Škoda Auto je v Evropě čtvrtá nejprodávanější, daří se i dalším výrobcům vozů

Nahrávám video

Autoprůmysl je hlavní oporou české ekonomiky. Škoda Auto se třeba v prvním pololetí stala čtvrtou nejprodávanější značkou na evropském trhu. Celkově se dosud v roce 2024 vyrobilo v tuzemsku více aut než loni ve stejném období. V červnu si však automobilový průmysl pohoršil, výroba vozů meziročně klesla o skoro osm procent. V příštích měsících ale má odeznít vysoká srovnávací základna z loňska, takže by se hodnoty měly zlepšit.

„Nejvíce se nám dařilo na evropských trzích, zejména v západní Evropě, kde to byl růst skoro o deset procent. Na evropském trhu jsme teď na čtvrté příčce. Dříve byla Škoda někde mezi osmým a desátým místem,“ řekl člen představenstva Škoda Auto Martin Jahn k letošní situaci.

Český autoprůmysl vyváží nejčastěji do Německa, následně s odstupem do Británie nebo Francie. Právě vývoz do západních států Evropy je pro automobilové společnosti důležitý.

„Velmi nás těší, že se nám daří v jihozápadní Evropě – ve Francii, Itálii, Španělsku – to jsou trhy, kde Škodovka měla dlouhodobě velice nízkou pozici,“ přiblížil Jahn.

Největší česká automobilka zákazníkům letos dodala skoro 450 tisíc vozů. Téměř o čtyři procenta víc než ve stejném období loni. Asi 176 tisíc vozů pak sjelo z pásů nošovické automobilky Hyundai. Prodeje překonaly očekávání i v kolínské Toyotě. Závod vyrobil na 125 tisíc aut.

„Minulý rok jsme stáli více než šest týdnů kvůli dodavatelským řetězcům. V minulosti samozřejmě tady byla covidová krize, pak byla krize s energiemi,“ uvedl prezident Toyota Motor Manufacturing Czech Republic Robert Kiml. „Tohle všechno už se srovnalo,“ dodal.

„Automobilky v Česku v letošním prvním pololetí vyrobily asi 774 tisíc osobních vozů, meziročně zhruba o pět procent víc. Drtivá většina aut ale zamířila na zahraniční trhy – asi 93 procent. Jen 51 tisíc vozů zůstalo pro domácí zákazníky,“ upozornila redaktorka ČT Tereza Gleichová. Nejprodávanějšími modely aut jsou Škoda Octavia, Kodiaq a Scala.

Obchod s auty

Z pohledu obchodních tříd jsou letos na prvním místě SUV s téměř polovičním podílem registrovaných vozů. „Po těch u nás vyráběných vozidlech nadále je velká poptávka. Po vozidlech typu SUV,“ řekl ředitel Sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl.

Z hlediska paliva vede benzin s 65,7 procenta, podíl nafty povyrostl na 26,1 procenta. Registrace aut s alternativním pohonem meziročně stouply o 35 procent na 37 999 vozů.

Podle dat ministerstva dopravy je v Česku k 30. červnu 2024 registrovaných 10 447 484 vozidel. V průměru tak na každého Čecha – včetně kojenců – připadá jedno vozidlo. Nejvíc je osobních aut, a to přes šest a půl milionu. Víc než milion je i motorek, včetně veteránů. A nákladních aut je v Česku registrováno 776 tisíc.

Velké regionální rozdíly ukazují údaje o místě registrace. V přepočtu na obyvatele je obecně víc aut registrováno v Čechách. Naopak na Moravě a ve Slezsku převažují obce, kde je méně než sto vozidel na sto obyvatel. Mezi ně patří i Brno nebo Ostrava. Naopak odstíny sytě červené patří obcím, kde je registrováno víc než 150 vozidel na každých 100 obyvatel.

Nově registrovaná vozidla

Podle centrálního registru vozidel jen za prvního půl roku dostalo novou registrační značku 191 tisíc osobních aut. Většinou šlo přitom o nové vozy – ojeté bylo podle centrálního registru jen každé třetí auto. Nově registrovaných je i 23 tisíc motorek a skoro 25 tisíc náklaďáků.

Nejčastěji mají šedou barvu – tu má víc než dva a čtvrt milionu vozidel. S větším odstupem jsou červené a bílé vozy – včetně všech odstínů a metalízy. A přes milion je i modrých a černých aut. Naopak nejméně častá je zlatá a zelenožlutá barva – dohromady zhruba 40 tisíc vozidel.

Centrální registr vozidel eviduje i značky jednotlivých vozidel. Zdaleka nejvíc je v Česku registrovaných škodovek, a to přes dva a čtvrt milionu. S velkým odstupem jsou vozy značek Volkswagen a Ford – v obou případech přes půl milionu vozů. První čtveřici uzavírají motocykly značky Jawa. „Těch je v Česku stále registrováno přes 470 tisíc. Nejčastěji z šedesátých a sedmdesátých let,“ doplnil vědecký redaktor ČT Vladimír Piskala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 8 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
před 15 hhodinami

Češi mají na summitu NATO ujišťovat, že dají na obranu dvě procenta HDP už letos

Česká delegace na červencovém summitu NATO v Ankaře potvrdí, že bude postupně do roku 2035 vydávat na vojenské výdaje 3,5 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z mandátu pro členy delegace, který v pondělí schválila vláda a který se podařilo České televizi získat. Tuzemští zástupci také mají na summitu zahraniční partnery ujišťovat, že náš stát bude už letos vydávat na přímé obranné výdaje dvě procenta HDP.
27. 6. 2026

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
26. 6. 2026

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
26. 6. 2026

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026
Načítání...