Ministerstvo financí mírně zhoršilo proti červencové prognóze odhad růstu ekonomiky pro letošní i příští rok. Nově čeká letos růst o 2,4 procenta (původně čekalo 2,5 %) a příští rok o 2,2 procenta (původně 2,3 %). Vyplývá to z materiálů pro čtvrteční jednání Výboru pro rozpočtové prognózy, které ministerstvo v úterý zveřejnilo.
Vývoj v zahraničí budí obavy, ministerstvo financí zhoršilo odhad růstu české ekonomiky
Ministerstvo aktualizovalo prognózu na základě nových ekonomických dat, která byla zveřejněna v průběhu srpna. Uzavírka dat byla podle materiálu 19. srpna. V prezentaci pro jednání výboru úřad upozornil, že výhled je ohrožen řadou rizik, která by mohla růst ekonomiky ještě zpomalit.
Jde například o brexit, obchodní války, ale i vývoj na domácím trhu práce nebo pokračování rychlého růstu úvěrů na bydlení. V roce 2021 úřad zatím očekává ekonomický růst o 2,2 procenta, v roce 2022 o 2,1 procenta.
Ekonom Jakub Seidler o prognóze ministerstva financí (zdroj: ČT24)
„Vzhledem k poslednímu vývoji v zahraničí, který překvapoval spíše negativně, a zejména vývoji v Německu, kde přetrvávají slabá čísla ve zpracovatelském průmyslu, je další mírná revize růstu HDP směrem dolů namístě,“ řekl hlavní ekonom ING Jakub Seidler.
Zároveň upozornil, že podle detailu HDP nižší růst tuzemské ekonomiky v aktualizované prognóze ministerstva souvisí se slabším růstem spotřeby domácností, který ovlivní vyšší než původně očekávaná inflace.
Úkolem Výboru pro rozpočtové prognózy je posuzovat makroekonomické a rozpočtové prognózy ministerstva financí. Jde o prognózy, které při sestavování rozpočtu a střednědobých rozpočtových výhledů použije nejen stát, ale také státní příspěvkové organizace, státní fondy, veřejné vysoké školy, zdravotní pojišťovny a další veřejné instituce.
Členy výboru (jeho předsedou je Pavel Sobíšek) jsou přední čeští ekonomové ze soukromé, veřejné i akademické sféry jmenovaní vládou na návrh Národní rozpočtové rady (té předsedá Eva Zamrazilová). Národní rozpočtová rada je nezávislý odborný orgán, jehož hlavním posláním je vyhodnocovat, zda stát a další veřejné instituce dodržují pravidla rozpočtové odpovědnosti. Národní rozpočtová rada je tříčlenná.
Jak se mění odhady růstu
V dubnové prognóze počítalo pro letošní rok ministerstvo s růstem o 2,4 procenta. Červencová prognóza přišla s lepším odhadem růstu ve výši 2,5 %, který se nyní, o měsíc později, snižuje zpět na 2,4 procenta.
Naopak odhadovaný růst pro příští rok se jen zhoršuje. V dubnu činil 2,4 %, v červenci 2,3 % a nyní 2,2 %.
Existuje řada rizik
K červencové predikci se počátkem srpna vyjádřil také Výbor pro rozpočtové prognózy. „Makroekonomická prognóza Ministerstva financí ČR pro roky 2018 a 2019 je realistická. Existuje řada rizik na globální úrovni, která mohou vést k horšímu než v současnosti
očekávanému makroekonomickému vývoji. Tato rizika však není možné kvantifikovat,“ uvedl výbor.
Na základě červencové makroekonomické predikce upravilo ministerstvo financí odhadované příjmy v roce 2020. „Aktualizace červencové makroekonomické predikce k 21. srpnu 2019 bude využita pro formulaci makroekonomického rámce návrhu státního rozpočtu na rok 2020 a rozpočtového výhledu do roku 2022,“ doplnil tehdy úřad.
Další predikce vývoje pro letošní i příští rok bude zveřejněna v listopadu.
Pokles v Německu potvrzen. Co ukáží čísla za Česko?
Pro tuzemskou ekonomiku je zvlášť důležitý hospodářský vývoj v Německu, kam směřuje třicet procent českého exportu.
V úterý potvrdili němečtí statistici svůj první odhad, že hrubý domácí produkt Německa ve druhém čtvrtletí klesl o 0,1 procenta po nárůstu o 0,4 procenta v prvním kvartálu. Ve své konečné zprávě to uvedl spolkový statistický úřad, který tak potvrdil předběžné údaje z poloviny srpna. Hospodářství největší ekonomiky Evropské unie se v období od dubna do června ocitlo na pokraji recese, zejména kvůli slabšímu vývozu. V meziročním srovnání růst ekonomiky podle sezonně přepočtených údajů dosáhl 0,4 procenta.
V uplynulých dnech centrální banka Deutsche Bundesbank i samotná německá vláda naznačily, že očekávají pokles i ve třetím čtvrtletí, a tedy propad do hospodářské recese. Ta se obvykle definuje jako dvě čtvrtletí poklesu HDP za sebou.
V pátek by pak měli tuzemští statistici uvést podrobnější údaje o vývoji v druhém čtvrtletí. Podle předběžného odhadu ze 14. srpna česká ekonomika ve druhém kvartálu letošního roku zpomalila meziroční růst na 2,7 procenta z 2,8 procenta v prvním čtvrtletí. Mezičtvrtletně se HDP zvýšil o 0,6 procenta.