Věřitelé a soud schválili reorganizační plán textilky Veba Broumov. Vyrábět se bude dál

Věřitelé a soud schválili reorganizační plán firmy Veba Broumov, která patří k největším českým textilkám. Plán počítá se zachováním výroby a pracovních míst. Věřitelé by při reorganizaci měli dostat zpátky pět až 52 procent hodnoty pohledávek. Novým vlastníkem Veby by se měl stát podnikatel Otakar Moťka. V insolvenčním řízení je podnik od loňského května.

Pro schválení reorganizačního plánu v úterý na schůzi věřitelů u Krajského soudu v Hradci Králové hlasovali všichni přítomní věřitelé. Reorganizační plán následně odpoledne vydáním usnesení schválil i soud. „Soud nezjistil žádné skutečnosti, na základě nichž by bylo možno usuzovat na to, že reorganizační plán není v souladu se zákonem a jinými právními předpisy,“ stojí v odůvodnění.

Veba má 287 věřitelů, kterým celkem dluží 846 milionů korun. Podnik má asi 700 zaměstnanců a stále vyrábí. Stěžejním produktem Veby je takzvaný africký brokát pro africké trhy.

Vedení Veby rozhodnutí věřitelů přivítalo. Podle finančního ředitele Miloslava Geislera je reorganizace pro věřitele nejvýhodnějším řešením, podniku zajistí oživení a pozitivně ovlivní i situaci na Broumovsku. „Výroba i prodej jdou postupně nahoru. Zisk EBITDA (zisk před započtením úroků, daní a odpisů) byl v prvním čtvrtletí 19 milionů korun,“ řekl Geisler.

Reorganizace by měla být pro věřitele výhodnější

Reorganizace by měla být pro věřitele výhodnější než konkurz s rozprodejem majetku. Celkem by věřitelé při reorganizaci měli dostat 322 milionů korun. V případě konkurzu by výtěžek podle znaleckého posudku byl 294 milionů korun. Vlastní reorganizace by měla trvat asi devět měsíců, výplata pohledávek by měla ve splátkách trvat až pět let.

Nejvíce by za své pohledávky měli dostat věřitelé, kteří je mají zajištěné zástavami majetku Veby. Takzvaní zajištění věřitelé by měli své pohledávky dostat vyplacené v rozmezí od 20 do 52 procent, přičemž nejvyšší uspokojení by měla dostat banka Raiffeisenbank. Nezajištění věřitelé by měli dostat pět procent pohledávek, akcionáři nic.

Pohledávky Veba hodlá uspokojit i tím, že se zbaví zbytného majetku, a to broumovského areálu Velká Ves, části areálu v Polici nad Metují a hotelového resortu v Broumově. Další část majetku by měla Veba vydat věřitelům a zpětně si ho pronajmout.

Při reorganizaci by měl do Veby jako strategický investor vstoupit podnikatel Moťka, který by měl Vebě na provoz a vyplacení zajištěných věřitelů dát dohromady 30 milionů korun. Tímto vkladem by se měl stát prostřednictvím své společnosti Camalleri Hold i jediným akcionářem Veby.

Od loňského září Moťka již provoz Veby financuje, a to prostřednictvím firmy Veba Bazin Riche. Moťka je i největším věřitelem Veby s pohledávkami asi za 410 milionů korun. Většinu pohledávek za Vebou získal od ČSOB, Komerční banky, Citibank a UniCredit Bank. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
před 51 mminutami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
před 7 hhodinami

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
před 12 hhodinami

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
včeraAktualizovánovčera v 14:16

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
včeraAktualizovánovčera v 14:06

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
včera v 13:50

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
včeraAktualizovánovčera v 03:03

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly, pak znovu zamířily vzhůru

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly po zprávě, že Izrael přestane utočit na energetickou infrastrukturu v Íránu. Počet íránských útoků na energetiku se proti začátku týdne rovněž snížil, což pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Odpoledne se ale ceny vrátily k růstu.
20. 3. 2026Aktualizováno20. 3. 2026
Načítání...