Šéf EASA: Letadla Boeing 737 MAX by letos mohla obnovit provoz

Dosavadní úpravy letadel Boeing 737 MAX jsou dostatečné na to, aby se tyto stroje do konce letošního roku mohly vrátit do vzduchu. V rozhovoru s agenturou Bloomberg to prohlásil výkonný ředitel Evropské agentury pro bezpečnost letectví (EASA) Patrick Ky. EASA je klíčový regulátor odvětví letecké dopravy v Evropě. Právě tato agentura loni na jaře vydala pokyn, kterým aerolinkám nařídila, aby stroje MAX kvůli obavám o bezpečnost okamžitě odstavily.

Provoz letadel Boeing 737 MAX byl loni v březnu po celém světě zastaven po tragických nehodách v Indonésii a v Etiopii, při kterých zemřelo celkem 346 lidí.

EASA nyní po zářijových zkušebních letech provádí závěrečnou kontrolu dokumentů. Návrh směrnice o letové způsobilosti stroje by měla vydat v listopadu, uvedl výkonný ředitel agentury. Pak bude následovat měsíc veřejného připomínkování a úprava dotčeného softwaru potrvá 20 až 24 měsíců, uvedl Ky. Evropský regulátor ji nejprve žádá u větší verze MAX 10 před jejím uvedením do provozu v roce 2022. Posléze bude úprava provedena také u ostatních verzí stroje.

„Z naší analýzy vyplývá, že je to bezpečné. Dosažená míra bezpečnosti je pro nás dostačující,“ řekl Ky v rozhovoru k uvedení letadel Boeing 737 MAX do provozu v zemích EU.

Problémy kolem letadel už firmu stály více než 18 miliard dolarů

Boeing letos v lednu kvůli průtahům ve snaze získat povolení regulátorů k obnovení provozu výrobu dalších letadel 737 MAX pozastavil. Problémy kolem těchto letadel už firmu stály více než 18 miliard dolarů (asi 420 miliard korun).

Návrat stroje do provozu ještě posuzuje americký Federální úřad pro letectví (FAA) a kanadský regulační úřad Transport Canada (TC).

Schválení ze strany agentury EASA je pro celosvětovou podporu letadla vnímáno jako klíčové. Americký regulátor FAA totiž ztratil kvůli potížím s letadlem 737 MAX na prestiži jako lídr v oblasti bezpečnosti leteckého provozu, poznamenala agentura Bloomberg.

Letadla Max se tak sice mohou na evropské nebe vrátit ještě před koncem letošního roku, otázkou však je, zda budou mít pro koho létat, podotýká hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.  „Evropa je z globálního hlediska obzvláště citelně zasažena druhou vlny koronovirové pandemie, takže hrozí, že masivní útlum letecké dopravy na starém kontinentu jen tak neskončí,“ konstatuje.

A přípomíná, že na leteckou dopravu v Česku útlum doléhá intenzivně dokonce i na evropské poměry. „Česká letiště byla v letošním druhém čtvrtletí zasažena dopady šíření koronavirové nákazy a souvisejících protipandemických opatření vesměs citelně výrazněji než v souhrnu letiště evropská, jak vyplývá z údajů Eurostatu,“ doplnil.

Další ránu tuzemským letištím teď zasazuje i nízkonákladová aerolinka Ryanair. Ta ve čtvrtek oznámila další poměrně rozsáhlé rušení svých linek. „Minimálně do března příštího roku ruší spojení z Ostravy a Brna, v Praze škrtla na týdny dopředu šest linek,“ dodal Kovanda. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností nařízení o metanu

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností metanového nařízení pro dováženou ropu a plyn. EK o tom informovala ve svém prohlášení. O odklad usilovala mimo jiné Česká republika, která následně získala podporu dalších 19 států, včetně Německa. Praha prosazovala až tříletý odklad, Francie navrhovala jeden rok. Rozhodnutí Komise uvítal český premiér Andrej Babiš (ANO).
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Senátoři navrhli Ústavnímu soudu, aby zrušil zákon umožňující regulovat ceny paliv

Skupina senátorů navrhla Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil zákon, který umožňuje regulovat ceny pohonných hmot prostřednictvím vládního nařízení. Senátoři, za které jednal Tomáš Goláň (ODS), nezpochybňují, že stát může za mimořádných okolností ceny regulovat. Namítají však, že zákon dává vládě příliš široké pravomoci a nechrání dostatečně podnikatele před dlouhodobě ztrátovým provozem.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoTlak na rafinerie je v pořádku, říká o mimořádné dani Koten. Svárovská mluví o záplatě

Poslanci podpořili v prvním čtení mimořádnou padesátiprocentní daň pro rafinerie. Ty ji mají platit zpětně už za letošek, a to z rozdílu výše marže mezi loňským a letošním rokem. Vláda tak chce získat pro státní rozpočet až 5,5 miliardy korun ročně. Podle místopředsedy sněmovního výboru pro bezpečnost Radka Kotena (SPD) by bylo „naivní si myslet, že (paliva) zlevní o pět, o deset korun“. Je v pořádku vytvořit určitý tlak na rafinerie, v dlouhodobém horizontu to může přinést efekt, věří. Řešení působí jako záplata, namítá členka sněmovního zahraničního výboru Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů). V principu je však zastánkyně sektorové daně a zdanění mimořádných zisků. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 21 hhodinami

Banky v září poskytly hypotéky za 35,4 miliardy korun, o tři procenta meziměsíčně více

Banky a stavební spořitelny poskytly v září hypoteční úvěry za 35,4 miliardy korun. Ve srovnání s loňským zářím to znamená pokles o šest procent, proti srpnu se objem hypoték zvýšil o tři procenta. Nové úvěry bez refinancování meziměsíčně stouply o pět procent na 28 miliard korun. Úrokové sazby v průměru stouply na 5,1 procenta ze srpnových pěti procent. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 23 hhodinami

Sněmovna podpořila mimořádnou daň na rafinerie

Poslanci v úvodním kole podpořili zavedení mimořádné daně na rafinerie, týkat by se měla letošního a příštího roku. Vláda návrh zdůvodňuje růstem marží rafinerií kvůli situaci na světovém trhu s ropou. Letos by mohla daň přinést podle odhadu kabinetu asi 5,5 miliardy korun. Do závěrečného kola schvalování sněmovna poslala také pravidla pro fungování trhu během mimořádných situací.
13. 10. 2026Aktualizováno13. 10. 2026‌‌

VideoNa jihu Čech vznikla třetí nejvýkonnější solární elektrárna v zemi, panely se natáčí za sluncem

Na jihu Čech vyrostla nová fotovoltaika na ploše zhruba padesáti hektarů s výkonem téměř 37 megawattů. Dokáže natáčet panely za sluncem, díky tomu je výkonnější. Aktuálně je to třetí největší park v Česku, který bude dodávat konkrétní firmě, v tomto případě působící v autoprůmyslu. Zajistit to má stabilitu cen i dodávek. Komplikovaná výstavba může podle Solární asociace za to, že podobné projekty jsou vzácné. Největší park stojí od roku 2010 v Ralsku. Letos přibyly ty na druhém a třetím místě a několik dalších projektů je ve výstavbě.
13. 10. 2026‌‌

VideoObchodních řetězců v Česku se francouzský kyberútok nedotkl, krizové plány však mají

Kybernetický útok na francouzské supermarkety řeší tamní vláda, obchodů v tuzemsku se incident netýkal. Velké řetězce nicméně situaci sledují. Konkrétní být z bezpečnostních důvodů nechtějí. Krizové scénáře třeba pro případ výpadku proudu mají. V Česku čelily kybernetickým útokům v uplynulých letech státní instituce, samospráva i firmy. Loni v červenci jeden z nich ochromil například nymburskou nemocnici. Podle expertů, které ČT oslovila, jsou podobné útoky obvykle kombinací nedůslednosti a zastaralé technologie.
13. 10. 2026‌‌

ČEZ se bude bránit nařízení k Diag Human u lucemburského soudu, uvedl Babiš

Polostátní energetická společnost ČEZ se bude nařízení v kauze Diag Human bránit u lucemburského soudu. Zástupci ČEZu jsou přesvědčeni, že uspějí, řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Aktivit ani zákazníků v ČR se to podle něj nedotkne. ČEZ v pondělí oznámil, že lucemburský soud zablokoval kvůli kauze jeho podíly v tamních firmách, přes které ČEZ vlastní distributora plynu GasNet. V kauze Diag Human se česko-švýcarský podnikatel Josef Šťáva domáhá od státu odškodnění asi 17 miliard korun.
13. 10. 2026Aktualizováno13. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.