V podpoře zaměstnanosti lidí starších padesáti let chybí jasný plán, vyplývá z šetření NKÚ

V podpoře zaměstnanosti lidí starších padesáti let chybí jasný plán, vyplývá z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Ten dále kritizuje, že stát nevyhodnotil reálné dopady podpůrných projektů za miliony korun, a není tak jasné, zda podpoření lidé po ukončení projektů nalezli na trhu práce adekvátní uplatnění. Neexistuje také strategie, která by se zabývala stále podstatnější podporou politiky přípravy na stárnutí, sdělil mluvčí úřadu Václav Kešner.

Úřad se v kontrole zaměřil na to, jak ministerstvo v letech 2016 až 2018 podporovalo z operačního programu Zaměstnanost 2014–2020 uplatnění lidí starších padesáti let na trhu práce. Na podporu úřad rozdělil zhruba 6,5 miliardy korun. Kontroloři se zaměřili na vzorek 12 projektů v hodnotě 326 milionů korun, které měly zajistit minimálně na období šesti či 12 měsíců práci pro 2236 lidí.

Peníze z dotací se využívají například na vzdělávání, rekvalifikace či vznik po určitou dobu dotovaných pracovních míst, na nichž by měl člověk po ukončení podpory zůstat, nebo by mu tato zkušenost měla pomoci najít si adekvátní uplatnění. „Kontrolovaný vzorek ukázal, že projekty po dobu svého trvání měly smysl a výsledky, reálný efekt po jejich ukončení však MPSV nesledovalo tak, aby bylo jasné, zda a jak z dlouhodobého pohledu lidem pomohly,“ uvedl NKÚ.

Příjemci podpory jsou často obecně prospěšné společnosti či spolky, které zprostředkovávají pracovní místa, ty však podle kontrolorů nemají možnost zjišťovat uplatnění lidí po ukončení projektu. Výjimkou je Úřad práce jakožto jeden z příjemců, u kterého lze vysledovat alespoň to, zda se člověk vrátil do jeho evidence.

„U jednoho z prověřovaných projektů se do ní do 12 měsíců vrátila ze 110 osob jedna třetina klientů, tedy 37 osob. U druhého pak čtvrtina klientů – 134 z celkového počtu 531 osob,“ zjistil NKÚ.

Úřad zároveň upozorňuje, že takzvaná politika přípravy na stárnutí se s ohledem na proměnu věkové struktury obyvatelstva stává stále důležitější. Kromě podpory zaměstnávání starších osob zahrnuje například vzdělávání či zdravotní nebo sociální témata. Ministerstvo sice loni v srpnu předložilo návrh možné strategie, do konce kontroly vláda ale žádnou strategii k této politice neschválila, uvedl NKÚ.

Podíl lidí nad padesát let v populaci roste. Mezi lety 1993 a 2018 vzrostl o 43 procent přibližně z 2,9 milionu na 4,1 milionu a tento trend má podle predikcí Českého statistického úřadu pokračovat, uzavřel NKÚ.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Fico tvrdí, že Zelenskyj odmítl kontrolu Družby

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) řekl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl návrh na kontrolu stavu ropovodu Družba, kterým po lednových ruských útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu neproudí ropa na Slovensko a do Maďarska. Tyto země přišly s návrhem na vytvoření komise složené ze zástupců obou zemí a Evropské komise, která by prověřila schopnost ropovodu přepravovat surovinu. Podle Bratislavy přepravě ropy potrubím nic nebrání.
11:58Aktualizovánopřed 13 mminutami

Škoda Auto otevřela novou halu na baterie za téměř pět miliard korun

Automobilka Škoda Auto otevřela ve svém hlavním závodě v Mladé Boleslavi novou halu na montáž bateriových systémů pro elektromobily. Jde o investici za 205 milionů eur, což je v aktuálním přepočtu 4,97 miliardy korun. Podle firmy se tím stala největším výrobcem bateriových systémů v koncernu Volkswagen, ročně jich vyrobí až 335 tisíc, informovali zástupci společnosti.
14:46Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun

Český státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun na 3,678 bilionu korun. Ve výroční zprávě o řízení státního dluhu to uvedlo ministerstvo financí, které tak potvrdilo předběžné údaje z počátku ledna. Na každého Čecha tak teoreticky na konci roku 2025 připadal dluh 337 481 korun. Míra zadlužení ke konci loňského roku meziročně vzrostla z 41,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 43,1 procenta HDP.
16:12Aktualizovánopřed 3 hhodinami

MMF schválil úvěrový program pro Ukrajinu za více než osm miliard dolarů

Výkonná rada Mezinárodního měnového fondu (MMF) v noci na pátek schválila čtyřletý úvěrový program pro Ukrajinu ve výši 8,1 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 167 miliard korun). Celkem 1,5 miliardy dolarů z této částky bude vyplaceno okamžitě. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na oznámení MMF.
před 18 hhodinami

Potravinový ombudsman Fialka má chránit spotřebitele, zemědělce i výrobce

Novým potravinovým ombudsmanem bude Jindřich Fialka, dosavadní ředitel sekce potravinářství na ministerstvu zemědělství. Má zvýšit transparentnost v potravinovém řetězci a pomáhat chránit práva spotřebitelů, tuzemských zemědělců i výrobců potravin. Oznámil to ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Agrární komora zřízení ombudsmana ocenila. Krok naopak kritizuje Asociace soukromého zemědělství.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Parky předloží analýzy toho, jak na ně dopadnou škrty, řekl Červený

Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) a vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal Filip Turek (za Motoristy) jednali se zástupci národních parků o financování. Červený označil jednání za plodné. Podle něj se dohodli na nastavení komunikačního rámce a na měsíčních schůzkách. Upozornil ale, že financování není ideální a rozpočet si vyžádá úspory. Parky mají předložit analýzu, jak na ně škrty dopadnou. Červený počítá i s personálními změnami, které se dotknou také ministerstva.
včeraAktualizovánovčera v 18:44

Šéf Davosu rezignuje, měl vazby na Epsteina

Nor Börge Brende oznámil, že rezignuje na funkci prezidenta a výkonného ředitele Světového ekonomického fóra (WEF) v Davosu. Brende patří mezi několik norských politiků a diplomatů, kteří měli vazby na amerického finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Organizátoři WEF na začátku měsíce oznámili, že zahájili vyšetřování vazeb mezi Brendem a Epsteinem. Nyní vedení fóra uvedlo, že nezávislé vyšetřování vedené externím poradcem bylo uzavřeno.
včeraAktualizovánovčera v 13:56

Systém penzí skončil loni ve schodku 9,2 miliardy korun

Systém důchodového pojištění skončil loni ve schodku více než devět miliard korun. Deficit byl tak proti předchozímu roku zhruba pětinový. Výdaje na penze a správu rostly pomaleji než příjmy. Dosáhly téměř 722 miliard korun, meziročně to bylo o 5,5 miliardy korun víc. Vybraná suma na pojistném byla proti předloňsku vyšší zhruba o 47 miliard korun, činila 712,7 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které zveřejnilo ministerstvo financí.
včeraAktualizovánovčera v 13:00
Načítání...