Zatímco vláda jednala o Energetickém regulačním úřadu (ERÚ) a jeho předsedkyni Aleně Vitáskové, která čelí obvinění i obžalobě, ona sama odvolala místopředsedu úřadu Jana Nehodu, který vypsal v její nepřítomnosti koncem prosince podporu obnovitelným zdrojům pro letošní rok.
Vláda se s předsedkyní ERÚ přela o to, jestli vypsat podporu pro obnovitelné zdroje energie. Podle Aleny Vitáskové by šlo o porušení zákona a žádala notifikaci od Evropské komise. Vláda se snažila vypsání umožnit nejprve usnesením a pak nařízením. Když nařízení vyšlo ve Sbírce zákonů, ERÚ potvrdilo, že podporu obnovitelným zdrojům přizná.
Místo předsedkyně Aleny Vitáskové, která byla na dlouhodobé dovolené v zahraničí, ji ale podepsal místopředseda ERÚ pro oblast regulace Jan Nehoda. Vitásková minulý týden v rozhovoru pro Hospodářské noviny uvedla, že o záměru Nehody podepsat podporu nevěděla.
Teď Nehodu odvolala. Podle tiskové zprávy úřadu se dohodli na ukončení pracovního poměru dohodou. Vitásková dospěla k názoru, že už nemůže s Nehodou pracovat v jednom týmu, uvedl mluvčí ERÚ Jiří Chvojka. Hledat jeden důvod odvolání by podle něj bylo zbytečné.
Otázkou je, jestli mohl podpis podpory obnovitelných zdrojů mezi důvody být. „Místopředseda Nehoda měl plnou pravomoc podepsat,“ prohlásil Chvojka. „Ale okolnosti, včetně toho, jak se jednalo o vypsání cenového rozhodnutí, jedním z důvodů mohly být,“ dodal. Na poradách vedení úřadu podle něj nepanoval jednotný názor ohledně vypsání podpory. „Jsem přesvědčená o tom, že to byl hlavní důvod, respektive tímto krokem předsedkyně dává najevo, že ona s vypsáním podpory na letošní rok nesouhlasí,“ zhodnotila redaktorka MF Dnes Zuzana Kubátová.
Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD) poznamenal, že do 31. července 2017 jsou personální záležitosti ERÚ v kompetenci předsedkyně Vitáskové. „Bohužel,“ dodal Mládek.
Vitásková a služební zákon
Vitásková byla jedním z bodů pondělního jednání vlády. Ministři debatovali o Energetickém regulačním úřadu a jeho předsedkyni, která čelí obvinění i obžalobě z porušení zákona.
Od začátku letošního roku je ve vedení ERÚ nesoulad mezi služebním a energetickým zákonem. Poslanci totiž nestihli schválit novelu energetického zákona, podle níž by Vitásková skončila ve funkci v termínu svého mandátu v roce 2017.
Podle materiálu ministerstva vnitra, který kabinet projednal, spadá Vitásková pod služební zákon a do 1. března musí složit služební slib, jinak zanikne její služební poměr. Pokud ale slib složí, tak nebude moci funkci vykonávat kvůli tomu, že čelí obvinění. „Ministr vnitra informoval vládu o tom, že jeho úřad dospěl k názoru, že předseda a místopředseda Energetického regulačního úřadu spadají pod služební zákon. Dospěli také k názoru, že pokud se vláda neusnese jinak, tak služebním orgánem vůči předsedovi Energetického regulačního úřadu je vláda jako celek,“ řekl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).
Ministři naopak neprojednali původní bod, ve kterém vnitro navrhovalo pověřit prováděním úkonů vlády jako služebního orgánu vůči předsedkyni ERÚ přímo premiéra. Projednaný materiál totiž upozorňuje, že pokud bude vláda činit úkony služebního orgánu zásadně jako celek, není třeba tento materiál projednávat.
„Já osobně se kloním k tomu, že pokud mluvíme o ERÚ jako o nezávislém orgánu, tak z logiky věci by ředitel tohoto úřadu neměl spadat pod služební zákon,“ uvedl ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle Marka Černocha (Úsvit-NK) bude možné ovlivňování ERÚ, když bude spadat pod služební zákon. „ERÚ musí být nezávislý úřad, aby jej nebylo možné ovlivňovat,“ prohlásil Černoch.
I podle Ivana Pilného (ANO), předsedy sněmovního hospodářského výboru, by ERÚ jako nezávislý regulátor asi neměl spadat pod zákon o státní službě. Zároveň ale říká, že „výklad ministerstva vnitra je správný“ a že přijali „zpackaný zákon“. Místopředseda výboru Karel Šidlo (KSČM) každopádně upozorňuje, že pokud bude uplatněn zákon o státní službě, pak vidí odvolání místopředsedy jako problematický krok. „Kompetence vůči místopředsedům tam nebude,“ uvedl.
Vitásková každopádně nehodlá složit služební slib. To, že by byla podřízena služebnímu zákonu, považuje za nezákonné jak z hlediska českého, tak evropského práva. Další kroky chce konzultovat s prezidentem Milošem Zemanem. Právě on je jediný, kdo ji podle energetického zákona může na návrh vlády odvolat. Vitásková se chce poradit i se zástupci evropských energetických organizací. V obou případech již požádala o schůzku.
