Schodek státního rozpočtu ke konci října klesl na 19,6 miliardy korun ze zářijových 21 miliard. Loni ke konci října rozpočet vykázal přebytek 5,7 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Pro letošní rok je schválen schodek 40 miliard korun.
Meziroční srovnání je podle úřadu ovlivněno mimo jiné faktem, že v loňských prvních měsících získal rozpočet z EU mimořádně 21 miliard korun jako část závěrečných plateb vztahujících se k unijnímu programovému období 2007 až 2013.
Schodek rozpočtu po očištění celkového vlivu peněz z EU a finančních mechanismů, tedy příjmů i výdajů na tyto projekty, dosáhl ke konci října 10,9 miliardy korun. Ve stejném období roku 2018 představoval takto očištěný výsledek přebytek 2,4 miliardy, což znamená meziročně horší saldo o 13,3 miliardy korun.
Kvůli slabšímu výběru daní chybí ve státní kase necelých 29 miliard korun, říká analytik
Koncem října dosáhly celkové příjmy státního rozpočtu 1,221 bilionu korun, celkové výdaje pak 1,24 bilionu korun.
„Všechny hlavní daňové položky lehce zaostávají za plánovaným výběrem. To se pak odráží i na celkovém saldu státního rozpočtu,“ komentuje výsledek ekonom Komerční banky František Táborský. Podle něho se vyššího výběru daní oproti prognóze ministerstva financí letos pravděpodobně nedočkáme.
„Výjimkou zůstává daň z příjmu právnických osob, které výrazně pomohla třetí kvartální platba záloh. Ty jsou však odvozeny od zisků firem z minulého roku, kterých letos podle nás již nedosahují. To vytváří riziko pro státní rozpočet v příštím roce v podobě vyšších daňových vratek. Celkově však kvůli slabšímu výběru daní chybí ve státní kase necelých 29 miliard korun,“ upozorňuje Táborský.
Zajímavá je podle analytika výdajová strana rozpočtu, protože běžné výdaje v říjnu lehce zpomalily a jsou o 26 miliard korun nižší, než s čím počítá plán státního rozpočtu. Investiční aktivita ovšem postupně zrychluje.
„Ačkoli investice stále viditelně zaostávají za plánem, jejich tradiční pomalý rozjezd v průběhu roku je letos nejrychlejší za poslední roky. Riziko nižší realizace investic se tak postupně snižuje, a naopak je tu i možnost, že by mohly být i vyšší, než s čím počítá rozpočet díky vysokému objemu nespotřebovaných výdajů z minulých let obdobně jako loni,“ vysvětluje.
Příjmy státního rozpočtu bez vlivu prostředků z EU a finančních mechanismů a bez započtení privatizačních prostředků převedených do příjmů v březnu (18 miliard korun) meziročně vzrostly o 68,8 miliardy korun.
Mezi dlouhodobě nejdynamičtěji rostoucími daňovými příjmy byla i nadále daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (placená plátci), jejíž 12,3procentní tempo spolu s téměř osmiprocentním růstem příspěvků z pojistného na sociální zabezpečení zvýšily příjmy státního rozpočtu meziročně o 45,5 miliardy korun.
V meziročním srovnání rostlo ještě rychleji inkaso daně z příjmů fyzických osob z přiznání (placené poplatníky), a to o 41,2 procenta. Výrazný meziroční růst inkasa daně z příjmů právnických osob o 6,9 procenta odráží příznivé ekonomické výsledky firem a podnikatelů. Celkové inkaso daně z přidané hodnoty 239,8 miliardy Kč bylo meziročně vyšší o 4,4 procenta.
Celkové výdaje byly o 113,5 miliardy korun, tj. o 10,1 procenta nad úrovní stejného období minulého roku. Proti skutečnému čerpání v roce 2018 rozpočet předpokládá jejich růst o 9,6 procenta. Meziroční růst ovlivnily zejména sociální dávky vyšší o 37,8 miliardy korun, zejména vlivem vyšších výdajů na důchody.
