Vzniknou scénáře rychlé, střední a pomalejší cesty útlumu využití uhlí. Připraví je takzvaná uhelná komise. V září letošního roku je chce představit a vydat doporučení, kterým se následně bude zabývat vláda, řekl ministr průmyslu a obchodu a předseda komise Karel Havlíček (za ANO). Rychlá cesta by znamenala útlum využití uhlí v letech 2030 až 2035, střední 2035 až 2045 a pomalejší 2045 až 2050. V ideálním případě by kabinet mohl rozhodnout do konce roku, míní Havlíček.
Tři cesty, jak utlumit využívání uhlí. Komise je chce připravit do září
Události: Jak rychle utlumovat těžbu uhlí (zdroj: ČT24)
„Finální scénáře budou tak, jak jsme slíbili, v září tohoto roku. Dnes jsme se dohodli na tom, že pojedeme ve třech režimech, scénářích, takzvané rychlé cesty útlumu využití uhlí, střední cesty, tedy nějaké kompromisní varianty mezi zástupci průmyslu a ekologických organizací, a poté pomalejší cesty, kdyby cokoli mimořádného nastalo a muselo se ještě stále těžit a využívat uhlí z jakýchkoli důvodů,“ přiblížil Havlíček.
Podle ministra nejde o to, kdo kterou variantu v současnosti preferuje, všechny strany by měly být připraveny na všechny scénáře. Rychlejší útlum může nastat například kvůli rychle rostoucí ceně emisních povolenek. Havlíček očekává kompromisní diskusi. Záležet bude podle něj také na tom, jak se bude České republice dařit rozšiřovat a využívat nové zdroje.
Týká se to například výstavby nového jaderného bloku v Dukovanech, který by podle premiéra Andreje Babiše (ANO) měl být dokončen v roce 2036, nebo naplňování ambicí ve využívání obnovitelných zdrojů energie. „Pokud všechno pojede, tak se domnívám, že střední cesta by mohla být reálná. Nicméně asi by to nebylo na absolutní nulu, ale už by to mohl být poměrně zásadní výsledek, že by využití uhlí bylo skutečně na minimální bázi,“ uvedl Havlíček.
Dopad na průmysl i zaměstnanost
Scénáře komise v září představí včetně dopadů na průmysl, strukturu hospodářství, energetiku a životní prostředí. Obsahovat budou také analýzu sociálního dopadu na zaměstnanost v regionech zasažených útlumem uhlí.
„Zatím se pouze stanovily tři varianty možných časových řezů a ty se dál budou analyzovat. Ještě ani není udělaný bilanční výpočet výroby a spotřeby v těch letech. To je před námi,“ řekl generální ředitel energetické společnosti ČEZ Daniel Beneš.
Místopředseda sněmovního výboru pro životní prostředí Jan Zahradník (ODS) řekl, že považuje za velmi ambiciózní cíl, že by uhelná komise měla dát finální výstupy už v září. „Myslím si, že bychom měli ještě zvážit, zdali jsme schopni si opatřit nějaké další relevantní analýzy, které by naše stanoviska mohly formulovat,“ uvedl. V září by podle něj mohly spíše pracovní skupiny komise představit dílčí výstupy.
Podle Jiřího Koželouha z Hnutí Duha vědci jasně hovoří, že s uhlím musí Česko skončit do roku 2030. V případě uhelných elektráren je to technicky možné, protože některé, například Počerady či Chvaletice, vyrábí jen na vývoz, míní. „Pokud rozhýbeme náhradu v obnovitelných zdrojích, můžeme se rozloučit se zbytkem. To, co to blokuje, jsou zájmy firem, které mají z uhlí zisky,“ uvedl. Zahradník považuje variantu útlumu uhlí do roku 2030 za fantasmagorii.
Ekologické organizace také podporují urychlený odpis zásob uhlí za platnými limity těžby. Tento návrh na jednání přednesl náměstek ústeckého hejtmana Martin Klika. Odpis zásob je podle ekologů součástí usnesení vlády o těžebních limitech z roku 1991.
Uhelná komise má řešit útlum těžby v Česku, ale také celkový energetický mix Česka včetně obnovitelných zdrojů či jádra. Devatenáctičlenné komisi, která se schází každý měsíc, předsedá kromě Havlíčka také ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).