Šéf EASA: Letadla Boeing 737 MAX by letos mohla obnovit provoz

Dosavadní úpravy letadel Boeing 737 MAX jsou dostatečné na to, aby se tyto stroje do konce letošního roku mohly vrátit do vzduchu. V rozhovoru s agenturou Bloomberg to prohlásil výkonný ředitel Evropské agentury pro bezpečnost letectví (EASA) Patrick Ky. EASA je klíčový regulátor odvětví letecké dopravy v Evropě. Právě tato agentura loni na jaře vydala pokyn, kterým aerolinkám nařídila, aby stroje MAX kvůli obavám o bezpečnost okamžitě odstavily.

Provoz letadel Boeing 737 MAX byl loni v březnu po celém světě zastaven po tragických nehodách v Indonésii a v Etiopii, při kterých zemřelo celkem 346 lidí.

EASA nyní po zářijových zkušebních letech provádí závěrečnou kontrolu dokumentů. Návrh směrnice o letové způsobilosti stroje by měla vydat v listopadu, uvedl výkonný ředitel agentury. Pak bude následovat měsíc veřejného připomínkování a úprava dotčeného softwaru potrvá 20 až 24 měsíců, uvedl Ky. Evropský regulátor ji nejprve žádá u větší verze MAX 10 před jejím uvedením do provozu v roce 2022. Posléze bude úprava provedena také u ostatních verzí stroje.

„Z naší analýzy vyplývá, že je to bezpečné. Dosažená míra bezpečnosti je pro nás dostačující,“ řekl Ky v rozhovoru k uvedení letadel Boeing 737 MAX do provozu v zemích EU.

Problémy kolem letadel už firmu stály více než 18 miliard dolarů

Boeing letos v lednu kvůli průtahům ve snaze získat povolení regulátorů k obnovení provozu výrobu dalších letadel 737 MAX pozastavil. Problémy kolem těchto letadel už firmu stály více než 18 miliard dolarů (asi 420 miliard korun).

Návrat stroje do provozu ještě posuzuje americký Federální úřad pro letectví (FAA) a kanadský regulační úřad Transport Canada (TC).

Schválení ze strany agentury EASA je pro celosvětovou podporu letadla vnímáno jako klíčové. Americký regulátor FAA totiž ztratil kvůli potížím s letadlem 737 MAX na prestiži jako lídr v oblasti bezpečnosti leteckého provozu, poznamenala agentura Bloomberg.

Letadla Max se tak sice mohou na evropské nebe vrátit ještě před koncem letošního roku, otázkou však je, zda budou mít pro koho létat, podotýká hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.  „Evropa je z globálního hlediska obzvláště citelně zasažena druhou vlny koronovirové pandemie, takže hrozí, že masivní útlum letecké dopravy na starém kontinentu jen tak neskončí,“ konstatuje.

A přípomíná, že na leteckou dopravu v Česku útlum doléhá intenzivně dokonce i na evropské poměry. „Česká letiště byla v letošním druhém čtvrtletí zasažena dopady šíření koronavirové nákazy a souvisejících protipandemických opatření vesměs citelně výrazněji než v souhrnu letiště evropská, jak vyplývá z údajů Eurostatu,“ doplnil.

Další ránu tuzemským letištím teď zasazuje i nízkonákladová aerolinka Ryanair. Ta ve čtvrtek oznámila další poměrně rozsáhlé rušení svých linek. „Minimálně do března příštího roku ruší spojení z Ostravy a Brna, v Praze škrtla na týdny dopředu šest linek,“ dodal Kovanda. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Parky předloží analýzy toho, jak na ně dopadnou škrty, řekl Červený

Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) a vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal Filip Turek (za Motoristy) jednali se zástupci národních parků o financování. Červený označil jednání za plodné. Podle něj se dohodli na nastavení komunikačního rámce a na měsíčních schůzkách. Upozornil ale, že financování není ideální a rozpočet si vyžádá úspory. Parky mají předložit analýzu, jak na ně škrty dopadnou. Červený počítá i s personálními změnami, které se dotknou také ministerstva.
11:43Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Potravinový ombudsman Fialka má chránit spotřebitele, zemědělce i výrobce

Novým potravinovým ombudsmanem bude Jindřich Fialka, dosavadní ředitel sekce potravinářství na ministerstvu zemědělství. Má zvýšit transparentnost v potravinovém řetězci a pomáhat chránit práva spotřebitelů, tuzemských zemědělců i výrobců potravin. Oznámil to ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Agrární komora zřízení ombudsmana ocenila. Krok naopak kritizuje Asociace soukromého zemědělství.
04:23Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Šéf Davosu rezignuje, měl vazby na Epsteina

Nor Börge Brende oznámil, že rezignuje na funkci prezidenta a výkonného ředitele Světového ekonomického fóra (WEF) v Davosu. Brende patří mezi několik norských politiků a diplomatů, kteří měli vazby na amerického finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Organizátoři WEF na začátku měsíce oznámili, že zahájili vyšetřování vazeb mezi Brendem a Epsteinem. Nyní vedení fóra uvedlo, že nezávislé vyšetřování vedené externím poradcem bylo uzavřeno.
12:41Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Systém penzí skončil loni ve schodku 9,2 miliardy korun

Systém důchodového pojištění skončil loni ve schodku více než devět miliard korun. Deficit byl tak proti předchozímu roku zhruba pětinový. Výdaje na penze a správu rostly pomaleji než příjmy. Dosáhly téměř 722 miliard korun, meziročně to bylo o 5,5 miliardy korun víc. Vybraná suma na pojistném byla proti předloňsku vyšší zhruba o 47 miliard korun, činila 712,7 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které zveřejnilo ministerstvo financí.
12:24Aktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoMunzar vytýká vládě škrty ve výdajích na obranu. Krňanský mluví o efektivitě utrácení

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) pro příští rok zatím nepočítá s růstem výdajů na obranu o 60 miliard korun. Ve sněmovně to však slíbil ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). „O tom, že potřebujeme výdaje na obranu, není debata. Debata je o tom v jaké výši,“ prohlásil člen sněmovního rozpočtového výboru Vojtěch Krňanský (Motoristé). Tvrdí, že stát neuměl v minulém ani předminulém roce efektivně utratit vynaložené prostředky. Předpokládá každopádně, že rozpočet na obranu poroste. Podle místopředsedy téhož výboru Vojtěcha Munzara (ODS) není obranyschopnost priorita této vlády. Kabinetu vytknul letošní škrty ve výdajích na obranu ve výši 21 miliard korun. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 9 hhodinami

VideoPolsko je průkopníkem finančních inovací i díky svému platebnímu systému

Polsko je průkopníkem finančních inovací. Podle nového měření je země dokonce jedničkou v platbách přes internet nebo pomocí mobilního telefonu. Pomáhá k tomu i speciální polský platební systém Blik. Ten lze využít k platbám v e-shopech i kamenných obchodech, výběrům z bankomatů i platbám za služby. Stačí zadat jednorázový kód, který vygenerovala aplikace, a potvrdit. Systém funguje deset let a pravidelně ho využívá 53 procent obyvatel. Jen loni s ním Poláci uskutečnili téměř tři miliardy plateb – mnohem více než kreditními a debetními kartami.
před 12 hhodinami

Chorvatsko dodává do Maďarska a Slovenska neruskou ropu, uvedla mluvčí EK

Chorvatsko přepravuje ropovodem Adria do Maďarska a Slovenska neruskou ropu, uvedla mluvčí Evropské komise Anna-Kaisa Itkonenová. V tuto chvíli podle ní neexistuje bezprostřední riziko pro bezpečnost dodávek v EU. Ještě donedávna proudila do obou zemí ruská ropa prostřednictvím ropovodu Družba, dodávky ale byly přerušeny na konci ledna. Kyjev uvádí, že ruský dron tehdy zasáhl část ropovodu a pracují na opravě. Bratislava a Budapešť ale namítají, že za dlouhodobý výpadek je zodpovědná Ukrajina.
včera v 16:15

Ceny nemovitostí loni vzrostly průměrně o dvanáct procent

Ceny nemovitostí stouply loni v Česku v celorepublikovém průměru meziročně o dvanáct procent, nájemní bydlení v některých regionech až o deset procent. Aktivitu na realitním trhu táhne Praha, u starší zástavby i Ústecký kraj. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace a společnosti Flat Zone.
včeraAktualizovánovčera v 16:08
Načítání...