V podpoře zaměstnanosti lidí starších padesáti let chybí jasný plán, vyplývá z šetření NKÚ

V podpoře zaměstnanosti lidí starších padesáti let chybí jasný plán, vyplývá z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Ten dále kritizuje, že stát nevyhodnotil reálné dopady podpůrných projektů za miliony korun, a není tak jasné, zda podpoření lidé po ukončení projektů nalezli na trhu práce adekvátní uplatnění. Neexistuje také strategie, která by se zabývala stále podstatnější podporou politiky přípravy na stárnutí, sdělil mluvčí úřadu Václav Kešner.

Úřad se v kontrole zaměřil na to, jak ministerstvo v letech 2016 až 2018 podporovalo z operačního programu Zaměstnanost 2014–2020 uplatnění lidí starších padesáti let na trhu práce. Na podporu úřad rozdělil zhruba 6,5 miliardy korun. Kontroloři se zaměřili na vzorek 12 projektů v hodnotě 326 milionů korun, které měly zajistit minimálně na období šesti či 12 měsíců práci pro 2236 lidí.

Peníze z dotací se využívají například na vzdělávání, rekvalifikace či vznik po určitou dobu dotovaných pracovních míst, na nichž by měl člověk po ukončení podpory zůstat, nebo by mu tato zkušenost měla pomoci najít si adekvátní uplatnění. „Kontrolovaný vzorek ukázal, že projekty po dobu svého trvání měly smysl a výsledky, reálný efekt po jejich ukončení však MPSV nesledovalo tak, aby bylo jasné, zda a jak z dlouhodobého pohledu lidem pomohly,“ uvedl NKÚ.

Příjemci podpory jsou často obecně prospěšné společnosti či spolky, které zprostředkovávají pracovní místa, ty však podle kontrolorů nemají možnost zjišťovat uplatnění lidí po ukončení projektu. Výjimkou je Úřad práce jakožto jeden z příjemců, u kterého lze vysledovat alespoň to, zda se člověk vrátil do jeho evidence.

„U jednoho z prověřovaných projektů se do ní do 12 měsíců vrátila ze 110 osob jedna třetina klientů, tedy 37 osob. U druhého pak čtvrtina klientů – 134 z celkového počtu 531 osob,“ zjistil NKÚ.

Úřad zároveň upozorňuje, že takzvaná politika přípravy na stárnutí se s ohledem na proměnu věkové struktury obyvatelstva stává stále důležitější. Kromě podpory zaměstnávání starších osob zahrnuje například vzdělávání či zdravotní nebo sociální témata. Ministerstvo sice loni v srpnu předložilo návrh možné strategie, do konce kontroly vláda ale žádnou strategii k této politice neschválila, uvedl NKÚ.

Podíl lidí nad padesát let v populaci roste. Mezi lety 1993 a 2018 vzrostl o 43 procent přibližně z 2,9 milionu na 4,1 milionu a tento trend má podle predikcí Českého statistického úřadu pokračovat, uzavřel NKÚ.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy, řekl ve středu v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Zmínil také zásoby uranu, které středoasijská země má, ale neuvedl, zda jednal i o dodávkách této komodity. Oba politici se shodli, že budou podporovat vzájemný obchod. V úterý o dodávkách ropy jednal se svým kazachstánským protějškem také ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO). Kazachstán byl loni třetím největším dodavatelem ropy do Česka.
11:43Aktualizovánopřed 29 mminutami

Podnikatelé čelí dramatickému nárůstu regulace, míní prezident Hospodářské komory

Na dramatický nárůst regulace v podnikání upozornil v úvodu volebního sněmu Hospodářské komory její prezident Zdeněk Zajíček (ODS). Varoval před jednostranným zaměřením evropské politiky na zelenou transformaci. Evropa musí být podle něj v současnosti, kdy svět čelí různým krizím, nejen zelená, ale i konkurenceschopná a odolná. Komora si na sněmu zvolí nové lídry,
10:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
před 20 hhodinami

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
včera v 10:08

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
včera v 08:12

Hampl varuje před vynětím dálnic či přehrad z deficitu rozpočtu

Česká fiskální pravidla nejsou zbytečně přísná, soudí předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Staví se tak odmítavě proti vládnímu návrhu na rozvolnění, o kterém píší média. Varuje před tím, aby si někdo bral příklad třeba ze zadlužené Francie, která má poprvé v dějinách nižší úvěrový rating než Česká republika. „Uměl si někdo před lety představit, že by to tak dopadlo?“ Dřívější viceguvernér České národní banky (ČNB) byl hostem Interview ČT24 moderovaného Danielem Takáčem.
včera v 06:01

Íránská blokáda je podle Rubia jako ekonomická jaderná zbraň

Íránská blokáda Hormuzského průlivu je podle amerického ministra zahraničí Marca Rubia ekvivalentem ekonomické jaderné zbraně. Podle agentur DPA a Reuters to v úterý uvedl ve vysílání televize Fox News jako důkaz toho, že by Teherán neměl vlastnit atomové zbraně. Podle dřívějších zpráv předložil Írán Spojeným státům nový návrh na otevření Hormuzského průlivu a ukončení války, podle kterého by se jaderné rozhovory odložily až na pozdější fázi jednání. Rubio i zdroje agentury Reuters naznačili, že USA nabídku odmítnou.
včera v 05:35
Načítání...