Z letiště u Ostravy začne létat pravidelná linka do Bergama

Z Letiště Leoše Janáčka Ostrava v Mošnově bude od 30. října létat pravidelná linka na letiště v Bergamu v severní Itálii. Do města, které je nedaleko Milána, se bude z Mošnova létat dvakrát týdně, ve čtvrtek a neděli. Ryanair rovněž od podzimu přidá další lety z Mošnova do Londýna, místo třikrát se tam bude létat čtyřikrát týdně. Oznámili to zástupci letiště, společnosti Ryanair, která bude linku provozovat, a Moravskoslezského kraje, jemuž letiště patří.

„Je to destinace, kde je velký zájem ze strany podnikatelů jak italských, tak českých. Na území Moravskoslezského kraje působí mnoho italských firem,“ řekl moravskoslezský hejtman Miroslav Novák (ČSSD). Severní Itálie je podle něj atraktivní i turisticky, například v zimní sezoně díky lyžování. Hejtman řekl, že Ryanair při spuštění linky využije klasických pobídek, jaké mají k dispozici všichni zájemci o provozování leteckých linek, patří mezi ně například výrazné snížení leteckých poplatků.

Obchodní a marketingový ředitel Ryanairu Denis Barabas řekl, že pro ostravský region jde o velice důležitou linku, protože letiště v Bergamu je pro Ryanair významným dopravním uzlem. „Je tam 88 linek, které létají z Milána dál. Bude to velice důležité nejen pro byznys, ale i pro turismus jak z Itálie do České republiky, tak pro turisty, kteří létají z České republiky do Itálie,“ řekl Barabas.

Předpokládá, že linka do Bergama by mohla přepravit 45 tisíc pasažérů ročně. Ceny letenek na první lety budou začínat na 549 korunách.

Z Ostravy se létá do Londýna, přibýt má Nizozemsko

Z mošnovského letiště nyní létají pravidelné linky do Prahy, Paříže, Londýna a Düsseldorfu a sezonní pravidelné charterové lety do přímořských destinací. Od října k nim přibude také pravidelná linka do Dubaje ve Spojených arabských emirátech.

Moravskoslezský kraj chce ještě letos spustit také pravidelné linky do Helsinek a Amsterodamu. „Záleží na výsledcích soutěže. Do 15. července mají možnost uchazeči podávat nabídky. Naší ambicí je, aby také od října tyto nové linky byly spuštěny,“ řekl hejtman Novák.

Loni ostravské letiště přepravilo 308 933 cestujících, což bylo o čtyři procenta více než v roce 2014. Přibylo lidí na pravidelných linkách. Letiště je prvním v Česku, na které jezdí pravidelné vlakové spoje. V září se na něm pravidelně konají Dny NATO a Dny Vzdušných sil Armády ČR, které každoročně navštěvují statisíce lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 5 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
včera v 08:25

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026
Načítání...