Z Ruska už odešlo tři sta mezinárodních firem, dalších pět set významně omezilo působnost

Nahrávám video

Z ruského trhu kvůli vpádu ruské armády na Ukrajinu už odešlo 304 mezinárodních společností, dalších 381 dočasně omezilo většinu aktivit a 114 firem utlumilo nejvýznamnější část své činnosti. Vyplývá to ze šetření výzkumníků z americké Yaleovy univerzity. Mezi společnosti, které omezují svou přítomnost na ruském trhu, nejnověji patří automobilky Jaguar-Land Rover a Volvo.

Více než tisícovku firem experti z Yale ohodnotili písmeny A až F podle míry jejich zapojení do obchodování s Ruskem. „Jedna z českých firem, která mě svým krokem ohromila – a připadala mi opravdu inspirativní – byl Elekon, který prodává časoměrná zařízení. Oni na dálku vypnuli hodiny na Ruské akademii věd. To si myslím, že je strašně silné vyjádření postoje,“ sdělila spoluautorka výzkumu Georgia Hirsty.

Vedle uvedených firem, které na trhu neobchodují, nebo svou činnost významně omezily, v podnikaní (bez dalších investic) pokračuje 143 subjektů, dalších 183 firem činnost neomezilo vůbec.

„Firmy, které své aktivity jen přerušily, v některých případech stále platí své zaměstnance. Vnímáme to jako chybu, i když je to jejich věc. Ale podkopává to snahy udusit Putinovu válečnou mašinérii tím, že pořád do jeho systému vkládají peníze,“ sdělil autor výzkumu Jeffrey Sonnenfeld.

Odejít a vrátit se

Některé firmy se navíc do Ruska po pauze vyvolané první fází války vrátily, a to včetně českého výrobce pneumatik a automobilových dílů Continental. Hlavní důvodem je podle něj obava o bezpečí zaměstnanců.

„V ruském výrobním závodě Continental v Kaluze pracuje více než třináct set zaměstnanců, kteří čelí vyhlídce na přísné trestní postihy, pokud neuspokojí místní poptávku. Dočasné obnovení výroby v závodě v Kaluze není v žádném případně motivováno ziskem,“ prohlašuje mluvčí Continental Barum Otrokovice Regina Feiferliková.

Českou společností, která ruský trh naopak opustila, je severočeský Jablotron. „Nepřemýšleli jsme o tom moc dlouho, protože jestli jsme si uvědomili, že je třeba burcovat ruskou veřejnost,“ sdělil spolumajitel Jablotronu Dalibor Dědek.

Výzkumníci plánují seznam dále aktualizovat, dokud válka na Ukrajině neskončí. A říkají, že už je začali oslovovat právníci těch firem, které byly zařazené do nejhorších kategorií.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
před 1 hhodinou

Česko dle ministerstva vyhrálo stamilionovou arbitráž s JCDecaux

Česko podle ministerstva financí vyhrálo arbitráž s francouzskou společností JCDecaux a nemusí tak platit údajnou škodu zhruba 550 milionů korun. Firma žalovala stát kvůli ukončení smlouvy o pronájmu reklamních ploch mezi pražským dopravním podnikem (DPP) a svou dceřinou firmou Rencar.
14:19Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Z reformy penzijního spoření vyjdou nejlépe mladí, říká ekonom

Byla by to asi největší změna dobrovolného spoření na důchod za třicet let. Ministerstvo financí chce mladé motivovat k zajištění na stáří, snížit poplatky penzijních společností a upřednostnit dynamické investice. V horizontu deseti let počítá také se zrušením starých transformovaných fondů. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali externí poradce ministerstva financí a ekonom ze společnosti CERGE-EI Lukáš Nádvorník a prezident Asociace penzijních společností Radek Moc. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 8 hhodinami

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
včera v 06:01

Bitcoin se poprvé od října 2024 propadl pod hranici 60 tisíc dolarů

Cena nejrozšířenější kryptoměny bitcoin se v pátek poprvé od října 2024 propadla pod hranici šedesáti tisíc dolarů (1,3 milionu korun). Investoři se kvůli širší globální nejistotě zbavují aktiv považovaných za riziková. Více než kryptoměny je nyní zajímají investice do umělé inteligence (AI). Podle některých analytiků se někteří také mohou chystat z peněz utržených za bitcoin nakoupit akcie vesmírné společnosti SpaceX, která příští týden vstupuje na akciovou burzu.
5. 6. 2026

Maloobchodní tržby v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta

Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel letos v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta. V březnu rostly po revizi o 6,2 procenta. Údaje v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně tržby obchodníků o 0,9 procenta klesly. Výsledek zaostal za očekáváním odborníků.
5. 6. 2026Aktualizováno5. 6. 2026

VideoVýpadky elektřiny, strádající turismus. Kubánská krize se prohlubuje

Devastace Kuby se nadále zhoršuje. Španělský řetězec Meliá zavírá více než třetinu svých hotelů, další zahraniční společnosti utlumují činnost kvůli novým americkým sankcím. Od soboty nebudou na Kubě fungovat ani platební systémy Visa a Mastercard. Strádání zhoršuje propad hlavního odvětví kubánské ekonomiky – turismu. Americká ropná blokáda trvající od ledna se začíná skutečně projevovat, Washington nastavil postih pro zahraniční společnosti podnikající na Kubě. Výpadky elektřiny – i na dvacet hodin denně – jsou běžné, bez čerpadel neteče voda. Vláda v Havaně opakuje, že se hodlá bránit.
5. 6. 2026

Trump vyčlení 700 milionů dolarů na obnovu uhelného průmyslu v USA

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně oznámil, že vyčlení 700 milionů dolarů (14,6 miliardy korun) na obnovu uhelného průmyslu ve Spojených státech. Finance půjdou mimo jiné na výstavbu dvou uhelných elektráren. Bude se jednat o první nové uhelné elektrárny v USA za více než deset let, napsal deník The New York Times (NYT).
4. 6. 2026
Načítání...