Velký mezinárodní průzkum: Kde lidé ztráceli a kde naopak nacházeli práci

Zatímco výrobní činnosti přinesly v zemích Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) dva miliony pracovních míst v letech 2010 až 2015, v oblasti služeb našlo práci 24,8 milionu lidí. Nejčastěji šlo o veřejnou správu, vzdělávání, zdravotnictví a další služby. Proti trendu šlo Česko, kde více než polovinu nových míst zajistil výrobní sektor. Vyplývá to z hodnotící zprávy OECD o vědě, technologii a průmyslu.

Česko zaznamenalo podle výpočtů OECD za roky 2010 až 2016 čistý přírůstek zhruba 191 tisíc pracovních míst. Celkový nárůst o více než čtvrt milionu totiž sráží ztráta více než šedesáti tisíc míst. Nejvýrazněji se na růstu zaměstnanosti podepsaly firmy z oblasti výrobní činnost. Naopak krácení se týkalo hlavně míst ve stavebnictví.

Dominance výroby je v rámci srovnání OECD ojedinělá. Výraznější příspěvek pro snížení nezaměstnanosti měla ještě v Polsku a na Slovensku. V celé Evropské unii, ve které za roky 2010 až 2016 přibylo 6,4 milionu pracovních míst, totiž za pozitivním trendem stojí hlavně zaměstnání v profesních, vědeckých či technických oborech.

V jakých oborech lidé získávali a ztráceli práci
Zdroj: OECD

Druhým nejperspektivnějším místem zaměstnání se staly služby ve veřejné správě, vzdělávání nebo zdravotnictví. V zemích OECD jde vůbec o nejmohutnější kategorii v rámci 27 milionů nových pracovních míst. Ještě více pracovních míst než výrobní podniky přinesly jak v OECD, tak v EU firmy z oblasti obchodu, ubytování, stravování a dopravy.

Stále však Česko patří alespoň mezi země, které za posledních šest let zaznamenaly růst poptávky po práci. Dosvědčují to ostatně data Úřadu práce i Eurostatu – nezaměstnanost v Česku je totiž už několik měsíců nejnižší v celé Evropské unii.

Ne všem se ale tak daří. Celkový výsledek za EU táhnou nahoru Německo a Velká Británie, v nichž vzniklo okolo dvou a půl milionu pracovních míst. Nepříznivá čísla vykazují Španělsko (ztráta téměř milionu míst), Itálie (ztráta 771 tisíc míst) nebo Řecko (ztráta 638 tisíc míst). 

Zahraniční poptávka je pro české podniky neopomenutelná

Poptávku po určitých pracovních dovednostech v jednotlivých zemích přitom ovlivňuje stále větší globální provázanost ekonomik, uvádí OECD. Největší podíl práce, která je navázaná na zahraniční poptávku, vykazovalo podle dat z roku 2014 Lucembursko, kde šlo o čtyři pětiny pracovních pozic. Zároveň však více než polovina z nich připadá na vysoce kvalifikované pracovníky. Vysoko je pak i Irsko, kde na zahraničí závisí přes šedesát procent míst. V případě ostrovního státu už ale převažují zaměstnanci se střední kvalifikací.

Pracovní místa podporovaná zahraniční poptávkou
Zdroj: OECD

Česko pak OECD zmiňuje mezi zeměmi, kde se vazba na zahraniční poptávku ještě týká více než poloviny všech pracovních pozic v soukromé sféře. Mezi Maďarsko, Slovensko, Slovinsko a Estonsko pak zapadá tuzemské hospodářství i v tom, že největší díl těchto zaměstnanců tvoří středně kvalifikovaní pracovníci.

Na druhém místě jsou v Česku vysoko kvalifikovaní a nejmenší část tvoří lidé s nejnižší kvalifikací. Závislost na zahraničí se přitom ve srovnání se stavem o deset let dříve zvýšila. V roce 2004 bylo v tuzemských podnicích navázaných na zahraniční poptávku 48,1 procenta pracovních míst.

Jednu z nejmenších vazeb na mezinárodní poptávku mají v přehledu OECD Spojené státy americké (14,7 procenta míst), Japonsko (18,9 procenta) a Austrálie (20,7 procenta).

Pracovní místa pak může ovlivnit robotizace. Data OECD z roku 2015 ukazují, že z hlediska míry využití robotů patří Česko k nadprůměru, jak v rámci OECD, tak Evropské unie. Vysoká pozice nejen Česka, ale i Slovenska nebo Maďarska podle organizace může odrážet specializaci v řetězci výroby jako dodavatelé pro velké nadnárodní korporace. V zavádění průmyslových robotických technologií je nicméně lídrem Jižní Korea následovaná Japonskem. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Měnový fond zlepšil výhled růstu globální ekonomiky

Mezinárodní měnový fond (MMF) zlepšil odhad růstu globální ekonomiky na letošní i příští rok. Letos očekává růst hrubého domácího produktu (HDP) o tři procenta, což je o 0,2 procentního bodu více, než čekal dosud. Příští rok má tempo růstu zrychlit na 3,1 procenta místo dosud očekávaných tří procent. Měnový fond to v úterý oznámil v aktualizaci jarního výhledu světové ekonomiky.
před 2 hhodinami

Omezíme pomoc, varuje EU Ukrajinu kvůli protikorupčnímu úřadu

Evropská unie varovala ukrajinské představitele, že zastaví část své finanční pomoci, pokud ukrajinský parlament neschválí zákon, který by zaručil nezávislost Národního protikorupčního úřadu Ukrajiny (NABU), píše server Ukrajinska pravda s odkazem na své zdroje. Opatření by se týkalo pomoci, kterou Kyjev dostává z výnosů zmrazeného ruského majetku. Ukrajinský parlament má o zákonu hlasovat ve čtvrtek.
před 6 hhodinami

Cla USA vůči EU letos zpomalí růst českého HDP o 0,2 procentního bodu, míní ministerstvo

Obchodní dohoda mezi EU a USA, jejíž součástí jsou patnáctiprocentní plošná cla, podle rychlého hrubého odhadu ministerstva financí (MF) povede ke zpomalení růstu české ekonomiky v letošním roce o 0,2 procentního bodu a v roce 2026 o 0,39 bodu. Informovalo o tom ministerstvo s tím, že růst českého hrubého domácího produktu (HDP) ale o tyto odhady automaticky nezpomalí.
před 8 hhodinami

Podle českých politiků jsou cla očekávaným kompromisem

Obchodní dohoda mezi Evropskou unií a Spojenými státy znamená pro obchod zásadní stabilitu a předvídatelnost, uvedl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). Místopředseda sněmovny Karel Havlíček (ANO) konstatoval, že by díky dohodě české firmy nemusely zásadním způsobem strádat. Dohodu, kterou v neděli uzavřela šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová a americký prezident Donald Trump, uvítal také německý kancléř Friedrich Merz.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Obrana potřebuje sedm miliard ke splnění závazku vůči NATO. Vyhlíží proto tanky

Plánované výdaje na obranu zatím letos dosahují 1,92 procenta očekávaného HDP, spočítala ČT. Vrcholní představitelé vlády včetně ministryně obrany Jany Černochové (ODS) přitom považují dodržení závazku vůči NATO vydávat na obranu dvě procenta HDP za klíčovou prioritu. Zatím ale chybí konkrétní plán, kdy a jak kabinet případně chybějících sedm miliard do obranného rozpočtu dodá. Černochová připustila, že by požadované peníze mohla dostat po uzavření zakázky na nové tanky.
27. 7. 2025

O peníze na dostupné bydlení je obří zájem, vláda stopla příjem žádostí

Vláda kvůli mimořádnému zájmu pozastavila přijímaní nových žádostí o peníze na výstavbu či rekonstrukci nájemního bydlení. Kabinet totiž pro letošní rok vyčlenil sedm miliard korun, už teď se ale sešly požadavky obcí a firem za dvacet miliard. Podle opozice by mělo jít do programu peněz víc. Kabinet se hájí tím, že finance stačí vyčlenit v rozpočtu až pro příští roky, protože reálně se vyplácejí při zahájení prací. I proto ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) na letošek finance doplnit neplánuje.
27. 7. 2025

Orbán pohrozil blokováním rozpočtu EU. Od Bruselu chce zmrazené peníze

Maďarská vláda nepodpoří nový sedmiletý rozpočet Evropské unie, dokud Brusel zemi neuvolní všechny zmrazené peníze z unijních fondů. V sobotu to prohlásil maďarský premiér Viktor Orbán v každoročním projevu v rumunském Sedmihradsku, kde žije maďarská menšina.
26. 7. 2025Aktualizováno26. 7. 2025

Škoda Auto zvýšila zisky, Volkswagen si pohoršil

Automobilka Škoda Auto v prvním pololetí zvýšila provozní zisk zhruba o dvanáct procent na téměř 1,29 miliardy eur (31,5 miliardy korun). Zvýšil se i celkový prodej aut. Mateřský koncern Volkswagen však zaznamenal meziroční pokles provozních zisků o třetinu, i když mírně zvýšil prodej aut na 4,36 milionu kusů z 4,34 milionu před rokem. Zároveň i kvůli dopadu amerických dovozních cel zhoršila automobilka celoroční výhled.
25. 7. 2025Aktualizováno25. 7. 2025
Načítání...