Mírné zhoršení odhadu vývoje ekonomiky na letošní rok oznámilo v úterý ministerstvo financí – nyní očekává růst hrubého domácího produktu (HDP) ve výši 2,4 procenta, zatímco před třemi měsíci předpokládalo 2,5 %. Příčinou zhoršení je to, že globální ekonomická expanze sice nadále pokračuje, ale s postupem času a s rozšiřujícími se riziky a nejistotami ztrácí na síle, oznámil resort. Pro příští rok zůstal odhad růstu beze změny na 2,4 procenta. Loni ekonomika stoupla o 2,9 %.
V letošním i příštím roce by měly být dominantní složkou růstu výdaje domácností na spotřebu. Ty odráží stále silnou mzdovou dynamiku při extrémně nízké míře nezaměstnanosti i razantní zvýšení starobních důchodů.
Pozitivně, byť ve výrazně nižší míře než v roce 2018, by k růstu měly přispívat investice do fixního kapitálu.
„V případě veřejných rozpočtů počítáme s růstem investic financovaných jak z národních zdrojů, tak i spolufinancovaných fondy Evropské unie. S ohledem na výraznější zpomalení velkých evropských ekonomik bude pravděpodobně příspěvek zahraničního obchodu mírně záporný,“ uvedlo v dubnové predikci ministerstvo.
- Ministerstvo financí zhoršilo v nové prognóze z dubna 2019 odhad růstu letošního hrubého domácího produktu na 2,4 procenta. V lednu čekalo růst 2,5 procenta, loni v listopadu pak ještě předpokládalo vzestup 2,9 procenta.
- Česká bankovní asociace v únoru zveřejnila, že v letošním roce očekává růst 2,6 procenta. Loni v říjnu předpokládala 2,9 procenta.
- Česká národní banka pro letošek nyní očekává 2,9 procenta (uvádí to v únorové prognóze, zatímco loni v listopadu počítala s růstem o 3,3 procenta).
- Hospodářská komora počítá podle únorové prognózy letos s růstem 3 procenta.
Vývoj na trhu práce naráží na své limity, upozornilo ministerstvo s tím, že nedostatek zaměstnanců představuje primární bariéru pro další extenzivní růst produkce.
Úřad také upozornil, že jeho makroekonomická predikce je zatížena množstvím rizik. Ta by mohla výši růstu dál zpomalovat.
Vnější a vnitřní rizika dalšího vývoje
Hlavní vnější rizika představují tendence k nárůstu protekcionismu, průtahy a nejistota ohledně vystoupení Spojeného království z Evropské unie, výraznější zpomalení hospodářského růstu v Německu nebo Číně či možná eskalace problémů italského bankovního sektoru.
Mezi vnitřní rizika pak patří zejména přehřívání na domácích trzích práce a nemovitostí nebo očekávané zásadní strukturální změny v automobilovém průmyslu související s přijatými emisními normami.
„Období vysokého růstu příjmů státního rozpočtu pomalu končí. Politici by se s tím měli smířit a adekvátně k tomu přizpůsobit výdaje státního rozpočtu. Určitě by se měli vyvarovat navyšování daní, které by hospodářský růst ještě více utlumilo. Naopak je vhodné zaměřit se na snižování zbytných výdajů státního rozpočtu,“uvedl hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Měnový fond je u Česka optimistický. Možná příliš
Tempo růstu globální ekonomiky v letošním roce zpomalí na 3,3 procenta z loňského tempa 3,6 procenta. Ve svém pravidelném jarním výhledu World Economic Outlook to úterý uvedl Mezinárodní měnový fond (MMF). Příští rok by se ale růst měl vrátit na 3,6 procenta. Horší je také výhled pro Českou republiku.
V případě České republiky čeká MMF na letošní rok tempo růstu 2,9 procenta, což by bylo stejně jako loni. Je tedy výrazně optimističtější než české ministerstvo financí (2,4 %). V říjnu fond odhadoval, že hrubý domácí produkt České republiky letos zpomalí pouze na tři procenta. Tehdy také fond odhadoval, že loňský růst dosáhne 3,1 procenta, i v tomto případě byla skutečnost nakonec horší.
Analytici oslovení agenturou ČTK uvádějí, že odhady českého ministerstva financí více odpovídají ekonomické realitě než odhady MMF. Fond podle ekonomů vychází z únorových odhadů České národní banky a nebere příliš v potaz dopady snížených odhadů pro německou ekonomiku. To přitom může výrazně ovlivnit českou ekonomiku.
„Z českého pohledu je varovným signálem zejména výrazné snížení prognóz ekonomického růstu v Německu. Zatímco MMF to nijak výrazněji ve svém odhadu pro českou ekonomiku nereflektovalo a odhad růstu HDP pro letošní rok drží stále poměrně optimistický, české ministerstvo financí je opatrnější a snížilo svůj odhad na viditelně nižší hodnotu,“ uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek.
Očekávání růstu české ekonomiky ze strany MMF označil i hlavní ekonom ING Jakub Seidler za příliš optimistické. „To vyplývá z toho, že MMF do velké míry přejímá odhad růstu tuzemské ekonomiky od ČNB, její prognóza je však již s ohledem na poslední údaje z globální ekonomiky zastaralá,“ upozornil. Proto také podle něj nejsou odhady MMF pro českou ekonomiku příliš relevantní.
Německo ztrácí tempo
Zhoršenou prognózu pro svou zemi oznámili v dubnu ve společné zprávě také experti předních německých institutů. Odhad letošního růstu největší evropské ekonomiky a hlavního obchodního partnera Česka je nyní 0,8 procenta, zatímco vloni na podzim to bylo 1,9 procenta.
„Dlouhodobý vzestup německé ekonomiky skončil,“ uvedl počátkem dubna viceprezident institutu IWH Oliver Holtemöller. Zpráva konstatuje, že dále vzrostl negativní dopad politických rizik na globální ekonomické prostředí. Ekonomický propad ve druhé polovině roku 2018 je však způsoben především problémy průmyslové výroby.
Samotná německá vláda zveřejní aktualizovaný výhled tento měsíc. Podle lednové vládní prognózy by se měl v letošním roce HDP zvýšit o jedno procento, napsala agentura Reuters.
