Autoprůmysl je hlavní oporou české ekonomiky. Škoda Auto se třeba v prvním pololetí stala čtvrtou nejprodávanější značkou na evropském trhu. Celkově se dosud v roce 2024 vyrobilo v tuzemsku více aut než loni ve stejném období. V červnu si však automobilový průmysl pohoršil, výroba vozů meziročně klesla o skoro osm procent. V příštích měsících ale má odeznít vysoká srovnávací základna z loňska, takže by se hodnoty měly zlepšit.
Škoda Auto je v Evropě čtvrtá nejprodávanější, daří se i dalším výrobcům vozů
Události: Automobilový průmysl v Česku (zdroj: ČT24)
„Nejvíce se nám dařilo na evropských trzích, zejména v západní Evropě, kde to byl růst skoro o deset procent. Na evropském trhu jsme teď na čtvrté příčce. Dříve byla Škoda někde mezi osmým a desátým místem,“ řekl člen představenstva Škoda Auto Martin Jahn k letošní situaci.
Český autoprůmysl vyváží nejčastěji do Německa, následně s odstupem do Británie nebo Francie. Právě vývoz do západních států Evropy je pro automobilové společnosti důležitý.
„Velmi nás těší, že se nám daří v jihozápadní Evropě – ve Francii, Itálii, Španělsku – to jsou trhy, kde Škodovka měla dlouhodobě velice nízkou pozici,“ přiblížil Jahn.
Největší česká automobilka zákazníkům letos dodala skoro 450 tisíc vozů. Téměř o čtyři procenta víc než ve stejném období loni. Asi 176 tisíc vozů pak sjelo z pásů nošovické automobilky Hyundai. Prodeje překonaly očekávání i v kolínské Toyotě. Závod vyrobil na 125 tisíc aut.
„Minulý rok jsme stáli více než šest týdnů kvůli dodavatelským řetězcům. V minulosti samozřejmě tady byla covidová krize, pak byla krize s energiemi,“ uvedl prezident Toyota Motor Manufacturing Czech Republic Robert Kiml. „Tohle všechno už se srovnalo,“ dodal.
„Automobilky v Česku v letošním prvním pololetí vyrobily asi 774 tisíc osobních vozů, meziročně zhruba o pět procent víc. Drtivá většina aut ale zamířila na zahraniční trhy – asi 93 procent. Jen 51 tisíc vozů zůstalo pro domácí zákazníky,“ upozornila redaktorka ČT Tereza Gleichová. Nejprodávanějšími modely aut jsou Škoda Octavia, Kodiaq a Scala.
Obchod s auty
Z pohledu obchodních tříd jsou letos na prvním místě SUV s téměř polovičním podílem registrovaných vozů. „Po těch u nás vyráběných vozidlech nadále je velká poptávka. Po vozidlech typu SUV,“ řekl ředitel Sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl.
Z hlediska paliva vede benzin s 65,7 procenta, podíl nafty povyrostl na 26,1 procenta. Registrace aut s alternativním pohonem meziročně stouply o 35 procent na 37 999 vozů.
Podle dat ministerstva dopravy je v Česku k 30. červnu 2024 registrovaných 10 447 484 vozidel. V průměru tak na každého Čecha – včetně kojenců – připadá jedno vozidlo. Nejvíc je osobních aut, a to přes šest a půl milionu. Víc než milion je i motorek, včetně veteránů. A nákladních aut je v Česku registrováno 776 tisíc.
Velké regionální rozdíly ukazují údaje o místě registrace. V přepočtu na obyvatele je obecně víc aut registrováno v Čechách. Naopak na Moravě a ve Slezsku převažují obce, kde je méně než sto vozidel na sto obyvatel. Mezi ně patří i Brno nebo Ostrava. Naopak odstíny sytě červené patří obcím, kde je registrováno víc než 150 vozidel na každých 100 obyvatel.
Nově registrovaná vozidla
Podle centrálního registru vozidel jen za prvního půl roku dostalo novou registrační značku 191 tisíc osobních aut. Většinou šlo přitom o nové vozy – ojeté bylo podle centrálního registru jen každé třetí auto. Nově registrovaných je i 23 tisíc motorek a skoro 25 tisíc náklaďáků.
Nejčastěji mají šedou barvu – tu má víc než dva a čtvrt milionu vozidel. S větším odstupem jsou červené a bílé vozy – včetně všech odstínů a metalízy. A přes milion je i modrých a černých aut. Naopak nejméně častá je zlatá a zelenožlutá barva – dohromady zhruba 40 tisíc vozidel.
Centrální registr vozidel eviduje i značky jednotlivých vozidel. Zdaleka nejvíc je v Česku registrovaných škodovek, a to přes dva a čtvrt milionu. S velkým odstupem jsou vozy značek Volkswagen a Ford – v obou případech přes půl milionu vozů. První čtveřici uzavírají motocykly značky Jawa. „Těch je v Česku stále registrováno přes 470 tisíc. Nejčastěji z šedesátých a sedmdesátých let,“ doplnil vědecký redaktor ČT Vladimír Piskala.