem, jakého bylo u prodeje dluhopisů v Unii dosaženo. Dluhopisy s dvacetiletou splatností se setkaly s poptávkou v objemu 88 miliard eur. Konečná prodejní cena zatím nebyla stanovena.

EU je vnímána jako „nejlepší dlužník“ na trhu

EU má u dvou ze tří hlavních ratingových agentur hlavní rating na stupni AAA, což je maximum, jakého lze dosáhnout. Znamená to, že je vnímána jako nejlepší dlužník na trhu, což mimo jiné znamená, že je schopna si zajistit i nejvýhodnější podmínky půjček.

Evropská centrální banka (ECB), která na základě zvláštních pravidel teď nakupuje dluhopisy nadnárodních institucí, by měla být schopna zajistit papírům na sekundárním trhu dostatečnou likviditu. To je podle analytiků jeden z důvodů, proč je po těchto dluhopisech tak vysoká poptávka. Dalším důvodem je i sociální rozměr emise.

Manažeři emise uvedli, že cena desetiletých dluhopisů bude stanovena na tři bazické body nad střední úrovní takzvaných úrokových swapů, cena papírů splatných za 20 let pak na 14 bazických bodů nad střední úrovní úrokových swapů. To znamená, že dluhopisy s kratší splatností nabízejí záporný výnos, zatímco papíry s delší splatností kladný, poznamenala k tomu Reuters.

Úterní nabídka je první fází plánu EU zvýšit za méně než deset let objem dluhů až na patnáctinásobek. Smyslem je zajistit peníze pro členské státy, které bojují s dopady pandemie. Unie má k tomu účelu dva hlavní programy. Nynější nabídka přitom Unii přibližuje ke společnému vydávání dluhopisů, čemuž se část členských zemí dlouhodobě brání. Až bude plán dokončen, bude EU jedním z největších dlužníků na evropském kontinentě, poznamenala Reuters. Nyní je zhruba na úrovni Slovenska, poznamenala Reuters.

Program SURE je unijním nástrojem dočasné povahy a jeho smyslem je zabránit masivnímu propouštění v mimořádných situacích. Je určen členským státům, které potřebují zmobilizovat obrovské finanční prostředky pro boj s negativními ekonomickými a sociálními dopady šíření koronaviru na svém území.

Ve formě půjček od EU bude moci poskytnout pomoc až 100 miliard eur (2,7 bilionu korun) zasaženým členským zemím, aby jim pomohl řešit skokové zvýšení výdajů na udržení zaměstnanosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
před 10 hhodinami

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
před 17 hhodinami

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
před 19 hhodinami

Hampl varuje před vynětím dálnic či přehrad z deficitu rozpočtu

Česká fiskální pravidla nejsou zbytečně přísná, soudí předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Staví se tak odmítavě proti vládnímu návrhu na rozvolnění, o kterém píší média. Varuje před tím, aby si někdo bral příklad třeba ze zadlužené Francie, která má poprvé v dějinách nižší úvěrový rating než Česká republika. „Uměl si někdo před lety představit, že by to tak dopadlo?“ Dřívější viceguvernér České národní banky (ČNB) byl hostem Interview ČT24 moderovaného Danielem Takáčem.
před 21 hhodinami

Íránská blokáda je podle Rubia jako ekonomická jaderná zbraň

Íránská blokáda Hormuzského průlivu je podle amerického ministra zahraničí Marca Rubia ekvivalentem ekonomické jaderné zbraně. Podle agentur DPA a Reuters to v úterý uvedl ve vysílání televize Fox News jako důkaz toho, že by Teherán neměl vlastnit atomové zbraně. Podle dřívějších zpráv předložil Írán Spojeným státům nový návrh na otevření Hormuzského průlivu a ukončení války, podle kterého by se jaderné rozhovory odložily až na pozdější fázi jednání. Rubio i zdroje agentury Reuters naznačili, že USA nabídku odmítnou.
před 22 hhodinami

Kvůli dvěma blokádám klesla doprava v Hormuzském průlivu skoro k nule, píše Bloomberg

Mezinárodní lodní doprava v Hormuzském průlivu v tuto chvíli klesla prakticky na nulu v důsledku dvou souběžných blokád oblasti ze strany Teheránu a Washingtonu, uvedla agentura Bloomberg s odkazem na data, která sestavila. Za pondělí agentura napočítala tři íránská plavidla opouštějící úžinou záliv, a to jeden tanker se zkapalněným ropným plynem a dvě lodi se sypkým nákladem.
27. 4. 2026

Čína zablokovala Metě plán převzít firmu Manus, která vyvíjí agentní AI

Čína se rozhodla zablokovat akvizici čínského start-upu Manus, který se zaměřuje na vývoj takzvané agentní umělé inteligence (AI). Firmu se chystala zhruba za dvě miliardy dolarů (41,5 miliardy korun) převzít americká technologická společnost Meta Platforms. Čínská Národní rozvojová a reformní komise (NDRC) ale ve stručném sdělení překvapivě nařídila, aby obě strany záměr zrušily. Meta uvedla, že transakce plně odpovídala platným právním předpisům.
27. 4. 2026Aktualizováno27. 4. 2026
Načítání...