Zájem o speciální unijní dluhopisy je rekordní, investoři nabídli přes 233 miliard eur

Evropská unie získá 17 miliard eur (přes 462 miliard korun) z prvního kola nabídky sociálních dluhopisů z programu SURE, jehož cílem je podpořit zaměstnanost v mimořádných situacích, jako je nyní pandemie způsobená šířením nového koronaviru. Zájem byl obrovský, investoři nabídli rekordních více než 233 miliard eur (6,3 bilionu korun), informovala agentura Reuters.

„To je naprostá senzace,“ řekl k zájmu investorů hlavní analytik nizozemského finančního ústavu Rabobank Matthew Cairns. „Trhům i Evropské unii to ukazuje, že po těchto dluhopisech poptávka bude,“ dodal.

Ohromný zájem o dluhopisy jen potvrzuje, jak investoři věří, že Unie udělá vše, aby udržela co nejvyšší zaměstnanost, řekl analytik společnosti Purple Trading Štěpán Hájek. Výhodné půjčky podle něj přicházejí v pravou chvíli, když řada členských států řeší, jak budou financovat růst vládních výdajů kvůli náhlému druhému kolu restrikcí v důsledku šíření pandemie.

EU v prvním kole prodá dluhopisy v objemu deseti miliard eur s desetiletou splatností a dluhopisy za sedm miliard eur se splatností dvacet let, uvedla Reuters s odkazem na pracovní materiály, do kterých měl možnost nahlédnout.

Papíry se splatností deset let si chtěli koupit investoři, kteří celkem nabídli 145 miliard eur. To už je sám o sobě největší objem, jakého bylo u prodeje dluhopisů v Unii dosaženo. Dluhopisy s dvacetiletou splatností se setkaly s poptávkou v objemu 88 miliard eur. Konečná prodejní cena zatím nebyla stanovena.

EU je vnímána jako „nejlepší dlužník“ na trhu

EU má u dvou ze tří hlavních ratingových agentur hlavní rating na stupni AAA, což je maximum, jakého lze dosáhnout. Znamená to, že je vnímána jako nejlepší dlužník na trhu, což mimo jiné znamená, že je schopna si zajistit i nejvýhodnější podmínky půjček.

Evropská centrální banka (ECB), která na základě zvláštních pravidel teď nakupuje dluhopisy nadnárodních institucí, by měla být schopna zajistit papírům na sekundárním trhu dostatečnou likviditu. To je podle analytiků jeden z důvodů, proč je po těchto dluhopisech tak vysoká poptávka. Dalším důvodem je i sociální rozměr emise.

Manažeři emise uvedli, že cena desetiletých dluhopisů bude stanovena na tři bazické body nad střední úrovní takzvaných úrokových swapů, cena papírů splatných za 20 let pak na 14 bazických bodů nad střední úrovní úrokových swapů. To znamená, že dluhopisy s kratší splatností nabízejí záporný výnos, zatímco papíry s delší splatností kladný, poznamenala k tomu Reuters.

Úterní nabídka je první fází plánu EU zvýšit za méně než deset let objem dluhů až na patnáctinásobek. Smyslem je zajistit peníze pro členské státy, které bojují s dopady pandemie. Unie má k tomu účelu dva hlavní programy. Nynější nabídka přitom Unii přibližuje ke společnému vydávání dluhopisů, čemuž se část členských zemí dlouhodobě brání. Až bude plán dokončen, bude EU jedním z největších dlužníků na evropském kontinentě, poznamenala Reuters. Nyní je zhruba na úrovni Slovenska, poznamenala Reuters.

Program SURE je unijním nástrojem dočasné povahy a jeho smyslem je zabránit masivnímu propouštění v mimořádných situacích. Je určen členským státům, které potřebují zmobilizovat obrovské finanční prostředky pro boj s negativními ekonomickými a sociálními dopady šíření koronaviru na svém území.

Ve formě půjček od EU bude moci poskytnout pomoc až 100 miliard eur (2,7 bilionu korun) zasaženým členským zemím, aby jim pomohl řešit skokové zvýšení výdajů na udržení zaměstnanosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

MMF schválil úvěrový program pro Ukrajinu za více než osm miliard dolarů

Výkonná rada Mezinárodního měnového fondu (MMF) v noci na pátek schválila čtyřletý úvěrový program pro Ukrajinu ve výši 8,1 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 167 miliard korun). Celkem 1,5 miliardy dolarů z této částky bude vyplaceno okamžitě. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na oznámení MMF.
před 13 hhodinami

Potravinový ombudsman Fialka má chránit spotřebitele, zemědělce i výrobce

Novým potravinovým ombudsmanem bude Jindřich Fialka, dosavadní ředitel sekce potravinářství na ministerstvu zemědělství. Má zvýšit transparentnost v potravinovém řetězci a pomáhat chránit práva spotřebitelů, tuzemských zemědělců i výrobců potravin. Oznámil to ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Agrární komora zřízení ombudsmana ocenila. Krok naopak kritizuje Asociace soukromého zemědělství.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Parky předloží analýzy toho, jak na ně dopadnou škrty, řekl Červený

Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) a vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal Filip Turek (za Motoristy) jednali se zástupci národních parků o financování. Červený označil jednání za plodné. Podle něj se dohodli na nastavení komunikačního rámce a na měsíčních schůzkách. Upozornil ale, že financování není ideální a rozpočet si vyžádá úspory. Parky mají předložit analýzu, jak na ně škrty dopadnou. Červený počítá i s personálními změnami, které se dotknou také ministerstva.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Šéf Davosu rezignuje, měl vazby na Epsteina

Nor Börge Brende oznámil, že rezignuje na funkci prezidenta a výkonného ředitele Světového ekonomického fóra (WEF) v Davosu. Brende patří mezi několik norských politiků a diplomatů, kteří měli vazby na amerického finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Organizátoři WEF na začátku měsíce oznámili, že zahájili vyšetřování vazeb mezi Brendem a Epsteinem. Nyní vedení fóra uvedlo, že nezávislé vyšetřování vedené externím poradcem bylo uzavřeno.
včeraAktualizovánovčera v 13:56

Systém penzí skončil loni ve schodku 9,2 miliardy korun

Systém důchodového pojištění skončil loni ve schodku více než devět miliard korun. Deficit byl tak proti předchozímu roku zhruba pětinový. Výdaje na penze a správu rostly pomaleji než příjmy. Dosáhly téměř 722 miliard korun, meziročně to bylo o 5,5 miliardy korun víc. Vybraná suma na pojistném byla proti předloňsku vyšší zhruba o 47 miliard korun, činila 712,7 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které zveřejnilo ministerstvo financí.
včeraAktualizovánovčera v 13:00

VideoMunzar vytýká vládě škrty ve výdajích na obranu. Krňanský mluví o efektivitě utrácení

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) pro příští rok zatím nepočítá s růstem výdajů na obranu o 60 miliard korun. Ve sněmovně to však slíbil ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). „O tom, že potřebujeme výdaje na obranu, není debata. Debata je o tom v jaké výši,“ prohlásil člen sněmovního rozpočtového výboru Vojtěch Krňanský (Motoristé). Tvrdí, že stát neuměl v minulém ani předminulém roce efektivně utratit vynaložené prostředky. Předpokládá každopádně, že rozpočet na obranu poroste. Podle místopředsedy téhož výboru Vojtěcha Munzara (ODS) není obranyschopnost priorita této vlády. Kabinetu vytknul letošní škrty ve výdajích na obranu ve výši 21 miliard korun. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
včera v 09:21

VideoPolsko je průkopníkem finančních inovací i díky svému platebnímu systému

Polsko je průkopníkem finančních inovací. Podle nového měření je země dokonce jedničkou v platbách přes internet nebo pomocí mobilního telefonu. Pomáhá k tomu i speciální polský platební systém Blik. Ten lze využít k platbám v e-shopech i kamenných obchodech, výběrům z bankomatů i platbám za služby. Stačí zadat jednorázový kód, který vygenerovala aplikace, a potvrdit. Systém funguje deset let a pravidelně ho využívá 53 procent obyvatel. Jen loni s ním Poláci uskutečnili téměř tři miliardy plateb – mnohem více než kreditními a debetními kartami.
včera v 06:01

Chorvatsko dodává do Maďarska a Slovenska neruskou ropu, uvedla mluvčí EK

Chorvatsko přepravuje ropovodem Adria do Maďarska a Slovenska neruskou ropu, uvedla mluvčí Evropské komise Anna-Kaisa Itkonenová. V tuto chvíli podle ní neexistuje bezprostřední riziko pro bezpečnost dodávek v EU. Ještě donedávna proudila do obou zemí ruská ropa prostřednictvím ropovodu Družba, dodávky ale byly přerušeny na konci ledna. Kyjev uvádí, že ruský dron tehdy zasáhl část ropovodu a pracují na opravě. Bratislava a Budapešť ale namítají, že za dlouhodobý výpadek je zodpovědná Ukrajina.
25. 2. 2026
Načítání...