Voliči v pátek a v sobotu rozhodnou o složení krajských zastupitelstev. V předvečer voleb odvysílala Česká televize Superdebatu s předsedy deseti hnutí a stran, které se zúčastnily alespoň dvou předvolebních debat v krajích. Lídři mj. diskutovali o kompetencích krajů. Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka si přeje je zachovat ve stávající podobě, podle šéfa hnutí ANO Andreje Babiše některé z pravomocí, které jsou v rukou krajů, komplikují například rozvoj dopravní infrastruktury v daném regionu.
Superdebata: Většina politiků by nevracela kompetence krajů zpět na centrální úroveň
- Petr Fiala (ODS)
- Bohuslav Sobotka (ČSSD)
- Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL)
- Andrej Babiš (ANO)
- Miroslav Kalousek (TOP 09)
- Petr Gazdík (STAN)
- Vojtěch Filip (KSČM)
- Tomio Okamura (SPD)
- Matěj Stropnický (SZ)
- Ivan Bartoš (Piráti)
Kraje vznikly v České republice k 1. lednu 2000, samosprávné kompetence získaly na základě zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení). Ten byl od té doby až dodneška novelizován v celkem šestadvaceti případech. Lídr ČSSD Bohuslav Sobotka tvrdí, že se základní kompetence, které se ze státu přenesly na kraje, za oněch šestnáct let zásadně neproměnily. To podle něj svědčí o tom, že byly tenkrát dobře nastaveny.
„Klíčové věci jako regionální zdravotnictví, střední školství, dopravní obslužnost, správa silnic 2. a 3. třídy, sociální služby, to vše skutečně patří do péče krajů. Naše vláda přidala krajům tři miliardy korun, novelizovali jsme rozpočtové určení daní a krajům jsme výrazně pomohli od prvního ledna letošního roku,“ vyjmenoval premiér české vlády.
Předseda hnutí ANO Andrej Babiš by rozhodně kompetence krajům nezvyšoval. Jsou, jak řekl, i brzdou dopravy. Například v Jihomoravském kraji, kde již osm let nebyl připraven nový plán územního rozvoje. „Kraje jsou jen průtok peněz, kraje žijí z daní. Jejich hlavním problémem nejsou kompetence, ale netransparentní hospodaření,“ uvedl Babiš.
Superdebata s lídry politických stran před krajskými volbami (zdroj: ČT24)
Lídr ODS Petr Fiala nevidí důvod pro změnu kompetencí u krajů. „Spíš jde o to, aby kraje ty kompetence opravdu naplňovaly a aby nestagnovaly, jako teď posledních osm let stagnují za vlády sociální demokracie. Jde o to, aby se zde vydávaly peníze na to, o co se kraje mají skutečně starat, třeba o silnice druhé a třetí třídy,“ konstatoval Fiala.
Sociální demokracie rozhodně nebude brát krajům žádné kompetence.
Vojtěch Filip, předseda KSČM, poukázal na jednu věc, o níž je přesvědčen, že kompetenčně nesedí. „A to je otázka zdravotnictví. Lidé platí pojištění zdravotním pojišťovnám, a ty pak za konkrétní péči platí zdravotnickým zařízením. V tomto ohledu jde tedy o centrální financování zdravotnictví a zřizovatelská funkce je přitom na krajích,“ vysvětlil Filip.
Podle Petra Gazdíka, šéfa Starostů a nezávislých, si kraje zatím velkou důvěru lidí nezískaly. Údajně zejména proto, že jejich pravomoce nejsou dostatečně naplňovány. „Kraje na ně nemají peníze. A záleží často na libovůli centrální vlády, jestli jim finanční prostředky dá. Typickým příkladem jsou silnice druhé a třetí třídy,“ doplnil Gazdík.
Miroslav Kalousek z TOP 09 se na kraje dívá z pozice občana. „Aby to bylo srozumitelné a nechovalo se to ke mně jako vrchnost. Jestli něco dlužíme, tak ne krajům, ale občanům, aby to nebylo tak složité, protože vláda za poslední tři roky neuvěřitelným způsobem zvýšila administrativní zátěž obcí, krajů, a tedy i občanů,“ upozornil Kalousek.
GALERIE
Hosté Superdebaty
Piráti slovy svého předsedy Ivana Bartoše apelují na transparentnost při nakládání s finančními prostředky v krajských pokladnách i na to, aby kraje byly blíž svým obyvatelům. „Náš návod pro kraje není, aby se tam lilo více peněz, ale jak se ty peníze utratí. Neexistují média, která pokrývají kraje, (krajský) politik je pro občana neviditelný a na internetu občan nic nenajde. Nemá se kam odvolat a na krajský úřad cestovat nebude,“ dodal Bartoš.
Matěj Stropnický ze Strany zelených se obává, že vrátit kompetence krajů na úroveň centra by znamenalo, že by rozhodování bylo vzdálenější od reálné zkušenosti lidí. „Budeme pak na Prahu koukat jako na Brusel a v očích veřejnosti to znedůvěryhodní jakékoliv rozhodování na úrovni centra,“ zdůraznil Stropnický.
Tomio Okamura ze strany Svoboda a přímá demokracie by se kvůli tomu, že jsou kraje příliš malé a nemají pak potřebnou spádovost, přimlouval za znovuobnovení zemského zřízení. „Aby to byly Morava, Slezsko, Čechy a Praha. Tím pádem by se mohly kupříkladu komplexněji řešit dopravní stavby,“ navhnul Okamura.
Pro Pavla Bělobrádka z KDU-ČSL je podstatné, aby kraje navzájem komunikovaly a nedělaly si hranice svých gubernií. Jako příklad zmínil neschopnost propojit integrované dopravní systémy některých spolusousedících regionů. „Je to také o kvalitě (krajských) reprezentací,“ poznamenal Bělobrádek.
Výdaje krajů na silnice a dopravu
Vedle zdravotnictví patří k hlavním výdajům krajů veřejná doprava a údržba silnic 1. a 2. třídy. Předseda lidovců Pavel Bělobrádek v debatě uvedl, že v opravách krajských silnic se skrývá obrovský vnitřní dluh. „Bylo by třeba tam přidělit obrovské peníze okamžitě, ovšem je problém říct, kolik kraje vlastně potřebují,“ uvedl Bělobrádek.
Podle Andreje Babiše byl dosavadní problém v tom, že politickým stranám nešlo o silnice, ale o to, z jaké strany byli hejtmani. „My jsme teď poprvé dali peníze na silnice, bez toho, aby tam byl náš hejtman, protože my chceme ty silnice opravovat. Dobře vybíráme daně, proto i kraje dostaly více na opravu silnic,“ prohlásil Babiš.
Lídr STAN Petr Gazdík uvedl, že řešení pro financování krajských silnic je v zavedení systému do rozpočtového určení daní, který nefunguje. „Mezi kraji jsou velké rozdíly, které ten stávající systém nedokáže řešit,“ řekl Gazdík.
S jeho názorem nesouhlasí Miroslav Kalousek, který si nemyslí, že chybí systém, jak financovat opravy silnic. Podle něj je to v rozpočtovém určení daní nastaveno dobře. „V krajích je to otázka priorit. Například Středočeský kraj vozil lidi zadarmo a tím utrácel peníze tam, kde vůbec nemusel. Důležité je, aby kraje platily to, co platit musí a nerozdávaly předvolební balíčky. V tom si hejtmani z ČSSD nikdy neudělali jasno,“ míní Kalousek.
Moderátor Superdebaty Václav Moravec
Premiér Bohuslav Sobotka uvedl, že peníze na silnice mohly teď do krajů jít, protože kraje měly opravy připravené. „Na krajích se neflákali, ale připravili projekty, na které ty peníze mohli čerpat,“ řekl předseda vlády.
Lídr pirátů Ivan Bartoš zastává názor, že problém spočívá v tom, že kraje i stát neřeší problémy komplexně. „Vždy se bavíme o nějakých oddělených věcech. Například pokud po silnicích 2. a 3. třídy jezdí kamiony, které je neustále ničí, tak se ten problém stejně nikdy nevyřeší,“ řekl Bartoš. „Navíc není důležité, kolik peněz se do krajů nalije, ale kolik se tam rozkrade.“
S tím v podstatě souhlasí i předseda zelených Matěj Stropnický. „Ten kdo jezdí, ten by měl také platit. Firmy přenášejí náklady na silnice. Proč se tedy vláda nezabývá způsobem, jak vybírat mýtné také na krajských silnicích?“ ptal se Stropnický.
K Bartošovi a Stropnickému se přiblížil i Tomio Okamura. „Chceme také změnit platbu mýtného. Kamiony by potom přestaly projíždět malými vesnicemi a ničit krajské silnice. Pokud kraje mají ty silnice ve správě, měly by na ně dostávat peníze, aby nemuseli hejtmané o peníze škemrat,“ uvedl.
Šéf občanských demokratů Petr Fiala argumentoval tím, že kraje získaly v posledních letech na silnice peníze od státu, protože stát nestaví dálnice a silnice 1. třídy a ve Fondu dopravní infrastruktury peníze zůstávají.
Financování krajů
Kraje mají vlastní majetky a vlastní příjmy. Do krajských rozpočtů přichází 9 procent z celostátního hrubého výnosu DPH a daně z příjmu. Dvě třetiny příjmů krajů jsou však státní dotace. Celkový rozpočet krajů byl v loňském roce 160 miliard korun.
Debata o financování krajů se proměnila v diskusi o jejich struktuře, velikosti a počtu. „Za čtyři roky, po dvaceti letech od vzniku krajů, bychom měli jejich fungování a strukturu vyhodnotit a bavit se o nich do budoucna. Některé kraje mají tři okresy, některé patnáct. Teď není nutné něco měnit, ale v reflexi po dvaceti letech bychom o tom měli dál přemýšlet,“ sdělil například Pavel Bělobrádek.
S tím souhlasil Tomio Okamura. „Některý kraj má tři sta tisíc obyvatel, jiný milion dvě stě tisíc. “Proto doporučujeme zemské uspořádání, po vzoru vyspělých zemí jako je třeba Rakousko.
„Také bych si přál zemské uspořádání, ale tu šanci jsme v devadesátých letech propásli. Dnes už měnit počet krajů nemá smysl,“ reagoval Petr Gazdík a také Matěj Stropnický mu ve svých argumentech dal zapravdu. „Zemské uspořádání by živilo nacionalismy, třeba mezi Čechy a Moravany. Dnes už v některých krajích funguje zdravý lokální patriotismus, který bude posilovat. Smysluplná by však byla změna, která by sloučila Prahu se Středočeským krajem,“ míní Stropnický.
Stručně: Co vzkazují lídři voličům před krajskými volbami (zdroj: ČT24)
„Tam kde to funguje, nechme pravomoci blíže lidem. Tam kde ne, nechme je na centrální úrovni,“ prohlásil Ivan Bartoš. Také Petr Fiala sdílí názor, že lidé už si na kraje zvykli. „Neměňme to, ale snažme se, aby to fungovalo efektivně,“ uvedl.
Podle názoru Andreje Babiše je však počet krajů zbytečně vysoký. „Kraje selhaly a staly se jen průtokovým ohřívačem peněz. Například ve školství. Proč nemají střední školy kvalitní absolventy, které by mohl nabídnout firmám v regionu? Ty si teď své lidi musí připravovat samy,“ argumentoval ministr financí.
O změně počtu krajů neuvažuje ani předseda komunistů Vojtěch Filip, ani šéf TOP 09 Miroslav Kalousek. „Je potřeba přemýšlet o tom, zda jsou kraje efektivní. Ale určitě bych teď nemluvil o tom, že za čtyři roky budeme snižovat jejich počet,“ řekl Filip. „Nepokládám tu strukturu za ideální, ale nepouštějme se do něčeho, co by přineslo více škody než užitku,“ míní Kalousek.