USA uvažují o clech pro země s podhodnocenou měnou. Míří hlavně na Čínu, ve hře je i Švýcarsko či Indie

Americké ministerstvo obchodu navrhne nový předpis, podle kterého by bylo možné uvalit antisubvenční cla na zboží ze zemí, jež podhodnocují svoji měnu vůči dolaru. Návrh ministerstva představuje další možnost, jak zvýšit cla na čínské zboží. Mohl by se však dotknout i dalších zemí jako Japonska, Jižní Koreje, Indie, Švýcarska i Německa, uvedla agentura Reuters.

Všechny tyto země, včetně Číny, byly na seznamu zemí pro další sledování v pololetní měnové zprávě ministerstva financí. Zpráva monitoruje zásahy na měnovém trhu, vysoké přebytky bilance běžného účtu a obchodu.

Předpis navržený ministerstvem by pozměnil běžný proces uvalení odvetných cel, který by nově zahrnoval kritéria pro podhodnocenou měnu. Úředníci vlády prezidenta Donalda Trumpa dlouho považují čínský jüan za podhodnocený vůči dolaru, a to navzdory americko-čínské obchodní válce, která podle odborníků na devizy hodnotu jüanu poškodila.

Ministerstvo zatím neupřesnilo kritéria, která budou použita při rozhodování, zda cena produktů v USA je uměle nízká kvůli podhodnocení měny.

O tom, že Čína intervenuje na trzích, se spekuluje už dlouho. Dříve se mluvilo o úmyslném podhodnocování měny, čímž čínská vláda měla podporovat export. Debata o možných intervencích na měnovém trhu ale nyní opět začíná být aktuální.

„Jedná se totiž o čínský trumf v rámci rozhovorů o obchodních válkách. Kdyby se američtí a čínští vyjednavači nakonec nedohodli, uvalení cel na čínské zboží ve výši 25 procent by mohlo být z velké části neutralizováno podhodnocením čínské měny. Toho si jsou Spojené státy vědomy, a proto se spekuluje, že se obchodní války začaly rozšiřovat na další oblasti. Jednou z nich by mohla být třeba i situace kolem společnosti Huawei, na které americký prezident Donald Trump ukazuje, že obchodování s Čínou dokáže zastavit na základě bezpečnostních otázek a nepotřebuje k tomu cla,“ vysvětluje hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.

S oslabováním měny má nedávné zkušenosti i Česko, když Česká národní banka prováděla devizové intervence. Slabší kurz koruny podpořil tuzemský export, což zemi pomohlo nastartovat ekonomický růst. Zároveň však devizové intervence znehodnotily úspory Čechů a prodražily dovoz. Někteří kritici devizových intervencí tvrdí, že prodražení dovozu zpomalilo investice do nových technologií, které Česko většinou nakupuje v zahraničí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 8 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 8 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
před 18 hhodinami

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026

Nezaměstnanost překročila v lednu pět procent

Nezaměstnanost v Česku v lednu meziměsíčně vzrostla o 0,3 procentního bodu na 5,1 procenta. Na zvýšení měl vliv každoroční sezonní nárůst i navýšení podpory v nezaměstnanosti v prvních měsících, které je platné od ledna, uvedl Úřad práce ČR. Analytici také zmiňují vliv flexinovely zákoníku práce a odliv pracovníků z průmyslu. Nezaměstnanost podle nich roste dlouhodobě.
9. 2. 2026Aktualizováno9. 2. 2026

Kabinet mění opatření proti erozi půdy

Ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) oznámil, že mění požadavky na opatření proti erozi zemědělské půdy. Dále chce také upravit plochu, které se povinnost bránit odnosu části půdy vlivem srážek týká. Aktuálně to je zhruba 65 procent půdy v Česku. Někteří zemědělci upozorňují, že to je jeden z nejpřísnějších standardů v EU, kde je to průměrně 40 procent. Asociace soukromého zemědělství to vysvětluje tím, že v Česku je výrazně vyšší podíl velkých ploch v erozně ohrožených lokalitách.
9. 2. 2026
Načítání...