Soud vyhlásil úpadek ČSA, firma dluží přes 1,8 miliardy korun

Městský soud v Praze vyhlásil úpadek společnosti České aerolinie (ČSA). Návrh podal letecký dopravce. Insolvenčním správcem jmenoval soud karvinskou společnost Inskol. O budoucnosti firmy by měla rozhodnout červnová schůzka věřitelů. Vyplývá to z usnesení soudu, na rozhodnutí upozornil server zdopravy.cz. Letecká společnost má dluhy kolem 1,8 miliardy korun. Provoz zatím dál pokračuje.

ČSA byly od konce srpna pod ochranným moratoriem před věřiteli. Vypršelo v závěru února, aerolinky ještě předtím podaly k insolvenčnímu soudu návrh na svou reorganizaci. Jejím cílem je podle firmy záchrana společnosti. Dopravce v návrhu uvedl, že má dluhy přibližně 1,8 miliardy korun, z toho miliardu v rámci neproplacených nebo neprojetých letenek cestujících. Zbytek pak společnost dluží dodavatelům.

Soud ve středu návrhu aerolinek vyhověl a vyhlásil úpadek firmy. Zároveň dal dvouměsíční lhůtu všem věřitelům společnosti, kteří dosud své pohledávky vůči ČSA nepřihlásili. Všechny přihlášené pohledávky následně soud posoudí v červnu. Okamžitě po červnovém jednání soudu by se měla uskutečnit schůzka všech věřitelů. Na ní by se mělo rozhodnout o dalším řešení úpadku ČSA.

Insolvenčním správcem soud pověřil karvinskou firmu Inskol. Vznikla v roce 2018 a zabývá se činností insolvenčního správce a likvidátora. Společnost by měla v květnu soudu předložit zpracovaný seznam všech přihlášených věřitelů a také soupis veškerého majetku ČSA. Zároveň bude jednat s dlužníky aerolinek.

Leteckou společnost zasáhly dopady epidemie koronaviru, během krize musela zrušit velké množství spojů. Dopravce kvůli ztrátám už během loňského roku propustil kolem 300 pracovníků. V únoru pak firma oznámila Úřadu práce záměr propustit až všech 430 zaměstnanců. ČSA v této souvislosti upozornily na to, že jde o jeden z kroků v připravované reorganizaci, a záměr tak nemusí znamenat propuštění všech pracovníků.

Krize postihla i Smartwings

Krize postihla i mateřskou společnost Smartwings, která je nyní stále pod ochranným moratoriem. Ta však zřejmě bude situaci řešit jinak, na rozdíl od ČSA má nárok na garanci z program Covid Plus. Vede proto jednání o úvěru s bankami, který by měl být krytý právě státním programem.

Skupina Smartwings, do níž ČSA patří, v minulých týdnech a měsících žádala o pomoc stát, poukazuje přitom na pomoc aerolinkám v zahraničí. Stát však speciální pomoc pro leteckého dopravce neplánuje. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
před 5 hhodinami

Česko dle ministerstva vyhrálo stamilionovou arbitráž s JCDecaux

Česko podle ministerstva financí vyhrálo arbitráž s francouzskou společností JCDecaux a nemusí tak platit údajnou škodu zhruba 550 milionů korun. Firma žalovala stát kvůli ukončení smlouvy o pronájmu reklamních ploch mezi pražským dopravním podnikem (DPP) a svou dceřinou firmou Rencar.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Z reformy penzijního spoření vyjdou nejlépe mladí, říká ekonom

Byla by to asi největší změna dobrovolného spoření na důchod za třicet let. Ministerstvo financí chce mladé motivovat k zajištění na stáří, snížit poplatky penzijních společností a upřednostnit dynamické investice. V horizontu deseti let počítá také se zrušením starých transformovaných fondů. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali externí poradce ministerstva financí a ekonom ze společnosti CERGE-EI Lukáš Nádvorník a prezident Asociace penzijních společností Radek Moc. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 12 hhodinami

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
6. 6. 2026

Bitcoin se poprvé od října 2024 propadl pod hranici 60 tisíc dolarů

Cena nejrozšířenější kryptoměny bitcoin se v pátek poprvé od října 2024 propadla pod hranici šedesáti tisíc dolarů (1,3 milionu korun). Investoři se kvůli širší globální nejistotě zbavují aktiv považovaných za riziková. Více než kryptoměny je nyní zajímají investice do umělé inteligence (AI). Podle některých analytiků se někteří také mohou chystat z peněz utržených za bitcoin nakoupit akcie vesmírné společnosti SpaceX, která příští týden vstupuje na akciovou burzu.
5. 6. 2026

Maloobchodní tržby v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta

Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel letos v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta. V březnu rostly po revizi o 6,2 procenta. Údaje v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně tržby obchodníků o 0,9 procenta klesly. Výsledek zaostal za očekáváním odborníků.
5. 6. 2026Aktualizováno5. 6. 2026

VideoVýpadky elektřiny, strádající turismus. Kubánská krize se prohlubuje

Devastace Kuby se nadále zhoršuje. Španělský řetězec Meliá zavírá více než třetinu svých hotelů, další zahraniční společnosti utlumují činnost kvůli novým americkým sankcím. Od soboty nebudou na Kubě fungovat ani platební systémy Visa a Mastercard. Strádání zhoršuje propad hlavního odvětví kubánské ekonomiky – turismu. Americká ropná blokáda trvající od ledna se začíná skutečně projevovat, Washington nastavil postih pro zahraniční společnosti podnikající na Kubě. Výpadky elektřiny – i na dvacet hodin denně – jsou běžné, bez čerpadel neteče voda. Vláda v Havaně opakuje, že se hodlá bránit.
5. 6. 2026

Trump vyčlení 700 milionů dolarů na obnovu uhelného průmyslu v USA

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně oznámil, že vyčlení 700 milionů dolarů (14,6 miliardy korun) na obnovu uhelného průmyslu ve Spojených státech. Finance půjdou mimo jiné na výstavbu dvou uhelných elektráren. Bude se jednat o první nové uhelné elektrárny v USA za více než deset let, napsal deník The New York Times (NYT).
4. 6. 2026
Načítání...