Škoda Auto je v Evropě čtvrtá nejprodávanější, daří se i dalším výrobcům vozů

5 minut
Události: Automobilový průmysl v Česku
Zdroj: ČT24

Autoprůmysl je hlavní oporou české ekonomiky. Škoda Auto se třeba v prvním pololetí stala čtvrtou nejprodávanější značkou na evropském trhu. Celkově se dosud v roce 2024 vyrobilo v tuzemsku více aut než loni ve stejném období. V červnu si však automobilový průmysl pohoršil, výroba vozů meziročně klesla o skoro osm procent. V příštích měsících ale má odeznít vysoká srovnávací základna z loňska, takže by se hodnoty měly zlepšit.

„Nejvíce se nám dařilo na evropských trzích, zejména v západní Evropě, kde to byl růst skoro o deset procent. Na evropském trhu jsme teď na čtvrté příčce. Dříve byla Škoda někde mezi osmým a desátým místem,“ řekl člen představenstva Škoda Auto Martin Jahn k letošní situaci.

Český autoprůmysl vyváží nejčastěji do Německa, následně s odstupem do Británie nebo Francie. Právě vývoz do západních států Evropy je pro automobilové společnosti důležitý.

„Velmi nás těší, že se nám daří v jihozápadní Evropě – ve Francii, Itálii, Španělsku – to jsou trhy, kde Škodovka měla dlouhodobě velice nízkou pozici,“ přiblížil Jahn.

Největší česká automobilka zákazníkům letos dodala skoro 450 tisíc vozů. Téměř o čtyři procenta víc než ve stejném období loni. Asi 176 tisíc vozů pak sjelo z pásů nošovické automobilky Hyundai. Prodeje překonaly očekávání i v kolínské Toyotě. Závod vyrobil na 125 tisíc aut.

„Minulý rok jsme stáli více než šest týdnů kvůli dodavatelským řetězcům. V minulosti samozřejmě tady byla covidová krize, pak byla krize s energiemi,“ uvedl prezident Toyota Motor Manufacturing Czech Republic Robert Kiml. „Tohle všechno už se srovnalo,“ dodal.

„Automobilky v Česku v letošním prvním pololetí vyrobily asi 774 tisíc osobních vozů, meziročně zhruba o pět procent víc. Drtivá většina aut ale zamířila na zahraniční trhy – asi 93 procent. Jen 51 tisíc vozů zůstalo pro domácí zákazníky,“ upozornila redaktorka ČT Tereza Gleichová. Nejprodávanějšími modely aut jsou Škoda Octavia, Kodiaq a Scala.

Obchod s auty

Z pohledu obchodních tříd jsou letos na prvním místě SUV s téměř polovičním podílem registrovaných vozů. „Po těch u nás vyráběných vozidlech nadále je velká poptávka. Po vozidlech typu SUV,“ řekl ředitel Sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl.

Z hlediska paliva vede benzin s 65,7 procenta, podíl nafty povyrostl na 26,1 procenta. Registrace aut s alternativním pohonem meziročně stouply o 35 procent na 37 999 vozů.

Podle dat ministerstva dopravy je v Česku k 30. červnu 2024 registrovaných 10 447 484 vozidel. V průměru tak na každého Čecha – včetně kojenců – připadá jedno vozidlo. Nejvíc je osobních aut, a to přes šest a půl milionu. Víc než milion je i motorek, včetně veteránů. A nákladních aut je v Česku registrováno 776 tisíc.

Velké regionální rozdíly ukazují údaje o místě registrace. V přepočtu na obyvatele je obecně víc aut registrováno v Čechách. Naopak na Moravě a ve Slezsku převažují obce, kde je méně než sto vozidel na sto obyvatel. Mezi ně patří i Brno nebo Ostrava. Naopak odstíny sytě červené patří obcím, kde je registrováno víc než 150 vozidel na každých 100 obyvatel.

Nově registrovaná vozidla

Podle centrálního registru vozidel jen za prvního půl roku dostalo novou registrační značku 191 tisíc osobních aut. Většinou šlo přitom o nové vozy – ojeté bylo podle centrálního registru jen každé třetí auto. Nově registrovaných je i 23 tisíc motorek a skoro 25 tisíc náklaďáků.

Nejčastěji mají šedou barvu – tu má víc než dva a čtvrt milionu vozidel. S větším odstupem jsou červené a bílé vozy – včetně všech odstínů a metalízy. A přes milion je i modrých a černých aut. Naopak nejméně častá je zlatá a zelenožlutá barva – dohromady zhruba 40 tisíc vozidel.

Centrální registr vozidel eviduje i značky jednotlivých vozidel. Zdaleka nejvíc je v Česku registrovaných škodovek, a to přes dva a čtvrt milionu. S velkým odstupem jsou vozy značek Volkswagen a Ford – v obou případech přes půl milionu vozů. První čtveřici uzavírají motocykly značky Jawa. „Těch je v Česku stále registrováno přes 470 tisíc. Nejčastěji z šedesátých a sedmdesátých let,“ doplnil vědecký redaktor ČT Vladimír Piskala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...