Odbory chtějí prosadit do koletivních smluv inflační doložky, aby při současném zdražování došlo k reálnému růstu příjmů, uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Reagoval tak na inflaci, která byla v lednu nejsilnější od roku 2012. Hlavní ekonomka Raiffeisenbak Helena Horská k tomu poznamenala, že na zvyšování mezd je nutno se dívat i z pohledu jejich vzestupu v několika posledních letech, kdy výrazně inflaci převyšovaly.
Silný vzestup cen bychom měli dorovnat růstem mezd, uvedl odborář Středula
Holub, Horská a Středula o vývoji cen (zdroj: ČT24)
Podle Středuly je už nyní zřejmé, že původně požadovaný růst o šest až sedm procent stačit odborům nebude. „My je (požadavky) jednoznačně přehodnotíme a budeme chtít do kolektivních smluv, aby byly inflační doložky. To znamená: při určitém vývoji inflace, aby došlo k tomu, že tam budeme mít ten rozdíl skutečného růstu těch příjmů. Není přece možné, aby se tímto způsobem znehodnotily mzdy zaměstnanců a platy,“ řekl.
Situace je vážná, některé ceny v Česku se vyvíjejí zcela jinak než v Evropě, upozornil. Zmínil také, že hodně regulovaných cen dynamicky roste. „Budeme chtít, aby to bylo přikryto růstem mezd,“ poznamenal.
Podle odboráře se rozevírají nebezpečné nůžky a „lidé mohou tuto nespokojenost vyjádřit jakýmkoliv způsobem“. Jako příklad zmínil situaci v bance ČSOB, kde podle něho hrozí stávka kvůli značnému nepoměru mezi vysokým dosaženým ziskem a nabídkou jen nízkého růstu mezd.
Odbory budou podle Středuly posuzovat každou firmu individuálně a uvítaly by růst reálných mezd (očištěných o inflaci) o čtyři až pět procent.
Meziroční růst cen podle kategorií v lednu 2019
Horská připomněla rychlý růst mezd v minulých několika letech. Zmínila také obtížnou situaci podnikatelů, kteří se musí vyrovnat se zvyšováním mzdových nákladů a zároveň financovat přechod z levné ekonomiky do ekonomiky s vyšší přidanou hodnotou – „ekonomiky bez levné práce“.
Ekonomka očekává, že zhruba do dubna se bude míra inflace pohybovat v blízkosti 3,5 procenta (letos v lednu meziročně 3,6 procenta). S odkazem například na zvyšování cen potravin či nájmů zdůraznila, že budou klesat jen těžko. Také ceny energií jen tak rychle dolů nepůjdou, uvedla.
V dalších měsících podle ní zřejmě dojde ke snižování růstu spotřebitelských cen, ale to bude dáno spíše technicky, tedy zvýšenou srovnávací základnou. „Růst cen je daň za dlouhodobý růst české ekonomiky,“ domnívá se Horská.
Inflace
Člen bankovní rady ČNB Tomáš Holub očekává, že v ročním horizontu inflace zpomalí, což bude odrazem zpomalování růstu české ekonomiky. Ta tím bude reagovat na zpomalování v cizině a slabou zahraniční poptávku. V ročním horizontu by se měla inflace dostat ke dvěma procentům, což je cílem České národní banky. Po větší část letošního roku však bude inflace podle odhadu ČNB nad třemi procenty.
Počátkem února ČNB překvapivě zvýšila úrokové sazby, aby vyslala signál, že současný vývoj překračuje její toleranční pásmo (tři procenta) a že je ochotna podpořit snížení inflace svojí politikou. Zvýšení sazeb byla motivováno také tím, aby se lidé nezačali zvýšené inflace obávat a promítat si ji do budoucna, dodal Holub.
Za zdražováním pak podle něho stojí dosavadní solidní tempo ekonomky, lepší mzdy a tím i větší poptávka například po potravinách. Vedle toho jsou tu rovněž specifické faktory typu prasečího moru v Číně, který vedl ke zdražení vepřového masa. Zdražuje také elektřina, kde se promítá zvýšení ceny emisních povolenek na světových trzích, uvedl zástupce ČNB. To vše za situace, kdy je vyčerpán domácí trh práce a docházelo ke svižnému růstu mezd.
Vývoj inflace
V pořadu se hovořilo například také o dividendách a vyvádění zisků do zahraničí, o bytové situaci, vlivu koronaviru na českou či světovou ekonomiku nebo o vývoji státního rozpočtu Česka v letošním roce.