Česká republika čelila mnoha auditům ze strany Evropské komise (EK), nejen v zemědělství, a prakticky nikdy nebyl jejich původní závěr totožný s konečným závěrem. Shodli se na tom hosté pořadu Devadesátka ČT24 v reakci na zveřejnění už druhého předběžného auditu k možnému střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) i ministra zemědělství Miroslava Tomana (ČSSD). Agrární analytik Petr Havel očekává výsledky právní bitvy mezi Prahou a Komisí ke konci letošního roku. Bývalý ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) zmínil, že v minulosti se unijní podezření na různá dotační pochybení podařilo Česku vždy vyvrátit.
V evropském zemědělství je mnoho lidí ve střetu zájmů, shodli se analytik Havel a poslanec Jurečka
Devadesátka ČT24: SZIF pozastavuje dotace holdingu Agrofert (zdroj: ČT24)
Ředitel Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) Martin Šebestyán ve čtvrtek oznámil, že fond nebude proplácet dotace holdingu Agrofert od února 2017, kdy ho premiér Andrej Babiš (ANO) vložil do svěřenských fondů kvůli platnosti novely o střetu zájmů. Od té doby proplatil projekty (šlo o investiční zemědělské dotace na různé projekty) za 63 milionů korun. Stejný způsob zvolí i u podniků rodiny ministra zemědělství Miroslava Tomana (ČSSD), a to od 2. srpna 2018.
Člen sněmovního podvýboru pro potravinářství, veterinární činnost a živočišnou výrobu Jurečka hodnotí tuto předběžnou opatrnost fondu jako správný krok. Ze své ministerské praxe pak zmínil, že každý rok byly dva operační programy spadající pod ministerstvo zemědělství podrobeny čtyřem až osmi auditům.
Vždy se je podařilo, buď v rámci vyjádření Česka k předběžným zprávám Evropské komise, nebo v následných smírčích řízeních, vypořádat ve prospěch Prahy. Jako příklad uvedl situaci z roku 2016, kdy byli tři členové dozorčí rady SZIF podezřelí ze střetu zájmů. EK tehdy uvedla i částku, kterou bude požadovat zaplatit zpět. „Nechci ho (Babiše) hájit, ale říkám korektně, že v minulosti jsme vždy tato pochybení jako Česká republika vyvrátili,“ řekl Jurečka.
Analytik Havel zdůraznil, že závěr auditů není téměř nikdy totožný s jejich úplným začátkem. Lze tedy podle něho očekávat změny i u předběžných zpráv, které Komise do Česka poslala. Považuje to za právní bitvu mezi Prahou a Bruselem.
Vyjádřil se i ke zmíněnému pozastavenému proplácení dotací pro Agrofert a firmy rodiny Tomana. Řekl, že SZIF proplácení pozastavuje vždy při podezření, že podmínky dotace nebyly splněny. Fond je podle něj platební agentura, která administruje platby zemědělcům na základě schválených programů. Zároveň kontroluje, zda jsou podmínky dotací naplňovány.
Jurečka: Babiš vládě střet zájmů hlásil
Premiér Babiš ve svých vyjádřeních zdůrazňuje, že z Agrofertu odešel v roce 2014 a postupoval podle novely zákona o střetu zájmu (tzv. Lex Babiš). Odmítá, že by měl na svůj bývalý koncern – převedený do dvou svěřenských fondů – vliv. Popírá, že by Česko mělo dotace vracet, jak tvrdí jeho odpůrci.
Jurečka uvedl, že když vláda Bohuslava Sobotky jednala o bodu, který se týkal zemědělství, Babiš většinou z jednání kabinetu odcházel a nechával se zastoupit náměstkem, který neměl žádné hlasovací právo. „Když u některého bodu Babiš byl, tak poctivě hlásil střet zájmů a nehlasoval. To musím korektně říci, lze to dohledat na stenozáznamech vlády.“
Jurečka, který býval před vstupem do politiky soukromým zemědělcem, však uvedl, že on za svého politického působení nikdy pro svou malou farmu (22 hektarů) nežádal ani o korunu investiční dotace právě proto, aby se diskusím o střetu zájmů nevystavoval. V tom vidí rozdíl u Agrofertu, který o investiční dotace na různé projekty žádal. A právě tyto dotace jsou nyní rozporovány v předběžné auditní zprávě.
Jiná situace je však u nárokových dotací (vyplácejí se například za chov skotu či za obdělávání půdy). Na tyto provozní dotace mají nárok všichni zemědělci a nadále je inkasuje i Agrofert.
Investiční zemědělské dotace pro Agrofert
Dotace pro Agrofert (investiční a provozní)
Podle Jurečky je třeba počkat, jak celé unijní šetření dopadne a zda Babiš mohl, či nemohl dění ve svěřenských fondech ovlivňovat. Exministr také dodal, že Babiš i dnes jezdí na Evropskou radu (sbor premiérů a prezidentů), kde jedná o rozpočtu budoucího programového období a diskutuje i o zastropování plateb pro větší farmy. „Když tam říká, že nechce toto zastropování, tak je ve střetu zájmů.“
Jurečka řekl, že v některých oblastech jsou už nyní velké firmy v Česku při přímých platbách znevýhodňovány. Havel znevýhodňování potvrdil, ale dodal, že je nejmenší ze všech unijních zemí. Připomněl, že evropský model stojí na rodinných farmách, malých a středních podnicích. Česko naopak stojí – už v předlistopadovém zakotvení – na velkých podnicích.
Ve střetu zájmů je mnoho lidí
Havel a Jurečka se také shodli, že v EU se mnoho lidí působících v zemědělství nachází ve střetu zájmů. Podle Havla jde dokonce o tisíce lidí po celé Evropě ve velmi vysokých pozicích, od europoslanců, státních úředníků až k evropskému komisaři pro zemědělství a rozvoj venkova Phila Hogana.
Jurečka si myslí, že jsou jich jen desítky, upozornil ale na to, že k zemědělcům patří i rodina francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. S odkazem na Babiše a Agrofert pak uvedl, že by člověk měl sám vyhodnotit, kde je hranice etiky. „Tam, kde to není nárokové, aby nežádal,“ dodal Jurečka.
Vývoj dotací pro Agrofert
Pýcha pochybuje o možnosti Babiše ovlivnit nastavení projektů
Předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha se v pořadu vyjadřoval i k možnosti Babiše ovlivnit nastavení nebo výběr projektů ve prospěch společnosti Agrofert. „Myslím, že by to byla tak složitá procedura, že by se to nedalo utajit a věděli byste to okamžitě.“
Odmítl představu, že by se Babiš rozhodl, že pro Agrofert chce uspět s nějakým projektem a na základě toho by ovlivnil celý proces. Pýcha řekl, že by musel ovlivnit celý monitorovací výbor, což je přes čtyřicet lidí nejen z ministerstev, ale i nevládních organizací.
Jurečka připomněl, že v lednu příštího roku je termín pro bilaterární jednání mezi Českem a EK o vypořádání připomínek k auditní zprávě. Pokud se obě strany nedohodnou nebo třeba Unie uzavře audit v náš neprospěch, bude EK požadovat korekci (vrácení peněz), kterou okamžitě strhne z nejbližší platby do Česka.
Praha ale může říci, že s tím nesouhlasí, a chtít smírčí řízení. Pokud ani při něm neuspěje, tak se může obrátit na Evropský soudní dvůr. Minimálně tak podle Jurečky půjde o jeden rok, ale mohou to být i dva až tři roky.