Americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na Světovou obchodní organizaci (WTO). Washington je podle něj připraven podniknout odpovídající kroky, pokud se organizace nebude k USA dobře chovat. Trump to uvedl na okraj pondělního setkání s předsedou nizozemské vlády Markem Ruttem. Spojené státy v posledních měsících rozjely zaváděním cel obchodní války.
Světová obchodní organizace se chová „opravdu špatně“, Trump varuje před kroky ze strany USA
„Teď nemáme žádné plány, ale když se k nám nebudou chovat dobře, něco uděláme,“ řekl v pondělí ve Washingtonu Trump. Organizace se podle něj k USA chová „opravdu špatně.“
„Z toho, že Světová obchodní organizace nějaké reformy potřebuje, neděláme tajemství,“ uvedl už předtím americký ministr obchodu Wilbur Ross. Podle něj je sice předčasné hovořit o vystoupení USA ze Světové obchodní organizace, avšak podle informací amerického serveru Axios se už na Trumpův příkaz připravuje návrh zákona, který by se fakticky tomuto kroku rovnal, pokud by jej Kongres schválil.
- WTO, jejímž cílem je usnadňovat mezistátní obchodní výměnu, vznikla v roce 1995 jako nástupce Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT). Je nejvyšším orgánem k urovnávání sporů mezi obchodními partnery a má zabraňovat diskriminaci malých zemí. Mezi její další úkoly patří sledování obchodní politiky členských států, spolupráce s ostatními mezinárodními organizacemi či poskytování technické pomoci a školení pro rozvojové země.
Návrh dává prezidentovi možnost uvalit cla v jakékoli výši na dovoz z jakékoli země a nerespektovat ani horní limity stanovené WTO. Tím by Spojené státy obešly základní principy WTO.
„Kdyby Spojené státy opustily WTO, dá se očekávat, že eskalace chytne ještě větší dynamiku, protože WTO do jisté míry limituje politiku Donalda Trumpa a zároveň chrání členské státy před případnými celními hrozbami,“ uvedl ředitel Starteepo František Bostl.
Podle ekonoma Moody's Analytics Martina Janíčka tvrdá data o poškozování Spojených států nesvědčí. USA například vyhrávaly nadprůměrné množství sporů v rámci WTO ve srovnání s ostatními zeměmi, uvedl.
Zahraniční obchod Spojených států nicméně vykazuje setrvalý deficit. S Čínou dosáhl loni 375 miliard dolarů a s Evropskou unií víc než 150 miliard dolarů. Trump věří, že to může změnit. „Jsme velmi blízko uskutečnění některých velmi dobrých obchodních dohod, férových,“ poznamenal americký prezident.
V březnu Trump zavedl cla ve výši 25 procent na dovoz oceli a deseti procent na dovoz hliníku, která od června platí i pro Evropskou unii, Kanadu a Mexiko. Na to Unie i další země zareagovaly vlastními odvetnými opatřeními. Kvůli tomu zase Trump pohrozil EU dvacetiprocentním clem na dovoz automobilů. Na to by ovšem zase reagovala Unie.
V polovině června také americký prezident rozhodl o uvalení cel ve výši 25 procent na čínské zboží, jehož roční dovoz dosahuje hodnoty 50 miliard dolarů.
Největší mobilní operátor světa není v USA vítán
Za rostoucího napětí v obchodních vztazích mezi Washingtonem a Pekingem zazněl nyní také negativní postoj Trumpovy administrativy vůči vstupu čínského mobilního operátora China Mobile na americký trh. Federální komisi pro spoje (FCC) proto administrativa doporučila zamítnout žádost firmy z roku 2011 s poukazem na národní bezpečnost.
„Po intenzivním jednání s China Mobile se nepodařilo rozptýlit obavy ohledně zvýšeného rizika pro vymáhání amerického práva a pro zájmy národní bezpečnosti,“ cituje zpráva Národního telekomunikačního a informačního úřadu vysokého úředníka ministerstva obchodu Spojených států Davida Redla.
China Mobile je s 899 miliony zákazníků největším poskytovatelem mobilních služeb na světě a podle údajů společnosti Thomson Reuters měla ve firmě ke konci loňského roku podíl 73 procent státní společnost China Mobile Communications. Akcie China Mobile se v reakci na zprávu z USA na burze v Hongkongu propadly na nejnižší hodnotu za poslední více než čtyři roky.
Problémy na americkém trhu má i čínská dvojka mezi výrobci telekomunikačního zařízení ZTE. Ta se v červnu s americkými úřady dohodla na miliardové pokutě v souvislosti s kauzou nelegálních dodávek amerického zboží a technologií do Íránu a KLDR.