Už více než měsíc dostávají zaměstnanci náhradu mzdy i za první tři dny nemoci. Některé firmy kvůli tomu zřejmě omezí část benefitů – jako třeba placené zdravotní volno, takzvané sick-days. Jak zrušení karenční doby dopadne na ordinace se podle lékařů naplno ukáže až po skončení léta – teď mají pacientů obecně méně.
Uplynul měsíc od zrušení karenční doby. Firmy možná omezí část benefitů
Měsíc od zrušení karenční doby. Firmy možná omezí část benefitů (zdroj: ČT24)
Technická kontrolorka Jitka Kronychová je ráda, že dostává náhradu mzdy už od prvního dne – zakopla a narazila si koleno. Ve sklárně, kde je zaměstnaná, by tak měla problémy svou práci zvládnout.
Naopak podnikatel Milan Škoda se změnou nesouhlasí. Jako benefit nabízí zaměstnancům takzvané sick-days. Teď je ale možná zruší. „Ti, co to budou zneužívat, tak na tom vydělají. Takže já to považuji za krok zpátky,“ vysvětluje.
„Za loňský červenec jsem vystavila 15 neschopenek a za letošní červenec už jich je kolem třiceti,“ počítá praktická lékařka Jana Postlová v Líbeznicích. Naopak praktický lékař ze Stráže nad Nisou Zdeněk Kleinhampl konstatuje, že pro neschopnost si tu a tam někdo přijde. „Ale nepostřehl jsem rozdíl, jestli je karence nebo není,“ uvedl.
Jako kompenzace v návaznosti na proplácení nemoci už od prvního dne se firmám snížily odvody. Podle Hospodářské komory to je ale nedostatečné, říká její viceprezidentka Irena Bartoňová-Pálková.
Snížení odvodů
Po zrušení karenční doby vyplácí zaměstnavatelé nemocným po dobu čtrnácti dnů 60 procent základu příjmu. Za to se jim snižuje sazba nemocenských odvodů z 2,3 procenta na 2,1 procenta. Stejný pokles je i u sazby pro živnostníky, kteří si platí nemocenské pojištění.
Zrušení karenční doby bylo prioritou hlavně pro sociální demokracii. Zástupci hnutí ANO mluví o kompromisu – a to jak ve vtahu ke koalici, tak k tripartitě. Proti byla hlavně pravicová opozice.
„Pokud to má vést k tomu, že zaměstnanci budou odrazováni od účelové nemocnosti, tak jsem nerozuměla tomu, proč karenční doba platí u úrazů,“ říká místopředsedkyně strany a ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).
„Jakkoli chápeme to, že určité skupině obyvatel to nepochybně pomůže a budou mít, řekněme, komfortnější režim těch prvních třech dnů, tak zase hrozí, že určitá skupina obyvatel toho může zneužívat,“ uvedl místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).
Podle místopředsedy ODS Martina Kupky to znamená nejen finanční zátěž pro všechny zaměstnavatele, ale i významné riziko. „I z hlediska toho, jak zajistit například výrobu,“ vysvětluje.
Výsledky ukáže až srpen
Data o pracovních neschopnostech za první měsíc od zrušení karenční doby budou známá v polovině srpna.
Třídenní karenční doba je v Česku zavedena od roku 2008. Ústavní soud ji ale po půl roce zrušil s tím, že pokud lidé odvádějí pojistné, mají z něj dostávat nemocenskou. Znovu se karence obnovila od roku 2009, ale už s jinými pravidly. Zaměstnanci přestali odvody platit a zaměstnavatelům se snížily za to, že začali poskytovat náhrady výdělku v prvních dvou týdnech nemoci. Dávky ze systému nemocenské lidé dostávají až od patnáctého dne.
Zrušení karence od letošního července slíbila Babišova vláda ANO a ČSSD s podporou komunistů ve svém programovém prohlášení. Kabinet se zavázal k tomu, že lidé budou dostávat 60 procent vyměřovacího základu a zaměstnavatelé za to dostanou kompenzaci.
V loňském roce, kdy prošlo zrušení karenční doby legislativním procesem, bylo na neschopence 1 849 500 nově hlášených případů, což bylo nejvíc za deset let. Tedy od doby, kdy se karenční doba zavedla. Nejméně nemocných bylo v roce 2012.
Jak uvedla už dříve Hospodářská komora, snížení odvodů nedorovná podle ní výdaje, které firmy budou při proplácení náhrad v prvních třech dnech nemoci mít. Komora spočítala, že by mzdové náklady mohly vzrůst o pět miliard ročně. Podle odhadů autorů novely by zaměstnavatelé měli na pojistném ušetřit a státní rozpočet by měl přijít o 2,6 miliardy ročně, při projednávání v Senátu zazněla částka 3,5 miliardy korun.
Odbory naopak po zrušení karenční doby dlouho volaly. Podle nich měla negativní sociální i zdravotní dopady. Pro řadu lidí představoval třídenní výpadek příjmů problém a pracovníci si museli na stonání brát dovolenou, nebo nemoci přecházeli, uvedli odboráři.