Stát hospodařil ke konci března se schodkem 44,7 miliardy korun. Zájem o jeho dluhopisy je značný

Schodek státního rozpočtu stoupl ke konci března na 44,7 miliardy korun z únorových 27,4 miliardy korun. Loni ke konci března byl schodek 9,2 miliardy korun. Informovalo o tom ve středu ministerstvo financí. Ve stejný den resort úspěšně prodal další sadu státních dluhopisů, jež mají sloužit ke krytí letošního schodku, který je plánován ve výši 200 miliard korun.

Ministerstvo ve své zprávě upozornilo, že příjmy rozpočtu budou v průběhu roku výrazně ovlivněny propadem ekonomického výkonu doprovázeného poklesem zaměstnanosti a nižším než očekávaným růstem platů a mezd se značným dopadem zejména do inkasa daní a pojistného na sociální zabezpečení.

„Některá dosud přijatá opatření ovlivnila příjmy rozpočtu již v březnu. Jedná se zejména o faktické prodloužení lhůty pro podání přiznání k dani z příjmů fyzických a právnických osob a její zaplacení z 1. dubna na 1. července. Příjem rozpočtu z daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky se v průběhu března meziročně propadl o 36 procent a březnové inkaso daní z příjmů právnických osob z meziročního hlediska stagnovalo,“ uvádí zpráva.   

Letošní březnový výsledek je nejhorší od roku 2010, tehdy skončil ke konci března rozpočet ve schodku 45,9 miliardy korun.

Sněmovna minulý týden kvůli dopadům šíření koronaviru zvýšila letošní schodek rozpočtu ze 40 na 200 miliard korun. Zvýšené náklady chce krýt především prodejem státních dluhopisů. Resort ve středu prodal tyto dluhopisy za 87,4 miliardy korun, stejně jako minulý týden několikanásobně více proti plánům. Vyplývá to z informací na internetových stránkách České národní banky. Podle původních plánů chtělo ministerstvo prodat ve třech aukcích dluhopisy za maximálně 12 miliard korun.

Obdobně tomu bylo minulý týden ve středu, kdy resort prodal ve třech aukcích státní dluhopisy za 53,4 miliardy korun (i zde se původně počítalo s 12 miliardami). 

„Atraktivita státních dluhopisů stoupla poté, co ministryně financí (Alena Schillerová, za ANO) před více než týdnem oznámila, že se dohodla s guvernérem ČNB (Jiřím Rusnokem) na odkupech dluhopisů centrální bankou na sekundárním trhu. Ačkoli potřebná legislativa prozatím čeká v Poslanecké sněmovně a bankovní rada na posledním jednání mírnila očekávání trhu, zájem investorů nadále pokračuje. Napomáhá tomu i chvilkové uklidnění globálních trhů,“ uvedl ekonom Komerční banky František Táborský.

Opatření pro rozpočet 2021

Vláda ve středu v rámci novely zákona o rozpočtové odpovědnosti zvýšila pro příští rok strukturální deficit na čtyři procenta hrubého domácího produktu (HDP). To je deficit veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu. Cílem je umožnit práce na přípravě státního rozpočtu na příští rok i roky další. Na tiskové konferenci o tom informovala ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Zvýšení strukturálního deficitu umožňují pravidla EU. Návrh musí ještě projednat Parlament.

Dosud byl střednědobým rozpočtovým cílem pro Českou republiku v letech 2020 až 2022 strukturální deficit 0,75 procenta HDP. Předloni bylo strukturální saldo v přebytku 0,4 procenta HDP.

„Jsme v situaci, kdy máme schválenou novelu zákona o státním rozpočtu se schodkem 200 miliard korun. A já budu muset zahájit práce na rozpočtu na rok 2021, jak mi ukládají rozpočtová pravidla. A podle stávajícího zákona by nebylo možné sestavit rozpočet. Proto jsme využili tzv. únikové klauzule, kdy EU řekla, že státy mohou využít této klauzule a mohou svoje strukturované saldo zvýšit,“ uvedla Schillerová.

Plán vlády dále podle ministryně počítá v souladu s pravidly EU s jeho postupným snižování každoročně o 0,5 procentního bodu. V roce 2027 by tak měl strukturální deficit klesnout na jedno procento HDP a v roce 2028 na 0,75 procenta HDP, tedy na úroveň před současnou nynější situací.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Měly by algoritmy určovat mzdy lidí na volné noze? Litevská vláda je rozdělena

V Litvě vypukla roztržka ohledně toho, kdo by měl určovat cenu jízdy nebo za doručení jídla – zda člověk, nebo software. Spor se dotýká širší evropské debaty o právech pracovníků takzvané gig ekonomiky a Litva ho musí vyřešit do prosince.
před 5 hhodinami

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
včera v 20:10

Česko dle ministerstva vyhrálo stamilionovou arbitráž s JCDecaux

Česko podle ministerstva financí vyhrálo arbitráž s francouzskou společností JCDecaux a nemusí tak platit údajnou škodu zhruba 550 milionů korun. Firma žalovala stát kvůli ukončení smlouvy o pronájmu reklamních ploch mezi pražským dopravním podnikem (DPP) a svou dceřinou firmou Rencar.
včeraAktualizovánovčera v 14:41

Z reformy penzijního spoření vyjdou nejlépe mladí, říká ekonom

Byla by to asi největší změna dobrovolného spoření na důchod za třicet let. Ministerstvo financí chce mladé motivovat k zajištění na stáří, snížit poplatky penzijních společností a upřednostnit dynamické investice. V horizontu deseti let počítá také se zrušením starých transformovaných fondů. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali externí poradce ministerstva financí a ekonom ze společnosti CERGE-EI Lukáš Nádvorník a prezident Asociace penzijních společností Radek Moc. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
včera v 13:13

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
6. 6. 2026

Bitcoin se poprvé od října 2024 propadl pod hranici 60 tisíc dolarů

Cena nejrozšířenější kryptoměny bitcoin se v pátek poprvé od října 2024 propadla pod hranici šedesáti tisíc dolarů (1,3 milionu korun). Investoři se kvůli širší globální nejistotě zbavují aktiv považovaných za riziková. Více než kryptoměny je nyní zajímají investice do umělé inteligence (AI). Podle některých analytiků se někteří také mohou chystat z peněz utržených za bitcoin nakoupit akcie vesmírné společnosti SpaceX, která příští týden vstupuje na akciovou burzu.
5. 6. 2026

Maloobchodní tržby v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta

Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel letos v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta. V březnu rostly po revizi o 6,2 procenta. Údaje v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně tržby obchodníků o 0,9 procenta klesly. Výsledek zaostal za očekáváním odborníků.
5. 6. 2026Aktualizováno5. 6. 2026

VideoVýpadky elektřiny, strádající turismus. Kubánská krize se prohlubuje

Devastace Kuby se nadále zhoršuje. Španělský řetězec Meliá zavírá více než třetinu svých hotelů, další zahraniční společnosti utlumují činnost kvůli novým americkým sankcím. Od soboty nebudou na Kubě fungovat ani platební systémy Visa a Mastercard. Strádání zhoršuje propad hlavního odvětví kubánské ekonomiky – turismu. Americká ropná blokáda trvající od ledna se začíná skutečně projevovat, Washington nastavil postih pro zahraniční společnosti podnikající na Kubě. Výpadky elektřiny – i na dvacet hodin denně – jsou běžné, bez čerpadel neteče voda. Vláda v Havaně opakuje, že se hodlá bránit.
5. 6. 2026
Načítání...