Americké ministerstvo obchodu navrhne nový předpis, podle kterého by bylo možné uvalit antisubvenční cla na zboží ze zemí, jež podhodnocují svoji měnu vůči dolaru. Návrh ministerstva představuje další možnost, jak zvýšit cla na čínské zboží. Mohl by se však dotknout i dalších zemí jako Japonska, Jižní Koreje, Indie, Švýcarska i Německa, uvedla agentura Reuters.
USA uvažují o clech pro země s podhodnocenou měnou. Míří hlavně na Čínu, ve hře je i Švýcarsko či Indie
Všechny tyto země, včetně Číny, byly na seznamu zemí pro další sledování v pololetní měnové zprávě ministerstva financí. Zpráva monitoruje zásahy na měnovém trhu, vysoké přebytky bilance běžného účtu a obchodu.
Předpis navržený ministerstvem by pozměnil běžný proces uvalení odvetných cel, který by nově zahrnoval kritéria pro podhodnocenou měnu. Úředníci vlády prezidenta Donalda Trumpa dlouho považují čínský jüan za podhodnocený vůči dolaru, a to navzdory americko-čínské obchodní válce, která podle odborníků na devizy hodnotu jüanu poškodila.
Ministerstvo zatím neupřesnilo kritéria, která budou použita při rozhodování, zda cena produktů v USA je uměle nízká kvůli podhodnocení měny.
O tom, že Čína intervenuje na trzích, se spekuluje už dlouho. Dříve se mluvilo o úmyslném podhodnocování měny, čímž čínská vláda měla podporovat export. Debata o možných intervencích na měnovém trhu ale nyní opět začíná být aktuální.
„Jedná se totiž o čínský trumf v rámci rozhovorů o obchodních válkách. Kdyby se američtí a čínští vyjednavači nakonec nedohodli, uvalení cel na čínské zboží ve výši 25 procent by mohlo být z velké části neutralizováno podhodnocením čínské měny. Toho si jsou Spojené státy vědomy, a proto se spekuluje, že se obchodní války začaly rozšiřovat na další oblasti. Jednou z nich by mohla být třeba i situace kolem společnosti Huawei, na které americký prezident Donald Trump ukazuje, že obchodování s Čínou dokáže zastavit na základě bezpečnostních otázek a nepotřebuje k tomu cla,“ vysvětluje hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.
S oslabováním měny má nedávné zkušenosti i Česko, když Česká národní banka prováděla devizové intervence. Slabší kurz koruny podpořil tuzemský export, což zemi pomohlo nastartovat ekonomický růst. Zároveň však devizové intervence znehodnotily úspory Čechů a prodražily dovoz. Někteří kritici devizových intervencí tvrdí, že prodražení dovozu zpomalilo investice do nových technologií, které Česko většinou nakupuje v zahraničí.
