Stát chce zdražit mýtné. Proti jsou dopravci i Svaz průmyslu a obchodu

Dopravci si zřejmě v příštím roce za mýto připlatí. Stát plánuje zavedení nových sazeb mýtného, což by mělo zvýšit příjmy z něho zhruba o 1,5 miliardy korun. Vyplývá to z návrhu ministerstva dopravy, který v pondělí projedná vláda. Změny se ovšem nelíbí podnikatelům. Návrh dále zavádí také změny platnosti dálničních známek, roční viněty budou místo kalendářního roku platit po dobu 365 dní.

Resort dopravy pro výpočet výnosů mýta z nových sazeb vycházel z plateb za rok 2019. Tehdy stát od dopravců vybral 10,94 miliardy korun. Vedle toho příjmy zvýší i letošní rozšíření systému o dalších 900 kilometrů. Tuzemští dopravci se na příjmech z mýtného podílejí z necelé poloviny.

Nové sazby mýta chce stát vypočítávat podle několika různých kritérií. Mezi ta základní by měl patřit typ pozemní komunikace, dále kategorie vozidla, počet jeho náprav, třídy podle hmotnosti auta, období dne a emisní třída vozidel. Návrh počítá také se zrušením odlišných sazeb mýta pro páteční odpoledne a mění i hodnoty pro výpočet slev z mýtného.

Celkové výnosy z mýta by se zavedením nové struktury měly zvýšit o 1,6 miliardy oproti roku 2019. Tato částka se ovšem sníží o nové sazby pro autobusy, které by nově měly ušetřit zhruba 38 milionů korun. Nový výpočet slev by podle propočtu měl dopravcům uspořit také asi 43 milionů korun.

Podle dopravců je struktura sazeb zbytečně komplikovaná

Návrh se ovšem nelíbí dopravcům a podnikatelům. Hospodářská komora a Svaz průmyslu a obchodu nesouhlasí s navýšením sazeb a považují jej za příliš vysoké. Nelíbí se jim například rozlišení sazeb podle průjezdu ve dne a v noci nebo výpočet podle počtu náprav. Struktura sazeb je navíc podle nich zbytečně komplikovaná.

Návrh ministerstva zahrnuje také úpravy platnosti dálničních známek. Roční viněty dosud platily pouze pro daný kalendářní rok, nově budou platné po dobu 365 dní od nákupu. Podobně to bude fungovat i u 30denních známek. Dále se změní i poplatky pro vozidla na zemní plyn a biometan. Změny by měly fungovat už v novém elektronickém systému dálničních známek. Digitální viněty od příštího roku nahradí papírové kupony.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Slovensko podalo žalobu proti rozhodnutí EU ukončit dovoz ruského plynu

Slovensko minulý týden podalo dříve ohlášenou žalobu proti rozhodnutí Evropské unie postupně ukončit dovoz ruského plynu do evropského bloku, uvedlo tiskové oddělení slovenského ministerstva spravedlnosti. Žalobu v uvedené záležitosti dříve podalo k soudu EU také Maďarsko.
před 10 mminutami

Čína zablokovala Metě plán převzít firmu Manus, která vyvíjí agentní AI

Čína se rozhodla zablokovat akvizici čínského start-upu Manus, který se zaměřuje na vývoj takzvané agentní umělé inteligence (AI). Firmu se chystala zhruba za dvě miliardy dolarů (41,5 miliardy korun) převzít americká technologická společnost Meta Platforms. Čínská Národní rozvojová a reformní komise (NDRC) ale ve stručném sdělení překvapivě nařídila, aby obě strany záměr zrušily.
před 1 hhodinou

Češi schraňují mince doma, v oběhu jsou jich dvě a půl miliardy

V oběhu jsou zhruba dvě a půl miliardy kovových mincí českých korun. Za deset let jich podle centrální banky přibylo asi o třetinu. Z velké části je lidé hromadí doma. Míst, kde lze vyměnit mince za bankovky, je ale stále méně. Utratit vyšší obnos v mincích může být také problém.
před 6 hhodinami

ETS je obchod s uměle vytvořenou komoditou, míní Gavor. Emise jsou realita, říká Svárovská

„Věřím, že se dožiju dne, kdy budou zrušeny emisní povolenky,“ řekl v Nedělní debatě ČT předseda Svobodných Libor Vondráček z poslaneckého klubu SPD. Analytik poradenské společnosti ENA Jiří Gavor je názoru, že systém sice není nastavený ideálně, ale zrušit se nedá. Podle spolupředsedkyně Zelených Gabriely Svárovské z klubu Pirátů Zelená dohoda prochází změnami. „Potřebujeme ji měnit i ve smyslu podpory průmyslu,“ podotkla. Debatu o emisních povolenkách moderoval Lukáš Dolanský.
před 17 hhodinami

Nový zákon podle Fialy zrychlí reakci na krize. Vláda se bojí žalob, míní Skopeček

Nový zákon o regulaci cen paliv umožní rychlejší a flexibilnější reakce na krizové situace, řekl v Nedělní debatě předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala. Vláda se chce vyhnout žalobám, oponoval místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS). Podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Radka Špicara mělo být opatření mírnější. Debatu vedl Lukáš Dolanský.
před 22 hhodinami

Česko letos podle NATO nesplní závazek dvou procent HDP na obranu, řekl Babiš

Česko letos podle hodnocení Severoatlantické aliance (NATO) nesplní závazek vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Podle hodnocení NATO budou obranné výdaje činit 1,78 procenta HDP, řekl v neděli ve videu na sociálních sítích premiér Andrej Babiš (ANO). Závazek podle něj nesplnila loni ani bývalá vláda Petra Fialy (ODS), protože NATO uznalo obranné výdaje ve výši 1,85 procenta HDP. Fiala nicméně v reakci na to uvedl, že Česko loni podle aktuální zprávy generálního tajemníka NATO své závazky splnilo. Bývalá ministryně obrany Jana Černochová (ODS) sdělila, že Babiš zase lže.
včeraAktualizovánovčera v 11:36

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali cestování během blízkovýchodní krize

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali současnou situaci kolem cestování během krize na Blízkém východě. Pozvání přijali výkonný ředitel Asociace cestovních kanceláří ČR Michal Veber a generální ředitel skupiny Le Hotels Petr Lžičař. „Letenky se zdraží. Možná o pět až osm procent. Jenže zdražilo se i palivo na pumpě a jízda autem je nižší komfort, takže se zájem o letání nezmění,“ míní Veber. Lžičař označil vyjádření eurokomisaře pro energetiku, že se cestování zdraží až o 20 procent v případě cen letenek, za spekulaci. „Nemyslím, že zdražení letenek ovlivní chuť lidí vycestovat na dovolenou. Pokud by se to stalo, tak může být například pozitivní, že Češi budou preferovat tuzemskou dovolenou,“ dodal. Svůj pohled také přidal výkonný ředitel rozvoje leteckého obchodu Letiště Praha Jiří Vyskoč. Diskusi moderovala Vanda Kofroňová a Hana Vorlíčková.
včera v 09:10

VideoMalá restituce napravila mnohé majetkové křivdy, vše se ale majitelům nevrátilo

Radost z vráceného majetku, ale i starost, co s ním dál, provázely takzvanou malou restituci, která byla na jaře roku 1991 v plném proudu. Stát v rámci ní vracel zhruba sto tisíc vyvlastněných nájemních domů, menších nebo středních rodinných podniků, hotelů, restaurací, dílen, pil nebo mlýnů. I když podle zákona o zmírnění následků některých majetkových křivd z roku 1990 měli dosavadní uživatelé povinnost původním majitelům nabídnout k odprodeji veškeré zařízení, někdy byly prostory v době vracení prázdné.
včera v 08:30
Načítání...