Rekordní teploty v červenci zbrzdily výrobu fotovoltaických elektráren. Jejich produkce se snížila průměrně o deset procent, u starších solárních panelů až o patnáct. Podobně horký má být i srpen. Podle energetických společností nicméně ztráty vyrovnávají delší letní dny.
Solární paradox – čím větší horko, tím méně elektřiny
Solární paradox – čím větší horko, tím méně elektřiny (zdroj: ČT24)
Sluneční svit fotovoltaickým elektrárnám svědčí – horký vzduch nikoliv. V létě proto nastává paradoxní situace, protože v horkých slunečných dnech vyrábějí solární panely méně elektřiny. „Křemík dosahuje nejlepších vlastností při nižších teplotách. Ideální stav by byl, kdyby svítilo sluníčko, bylo krásně, ale bylo přitom chladno,“ vysvětlil Vladimír Hochman, který se údržbou solárních elektráren zabývá.
Například při 35 stupních Celsia ve stínu dosáhne teplota na panelu až dvojnásobku a množství vyrobeného proudu klesá. Podle mluvčího energetické společnosti ČEZ Ladislava Kříže se může jednat až o desetiprocentní propad.
GALERIE
Příklad solární elektrárny, které kvůli horku klesl výkon
Vedle toho hrozí i další potíže – technici musejí panely častěji kontrolovat termokamerami. Nižší výkon při vedrech a možné komplikace jsou také důvodem, proč už se ve světě částečně upouští od plánů vybudovat velké fotovoltaické elektrárny například na pouštích.