Státy eurozóny se shodly na reformě záchranného fondu. Má být i pojistkou pro banky

Státy eurozóny se v pondělí po několikaletém vyjednávání shodly na reformě Evropského stabilizačního mechanismu (ESM), který poskytuje asistenci zemím ve finančních problémech. Po jednání ministrů financí zemí Evropské unie to oznámil šéf euroskupiny Paschal Donohoe. Fond má nově od roku 2022 sloužit také jako pojistka pro krajní případy záchrany bank. Dohodu musí příští rok stvrdit parlamenty zemí platících eurem.

Reforma, na které se dohodlo 19 zemí používajících společnou měnu, má záchranný fond celkově posílit a snížit rizika pro investory. Pokud by například bylo nutné restrukturalizovat dluh ohrožené země, ESM by mohl s investory vyjednávat. Ve výjimečných situacích by mohl pomáhat i bankám.

„ESM hrál významnou roli v minulé krizi a tato reforma umožní dále rozvinout jeho možnosti. Posílí také jeho roli v plánování, vyjednávání a monitorování programů finanční asistence,“ prohlásil po videokonferenci Donohoe.

ESM je mezivládní organizací, jejímž smyslem je v případě nutnosti poskytnout pomoc zemím eurozóny, které se dostanou do finančních problémů. V rámci současné covidové krize se státy shodly, že z tohoto krizového fondu budou moci především na výdaje spojené se zdravotní péčí čerpat úvěry celkem za 240 miliard eur (6,7 bilionu korun).

Shodu na reformě fondu dosud blokovaly rozdílné požadavky některých zemí k podrobnostem reformy. Zvláště Itálie dávala dlouhodobě najevo obavy související s restrukturalizací státního dluhu. Řím se obával, že zavedení jednotné doložky o společném postupu (CAC) pro všechny dluhopisy eurozóny může ohrozit schopnosti Itálie splácet svůj dluh.

ESM začne jako pojistka pro bankovní záchrany fungovat od roku 2022

ESM bude na základě dnešní shody sloužit i jako krajní pojistka pro takzvaný Jednotný fond pro řešení krizí (SRF). Ten pomáhá při restrukturalizaci bank, které se dostanou do problémů, a má předcházet závažnějším dopadům jejich případných krachů na ekonomiku.

„Reforma ESM posiluje euro a celý evropský bankovní systém, protože činíme eurozónu ještě odolnější vůči útokům spekulantů,“ řekl po jednání německý ministr financí Olaf Scholz.

ESM začne jako pojistka pro bankovní záchrany fungovat od začátku roku 2022, což je o téměř dva roky dříve, než eurozóna původně počítala. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
včera v 11:53

Přesunutí poplatků za zelené zdroje je dle Davida správné. Na dluh, míní Hladík

„Nepochybuji o tom, že to je krok správným směrem, ale nebude to stačit,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na krok vlády, která počítá s tím, že bude ze státního rozpočtu hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vyjít by to mělo na sedmnáct miliard korun, což bude každoročně na dluh budoucích generací, varoval exministr životního prostředí a poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval k pomoci energeticky náročným odvětvím. Převedení poplatků na stát je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje „extrémně důležitý krok“ pro energeticky náročný průmysl, po němž svaz volal mnoho let. Pozvání do Událostí, komentářů přijala také ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Moderoval Daniel Takáč.
včera v 09:08

EK zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory

Evropská komise (EK) zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o devadesát procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o sto procent, jak bylo původně plánováno.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025

Cenový tlak na potraviny polevuje, ve stavebnictví však sílí

Čeští spotřebitelé stále čelí rychlému růstu cen hovězího, vajec nebo drůbeže, méně si naopak připlatí za brambory, ovoce a zeleninu. Potraviny obecně nezdražují podle Českého statistického úřadu tak rychle jako dříve. Podle hlavního ekonoma Moneta Money Bank Petra Gapka by tak jejich ceny mohly být stabilnější. Tlak na ceny naopak nepolevuje ve stavebnictví, které se potýká s vysokými náklady na materiál a energie. Sektoru se také nedostává kvalifikované pracovní síly, jako jsou zedníci, tesaři nebo stavbyvedoucí. Rostou i nároky na pracovníky, kteří potřebují znát nové technologie.
16. 12. 2025
Načítání...