Škoda Auto je v Evropě čtvrtá nejprodávanější, daří se i dalším výrobcům vozů

Nahrávám video

Autoprůmysl je hlavní oporou české ekonomiky. Škoda Auto se třeba v prvním pololetí stala čtvrtou nejprodávanější značkou na evropském trhu. Celkově se dosud v roce 2024 vyrobilo v tuzemsku více aut než loni ve stejném období. V červnu si však automobilový průmysl pohoršil, výroba vozů meziročně klesla o skoro osm procent. V příštích měsících ale má odeznít vysoká srovnávací základna z loňska, takže by se hodnoty měly zlepšit.

„Nejvíce se nám dařilo na evropských trzích, zejména v západní Evropě, kde to byl růst skoro o deset procent. Na evropském trhu jsme teď na čtvrté příčce. Dříve byla Škoda někde mezi osmým a desátým místem,“ řekl člen představenstva Škoda Auto Martin Jahn k letošní situaci.

Český autoprůmysl vyváží nejčastěji do Německa, následně s odstupem do Británie nebo Francie. Právě vývoz do západních států Evropy je pro automobilové společnosti důležitý.

„Velmi nás těší, že se nám daří v jihozápadní Evropě – ve Francii, Itálii, Španělsku – to jsou trhy, kde Škodovka měla dlouhodobě velice nízkou pozici,“ přiblížil Jahn.

Největší česká automobilka zákazníkům letos dodala skoro 450 tisíc vozů. Téměř o čtyři procenta víc než ve stejném období loni. Asi 176 tisíc vozů pak sjelo z pásů nošovické automobilky Hyundai. Prodeje překonaly očekávání i v kolínské Toyotě. Závod vyrobil na 125 tisíc aut.

„Minulý rok jsme stáli více než šest týdnů kvůli dodavatelským řetězcům. V minulosti samozřejmě tady byla covidová krize, pak byla krize s energiemi,“ uvedl prezident Toyota Motor Manufacturing Czech Republic Robert Kiml. „Tohle všechno už se srovnalo,“ dodal.

„Automobilky v Česku v letošním prvním pololetí vyrobily asi 774 tisíc osobních vozů, meziročně zhruba o pět procent víc. Drtivá většina aut ale zamířila na zahraniční trhy – asi 93 procent. Jen 51 tisíc vozů zůstalo pro domácí zákazníky,“ upozornila redaktorka ČT Tereza Gleichová. Nejprodávanějšími modely aut jsou Škoda Octavia, Kodiaq a Scala.

Obchod s auty

Z pohledu obchodních tříd jsou letos na prvním místě SUV s téměř polovičním podílem registrovaných vozů. „Po těch u nás vyráběných vozidlech nadále je velká poptávka. Po vozidlech typu SUV,“ řekl ředitel Sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl.

Z hlediska paliva vede benzin s 65,7 procenta, podíl nafty povyrostl na 26,1 procenta. Registrace aut s alternativním pohonem meziročně stouply o 35 procent na 37 999 vozů.

Podle dat ministerstva dopravy je v Česku k 30. červnu 2024 registrovaných 10 447 484 vozidel. V průměru tak na každého Čecha – včetně kojenců – připadá jedno vozidlo. Nejvíc je osobních aut, a to přes šest a půl milionu. Víc než milion je i motorek, včetně veteránů. A nákladních aut je v Česku registrováno 776 tisíc.

Velké regionální rozdíly ukazují údaje o místě registrace. V přepočtu na obyvatele je obecně víc aut registrováno v Čechách. Naopak na Moravě a ve Slezsku převažují obce, kde je méně než sto vozidel na sto obyvatel. Mezi ně patří i Brno nebo Ostrava. Naopak odstíny sytě červené patří obcím, kde je registrováno víc než 150 vozidel na každých 100 obyvatel.

Nově registrovaná vozidla

Podle centrálního registru vozidel jen za prvního půl roku dostalo novou registrační značku 191 tisíc osobních aut. Většinou šlo přitom o nové vozy – ojeté bylo podle centrálního registru jen každé třetí auto. Nově registrovaných je i 23 tisíc motorek a skoro 25 tisíc náklaďáků.

Nejčastěji mají šedou barvu – tu má víc než dva a čtvrt milionu vozidel. S větším odstupem jsou červené a bílé vozy – včetně všech odstínů a metalízy. A přes milion je i modrých a černých aut. Naopak nejméně častá je zlatá a zelenožlutá barva – dohromady zhruba 40 tisíc vozidel.

Centrální registr vozidel eviduje i značky jednotlivých vozidel. Zdaleka nejvíc je v Česku registrovaných škodovek, a to přes dva a čtvrt milionu. S velkým odstupem jsou vozy značek Volkswagen a Ford – v obou případech přes půl milionu vozů. První čtveřici uzavírají motocykly značky Jawa. „Těch je v Česku stále registrováno přes 470 tisíc. Nejčastěji z šedesátých a sedmdesátých let,“ doplnil vědecký redaktor ČT Vladimír Piskala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Měly by algoritmy určovat mzdy lidí na volné noze? Litevská vláda je rozdělena

V Litvě vypukla roztržka ohledně toho, kdo by měl určovat cenu jízdy nebo za doručení jídla – zda člověk, nebo software. Spor se dotýká širší evropské debaty o právech pracovníků takzvané gig ekonomiky a Litva ho musí vyřešit do prosince.
před 5 hhodinami

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
včera v 20:10

Česko dle ministerstva vyhrálo stamilionovou arbitráž s JCDecaux

Česko podle ministerstva financí vyhrálo arbitráž s francouzskou společností JCDecaux a nemusí tak platit údajnou škodu zhruba 550 milionů korun. Firma žalovala stát kvůli ukončení smlouvy o pronájmu reklamních ploch mezi pražským dopravním podnikem (DPP) a svou dceřinou firmou Rencar.
včeraAktualizovánovčera v 14:41

Z reformy penzijního spoření vyjdou nejlépe mladí, říká ekonom

Byla by to asi největší změna dobrovolného spoření na důchod za třicet let. Ministerstvo financí chce mladé motivovat k zajištění na stáří, snížit poplatky penzijních společností a upřednostnit dynamické investice. V horizontu deseti let počítá také se zrušením starých transformovaných fondů. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali externí poradce ministerstva financí a ekonom ze společnosti CERGE-EI Lukáš Nádvorník a prezident Asociace penzijních společností Radek Moc. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
včera v 13:13

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
6. 6. 2026

Bitcoin se poprvé od října 2024 propadl pod hranici 60 tisíc dolarů

Cena nejrozšířenější kryptoměny bitcoin se v pátek poprvé od října 2024 propadla pod hranici šedesáti tisíc dolarů (1,3 milionu korun). Investoři se kvůli širší globální nejistotě zbavují aktiv považovaných za riziková. Více než kryptoměny je nyní zajímají investice do umělé inteligence (AI). Podle některých analytiků se někteří také mohou chystat z peněz utržených za bitcoin nakoupit akcie vesmírné společnosti SpaceX, která příští týden vstupuje na akciovou burzu.
5. 6. 2026

Maloobchodní tržby v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta

Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel letos v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta. V březnu rostly po revizi o 6,2 procenta. Údaje v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně tržby obchodníků o 0,9 procenta klesly. Výsledek zaostal za očekáváním odborníků.
5. 6. 2026Aktualizováno5. 6. 2026

VideoVýpadky elektřiny, strádající turismus. Kubánská krize se prohlubuje

Devastace Kuby se nadále zhoršuje. Španělský řetězec Meliá zavírá více než třetinu svých hotelů, další zahraniční společnosti utlumují činnost kvůli novým americkým sankcím. Od soboty nebudou na Kubě fungovat ani platební systémy Visa a Mastercard. Strádání zhoršuje propad hlavního odvětví kubánské ekonomiky – turismu. Americká ropná blokáda trvající od ledna se začíná skutečně projevovat, Washington nastavil postih pro zahraniční společnosti podnikající na Kubě. Výpadky elektřiny – i na dvacet hodin denně – jsou běžné, bez čerpadel neteče voda. Vláda v Havaně opakuje, že se hodlá bránit.
5. 6. 2026
Načítání...