Praha - Na úřadech práce je zas o něco těsněji, míra nezaměstnanosti totiž v tuzemsku v červenci stoupla na 8,3 procenta z červnových 8,1 procenta. Na druhou stranu přitom ubylo pracovních míst - o 3,9 procenta. Výkyvy souvisí s příchodem absolventů na trh práce, sezonními pracemi i poklesem v průmyslu a stavebnictví. Podle analytiků se navíc situace na trhu práce nezlepší ani v následujících měsících - slabé výsledky hospodářství se budou projevovat až do konce roku. Nezaměstnanost by se tak znovu měla dostat k devítiprocentní hranici.
Úřady práce hlásí příliv uchazečů a úbytek volných míst
O práci se v červenci ucházelo 485 597 lidí, což je meziměsíčně o 11 011 více. Mezi ženami činí míra nezaměstnanosti 10,1 procenta, což je vyšší hodnota než mezi muži (6,9 procenta). Počet uchazeček o práci navíc roste, zatímco počet uchazečů-mužů je stabilní.
Volných pracovních míst úřady koncem července evidovaly 41 093, tedy o 1 686 méně než v předchozím měsíci. Na jedno volné pracovní místo připadalo v průměru 11,8 uchazeče. Nejvíce lidí, zhruba 42, připadlo na jedno místo v okrese Bruntál, na Teplicku to bylo 38 a na Třebíčsku 35.
Jiří Šimek, analytik Citfin:
„Negativním faktorem v nezaměstnanosti je obvykle příchod absolventů na trh práce. Ovšem i bez sezonních faktorů by situace na trhu práce nebyla nijak optimistická. Jak ukázala včerejší čísla statistického úřadu, český průmysl i stavebnictví bojuje s poklesem zakázek. Firmy tak budou v dalších měsících i nadále opatrné v nabírání nových zaměstnanců.“
Nejvyšší nezaměstnanost hlásí Most, nejnižší tradičně Praha
Nezaměstnanost meziměsíčně stoupla v 72 okresech, největší nárůst byl v okresech Chrudim, Pelhřimov, Plzeň-sever, Rychnov nad Kněžnou, Praha-východ a České Budějovice. Republikový průměr přesáhla nezaměstnanost ve 44 okresech.
Pavel Mertlík, hlavní ekonom Raiffeisenbank:
„Ten vývoj je nepříznivý, ekonomika je v recesi a spolu s tím stoupá míra nezaměstnanosti. A ještě horší by to mělo být rok příští. Do budoucna především kvůli klesající poptávce po českém zboží ze zahraničí, zejména z Německa a dalších klíčových zemí eurozóny.“
„Když se srovnáme s Evropou, tak je to výborný výsledek, ovšem když se podíváme na celkové trendy, tak to samozřejmě dobré není,“ tvrdí Petr Dufek, ekonom ČSOB. „V podstatě nám tady nevznikají v dostatečné míře nová pracovní místa a není žádný sektor ekonomiky, který by nové zaměstnance ve větší míře nabíral. Podle našeho názoru se nezaměstnanost do konce roku vyšplhá na 9 procent a v příštím roce nejspíš dále poroste,“ dodává.
Podrobné informace o počtu uchazečů a volných místech naleznete ZDE
Na nezaměstnané čeká veřejná služba
Nezaměstnaní se letos navíc setkali s novinkou: od ledna v Česku funguje upravená forma veřejné služby. Vedle lidí v hmotné nouzi se nově týká i těch, kteří jsou v evidenci úřadů práce déle než dva měsíce. Za vykonávání veřejné služby dostávají podporu v nezaměstnanosti.
Veřejná služba už přitom nemusí být určená pouze obcím - lidé bez práce mohou pomáhat na školách, v nemocnicích nebo třeba knihovnách, a to i mimo své bydliště - dopravu v takovém případě většinou hradí obec. Ta platí i pracovní nářadí, ochranné pomůcky a pojištění.
V celém Česku takto pracuje více než 20 tisíc lidí. Dalších deset tisíc má podepsané smlouvy a na práci čeká. Mnoho nezaměstnaných se ale snaží nabídce veřejné služby vyhnout. Častými důvody jsou špatné zdraví nebo ošetřování člena rodiny. „Jsou i případy, kdy lidé říkají, že tu práci prostě dělat nebudou, protože nechtějí být viděni s označením veřejné služby v ulicích města, kde žijí,“ vysvětluje mluvčí Úřadu práce ČR Jiří Reichl.
Pokud ale bez závažného důvodu veřejnou službu odmítnou, přijdou o podporu v nezaměstnanosti a nárok na dávky v hmotné nouzi. Sami si budou muset platit zdravotní pojištění. Takových lidí už je v Česku přes tisíc.