Ve volbách se rozhoduje i o rozdělení miliard. Loni jich kraje porcovaly sto šedesát

V nadcházejících volbách voliči nerozhodují jen o novém složení zastupitelstev a politickém osudu svých krajských politiků, ale v důsledku také o tom, jak nové garnitury rozdělí více než 160 miliard korun – právě tato částka totiž představuje krajské příjmy v loňském roce. Dosavadní bilance ukazuje, že zdaleka nejvíc spolkne doprava.

Loňské příjmy (v celkové výši 160,8 miliardy korun) meziročně o jednu desetinu vzrostly, a růst tak byl ve srovnání s rokem 2014 dvojnásobný; důvodem je především to, že stát na kraje přesunul financování sociálních služeb.

Nejrychleji, a to o více než šestnáct procent, loni stouply příjmy Jihočeskému a Karlovarskému kraji – a právě Karlovarsko také představuje region s prakticky nejvyšším příjmem na jednoho obyvatele. Mezi začátkem tohoto krajského volebního období a loňským rokem šlo o 18 224 korun. Lepší bilanci si už připisuje jen Vysočina, kde byl příjem na hlavu ještě o dvě stovky vyšší.

Navzdory rostoucím příjmům se ale kraje jako celek pohybují v mírném schodku 0,2 procenta příjmů. Celkové výdaje krajů totiž dosáhly na konci loňského roku 161,2 miliardy korun, a meziročně se zvýšily o dvanáct procent. Nejvyšší podíl deficitu na příjmech měl Moravskoslezský kraj (8,8 %) a červená čísla se týkala ještě dalších tří krajů, devět naopak hospodařilo v přebytku. 

Za co kraje utrácejí?

Hospodaření krajů s výjimkou Prahy monitorovala společnost Czech Credit Bureau a podle jejích údajů nebyl loňský dvanáctiprocentní výdajový nárůst nic mimořádného – kraje utrácely víc a víc každý rok za sledované období od posledních voleb v roce 2012.  Dlouhodobě přitom věnují menší část příjmů na investice a větší na provozní výdaje, mezi kterými zcela dominuje doprava. 

  • Na dopravní obslužnost kraje v loňském roce vydaly v součtu bezmála třináct miliard (hradí totiž ztráty dopravcům, kteří podle smluv provozují i nerentabilní linky do odlehlých obcí). V přepočtu na osobu si zajištění dopravy loni vyžádalo 1365 korun, zatímco za celé čtyřleté období se tento výdaj vyšplhal na 1420 korun (pro srovnání: na kulturu šlo za stejné období 348 korun na hlavu).
  • Správa, údržba a výstavba silnic druhých a třetích tříd, která je rovněž v kompetenci krajů, loni stála 20,4 miliardy korun – v přepočtu na obyvatele jde o 2199 korun a zároveň se jedná o třetinu vyšší částku než v roce 2014. Vůbec nejvyšší výdaje hlásí Vysočina (2795 korun na obyvatele).
  • Krajské zdravotnictví hlásí rovněž setrvalé výdaje. V roce 2012 připadalo na obyvatele 824 korun zdravotnických výdajů, loni už to bylo 941 korun, průměr za čtyři roky činí 862 korun. Mezi kraji ale existovaly značné rozdíly. Nejvyšší výdaje vykázal v průměru za čtyři roky Plzeňský kraj s 1390 korunami.
  • Výdaje na sociální služby výrazně stouply zejména loni vlivem převodu financování ze státu na kraje. V roce 2015 se tak meziročně zvýšily o 78 procent na celkových 12,5 miliardy korun. Nejvyšší byly ve čtyřletém průměru v Olomouckém kraji (1326 korun), nejnižší ve Středočeském (635 Kč). 
Přehledně: Jak kraje hospodaří? (zdroj: ČT24)

Plzeňsko – kraj bez dluhů

Dluh krajů, jenž má většinou formu bankovních úvěrů, stoupl z téměř třiadvaceti miliard v roce 2012 na loňských 24,15 miliardy. Stabilní úroveň dluhu si udržoval Olomoucký a Liberecký kraj. Na Vysočině se za čtyři roky téměř zdvojnásobil, naopak dluh Královéhradeckého kraje se snížil o téměř čtyřicet procent. Mezi kraji vyniká Plzeňský kraj, který si dlouhou dobu udržoval nulový dluh a ani poslední čtyři roky nebyly výjimkou.

V přepočtu na obyvatele vykázal ke konci loňského roku nejvyšší dluh Olomoucký kraj, kde na jednoho občana připadá dluh 6216 korun. Následuje Karlovarský kraj s dluhem 3979 korun na občana. U obou krajů ale od roku 2012 klesal. Naopak nízký dluh měl po Plzeňském kraji Jihočeský kraj s 863 korunami, následoval Královéhradecký kraj s 1286 korunami.

V posledních čtyřech letech svůj dluh plynule snižoval Středočeský a Královéhradecký kraj, dluh naopak každoročně zvyšoval Kraj Vysočina a Moravskoslezský kraj. Žádný kraj se až dosud nedostal do problémů se splácením závazků zahrnovaných do dluhu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Firmy vyhlížejí, zda Trump zavede další cla. Část by mohla přesunout výrobu

Řada českých podniků po nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu už předpokládá, že dojde k uvalení nových cel, případně zvýšení těch aktuálně platných. Pro evropskou ekonomiku by to podle nich byl problém. Některé firmy pak přiznávají, že by v takovém případě přemístily výrobu právě do Spojených států.
před 8 hhodinami

Trump bude chtít Americe vrátit ztracený respekt, říká Topolánek

Nový americký prezident Donald Trump bude chtít podle bývalého předsedy vlády Mirka Topolánka vrátit Spojeným státům částečně ztracený respekt. „Amerika ten respekt částečně ztratila za Baracka Obamy a nepochybně i za Joea Bidena,“ sdělil Topolánek v Interview ČT24. Trump podle něho určitě neopustí svoji základní myšlenku, kterou je heslo „America first“. To, co nový prezident USA říká, je podle bývalého českého premiéra třeba brát velmi vážně. „Trump je člověk z byznysu, je významně transakční a je to dobrý vyjednávač,“ míní Topolánek.
před 9 hhodinami

Polské nábytkářství zažívá krizi, sektor opustily desetitisíce lidí

Polský nábytkářský sektor, jeden z největších na celém světě, čelí hluboké krizi. Jen vloni ho muselo opustit dvacet tisíc zaměstnanců. Na vině jsou vysoký kurz zlotého, ceny energií, ale také obcházení evropských sankcí ze strany ruských firem.
před 22 hhodinami

Lidí v exekuci nadále ubývá

Počet lidí v exekuci loni meziročně klesl o více než třicet tisíc. Loni tak bylo zatíženo exekucí přibližně 615 tisíc lidí. Vyplývá to z nejnovějších dat Institutu prevence a řešení předlužení. Dlužníků přitom ubývá dlouhodobě. Hlavními důvody snižujícího se množství exekucí jsou postupné právní úpravy a proces oddlužení, díky kterému se každý rok zbaví exekuce desítky tisíc lidí.
před 22 hhodinami

Podnikatelé prezidenta Trumpa obklopují z oportunismu, míní Koubský

Vztah nového amerického prezidenta Donalda Trumpa a miliardáře Elona Muska, který povede úřad pro efektivitu, komentoval v pořadu 90' ČT24 redaktor Deníku N Petr Koubský. Podle něj je vztah obou mužů těžko odhadnutelný, protože oba jsou velmi nepředvídatelní, rychle se rozhodují a „často velmi zvláštně.“ Trumpovo obklopení podnikateli z technologického světa Koubský vnímá jako jejich snahu zajistit si přízeň vlády kvůli státním zakázkám.
před 22 hhodinami

Senátoři by tento týden mohli vrátit sněmovně až tři vládní předlohy

Přestože má koalice v horní komoře jasnou většinu, senátoři by mohli tento týden vrátit sněmovně až tři vládní předlohy. Konkrétně jde o úpravy energetického a vysokoškolského zákona a také o další normy pro ukrajinské uprchlíky. Výhrady v rozhovorech pro ČT připustily všechny senátorské kluby.
21. 1. 2025

V Česku se loni vyrobilo rekordních 1,453 milionu aut

Výroba osobních aut v Česku v předchozím roce vzrostla meziročně o 3,9 procenta na rekordních 1,453 milionu vozů. Produkce elektrických aut naopak klesla o 16 procent na 151 162 elektromobilů a plug-in hybridů. Více než 93 procent vyrobených automobilů firmy vyvezly. Export vozidel tak v meziročním srovnání zaznamenal 4,5procentní nárůst, oznámilo Sdružení automobilového průmyslu.
21. 1. 2025Aktualizováno21. 1. 2025

Výroba elektřiny v Česku dál klesá, oslabují hlavně uhelné elektrárny

České energetické zdroje loni vyprodukovaly 68,7 terawatthodiny elektřiny, což je meziročně o čtyři procenta méně. Důvodem tohoto trendu je především nižší produkce uhelných elektráren, vyplývá ze zprávy oborových webů oEnergetice.cz a Ušetřeno.cz za rok 2024. Loňská výroba byla podle propočtů ČTK nejnižší přibližně od roku 2001.
21. 1. 2025
Načítání...