Evropská komise stále neřekla, jestli se investice do plynových zdrojů slučují s unijními pravidly zeleného financování. Lídři členských zemí se na posledním setkání neshodli, rozhodnutí se odkládá zřejmě na začátek nového roku. V Česku spotřeba zemního plynu roste kromě jiného proto, že se na něj víc spoléhá při výrobě elektřiny. A i dál bude.
Loňská spotřeba osm miliard a sedm set milionů kubíků zemního plynu byla největší za posledních deset let. Zhruba třetinu tohoto množství Česko skladuje v podzemních zásobnících. Část i v žulovém masivu nedaleko Příbrami.
„Představte si to jako soustavu chodeb o délce 48 kilometrů,“ přibližuje provozní ředitel RWE Gas Storage CZ Tomáš Diósi. „Typicky v letním období vtláčíme, v zimním období těžíme, ale zásobník dokáže uzásobit okolí Prahy a zároveň tu plynárenskou soustavu může celkem dobře vyrovnávat,“ doplňuje.
Plyn a využití pro výrobu elektřiny
Vyšší spotřeba odpovídá tomu, že plyn se víc podílí i na výrobě elektřiny. Počítá s ním například i proměna elektrárny Mělník po tom, co skončí s uhlím. Jeden blok tu už letos vypnuli. „V následujících kolech vybudujeme sadu nových kotelen a paroplynových zdrojů, které budou vyrábět jak teplo pro Prahu, tak ale potom i elektřinu tím vysoce účinným kogeneračním způsobem,“ vysvětloval v srpnu místopředseda představenstva ČEZ Pavel Cyrani.
Jen zdejší investici ČEZ odhaduje na 20 až 30 miliard. Počítá přitom, že plyn bude dočasným řešením. „Předpokládáme, že tu životnost kolem dvaceti až pětadvaceti let elektrárna odžije, nicméně k tomu cíli být zcela uhlíkově neutrální do roku 2050 už nám nepomůže a bude muset přijít nová generace technologií,“ dovysvětlovával Cyrani.
Evropská komise přišla zatím s dílčími návrhy do pěti let skončit s podporou plynových kotlů, což by se mohlo dotknout i českých kotlíkových dotací. Po roce 2040 by chtěla vyloučit fosilní paliva z vytápění úplně. Zásadní vyjádření, jestli investice do plynových a také jaderných elektráren považuje za šetrné ke klimatu, má vydat zkraje příštího roku.
